Hospodářská krize a možnosti kohezní politiky EU Petr Zahradník, EU Office České spořitelny

Úvod a struktura Rozvojová pozice České republiky a jejích regionů: standardní, versus krizový scénář Vývoj relativní pozice České republiky a jejích regionů vůči průměru EU Věcné regionální priority Výzvy kohezní politiky: „dnes“ (krize; pře- programování) a „zítra“ (2014+)

Rozvojová pozice České republiky a jejích regionů Standardní, versus krizový vývoj: potřebnost sledování krátkodobého a dlouhodobého horizontu V krátkém období: ovlivnění krizí značné; dlouhodobý výhled by však neměl nikterak výrazně modifikovat rozvojové priority, vymezené již v předkrizovém období (například v rámci strategií ROP)

Rozvojová pozice České republiky a jejích regionů Standardní ekonomický vývoj: Určitá cyklická korekce (vyvolaná hlavně vnitřními ekonomickými faktory), žádné zásadní strukturální poruchy vnitřní, ani vnější Ekonomické oslabení a zpomalení, nikoliv pokles

Rozvojová pozice České republiky a jejích regionů Krizový ekonomický vývoj: Radikální pokles agregátní poptávky, pokles všech relevantních výkonnostních ukazatelů, prudký nárůst míry nezaměstnanosti, výrazné oslabení investiční aktivity firem a následně i veřejných institucí, výrazné zhoršování fiskální disciplíny

Rozvojová pozice České republiky a jejích regionů Pozice České republiky jako celku i jednotlivých regionů se vlivem krize v relativním vyjádření vůči průměru EU nezhoršila; prozatím právě naopak; Nejistotu vzbuzuje možný faktor zpoždění oživení v období po roce 2010

Věcné regionální priority Konvergenční („dotahovací“) Rozvojové Welfarové

Věcné regionální priority Konkretizace: 1. Podpora konkurenceschopné ekonomiky (ROZVOJOVÁ) 2. Vzdělání, trh práce a sociální oblast (ROZVOJOVÁ a WELFAROVÁ) 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkovských (odlehlých) lokalit (KONVERGENČNÍ a WELFAROVÁ) 4. Využití atraktivních charakteristik regionu – cestovní ruch, kultura (ROZVOJOVÁ a WELFAROVÁ)

Podpora konkurenceschopné ekonomiky Aplikace výzkumu a vývoje; inovační projekty; Zesílení sektoru služeb v regionálních a lokálních ekonomikách; Posílení role malých a středních podniků; Konkurenceschopnost stávajících průmyslových sektorů; Maximální schopnost využití regionálních a lokálních zdrojů (porovnání s Rakouskem)

Vzdělání, trh práce a sociální oblast Konkurenceschopnost založit na schopnosti prodávat znalosti; zesílení kooperace firemního, výzkumného a vzdělávacího sektoru; Přiblížení skutečné míře nezaměstnanosti přirozené flexibilními opatřeními na trhu práce; Zefektivnění sítě sociálních a zdravotních služeb v závislosti na reálné poptávce

Efektivní infrastruktura a rozvoj venkovských (odlehlých, znevýhodněných) lokalit „Zelený“ problém v komplexním pojetí (odpadové hospodářství, využívání zdrojů, přátelský přístup k životnímu prostředí); Diverzifikace ekonomických činností na venkově; Doprava: konvergenční rest; kvalitativní stránky rozvoje dopravy

Využití atraktivních charakteristik regionu Kvalitativní aspekty rozvoje cestovního ruchu, kulturního a přírodního dědictví

Výzvy kohezní politiky včera, dnes a zítra Kohezní politika EU s sebou v současné vývojové etapě procesu evropské integrace i vývoje ekonomického přináší dvě nosná témata: Kohezní politika coby součást proti-krizových balíčků Budoucnost kohezní politiky ve výhledu po roce 2013

Kohezní politika - retrospektiva Všechny nové členské země se výrazně přizpůsobily požadavkům a posunuly průměrnou úspěšnost čerpání výše; Hlavní kritéria: Absorpční schopnost: všechny nové členské země do konce roku 2008 – 87% využití stanovených alokací; Česká republika v červenci 2009 za období 2004 – 2006 – téměř 100%; Příspěvek k HDP: zatím předčasné hodnocení; v roce 2007 – odhad za všechny nové členské země 1 procentní bod ročně; Česká republika – 1,2 p.b.

Kohezní politika - retrospektiva Závěr: -Nové členské země ve zkráceném období 2004 – 2006 obstály v obou základních hodnotících kritériích v průměru podstatně lépe, než do té doby činila dlouhodobá zkušenost „starých“ zemí od poloviny 80. let; -Bez fondů EU by byl hospodářský růst v nových členských zemích krátkodobě a střednědobě o 1 – 2 procentního bodu nižší

Kohezní politika: oblasti intervencí Legitimní nástroj veřejných intervencí, prováděný v souladu s přísnými pravidly pro udržení férové hospodářské soutěže, prioritně zaměřený na: Alokaci investic do výzkumu, vývoje a kvalifikačního rozvoje pracovní síly; Podporu sociální přijatelnosti rozvojových projektů (férové rozdělení bohatství mezi jednotlivými regiony jak v rámci jednoho státu, tak v rámci EU: soudržnost, versus rozvoj); Posílení institucionální kapacity při řízení programů veřejných investic, s rostoucím akcentem na odpovědnost mezi soukromým a veřejným sektorem

Porovnání OP v období ERDFESF CZ213 SK152 PL291 HU192

Porovnání OP v období Mýtus: Česká republika má největší počet Operačních programů, kterému se žádná další země ani nepřibližuje; Není to pravda ani v porovnání Visegrádské skupiny, nemluvě již o celé EU; Pravdou je, že existují země s výraznou mírou centralizace OP: Irsko, Slovinsko, Malta; ve středně větších a velkých zemích je však vždy velký – mnohdy podstatně větší než u nás – počet OP, zejména zaměřených na regiony a mezinárodní spolupráci; obvyklý je nízký počet programů financovaných z ESF (například velké Polsko pouze jeden)

Porovnání projektového managementu Zde: větší míra výtek vůči praxi v České republice Vzor: zřejmě Irsko, pracující s instituty a nástroji typu: vrcholné centralizované pracoviště pro management fondů EU na vládní úrovni, součást úřadu vlády, organizačně stojí „nad“ jednotlivými ministerstvy; vlastní podoba jednotlivých OP i NSRR (v irském případě vždy podstatně stručnější, avšak přehlednější a výstižnější, než jejich české ekvivalenty)

Porovnání projektového managementu Podstatně kvalitnější a flexibilnější přístup a zpracování informací; transparentnější a jednodušší monitorovací systém; celá oblast hodnocení projektů (v Irsku vlastně na jednotném principu u všech OP, včetně transparentního a veřejného přístupu k práci hodnotitelů, kvalifikační nároky na hodnotitele, potřeba nezávislosti, historie žadatele, intenzivní a transparentní komunikace mezi aktéry); pravidelná mediální komunikace; účast veřejnosti všude tam, kde je to možné; systematické vzdělávání hodnotitelů

Kohezní politika a ekonomická krize Její role jako protikrizového nástroje: v období potřeby úspor v národních fiskálních systémech, kohezní politika je jeden z mála nástrojů expanze, financované z veřejných zdrojů a nezatěžující (deficit neprohlubující) národní veřejné finance; EERP: „Re-programming“; „pře-programování“ ?

Kohezní politika a ekonomická krize Proces „pře-programování“: Přesun alokací co nejvíce do přítomnosti; Přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším či krátkodobým krizovým potřebám; Administrativní a procedurální zjednodušení; Rozšíření možností průběžných a zálohových plateb; Zesílení role návratného financování (i s ohledem na budoucnost; snížení váhy dotací a posílení rozvojových fondů); Pečlivá příprava na období po roce 2013

Výzvy kohezní politiky v období po roce 2013 Model kohezní politiky Národní preference Rozsah cílů Finanční prostředky „Lisabonizace“ kohezní politiky Dilema: konvergence a soudržnost, versus růst Nové rozměry dané teritoriální kohezí Podoba indikátorů

Děkuji Vám za Vaši pozornost