Právo hospodářské soutěže Evropské soutěžní právo Kartelové dohody

Hospodářská soutěž Proč hospodářská soutěž? Není neregulovaný trh lepší než regulace hospodářské soutěže? Neregulovaný trh vede ke koncentraci výroby a k ovládnutí trhu nejsilnějšími podniky diktování podmínek na trhu (ceny, dodavatelské podmínky, objem výroby)… Cílem soutěžní politiky EU=ochrana podniků a ochrana spotřebitele Spotřebitel by měl těžit z volné soutěže – konkurence podniků (kvalita zboží, ceny, dodatečné služby, servis, garance…) USA – regulace hospodářské soutěže již od konce 19. století – 1893 Shermanův zákon o regulaci hospodářské soutěže – proti zneužívání dominantního postavení a proti vytváření kartelů, které diktují podmínky na trhu.

Soutěžní právo Soutěžní právo upravuje vzájemné vztahy mezi podniky, které nabízejí a vykazují vztah vzájemné zastupitelnosti – výrobky uspokojují do jisté míry stejné potřeby Podnik – hospodářská jednotka (fyzická či právnická osoba), může mít i neziskový cíl Její činnost je prováděna za odměnu Veřejné podniky poskytující služby v obecném ekonomickém zájmu mají zvláštní režim

Kartelové dohody Čl. 81 SES „se společným trhem jsou neslučitelné a proto zakázané veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu..“

Zákaz kartelových dohod Zakázány jsou dohody: Přímo či nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny či jiné obch. Podmínky Omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice Rozdělují trhy nebo zdroje zásobování Uplatňují vůči obchodním partnerům nerovné podmínky při rovnocenných plněních – někteří jsou tak znevýhodněni Váží uzavření smlouvy na podmínky, které s předmětem smlouvy nesouvisí Tyto dohody jsou zakázané a proto neplatné.

Dohody mezi podniky Dohody mezi podniky: písemné nebo ústní, jednostranné či vícestranné – horizontální dohody (podniky na stejné úrovni) či vertikální dohody (dodavatel-odběratel) Rozhodnutí sdružení podniků - sdružení nemusí mít právní subjektivitu – společná vůle jednat stejně Jednání ve shodě – existuje vůle účastníků jednat určitým způsobem – jistota že ostatní se budou chovat stejně (obtížně prokazatelné).

Soutěžní právo Smyslem soutěžní politiky je zamezit narušení soutěže a nikoliv postihovat tyto dohody, pokud nevedou k narušení soutěže. Smluvní strany musejí disponovat tržní silou, která může ovlivnit podmínky na trhu – ovlivnit cenu a nabídku na trhu Bagatelní dohody – nevztahuje se zákaz – podíl na trhu (vertikální vztahy – max. 15% trhu, v horizontálních vztazích – do 10% trhu). Dohody mezi malými a středními podniky jsou většinou považovány za nezpůsobilé způsobovat omezení hospodářské soutěže.

Soutěžní právo Extrateritoriální účinnost – pokud má jeden z podniků sídlo mimo EU – nebrání to aplikaci soutěžního práva ES např. rozsudek Woodpulp. V 90. letech uzavírány dohody s USA, Kanadou a Japonskem o soutěžním právu K aplikaci soutěžního práva ES – musí být ovlivněn obchod se zbožím či službami mezi členskými státy Dohody mezi podniky (ze stejného státu či z různých zemí EU) o trhu v jednom členském státě – mohou ovlivnit postavení konkurence ze zahraničí na tomto trhu.

Výjimky ze zákazu kartelových dohod Dohody o sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě musejí splňovat materiální a formální předpoklady Formální – bude dopředu ohlášeno jednání , které může vykazovat znaky protisoutěžního jednání Materiální -čl. 81/3 SES – „dohoda přispívá ke zlepšení odbytu výrobku anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku“ s tím, že Má z toho prospěch spotřebitel Přinášejí vyšší ochranu životního prostředí, obecného zdraví Omezení soutěže je přiměřené cíli Nevylučují soutěž ve vztahu k podstatné části těchto výrobků Princip přiměřenosti – podniky jednají v míře,která je nutná k dosažení cílů a nevedou k vyloučení soutěže – k dominantnímu postavení na trhu