ODPOVĚDNOST V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2013 Ilona Jančářová

DRUHY ODPOVĚDNOSTI Správně právní Trestně právní Občanskoprávní Odpovědnost za ekologickou újmu Porušení veřejnoprávních norem se dělí na trestné činy a správní delikty a jejich trestání se dělí na trestání soudní a trestání správní.

Správně právní odpovědnost Sekundární povinnost strpět a nést sankci, která vzniká v důsledku porušení povinnosti primární Retrospektivní pojetí právní odpovědnosti Retrospektivní v. aktivní chápání odpovědnosti Aktivní pojetí – klade vznik odpovědnosti do okamžiku vzniku primární právní povinnosti, tj. do stadia, než mohla být porušena.

Odpovědnost správně právní Správní delikt – protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, které není trestným činem a za které ukládá trest podle předpisů správního práva správní orgán Znaky správního deliktu: Protiprávnost Jednání Odpovědná osoba Trestnost jednání Zavinění (pouze u některých deliktů) Správní delikt – porušení povinnosti sankcionované normami správního práva Správní delikty je třeba odlišovat od trestného činu – čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak formálně znaky trestného činu vykazuje. TZ: Trestným činem je čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v TZ. Trestnost jednání – s takovým jednáním zákon spojuje možnost uložení sankce

JUDIKATURA Jednání: Opomenutí je stanoveno na roveň konání, jestliže subjekt nevykonal to, co bylo jeho právní povinností 2008 str. 26/600

JUDIKATURA Odpovědná osoba: Veřejnoprávní povinnost, zavazující adresáta právní normy, nelze převést soukromoprávním ujednáním (smlouvou uzavřenou podle ObchZ nebo OZ) na jinou osobu a tudíž se tak nelze ani zbavit deliktní odpovědnosti s odkazem na smluvní ujednání s třetí osobou. 2008 str. 120/134

JUDIKATURA Odpovědná osoba: K přenosu veřejnoprávní odpovědnosti na jinou osobu nemůže bez dalšího dojít uzavřením smlouvy. Pokud však správní orgán posuzuje deliktní odpovědnost konkrétní osoby, která sama zajistila smluvně plnění svých zákonných povinností prostřednictvím jiného, musí být její vlastní jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu prokazováno v kontextu všech učiněných kroků, tedy i zkoumáním existujících smluvních vztahů a jednáním smluvních partnerů v průběhu rozhodného období.

Odpovědnost správně právní Předpoklady správně právní odpovědnosti: Objektivní - protiprávnost jednání, - škodlivé následky tohoto jednání příčinný vztah mezi tímto jednáním a následkem b) Subjektivní - zavinění Objektivní předpoklady – protiprávnost jednání, škodlivé následky tohoto jednání a příčinný vztah mezi tímto jednáním a následkem Subjektivní předpoklad - zavinění

JUDIKATURA Ke spáchání správního deliktu a vzniku odpovědnosti vlastníka lesa musí být mj. naplněny všechny znaky skutkové podstaty, mezi než patří objektivní stránka deliktu. Obligatorními znaky objektivní stránky jsou jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi. Zákon o lesích vyžaduje, aby jednání způsobilo předvídaný následek spočívající v ohrožení nebo poškození životního prostředí v lesích 2008 – str. 26/600 2010 str. 79/40

Odpovědnost správně právní Správní sankce: Správní tresty Správní sankce obnovující povahy Sankce – nepříznivý následek ukládaný v důsledku porušení právní povinnosti S porušením uložené povinnosti právo spojuje určité následky . Ty se nazývají sankcemi a vznikají jako ….

JUDIKATURA Princip retroaktivity in mitius:: Vyvození odpovědnosti a uložení postihu při trestání správních deliktů je nutné posoudit podle právní úpravy účinné v době, kdy k jednání došlo. To však neplatí, pokud je právní úprava v době rozhodnutí pro delikventa příznivější. 2010 str. 54/226

Správně právní odpovědnost Lhůty k ukládání sankcí: - objektivní - subjektivní § 20 přestupkový zákon: Zánik odpovědnosti za přestupek Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.

JUDIKATURA Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. Lhůta pro uložení pokuty, případně pro zahájení řízení o uložení pokuty, začne běžet teprve od okamžiku ukončení trvajícího správního deliktu. Pokaždé, když se správní orgán dozví, že delikvent i nadále udržuje protiprávní stav, počne vždy běžet nová subjektivní lhůta k uložení pokuty. 2008 str. 78/176

Správně právní odpovědnost Odpovědnost za správní delikty: A/ Odpovědnost za jiné správní delikty B/ Odpovědnost za přestupky Procesní předpisy (v platném znění): Správní řád 500/2004 Sb. Přestupkový zákon č. 200/1990 Sb. Složkové předpisy (zvláštní)

Správně právní odpovědnost Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt anebo o trestný čin. Není-li protiprávní čin, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně, výslovně označen jako přestupek, jedná se o jiný správní delikt. Materiální znak přestupku je vyjádřen tím, že jednání, jež je přestupkem, ohrožuje nebo porušuje zájem společnosti. Chráněný zájem je ovšem i objektem přestupku Není-li protiprávní čin, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně, výslovně označen jako přestupek, jedná se o jiný správní delikt. V některých případech zákony stanoví odpovědnost za zaviněné protiprávní jednání FO, ale toto jednání výslovně za přestupek neoznačují, takže o něj nemůže jít. V jiných případech je stanovena odpovědnost FO za porušení povinností bez ohledu na zavinění, taktéž u odpovědnosti PO. Teorie správního práva rozděluje jiné správní delikty do několika skupin: Jiné zaviněné správní delikty FO Správní delikty FO nevyžadujících zavinění Správní delikty právnických osob Správní disciplinární delikty Správní pořádkové delikty – odlišují se od ostatních svým objektem (zájmem, který je chráněn sankcí) PŘESTUPKY: „Zaviněné jednání“ - Subjektivní stránka přestupku „…porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti…“Materiální stránka přestupku, Objekt přestupku „…je za přestupek výslovně označeno…“Pokud není výslovně stanoveno, že jde o přestupek, jednání nelze za přestupek považovat „…v tomto nebo jiném zákoně…“ = Přestupkový zákon - lex generalis - princip subsidiarity; Jiné zvláštní zákony - legis specialis - princip speciality „…pokud nejde o jiný správní delikt…nebo o trestný čin.“Právní úprava přestupků – princip subsidiarity Právní úprava jiných správních deliktů a trestných činů – princip speciality (souběh přestupku s trestným činem, souběh přestupku s jiným správním deliktem je vyloučen)

A/ Odpovědnost za jiné správní delikty Postup při aplikaci předpisů: Zvláštní předpisy na ochranu životního prostředí (zákon o vodách apod.) Správní řád (subsidiárně)

A/ Odpovědnost za jiné správní delikty Subjekt: právnické osoby, fyzické osoby podnikající fyzické osoby nepodnikající, resp. každý (např. § 55 lesního zákona, § 4 zákona č. 282/1991 Sb., o ČIŽP) Objektivní odpovědnost

A/ Odpovědnost za jiné správní delikty Sankce: pokuty opatření k nápravě odebrání věci odejmutí uděleného souhlasu či povolení zákaz nebo omezení činnosti Opakovaně lze pokutu uložit, pokud dosavadní uložení pokuty nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá. Tzn., že původní povinnost stále trvá, bez ohledu na to, zda bylo její porušení potrestáno nebo ne. Správní tresty – pokuta Sankce obnovující povahy

JUDIKATURA Trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů. Je proto vyloučen např. souběh správních deliktů tam, kde se jedná o pokračující , hromadný nebo trvající delikt, pro trestnost jednání musí být naplněna i materiální stránka deliktu a krajní nouze je stavem vylučujícím protiprávnost jednání naplňujícího formální znaky deliktu. 2008 – str. 19-20/ 591

JUDIKATURA K zásadě ne bis in idem: Nejde o dvojí postih za porušení téže právní povinnosti, pokud byl žalobce postižen za porušení právní povinnosti stanovené zákonem o vodách, zatímco v jiném řízení byl proti němu vyvozen postih za porušení povinnosti podle zákona o ochraně přírody a krajiny. 2008 str. 83/180

JUDIKATURA Zásada absorpční: Je-li jedním jednáním či opomenutím naplněna skutková podstata více správních deliktů (souběh), k jejichž projednání je příslušný týž správní orgán, postupuje tento správní orgán analogicky podle ust. § 12 odst. 2 zákona o přestupcích a uloží sankci ve výměře nejpřísněji trestného sbíhajícího se deliktu. 2010 str. 14/621

JUDIKATURA Při úvaze o moderaci uložené pokuty podle ust. § 78 odst. 2 SŘS přihlíží soud k majetkovým poměrům delikventa i v tom případě, že zákon, podle něhož byla pokuta uložena, kriterium majetkových poměrů nezná. 2008 str. 51/77

Jiné správní delikty - příklad Firma Lidl pokácela před svou nově postavenou provozovnou ve Vyškově řadu vzrostlých stromů, aby na supermarket bylo ze silnice pořádně vidět. Občané upozornili na tuto skutečnost orgán ochrany přírody. Podle kterého ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. bude sankce uložena?

B/ Odpovědnost za přestupky Přestupkový zákon - lex generalis - princip subsidiarity - § 45 Jiné zvláštní zákony - leges speciales - princip speciality Právní úprava přestupků – princip subsidiarity Právní úprava jiných správních deliktů a trestných činů – princip speciality (souběh přestupku s trestným činem, souběh přestupku s jiným správním deliktem je vyloučen) Postup při aplikaci předpisů: Zvláštní předpisy na ochranu životního prostředí (zákon o vodách apod.) Přestupkový zákon – speciální skutkové podstaty Přestupkový zákon - §

B/ Odpovědnost za přestupky Objekt Subjekt Objektivní stránka Subjektivní stránka Objekt - = zájmy, vztahy, hodnoty společnosti, které jsou chráněné zákonem a vůči nimž směřuje pachatelovo jednání Obecný, Druhový, Individuální X hmotný předmět útoku Objektivní stránka = následek, jednání a kauzální nexus Jednání: vůle, projev vůle Následek: porušení/ohrožení objektu Příčinná souvislost: Subjekt : Deliktní způsobilost – Věk, příčetnost, Speciální subjekt Subjektivní stránka: Úmysl – Přímý, nepřímý Nedbalost – Vědomá, nevědomá Fakultativní znaky: motiv, pohnutka, cíl, záměr

B/ Odpovědnost za přestupky Okolnosti vylučující protiprávnost: - nutná obrana - krajní nouze - jednání na příkaz Další okolnosti vylučující protiprávnost Další okolnosti vylučující protiprávnost: Oprávněné použití zbraně Svolení poškozeného Výkon práv a povinností Dovolené riziko Svépomoc

B/ Odpovědnost za přestupky Sankce : napomenutí pokuty zákaz nebo omezení činnosti propadnutí nebo odebrání věci jiné podle zvláštních předpisů Materiální znak přestupku je vyjádřen tím, že jednání, jež je přestupkem, ohrožuje nebo porušuje zájem společnosti. Chráněný zájem je zároveň i objektem přestupku, takže je třeba hovořit spíše o stupni ohrožení nebo porušení zákonem chráněného zájmu. Materiálním znakem přestupku je tak spíše jeho společenská škodlivost. O přestupek nemůže jít v případě, kdy sice formálně splňuje znaky uvedené v zákoně, ale současně není protiprávní (např. okolnosti vylučující protiprávnost – nutná obrana, krajní nouze a jednání na příkaz)

Přestupky - příklad Panu L.H. roste na zahradě stará lípa, obvod jejíhož kmene je větší než 80 cm měřeno ve výšce 130 cm nad zemí. Vzhledem k tomu, že lipové květy mu padají na auto a ničí lak, rozhodl se, že lípu pokácí. Lípa stojí na jeho vlastním pozemku a jako vlastníka pana L.H. nenapadlo, že k tomu musí mít povolení. Podle kterého ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. lze uložit sankci za nedovolené kácení?

Trestně právní odpovědnost Trestní zákoník č. 40/2009 Sb.) TČ proti ŽP (Hlava VIII): ohrožení a poškození životního prostředí (§§ 293, 294) speciální skutkové podstaty (§ 294a a násl.) Z.č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim § 293 Poškození a ohrožení životního prostředí (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, c) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, d) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. 29

Trestně právní odpovědnost Trestné činy proti životnímu prostředí: poškození vodního zdroje (§ 294a) poškození lesa (§ 295-6) neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (z lodí) (§ 297) neoprávněné nakládání s odpady (§ 298) neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu (298a) neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§§ 299, 300) poškození chráněných částí přírody (§ 301) týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 302, 303) pytláctví (§ 304) neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat (§ 305) šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306) šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307)

Trestně právní odpovědnost Trestné činy obecně nebezpečné (Hlava VII): obecné ohrožení (§ 272-3) poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276-7) nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281) nedovolená výroba a držení jaderného materiálu (§ 282) nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (§ 283) přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284)

Trestně právní odpovědnost Trestné činy ohrožující zdraví: ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156-7) Trestné činy proti majetku: poškození cizí věci (§ 228) zneužívání vlastnictví (§ 229) § 229 Zneužívání vlastnictví: Kdo poškodí důležitý zájem kulturní, vědecký, na ochraně přírody nebo ŽP tím, že poškodí, zničí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc větší hodnoty, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

PŘÍKLAD Dne 4.5. 2006 okolo 17.00 hodiny občan J.K. přijel ve svém autě do lokality zvané Sokolí vrch. Pěšky přešel v horském terénu ke stromu, kde hnízdil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Vyšplhal se na strom k hnízdu, ve kterém se nacházela dvě mláďata sokola. Přestože patří tento druh ke kriticky ohroženým živočichům a je celoročně chráněný, vzal z hnízda a odnesl s sebou starší a silnější mládě. Při nasedání do auta byl zadržen pracovníky Správy Chráněné krajinné oblasti a předán Policii ČR. Při projednávání svého činu se hájil tím, že mládě sokola neopatřil pro sebe, ale na objednávku známého chovatele. Jak byste posoudili jeho jednání z hlediska vztahů odpovědnosti? O jaký druh odpovědnosti půjde v daném případě? Jaké důsledky by mělo, kdyby mládě uhynulo? Má tvrzení pachatele, kterým se hájil, význam jako polehčující okolnost? ZOPK § 87, TZ 299 v 301?

Trestně právní odpovědnost příklad Na území národního parku narazil strážce přírody při pravidelné kontrole na dvojici mladíků, kteří v podnapilém stavu pálili zapalovačem, šlapali a kopali do několika desítek jedinců skokana hnědého, přičemž následkem tohoto jednání většina z těchto skokanů uhynula. Skokani hnědí, kteří jsou zvláště chránění živočichové, se snažili migrovat přes silnici z louky do blízké tůně. Strážce přírody mladíky vyzval, aby zanechali svého počínání a prokázali mu svoji totožnost, s tím, že zahájí blokové řízení o udělení pokuty za přestupek. Mohlo by se jednat v daném případě o přestupek nebo o trestný čin a na základě kterých právních předpisů? (TZ §§ 299 v 301 v 302 v 325?)(ZOPK § 87) § 325: Násilí proti úřední osobě (1) Kdo užije násilí a) v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo b) pro výkon pravomoci úřední osoby, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až šest let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní, b) ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo c) způsobí-li takovým činem větší škodu. (3) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 a) těžkou újmu na zdraví, nebo b) škodu velkého rozsahu. (4) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (5) Příprava je trestná.

Trestně právní odpovědnost PO Z.č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim navazuje na obecné předpisy trestního práva - trestní zákoník a trestní řád ve vztahu k nim se uplatní vztah speciality a subsidiarity Ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu se použijí v případě, že Zákon o TPO PO nemá zvláštní právní úpravu a není-li to z povahy věci, zejména s přihlédnutím k charakteru právnických osob, vyloučeno. To je patrné např. v případě účastenství, kde bude v případě trestní odpovědnosti právnické osoby obdobně aplikováno ustanovení § 4 odst. 3 a 4 trestního zákoníku. 35

Z.č. 418/2011 Sb. o TO PO Zákon stanoví: podmínky trestní odpovědnosti PO tresty a ochranná opatření, které lze PO za spáchání stanovených TČ uložit, postup v trestním řízení proti PO Zákon se mj. vztahuje na trestné činy proti životnímu prostředí. 36

Trestně právní odpovědnost PO Poškození a ohrožení životního prostředí Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti Poškození vodního zdroje Poškození lesa Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek Neoprávněné nakládání s odpady Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu Okruh těchto trestných činů je dán zejména požadavky mezinárodních smluv a právních předpisů EU/ES: Směrnice 2008/99/ES o ochraně ŽP prostřednictvím trestního práva Rada Evropy – 1998 – Úmluva o trestněprávní ochraně životního prostředí ve Štrasburku dosud nevstoupila v platnost 37

Trestně právní odpovědnost PO Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti Poškození chráněných částí přírody taxativní výčet všech TČ Trestným činem spáchaným právnickou osobou (tj. trestným činem přičitatelným právnické osobě) je podle Zákona protiprávní čin spáchaný jménem této osoby nebo v jejím zájmu či v rámci její činnosti, jednal-li tak (i) statutární orgán (či jeho člen), anebo jiná osoba oprávněná jednat jménem dané právnické osoby; (ii) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost11 (i když není osobou dle bodu (i) výše); (iii) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost této právnické osoby;12 nebo (iv) zaměstnanec či osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když nejde o osobu dle bodu (i) až (iii) výše 38

TPO PO Trestní odpovědnost právnických osob je definována v závislosti na jednání orgánů či členů orgánů právnické osoby nebo dalších uvedených osob a přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. Trestní odpovědnosti právnické osoby nebrání, nepodaří-li se identifikovat konkrétní fyzickou osobu, jež jednala nedovoleným (a sankcionovaným) způsobem. Právnická osoba není odpovědná za výlučný exces svého zaměstnance či obdobné osoby, pokud dodržela vše, co lze od ní spravedlivě požadovat. Spáchání trestného činu lze v takovém případě přičíst právnické osobě za situace, kdy osoba uvedená pod bodem (iv) jednala – spáchala trestný čin – na základě rozhodnutí, schválení či pokynu orgánů právnické osoby nebo osoby uvedené pod bodem (i) až (iii) výše, anebo pokud nebyly ze strany právnické osoby provedeny taková opatření, která být provedena měla. Jedná se o obdobný koncept jako u správních deliktů, kde právnická osoba neodpovídá za správní delikt, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti. Právnická osoba by měla odpovídat za trestný čin jen tehdy, jestliže (i) zaviněně neučinila nezbytná opatření k odvrácení nebo odstranění následků trestného činu, nebo (ii) takové následky zaviněně způsobila. 39

TPO PO Trestní odpovědnost PO nevylučuje trestní odpovědnost FO, která v konkrétním případě jednala za společnost. Trestní odpovědnost PO nekončí zánikem PO, ale přechází na všechny její právní nástupce. PO, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být do doby jeho pravomocného skončení zrušena a nemůže dojít k její přeměně, ani zániku.

Trestně právní odpovědnost PO PO lze postihnout i v případě, že se nepodaří prokázat , která konkrétní FO spáchala TČ Taxativní výčet všech TČ Zaviněné jednání PO („vina managementu“) Odpovědnost zakládá jednání vedoucího (jmenovaného do řídící funkce i faktického) Je-li vyvozena TPO PO, není tím dotčena osobní TPO fyzických pachatelů a naopak TPO přechází na právní nástupce PO Zaviněné jednání ve vztahu k trestní odpovědnosti PO je třeba formulovat ve smyslu přičitatzelnosti TČ právnické osobě na základě vlastního výkonu tzv. rizikového managementu – tj. buď přímo protiprávního jednání vedení PO neba alespoň chybného zvládnutí zvýšeného rizika vyplývyjícího z provozování podniku (tzv. vina vedení PO). Podle tohoto pojetí lze PO přičítat spáchání TČ, jestliže byl TČ spáchán přímo vlastním jednáním jejích orgánů nebo ovládajících osob, anebo jednáním jejího zaměstnance na podkladě rozhodnutí, schválení či pokynu PO či ji ovládajících osob, nebo proto, že orgány nebo jiné odpovědné osoby neprovedly taková opatření, které lze po nich súpravedlivě požadovat (neprovedly potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců apod.) Zaviněné jednán ín PO ja pak zpravidla odvozováno od zavinění FO, která při spáchání T4 jednala jménem PO, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Přičitatelnost se tak považuje za zvláštní odpovědnost za zavinění u PO, která navazuje na zavinění Fo, ale v principu jke odlišná od zavinění FO. 41

TRESTNÍ SANKCE Tresty Ochranná opatření Při stanovení druhu trestu a jeho výměry je soud povinen přihlédnout mj. : k povaze a závažnosti spáchaného TČ, k poměrům PO včetně její dosavadní činnosti a majetkových poměrů…

TRESTNÍ SANKCE Tresty majetkové: propadnutí majetku; peněžitý trest a propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Tresty zakazující nebo omezující činnost: zákaz činnosti; zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení či veřejné soutěži a zákaz přijímání dotací a subvencí. Zrušení PO Povinnost uveřejnění rozsudku Nejvážnějším trestem, který lze právnické osobě uložit, je její zrušení.18 Uložení tohoto trestu přichází v úvahu zejména tam, kde se právnická osoba zapojila např. do organizovaného zločinu, a tvořila významný článek organizace. Právní mocí rozhodnutí o uložení trestu zrušení právnické osoby se zahajuje likvidace této osoby 43

TRESTNÍ SANKCE Ochranná opatření: zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty

Vztah k řízení o správním deliktu Pokud bylo zahájeno trestní stíhání PO, vzniká překážka litispendence, tj. o daném skutku nemůže rovněž probíhat správní řízení. To však nebrání tomu, aby v takovém případě příslušný správní orgán přijal opatření nemající primárně sankční povahu, ale povahu preventivní či nápravnou Trestní stíhání nelze proti PO zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat, pokud dřívější řízení pro daný skutek proti stejné PO skončilo pravomocným rozhodnutím o správním deliktu. Zahájení trestního stíhání právnické osoby pro tentýž skutek, pro který je vedeno správní řízení, by u daného správního řízení mělo vyvolat důvody k jeho zastavení. 45

§ 293 - Poškození a ohrožení životního prostředí (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, c) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, d) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. § 296 Společné ustanovení: (1) Větším územím podle § 293 a 294 se rozumí území o rozloze nejméně tři hektary a v případě povrchových vod ve vodních útvarech, s výjimkou vodních toků, nejméně jeden hektar vodní plochy a u vodního toku nejméně dva kilometry jeho délky; jednotlivá zasažená území a délky vodního toku se sčítají. (2) Celkovou větší plochou lesa podle § 295 se rozumí plocha větší než jeden a půl hektaru a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než tři hektary. (3) Poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí se rozumí i provozování zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky či směsi, bez povolení podle jiného právního předpisu.

§ 298 - Neoprávněné nakládání s odpady (1) Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (2) Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) spáchá-li takový čin opětovně. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo b) týká-li se takový čin nebezpečného odpadu.

§ 297 - Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (1) Kdo v rozporu s mezinárodní smlouvou, byť i z nedbalosti, vypustí nebo, ač je k tomu povinen, nezabrání vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z lodi nebo jiného námořního plavidla, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, nebo b) opětovně. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 a) těžkou újmu na zdraví, b) závažné a rozsáhlé poškození jakosti vody, živočišných nebo rostlinných druhů nebo jejich částí, nebo c) poškození životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu. (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

§ 299 - Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození populace volně žijícího živočicha nebo planě rostoucí rostliny nebo místní populace nebo biotopu zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození místní populace nebo biotopu kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny.

Občanskoprávní odpovědnost Obecná podle OZ (§ 420, 420a - škoda způsobená provozní činností a násl.) Zvláštní podle OZ - škoda zp. provozem zvlášť nebezpečným (§ 432 OZ) zvláštní (podle předpisů práva životního prostředí) z.č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy z.č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku z.č. 254/2001 Sb., o vodách (§ 29/2) z.č. 44/1988 Sb., horní zákon (§§ 36 a 37)

Občanskoprávní odpovědnost NOZ č. 89/2012 Sb.: § 2924 Škoda z provozní činnosti Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. § 2925 Škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným (1) Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu. (2) Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. (3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá.

Občanskoprávní odpovědnost Náhrada škody: - v penězích (škoda skutečná a ušlý zisk) vrácení do původního stavu (NOZ změna!) Pokud si škodu na svém majetku způsobí sám vlastník, odpovědnostní vztah nevzniká (náhradu za poškozené životní prostředí nelze uplatnit). Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v

Odpovědnost za škodu – příklad 1 V důsledku havárie na polním hořáku uniklo z petrochemického podniku takové množství znečišťujících látek do ovzduší, že to způsobilo rozsáhlé poškození lesních porostů v městečku Hory sv. Kateřiny. Posuďte, zda obec, která je vlastníkem poškozených lesů, má nárok na náhradu škody a v čem tato náhrada bude spočívat. (§ 420 a, § 442)

Odpovědnost za škodu – příklad 2 Ze Sigmy Lutín uniklo do životního prostředí ředidlo a bylo prokázáno, že v důsledku tohoto úniku došlo ke kontaminaci podzemních vod ve studnách občanů v nedaleké obci. Jakým způsobem je Sigma Lutín v tomto případě nahradit lidem ztrátu, resp. znehodnocení pitné vody? (§ 29 odst. 2 zákona o vodách č. 254/2001 Sb.)

PŘÍKLAD 2a Majitel studny zjistí, že voda, jíž je oprávněn ze studny odebírat, je znečištěna a znehodnocena únikem ředidla z nedalekého podniku průsaky z hnojiště souseda VZ § 29, 42, 125a písm.l) OZ - § 420, 420a, § 127

Odpovědnost za škodu – příklad 3 Strážce přírody mladíky vyzval, aby zanechali svého počínání a prokázali mu svoji totožnost, s tím, že zahájí blokové řízení o udělení pokuty za přestupek. Po opakované výzvě začali strážci vyhrožovat a následně jej fyzicky napadli. Strážce utrpěl při následné potyčce zlomeninu čelisti, kvůli které musel být hospitalizován. Jeho kamarád, který mu přispěchal na pomoc, stačil zavolat mobilním telefonem Policii ČR, která oba agresivní mladíky zajistila. Nicméně i kamarádovi strážce stačili způsobit škodu na šatech. Má kamarád stráže nárok na náhradu škody? Pokud ano, kdo mu ji poskytne a za jakých podmínek? (§ 81 b z.č. 114/1992 Sb.) TZ § 325 – Násilí proti úřední osobě

PŘÍKLAD V Beskydech se vyskytuje 4 členná smečka vlků. Vlk je kriticky ohrožený druh. Občas strhne nějakou ovci ze stáda. Mají chovatelé ovcí nárok na náhradu škody, kterou jim způsobil vlk a vůči komu by jej měli uplatnit? Z.č.115/2000 Sb.

Odpovědnost za ekologickou újmu Ekologická újma podle: Z.č. 17/1992 Sb., o životním prostředí Z.č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě

Odpovědnost za ekologickou újmu (Z.č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) Znaky ekologické újmy (§ 10 a 27): lidská činnost ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystému příčinná souvislost

Odpovědnost za ekologickou újmu Odstraňování ekologické újmy: obnovením původního stavu kompenzační opatření náhrada v penězích Oprávněným subjektem je stát.

Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Ekologickou újmou se rozumí nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo; jedná se o změnu na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích, která má závažné nepříznivé účinky na dosahování nebo udržování příznivého stavu ochrany takových druhů nebo stanovišť, s výjimkou nepříznivých účinků vyplývajících z jednání provozovatele, k němuž byl oprávněn podle § 5b, 45i a 56 zákona o ochraně přírody a krajiny; kritéria pro posouzení významu účinků na dosahování nebo udržení příznivého stavu ochrany chráněných druhů a přírodních stanovišť jsou stanovena v příloze č. 3 k tomuto zákonu, podzemních nebo povrchových vodách včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, která má závažný nepříznivý účinek na ekologický, chemický nebo množstevní stav vody nebo na její ekologický potenciál, s výjimkou nepříznivých účinků v případech stanovených podle § 23a odst. 4 a 7 vodního zákona, nebo půdě znečištěním, jež představuje závažné riziko nepříznivého vlivu na lidské zdraví v důsledku přímého nebo nepřímého zavedení látek, přípravků, organismů nebo mikroorganismů na zemský povrch nebo pod něj, Směrnice 2004/35/ES o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí.

Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Odpovědnost provozovatelů činností uvedených v příloze - objektivní za výsledek v podobě ekologické újmy nebo její hrozby (i bez porušení právních povinností) Odpovědnost provozovatelů jiných činností, které jsou vykonávány v rozporu s právními předpisy, za škodu na zvláště chráněných druzích a jejich stanovištích Negativní vymezení věcné a časové působnosti Objektivně odpovědni jsou provozovatelé aktivit, uvedených na seznamu v příloze zákona. Odpovědnost subjektivní se vztahuje k provozovatelům jiných, než na seznamu uvedených aktivit. Tito provozovatelé navíc mohou být odpovědni pouze za škody na zvláště chráněných druzích a jejich přirozených sídlištích a nikoliv na jiné druhy škod.

Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip prevence Princip znečišťovatel platí Princip naturální restituce

Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip prevence: Povinnost provozovatele provádět preventivní opatření i v případě, že ke škodám na životním prostředí dosud nedošlo, ale existuje bezprostřední hrozba takových škod Povinnost informovat příslušný úřad Povinnost přijmout nápravná opatření za účelem omezení dalších škod Finanční zajištění (§ 14/3 – výjimky) Hodnocení rizik činností v příloze č. 1

Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip znečišťovatel platí: náklady potřebné na předcházení ekologické újmě nebo na její nápravu, náklady na zjištění a posouzení ekologické újmy, posouzení vzniku její bezprostřední hrozby, náklady na řízení, náklady na provedení preventivních nebo nápravných opatření nebo jejich vymáhání od provozovatele, náklady na sběr dat, na sledování a kontrolu další náklady související s předcházením ekologické újmě nebo s její nápravou. Výjimky z povinnosti provozovatele hradit náklady (§12)

Odpovědnost za ekologickou újmu podle z.č. 167/2008 Princip naturální restituce: upřednostnění nápravných opatření před peněžními kompenzacemi obnovení stavu nebo nahrazení životního prostředí