Transatlantické vztahy EU Petra Měšťánková

 Alfred Grosser: neexistuje „rok nula“  19. století:  Světové dění ovlivňuje koncert evropských velmocí  USA nejsou velmocí, postupně roste jejich hospodářský vliv, ale vojenská síla je v porovnání s evropskými velmocemi nepatrná  Vztahy USA-evropské země především na bázi obchodní

 Zahraniční politika USA ovlivňována střety mezi izolacionisty a internacionalisty.  1. sv. válka → na krátký čas převážili internacionalisté.  Vojenská pomoc  Wilsonových 14 bodů základem mírového jednání v Paříži  Wilson dal impuls ke vzniku Společnosti národů

 Ve léta převážil izolacionismus  USA neratifikovaly Versaillskou mírovou smlouvu → 1921 Senát přijal rezoluci, v níž ukončil válečný stav.  USA se nestaly členem SN → vliv na její omezenou působnost a funkčnost

 Vztahy s evropskými zeměmi především obchodní.  1929: krach newyorské burzy → světová hospodářská krize  1935: v USA byl přijat zákon o neutralitě (Neutrality Act)  Změna politiky s nástupem 2. světové války  1941: zákon o půjčce a pronájmu + Atlantická charta  1942: vstup do války

 Proměna mezinárodního systému  Bipolarita  USA vs. SSSR – obě vlastní jaderné zbraně  NATO vs. Varšavská smlouva  Kapitalismus vs. komunismus  Evropa je rozdělená → ozbrojený mír  OSN – odlišností od SN je, že členy se postupně stávají skoro všechny státy světa  Jedná se o MS poměrně stabilní, kde vztahy mezi aktéry jsou do značné míry předvídatelné.  Napětí mezi velmocemi se ventiluje v zemích třetího světa.

 Položeny základy vztahů mezi USA a západoevropskými zeměmi → tzv. grand strategic bargain.  ZE:  USA nutné pro zajištění stability ZE a vyvážení vlivu SSSR  Americké jednotky musí zůstat v Evropě – v USA to vyvolalo spory mezi izolacionisty a internacionalisty.

 1947: Trumanova doktrína  Doktrína o zadržování komunismu  Marshallův plán hospodářské obnovy  Poskytnutí pomoci pouze svobodným zemím → izolace KS ve Francii a Itálii  Evropské země musí mezi sebou spolupracovat  Realizován skrze Program hospodářské obnovy a Organizaci evropské hospodářské spolupráce  1949: vznik NATO

 Vývoj v ZE → od ESUO k Římským smlouvám.  Mimo ale stále zůstává Velká Británie  Postoj USA k evropské integraci:  Pozitiva: stabilita v ZE a potažmo v celé Evropě vznikem dvou bloků  Podpora britského členství  Negativa: negativní vliv na americké obchodní zájmy, zvláště v oblasti zemědělství a ocelářství

 Největší konflikty mezi partnery:  Otázka znovuvyzbrojení Německa ( )  Suezská krize (1956)

 Mezinárodní prostředí:  Období détente  Po kubánské raketové krizi v r USA a SSSR zahájily rozhovory o kontrole jaderného zbrojení  V r Dohoda o omezení testování jaderných zbraní (zákaz atmosférických zkoušek)  Tenze mezi velmocemi se ventilovaly v třetím světě.  Konflikty byly nahlíženy optikou konfliktu mezi Východem a Západem.  Viz válka ve Vietnamu, konflikty v Africe, podpora armády a pravicových sil v Latinské Americe

 Vývoj v evropské integraci  Stabilita i konflikt  Počátek významných politik → společná obchodní politika a společná zemědělská politika  Konsolidace institucionálního rámce  Hospodářský boom  Tenze:  francouzská iniciativa na integraci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky (tzv. Fouchetův plán)  Lucemburský kompromis  Otázka rozšíření → Francie blokovala žádosti o členství VB

 USA  Zavraždění JFK  Domácí nepokoje: hnutí za občanská práva pro Afroameričany, mírové hnutí, protijaderné hnutí  Závody ve zbrojení se SSSR  Problémy hospodářské → zhoršeno zaměřením administrativy na oblast vojenskou

 ES-USA  Evropská integrace v oblasti hospodářské x americké obchodní zájmy  Úsilí některých zemích (Francie) učinit z Evropy třetí sílu mezi Západem a Východem  Francie požaduje změny v NATO → V r se stahuje z integrovaného vojenského velení NATO  Evropa začíná růst jako aktér v MV – navázání vztahů s bývalými koloniemi

 Mezinárodní prostředí  Opětovný růst napětí mezi velmocemi (zejména od konce 70. let)  K růstu napětí přispěl:  Konflikt na Blízkém východě  Íránská revoluce  Sovětská invaze do Afghánistánu  Konec 70.-pol. 80. let období tzv. nové studené války

 Vývoj v ES:  Euroskleróza, ale posílení koordinace zahraniční politiky členů ES  Patrné na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě  1973: rozšíření o VB, Irsko a Dánsko → podporováno USA  80. léta snahy prolomit eurosklerózu a naplnit základní cíl evropského projektu (společný trh)

 Vývoj v USA:  Nixonova administrativa  Ztráta legitimity aférou Watergate a neúspěchy ve Vietnamu  1971: nová ekonomická politika → tzv. Nixonův šok  konec fixního směnného kurzu mezi dolarem a západoevropskými měnami → pád kurzu dolaru  Ochranářská opatření domácího trhu (10 % dodatečná daň na dovážené zboží)  V očích ES porušení dohod z GATT

 EU-USA  Během Nixonova prezidentství převažovaly konflikty ve vzájemných vztazích  Hospodářské konflikty v důsledku Nixonova šoku.  Politické konflikty:  Oslabení důvěry v americké vedení  Nixonova doktrína → požadavek, aby evropské země zvýšily výdaje na svou obranu

 1973: americká administrativa vyhlašuje „Rok Evropy“  Henry Kissinger: Role USA je globální, zatímco role ES regionální, ES by měla podporovat aktivity USA → nespokojenost v ES  ES v reakci vydává Deklaraci evropské identity  Vztah s USA je založený na partnerství, jednání rovný s rovným

 V 80. letech se jako problematické ve vztazích ES a USA ukázalo být zvolení Ronalda Reagana prezidentem.  Hlavní problémy:  Hospodářské  Hospodářská politika USA vedla k rozšíření finanční nestability  1985: uzavření dohody o koordinaci měnové politiky (Plaza Agreement)

 Politické:  ES dojem, že je Reagan obchází v důležitých otázkách  Střety:  Polsko 1981  USA: sankce vůči SSSR  ES: ekonomická pomoc Polsku (odmítaly USA)  Grenada 1983  ES proti americké invazi na Grenadu proti levicovému režimu  Řešení podle ES ekonomická pomoc vládě, která by docílila její posun k umírněné levici  Středoamerické konflikty  USA: podpora armády a pravicových sil proti levicovým guerrilám (Nikaragua, Guatemala, Salvador)  ES: konflikty nemají vojenské řešení a je třeba hledat způsob dosažení míru.