Základy mezinárodních financí 4 Základy mezinárodních financí 4. Devizový trh, subjekty, vztah k devizovému kursu členění a struktura, subjekty devizového trhu, vztah k devizovému kurzu, kotace spotového a forwardového kurzu.

Hlavní úlohy devizového trhu z hlediska obchodu Realizace transferu kupní síly jedné měny do druhé Zajištění proti kursovému riziku

Klasifikace devizového trhu Podle druhu obchodovaných peněz valutový devizový 2. Podle charakteru obchodování Neburzovní /OTC/ Burzovní 3. Podle subjektu Velkoobchodní /mezibankovní/ Maloobchodní /klientský/ 4. Podle techniky operací Spotový Termínový /forward, futures, opce/ Swapový

Trh valut a deviz Valutový trh /turistický/ Hotovost – bankovky a mince Spread nákup-prodej 4 – 5% Vyšší náklady a rizika Devizový trh /zápisy bezhotovostních operací/ Umožňuje nakupovat a prodávat devizy On-shore centra : Londýn, Paříž, New York, Tokio, Frankfurt, Amsterdam, Curych, Brusel Off-shore : Nové hebridy, Hongkong, Singapur, Bahrajn 24 hodin denně

Charakteristické znaky současného devizového trhu Ve světovém měřítku pouze trhy jednotlivých národních měn,případně geograficky oddělených národních trzích, více než 70 měn je volně směnitelných Obchodování s předními světovými měnami je diverzifikováno po celém světě / nákup, prodej, úvěr, ostatní operace kdekoliv/. Tvorbou dolarových depozit mimo území USA vznikají tzv. eurodolary, které slouží jako zdroj pro poskytování eurodolarových úvěrů. Teritoriální rozmístění jednotlivých devizových trhů zajišťuje možnost nepřetržitého obchodování 24 hodin denně. Banka dodržující tradiční uzavírací hodiny a 8 hodinový pracovní den je vystavena kursovému riziku v čase odpočinku. Velké světové obchodní banky mají více směnný provoz ve svých dealingových odděleních, aby si tak udržely nepřetržitý kontakt s trhem.

Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty Burzovní obchod - organizovaný devizový trh vystřídán neorganizovaným způsobem obchodování, over the counter /OTC/ Hlavními subjekty obchodování na neorganizovaném trhu jsou obchodní banky se svými dealingovými oddělením - navzájem propojují maloobchodní a velkoobchodní devizový okruh. V maloobchodním devizovém okruhu umožňují exportujícím podnikům směnovat jejich devizová aktiva do národní měny a naopak importujícím podnikům umožňují směnu národní měny do potřebného aktiva v cizí měně.

Organizační struktura devizového trhu a jeho hlavní subjekty - pokračování Provádějí podle potřeby jak operace promptní, tak i operace termínového typu forward. Obchody se zde uskutečňují při kursu kótovaném zvláště pro každou operaci. Obnovuje se tak rovnováha devizového trhu. Možnost variantní volby exportujícího nebo importujícího podniku mezi jednotlivými obchodními bankami /vers. monopol. / Systém propojuje SWIFT /Society foir Worldwide Interbank Financial Telecomunications/ 7

Obchodní banky na devizovém trhu Obchodní banky operují na devizových trzích s těmito základními cíli: poskytovat služby svým zákazníkům hledat optimální strukturu svých devizových aktiv a pasiv z pohledu ziskovosti, jistoty a likvidity provádět různé typy devizových operací s cílem dosažení zisku z kursových a úrokových rozdílů

Motivation for transaction Základní motivace investora Směna jedné měny za druhou (změna kupní síly disponibilních prostředků) Hedging - zajištění před ztrátou (opak spekulace) Spekulace - aktivita, kdy určitý subjekt vědomě a aktivně vytváří otevřenou dev. pozici (dlouhou i krátkou) Arbitráž - Bezriziková aktivita, která vychází z toho, že operace na DT jsou špatně oceněny, cíl arbitráže je využití těchto špatně oceněných transakcí

Spekulace – devizové pozice Subjekt se snaží odhadnout budoucí vývoj devizového kursu a na základě tohoto odhadu utváří svoji otevřenou devizovou pozici. /uzavřená pozice při vyrovnaných pohledávkách a závazcích/ Otevřenou devizovou pozici ve vztahu k pohybu devizového kursu může spekulant zaujmout jako aktivní nebo pasivní. V aktivní – dlouhé -devizové pozici jsou pohledávky v příslušné měně větší než závazky a spekulant očekává zhodnocení kursu této měny V pasivní – krátké -devizové pozici jsou závazky v příslušné měně větší než pohledávky a spekulant naopak očekává znehodnocení kursu uvažované měny. Stupeň rizikovosti aktivní spekulační pozice úzce souvisí s rozsahem měnové diverzifikace

Subjekty devizového trhu Základ velkoobchodního okruhu trhu tvoří dealeři obchodních bank, dealeři centrálních bank, brokeři Brokeři jsou zprostředkovatelé devizových operací mezi jednotlivými dealery. Neobchodují na vlastní účet a jednotlivé operace zprostředkovávají za pevně procentem stanovený poplatek z realizovaného obchodu, který se liší podle obchodované měny. Dealeři dávají často přednost zprostředkovanému způsobu obchodování prostřednictvím brokera /anonymita do ukončení obchodu/

Organizace trhu podle subjektů Velkoobchodní – mezibankovní trh Vztahy banka-banka Propojují dealingy obchodních bank Maloobchodní – klientský obchodní banka – klient / podniky, firmy, pojišťovny, investiční fondy, spořitelny/

Předpoklady globalizace devizových trhů 1/ ICT SWIFT /1977/ Reuter 2000 – terminálová síť informací a provádění plateb /EBS, Minex/ Telerate a Quotron – automatické obchodní systémy 2/ Rozvoj vnější směnitelnosti měn 90% členských zemí MMF 3/ FOREX – spekulativní obchodování po síti

Forex: obchodní systém pro spekulace denní obrat činí až 3 biliony dolarů Největší objem obchodů připadá na hlavní měnové páry, tzv. majors, kterými jsou EUR/USD, GBP/USD, USD/CHF a USD/JPY. 95 % obchodů tvoří spekulace na posílení či oslabení jednotlivých měn. efektivní obchody, kdy například vývozci směňují devizy za svoji domácí měnu, činí méně než 5 % obchodů.

Typy operací na devizovém trhu každá transakce znamená směnu jedné měny za druhou odlišnosti: okamžik směny, podmínky 2 typy operací spotové = promptní termínové = měnové deriváty /forward, futures, a opce/ Swapy /kombinace spot a forward /

Devizový kurs a jeho kótování Devizový kurs je cena měnové jednotky v jedné zemi, vyjádřená v měnových jednotkách jiné země, popř. v souboru měn /v měnovém koši/

Typy operací na devizovém trhu Spotové operace dohoda o prodeji, v časovém okamžiku T si 2 subjekty dohodnou náležitosti operace (měnové páry,množství, cena = kurz) T+2 (velkoobchodní trh): transakce je naplněna (faktické zúčtování operace), směna proběhne za předem stanovených podmínek (není důležitý aktuální kurz) časový posun (T+2 )2 = 2 pracovní dny pro poskytnutí měny na velkoobchodním trhu při směně USD x CAD platí T+1, jinak T+2 /konvence/

Přímá kotace vyjadřuje počet jednotek domácí měny za jednotku cizí měny. Např. kurz koruny vůči americkému dolaru je kotován jako: 19.052 CZK/USD jeden americký dolar se rovná 19.052 korun. Přímá kotace je obvyklý způsob uvádění měnových kurzů.

Kursový záznam nepřímý-vysvětlení Když obchodujeme americký dolar vůči euru, zkratka tohoto měnového páru vypadá následovně: EUR/USD. Jelikož je euro uvedeno jako první, říkáme, že euro je v tomto měnovém páru měnou základní neboli měnou bazickou. Americký dolar je označován jako měna denominační. Zkratka EUR/USD nám při udání měnového kurzu říká, kolik jednotek amerického dolaru musíme zaplatit za jednotku měny euro, neboli kolik jednotek druhé měny v páru musíme vydat za jednotku měny základní

Kótování spotového kursu na trhu Cena obchodu se vyjadřuje v měnovém kurzu, který je vyjádřen formou tzv. dvoucestné kotace. Např. : "EUR/USD 1,4482 – 1,4484". Proč jsou v kotaci uvedeny dva kurzy? Bankovní dealeři, kteří měnové kurzy kotují, realizují z každého obchodu určitý zisk, který je dán rozdílem mezi dvěma uvedenými kurzy. Tento rozdíl se označuje jako kurzové rozpětí neboli spread Investor danou měnu základní nakupuje za druhý vyšší kurz, tzv. ask či offer (česky nabídka či prodej), a má možnost základní měnu prodat za první nižší kurz, tzv. bid (česky poptávka či nákup).

Kotace - zápis Někdy je nákupní kurz (bid) kotován celý a u prodejního kurzu (ask) se kotují pouze poslední dvě desetinná místa. Kotace měnového páru euro-dolar by tedy v tomto případě mohla vypadat takto: bid ask 1,4482 – 84

Měnové rozpětí - spread Rozpětí neboli spread představující zisk tvůrců trhu. Bankovní dealeři nepřetržitě nakupují a současně také prodávají devizy, které mají v mezinárodních transakcích rozhodující význam. Tím, že na principu dvoucestné kotace stanoví kurz nákup a prodeje, ovlivňují v rozhodující míře utváření devizových kurzů.

Zjednodušený příklad Jako investor chceme nakoupit 100.000 euro za dolary. Při kotaci EUR/USD 1,4482 – 1,4484 budeme tedy potřebovat 144.840 dolarů. Druhý investor chce prodat 100.000 euro a inkasovat dolary. Za 100.000 euro inkasuje 144.820 dolarů. Zisk dealera je dán rozdílem mezi těmito dvěma dolarovými částkami: 144.840 USD mínus 144.820 USD = zisk 20 USD, tj. dealer realizuje zisk 0,0002 dolaru na jedno zobchodované euro.

Spread Bankovní dealeři vydělávájí především na kurzovém rozpětí neboli spreadu, tj. rozdílu mezi nákupním měnovým kurzem (bid), za který jsou ochotni devizy nakoupit a prodejním měnovým kurzem (ask, offer), za který jsou dealeři ochotni devizu prodat. Spread je společně s poplatky za uskutečněné měnové konverze obvykle hlavním výnosem banky z měnové transakce. Příjmy z měnových operací jsou zejména pro obchodní banky významným zdrojem příjmů. Velikost spreadu záleží na řadě faktorů. Významnou roli hraje především velikost transakce. Pro relativně malé operace činí kurzové spready obvykle 3 – 7 %, pro velké transakce rozpětí klesá na 0,01 až 0,03 %.

Bankovní dealeři v roli tvůrců trhu Dealeři větších bank často plní na mezibankovním trhu funkci tzv. tvůrců trhu neboli market makers, což znamená, že v každém okamžiku obchodování musí zajišťovat likviditu trhu. Pokud dostanou dotaz od některého z účastníků trhu, jejich povinností je kotovat oba kurzy nákup (bid) i prodej (ask). V dotazu přitom není specifikováno, zda chce druhá strana příslušnou měnu nakupovat či prodávat. Tím se předchází nadměrnému roztahování kurzových spreadů. Někdy je nákupní kurz (bid) kotován celý a u prodejního kurzu (ask) se kotují pouze poslední dvě desetinná místa. Kotace měnového páru euro-dolar by tedy v tomto případě mohla vypadat takto: 1,4570 – 72.

Měnové arbitráže na devizových trzích Arbitražéři, operují ve vlastním zájmu s cílem dosažení zisku a bez vazby na klienty. Arbitražéři nespekulují na pohyb měnového kurzu, ale snaží se využít existence rozdílných cen na různých trzích, které mohou být odděleny prostorově, tak i časově. Na rozdíl od spekulace je arbitráž v podstatě bezrizikovou operací, Nejjednodušší formu arbitráže představuje tzv. prostorová arbitráž, která spočívá v nákupu určité měny na levnějším trhu a jejím okamžitém prodeji na dražším trhu. K prostorové arbitráží může dojít tehdy, pokud je kotace kurzu bid i ask u jednoho dealera menší nebo větší než u jiného dealera /banky.

Příklad měnové arbitráže Dealer jedné banky kotuje kurz EUR/CZK následovně: 26,040 – 26,060. Dealer druhé banky bude mít následující kotaci: 26,065 – 26,085. prostorová měnová arbitráž : u prvního dealera nakoupíme jeden milión eur za 26.060.000 korun (kurz ask/prodej) a okamžitě u druhého dealera jeden milión eur prodáme za 26.065.000 korun (kurz bid/nákup). Výsledkem je bezrizikový zisk 5000 korun. při měnových obchodech často využívá silného pákového efektu. Zisky z arbitrážních obchodů se tak násobí.

Typy operací na devizovém trhu Termínové operace T: sjednání náležitostí (měny, množství, kurz) + detaily T+X: vypořádání operace X: relativně široké rozpětí (např. 1 den i 25 let) rozdíly od spotových operací: dohoda může být širší, zúčtování v delším časovém horizontu (k zúčtování ani nemusí dojít) výhody měnových derivátů: v čase T sjednán fixní kurz pro splatnost v dlouhém časovém horizontu typy: forward, FX swap, měnový swap, futures, opce účel: spekulace na budoucí pohyb dev. kurzu, zajištění proti pohybu podíl na celkovém obratu (2004): 32% spotové operace (dříve měly většinu) 11% forwardové kontrakty 49% FX swap

, ,