Transformace systému zdravotní péče

Základní data Parametr Výsledek ČR Celkový objem nákladů na ZP 4 100 000 000 000 000 000 15 000 000 000 Roční náklady na osobu 639 1382 Nejvyšší náklady na osobu USA – 6103 Nejnižší náklady na osobu Burundi – 2,90 Nejvyšší veřejné náklady na osobu Norsko – 4508 Nejnižší veřejné náklady na osobu Burundi 0,70 Nejvyšší roční náklady domácnosti na ZP Švýcarsko 1787 178 (osoba) Minimální roční náklady na osobu (WHO) 35-50

Základní stavební kameny zdravotnického systému Zdravotní služby Lidské zdroje Informační systém/y Zdravotnické technologie Financování Řízení, vedení, správa

Zdravotní služby Poskytování efektivní, bezpečné, kvalitní individuální i populační zdravotní péče těm kteří je potřebují, v místě a čase potřeby s minimálním plýtváním zdrojů

Lidské zdroje Nepředsudečné (rovnost) Responsivní Účinné Cíl: poskytovat nejlepší možný výstup zdravotní péče za stávajících zdrojů a okolností.

Informační systém/y Zajišťují sběr, analýzu sdílení a využití spolehlivých a včasných informací o indikátorech zdravotního stavu, o výkonu zdravotnického systému a o zdravotním stavu populace.

Zdravotnické technologie Rovný přístup k základním zdravotnickým technologiím a léčivům. Přístrojová technika musí mít zaručenu kvalitu, bezpečí, účinnost, nákladovou efektivitu. Využívání léčiv a technologií je odborně správné a nákladově efektivní.

Financování Přiměřené financování k zajištění využití potřebných služeb, ochrana před finančním bankrotem. Stimuly k efektivnímu využití služeb.

Řízení vedení, správa systému Existence strategických dokumentů Účinný dohled/kontrola Regulace systému Zodpovědnost

Motto: Není-li žádného vidění, lid pustne. Přísloví, 29,18

 Eskalace nákladů Příčiny reformy Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační asymetrie Nutnost „přidělování“  Eskalace nákladů

Demografické změny Stárnutí populace Změna spektra potřeb pacientů/klientů CURE x CARE Očekávané reakce: Změna struktury lůžkového fondu Potřeba lidských zdrojů Podílení domácí, ambulantní a hospicové péče

Technologické změny/pokrok Regulace nákladných technologií Registrace a cena léčiv Dostupnost péče Centralizace péče

Rostoucí počet poskytovatelů Poptávka stimuluje nabídku Nové typy poskytovatelů Absence zásadní regulace systému Lidské zdroje Investice

Informační asymetrie Postavení lékař/pacient Práva pacientů Morální norma Právní norma Důsledky asymetrie

Přidělování – „rationing“ Typ výkonu Časový faktor Systém přidělování péče Rovnost výstupů

Problémy systému v ČR Úkol Ve skupinách zkuste označit problémy českého zdravotnictví, resp. jeho „základních kamenů“.

Základní rovnováha systému Náklady Dostupnost Kvalita

Problémové okruhy Struktura poskytovatelů zdravotní péče Akutní/následná péče Ambulantní/lůžková péče Počet/poměr lékaři vs. NLZP Stát Akutní /1000 Celkem /1000 obyv ČR 5,3 7,4 Holandsko 3,0 4,5 Německo 5,7 8,3 USA 2,7 3,2 UK 2,8 3,6 Norsko

Počet lékařů a sester/1000 obyv – 2005 Počet absolventů LF/100000 obyv

Problémové okruhy Financování zdravotní péče Věcný rozsah zdravotního pojištění Ekonomická regulace Úhradový systém Standard vs nadstandard

Problémové okruhy Dostupnost Měřitelnost výstupů Kvalita Regulace velkých technologií

Zdraví jako ekonomický pojem Má zdraví hodnotu ? spotřební hodnota x směnná hodnota

Zdraví jako zboží Je zdraví zboží ? Zboží lze kupovat a prodávat na trhu. Zdraví není zboží, ale charakteristika produktu/služby. bezpečnostní pásy hasicí přístroje celozrnný chléb Zbožím je zdravotní péče.

Role občana – dostupnost zdrojů WANTS NEEDS DEMANDS

Trh ve zdravotnictví 1) Nedostatečná konkurence omezující rozsah ( nemocnice) omezení přístupu na trh rigidita zdrojů zdravotní péče není homogenní produkt

Trh ve zdravotnictví 2) Neúplný trh pozitivní externality trhu ve zdravotnictví jedná se o specifický produkt ovlivňující ekonomickou produktivitu společnosti veřejný statek free-riding (černí pasažéři) zákazník neinformován o ceně (necenová konkurence)

Trh ve zdravotnictví 3) Neúplná a asymetrická informovanost informovaný „agent“ poptávka stimulovaná nabídkou poptávka po zdravotní péči není předpověditelná

Finacování Povinné solidární veřejné zdravotní pojištění 13,5 % hrubého příjmu Přerozdělení 100 vážené riziko Úhrada: kapitační platba fee-for-service rozpočty

Celkové výdaje na zdravotnictví mil. Kč Položky výdajů 2005 2006 2007 2008 Veřejné výdaje 191 356 197 027 206 565 219 119 ZP 170 093 174 200 183 713 200 592 Ostatní 21 263 22 828 22 851 18 527 Soukromé výdaje 27 418 29 783 35 370 43 526 Celkové výdaje 218 774 226 810 241 935 262 645 % HDP 7,3 7,0 6,8 7,1

Výdaje na zdravotnictví jako % HDP - 2007

Podíl zdravotnictví na HDP

Vývoj HDP

Náklady na zdravotnictví v Kč

Podíl veřejných a soukromých zdrojů na úhradě zdravotní péče – EU - 2006

Základní systémy financování zdravotní péče Státní rozpočet - Šemaško (socialistické státy ) Státní/regionální rozpočty - Lord Beveridge (Británie, N. Zéland, Itálie ) Veřejné zdravotní pojištění - Bismarck (SRN, ČR) Privátní pojištění a větší či menší ingerence státu ( záchranná síť ) - USA

Typy úhrady zdravotní péče přímá platba státní rozpočet místní rozpočty veřejné zdravotní pojištění

Státní rozpočet Výhody ekonomická úspornost snadná realizace zdr. politiky zejm. v oblasti veřejného zdravotnictví Nevýhody chybí stimulace ke zvyšování kvality neliberálnost těžkopádnost

Přímá platba včetně komerčního pojištění Výhody stimulace ke kvality rel. možnost plánovat výdaje prostor pro indiv. rozhodování Nevýhody stimulace nabídky sociální citlivost omezená státní ingerence

Veřejné zdravotní pojištění Výhody solidarita +- distribuce rizika +- stimulace konkurence Nevýhody absence individualizace platby/péče +- distribuce rizika

Česká republika ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ veřejné povinné solidární podíl veřejných prostředků na vytváření fondu zdravotního pojištění povinné povinnost občanů vylývá ze zákona 48/97 Sb., a ze souvisejících předpisů ( seznam výkonů) solidární solidarita zdravých s nemocnými a bohatých s chudými

Zdravotní péče hrazená ze ZP léčebná péče ústavní i ambulantní pohotovostní a záchranná služba prevence dispenzární péče léčiva, PZT lázeňská a ozdravenská péče závodní preventivní péče doprava nemocných posudková činnost prohlídka zemřelého a pitva

ČR - vnik zdravotního pojištění narozením získáním trvalého pobytu vstup do zaměstnání

ČR - plátci pojistného občané - zaměstnanci 4,5 % zaměstnavatel - 9,0 % občané - samost. výděl. činní - 13,5 % stát

Úhrada ZP státem nezaopatřené děti důchodci ženy na MD příjemci rodičovského příspěvku uchazeči o zaměstnání osoby sociálně potřebné osoby převážně/úplně bezmocné vojáci základní služby vězni osoby důch. věku bez nároku na důchod a bez příjmu osoby pečující o dítě/dvě děti do 7/15 l.

ČR - osobní rozsah ZP osoby s trvalým pobytem na území ČR osoby, které na území ČR nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR

Úhrada poskytnuté zdravotní péče primární péče plat kapitace výkonová platba LIMITACE amb. specialisté platba za případ jiné

Úhrada poskytnuté zdravotní péče nemocniční péče rozpočet platba per diem platba za případ “case-mix” přímá platba jiné zdroje

Formy vlastnictví zdravotnických zařízení Státní Soukromé Obecní Církevní Nestátní veřejnoprávní - non for profit Nestátní veřejnoprávní - for profit

Úhrada ZP státem nezaopatřené děti důchodci ženy na MD příjemci rodičovského příspěvku uchazeči o zaměstnání osoby sociálně potřebné osoby převážně/úplně bezmocné vojáci základní služby vězni osoby důch. věku bez nároku na důchod a bez příjmu osoby pečující o dítě/dvě děti do 7/15 l.

Problémy úhrady Věcný rozsah zdravotního pojištění (prostor pro spoluúčast) Regulační poplatky Regulace sítě zdravotnických zařízení Akutní vs. Následná péče

Principy reformy Role zdravotních pojišťoven Role občana Akciové společnosti Zdravotní plány – individualizace + GHCP Smluvní volnost Dohled – Úřad Role občana Výběr Regulace – poplatky, komerční ZP

Poplatky regulační ambulantní vyšetření den hospitalizace recept sociální strop

Nemocniční péče Diagnosis related groups prospektivní platba nákladově sdružené stavy využitelnost pro sledování kvality paušál – lůžkový den (léčebny)

Individualizace pojistného GHCP –katastrofická péče, nepojistitelné události prostor pro komerční pojištění individuální smlouvy konkurence ZP – pojistné plány

Kvalita Měřitelnost výstupů Systém externího hodnocení indikátory kvality benchmarking Systém externího hodnocení akreditace certifikace Práva pacientů/občanů Výstupy: plátci, stát, stavovské organizace, veřejnost

Síť veřejných ZZ Struktura Role primární péče Nemocniční péče gatekeeping domácí ošetřovatelská péče Nemocniční péče akutní/následná péče koncetrace technologií alokace zdrojů Regulace počtu pracovníků Síť veřejných ZZ

Průměrné mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví 2008 zdroj: ÚZIS Praha Kategorie Mzda celkem Lékaři 43 767 Sestry 20 504 Resort 21 386

Struktura průměrného měsíčního platu 2008 Složky platu Lékaři Tarifní plat 22 557 Osobní příplatek 4 908 Odměny celkem 5 686 Práce přesčas 3 947 Pracovní pohotovost 1 431 Ostatní 7 253 Plat celkem 45 781

Platové podmínky mladých lékařů Lékař před zařazením do SP 11. platová třída 16180 Lékař po zařazení do SP 12. platová třída 17 530-19 590 Lékař po získání SZ 13. platová třída 14. platová třída 21 259 23 060

Roční hrubý příjem lékaře specialisty (USD/PPP)