Úvod do studia- 3. seminář Definice tématu a tvorba osnovy Robert Zbíral

Účel písemné práce cílem není něco popsat!!! nepředáváme obecně známé informace analýza, kritický pohled, hodnocení stavu vědecky pojmout určitý (netriviální) problém ideálně: přispět ke stavu vědění akceptovatelné: kompilát, ale: zpracování širokého spektra dostupné literatury logická a srozumitelná struktura textu vysoká informativní hodnota klíč: soustředit se na zvolené téma!!!

Téma: checklist tzv. predeterminanty subjektivní skutečnosti zadané téma?: ANO / NE určení práce? druh textu délka práce?: X slov / stran subjektivní skutečnosti chci být nejlepší? ANO / NE chci začínat od nuly? ANO / NE mám nějakou zvláštní znalost? ANO / NE zkušenosti s psaním? ANO/ NE kolik mám času? X dnů mohu s někým konzultovat? ANO / NE najdu potřebné zdroje? ANO / NE

Obecná vs specifická témata obecné: Ústava ČR v proměnách času výhody něco o tom vím / dokážu si představit, o co jde snadnější fáze přípravy a začátku psaní spousta zdrojů, lehce dohledatelných specifické: Vliv odkazu ústavy ČSR z roku 1920 při přípravě nové ústavy ČR lze přijít s něčím novým menší hrozba zahlcení autora snazší přistoupit k analýze vztah délky a vymezení tématu pozor na tzv. nezpracovatelná témata dvě varování viz učebnice superspecifická: např. „Odvolatelnost poslanců v ČR“

Jak zúžit téma (a neztratit se)? tématicky kdo co činí, souvislosti, vrstvy např. Ústavní soud soudci, judikatura, aparát, funkce atd. časově zachovat logiku výběru i členění pozor na přítomnost a budoucnost (lépe se vyvarovat) geografické: dle množství případů jeden subjekt: případová studie (Správa konkurzní podstaty v ČR) dva subjekty: komparace (Správa konkurzní podstaty v ČR a SR) více podobných zemí: komparace vysvětlující odlišnosti (Správa konkurzní podstaty v ČR, SR a Maďarsku) více rozdílných zemí: komparace vysvětlující stejný vývoj (Správa konkurzní podstaty v Rusku, Japonsku a Nigérii) široké spektrum subjektů: kvantitativní metody (Správa konkurzní podstaty v zemích WTO)

Pomůcky při tvorbě tématu výzkumná otázka jednoduše: o co mi v práci jde? (pamatovat- babiččina bábovka…) ne popsat XY, zabývat se XY, cílem zkoumat XY podmínky: relevantní k tématu (či dle zadání), ověřitelnost, jednoduchost, prvek motivace příklad téma: Vývoj státního dluhu České republiky VO: Přispěly k nárůstu státního dluhu vlády ODS nebo ČSSD? hypotéza návrh vysvětlení určité skutečnosti, v práci se následně ověřuje (potvrzuje/vyvrací) věta oznamovací a určitost, testovatelnost (ano/ne), vztah mezi zkoumaným jevem (závislá proměnná) a jevem ovlivňujícím (nezávislá proměnná) příklad: Složení vlády nehraje z hlediska míry nárůstu státního dluhu roli. závislá prom.: růst dluhu nezávislá: složení vlády vs: Narůstající státní dluh zvyšuje šanci pravicových stran sestavit vládu.

Příklad vymezení tématu Vstup Turecka do Evropské unie příliš obecné, mnoho vrstev základní roviny kdo vystupuje: Turecko, EU, členské státy čeho se týká: právo, ekonomika, zahraniční politika, náboženství atd. jaký ontologický přístup: racionalismus, konstruktivismus atd. podtéma: Islám a přistoupení Turecka co se mi zdá zajímavé? cílem je to vysvětlit nejlepší varianta: zformulovat problém otázkou (tzv. výzkumná otázka)

Příklad vymezení tématu členské státy liší se podpora vstupu Turecka podle toho, jaké politické síly jsou v daném členském státě u moci? hypotéza: křesťansko-demokratické strany (vlády) jsou proti ovlivňuje hrozba islámu podporu vstupu Turecka mezi českým obyvatelstvem? hypotéza: na Čechy jako většinové ateisty to nemá vliv Turecko přispívá snaha o vstup do EU k větší radikalizaci islámu v Turecku? hypotéza: evropeizace Turecka vyvolaná snahou o přistoupení k EU vyvolává reakci radikálních islámských kruhů Evropská unie snaží se instituce EU (Komise) potlačit otázku náboženství v přístupovém procesu? hypotéza: racionalistické argumenty pro/proti rozšíření Turecka jsou snadněji „marketingově“ zvládnutelné pro veřejnost i politiky členských států vstup Turecka ve všech případech slouží pouze jako „záminka“ k výzkumu rozdíl mezi závislou a nezávislou proměnnou

Tvorba osnovy provázanost s tématem, VO (případně hypotézou) tzv. osnova od stolu vs bezbřehost záměru postup tvorby metoda brainstormingu dát vše do logické posloupnosti vyplňování mezer plnit záměr, ne sdělit vše na co dávat pozor rovnocennost, podřízenost a nadřízenost (viz příručka) systematičnost návaznost naznačuje směřování příběhu práce osnovu netesáte do kamene!

Kudy to nepůjde: „Lisabonská smlouva“

Kudy to nepůjde: „Přijetí Lisabonské smlouvy v České republice“

Kudy to nepůjde: „Lisabonská smlouva a ústavní stížnosti“

Kudy ano: „Nález Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě z pohledu ústavního práva“ (Jan Filip) 1. Úvod 2. Příprava nálezu Pl. ÚS 19/08 3. Návrh Senátu- formulační a procesní otázky 4. Systematika nálezu Pl. ÚS 19/08 5. Obecné poznámky k obsahu nálezu 5.1. Styl zpracování nálezu 5.2. Povaha řízení před Ústavním soudem 5.3. Možný rozsah přezkumu Lisabonské smlouvy 5.4. Problémy hodnocení pouze obsahu novelizujícího textu Lisabonské smlouvy 5.5. Referenční hledisko pro přezkum mezinárodní smlouvy 5.6. Měřítko pro posuzování autentifikované mezinárodní smlouvy 6. Závěr

Kudy ano: „První rozhodnutí Ústavního soudu o ústavnosti mezinárodní smlouvy“ (Jan Wintr) 1. Skutkový základ případu 2. Procesní vývoj 3. Právní analýza 3.1. Sporné otázky 3.2. Rekapitulace komentované části nálezu 3.3. Jak má vypadat návrh na zahájení řízení? 3.4. Musí Ústavní soud přezkoumat celou smlouvu, nebo jen její jednotlivá ustanovení? 3.5. Kdy je res opravdu iudicata? 3.6. Celý ústavní pořádek, nebo jen „materiální ohnisko“? 4. Závěr

Praktická ukázka postupu při psaní písemné práce prvotní myšlenka: chci psát „něco o Lisabonské smlouvě“ časový faktor výzkumu důležitost odstupu- možnost hodnocení rozsah a pravidelnost zkoumané záležitosti jinak pouhý popis či metoda křišťálové koule chci psát „něco o LS a institucích“ návrh studenta: „jaké změny přinesla LS u jednotlivých institucí?“ neakceptovatelné… vymezení: LS, instituce (úroveň EU), časové hledisko (částečně minulost) jak tedy výzkum pojmout?

Praktická ukázka postupu při psaní diplomové práce faktor 1: historické pozadí LS na papíře již téměř sedm let jen otázka, kdy text vstoupí v platnost faktor 2: myšlenka institucionální paměti (path dependency) podle čeho se instituce chovají? formální vs neformální pravidla která převládají a proč? cílem maximalizace vlivu „dohánění“ neformálních pravidel formálními příklad Evropského parlamentu (spolurozhodování, výběr komisařů)

Praktická ukázka postupu při psaní písemné práce reakce studenta: „V práci bych se chtěl zaměřit na oblast historie Lisabonské smlouvy, důvody proč vznikla, zda skutečně byla nutná pro další vývoj EU, zaměřit se na její přijetí občany EU z pohledu veřejného mínění, proces ratifikace v EU a v ČR. V další části zhodnotit připravenost EU na Lisabonskou smlouvu - zda nové instituty, které Lisabonská smlouva přináší de iure, jsou skutečně nové nebo zda již byly uplatňovány de facto dříve bez právního rámce. V neposlední řadě se pokusit o zjištění reálného dopadu Lisabonské smlouvy na instituce EU, zda jsou nová opatření dodržována, zda dochází ke skutečné aplikaci institutů, které Lisabonská smlouva přináší za dobu její účinnosti v praxi.“

Praktická ukázka postupu při psaní písemné práce výzkumná otázka: „Jakým způsobem se v institucionálním rámci EU uplatňovala pravidla obsažená v Lisabonské smlouvě před jejím vstupem v platnost?“ hypotézy: Evropský parlament prosazuje uplatňování pravidel obsažených v LS, Rada trvá na dodržování Smlouvy z Nice odůvodnění: LS posiluje pozici EP EP je úspěšný tehdy, pokud má v dané otázce již značné pravomoci odůvodnění: EP potřebuje „vyděračský“ potenciál mocenské vysvětlení, neuplatní se ale idealistické argumenty?