Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů. Legislativní rámec prodeje syrového kravského mléka a výrobků z tohoto mléka Doc. MVDr. Milan Malena Ph.D. MVDr. Jan Váňa MVDr. Jiří Hlaváček SVS ČR červen 2010

Přehled  Legislativa  Meziresortní dohody  Prodejní automaty  Rizika  Veterinární dozor, kontrolní akce

Speciální požadavky Nařízení 853/2004/ES Nařízení 178/2002/ES Provozovatelé podniků Dozorové orgány Nařízení 882/2004/ES Nařízení 854/2004/ES Základní požadavky Nařízení 2073/2005/ES, nařízení 2075/2005/ES,… Co je to balíček? Nařízení 852/2004/ES

 Nařízení EP a R ES č. 852/2004  Nařízení EP a R ES č. 853/2004  Zákon 166/1999 Sb., o veterinární péči  Vyhláška 289/2007 Sb.,  Vyhláška 128/2009 Sb., Legislativní podklady

 Syrové mléko se u nás od počátku 50. let povinně pasterovalo  Mléko je ideální prostředí pro pomnožování mikroorganismů  Mléko může být i primárně kontaminováno  Je snazší rizika vyloučit, než léčit nemocné Proč jsou omezení v legislativě?

 Reakce na nízké výkupní ceny  Omezení nákupu mléka  Hrozící nebezpečí likvidace stád  Hrozba následné závislost na dovozu…  Snaha situaci řešit přímým prodejem Proč mléko prodávat syrové?

 Výrobce se nedělí o zisk s dalšími subjekty  Může sám volit cenu  Relativně malé provozní náklady Výhody přímého prodeje

 Vysoce choulostivá a riziková surovina  Náročnost na nejvyšší hygienickou úroveň  Nutná masivní osvěta v řadách zákazníků  zákazník zpohodlněl používáním UHT mléka, neví co si může a co nesmí dovolit  Nebezpečí okamžité negativní reklamy při chybě jedné (producent, prodejce) nebo druhé (zákazník) strany (poškodí i ostatní podnikatele) Nevýhody přímého prodeje

 Přímý prodej v místě výroby  Legislativně naprosto jasné.  Je nutné zajistit pouze vhodné místo pro manipulaci s mlékem pro automat a pro mytí automatu a jeho částí.  KVS vydá souhlas s prodejem mléka (289/2004) a automat slouží jako prostředek prodeje. Součástí souhlasu je i schválení provozního a sanitačního řádu pro toto prodejní zařízení.  Nevýhodou je zpravidla nevýhodná lokalizace – pro zákazníky „z ruky“ Na základě čeho lze automaty registrovat?

 Využití vyhlášky 128/2009 Sb.  Legislativně ne zcela jednoznačné,  Vyhláška primárně určena pro výrobu v místě prodeje;  KVS zaregistruje maloobchodní prodejnu se zázemím  bude-li automat umístěn mimo objekt farmy, posuzoval by se jako jiné maloobchodní zařízení a dodávky do něj by byly omezeny na 35 % z možných 500 litrů  Součástí registrace takovéhoto zařízení by opět bylo schválení provozního a sanitačního řádu pro toto prodejní zařízení  Nevýhodou množstevní omezení pro jinak výhodnou lokalizaci Na základě čeho lze automaty registrovat?

 Využití zákona 166/1999  Legislativně ne zcela jednoznačné  Snaha najít ve spolupráci s MZe řešení, jak interpretovat § 20, odst 4. písm. a)  Nezbytnou nutností je schválení postupu – formou schválení provozního a sanitačního řádu  Nebezpečí – nekontrolovatelná distribuce  Záměr – novelizovat zákon Na základě čeho lze automaty registrovat?

 Systém manipulace s mlékem  Kdo, kdy, jak, při jakých teplotách…  Systém likvidace neprodaného mléka, (případně jiných odpadů)  Sanitaci automatu  Kdo, kdy, jak, čím…  Pitná voda  Stolní vody nejsou voda pitná!  Jak bude zajištěna dosledovatelnost a jaké budou možnosti kontroly  Vlastní  Úřední Co by neměl opominout provozní a sanitační řád

 Teplotu  Účinnost sanitace (počty MO, Salmonella)  Nepřítomnost RIL a kontaminantů  Smyslové vlastnosti  Vlastní kontrola provozovatele – doporučujeme držet se platné (nezávazné ) ČSN Co lze zkontrolovat?

Spolupráce s Orgány ochrany veřejného zdraví  Dohoda mezi MZ a SVS –o poskytování informací k výskytu infekčních onemocnění  Hlavní hygienik avizuje zvýšený výskyt kampylobakterióz v některých okresech

Zdroj SZÚ – EPIDAT 2010

Kampylobakteriózy a spotřeba drůbeže Zdroj EPIDAT, ČSÚ

Mimořádné kontrolní akce  Akce „Filtr 2010“ a „MLSY“ - obě akce se mají navzájem doplňovat.  Cílem je,  získat potřebné údaje pro analýzu rizika.  zkontrolovat hygienu získávání a prodeje mléka, včetně úrovně sanitace.  Nejde jen o automaty, ale o všechna místa přímého prodeje.  Výsledky by měly být podkladem i pro seriózní informace pro spotřebitele.

Mimořádné kontrolní akce Akce Filtr 2010  Screeningová akce k zachycení prevalence vybraných patogenů v syrovém mléce  Odběr textilních filtrů  Kvalitativní vyšetřování – záchyt:  Listeria  Campylobacter  Staphylococcus  Escherichia coli 0157  Salmonella

Mimořádné kontrolní akce Akce MLSY  Screeningová a dozorová akce ke zmapování stupně kontaminace syrového mléka vybranými patogeny a indikátory  Odběr mléka prodávaného spotřebitelům  Kvantitativní vyšetřování  Současná kontrola dodržování hygieny a sanitace při prodeji  Záchyt patogenů nelze přímo postihnout (nejsou limity), je třeba prokázat porušení legislativy

Mimořádné kontrolní akce Akce MLSY  Vyšetření:  Základní skupina  L. monocytogenes  Campylobacter spp.  S. aureus  CP mezofilních bakterií  CP psychrotrofních bakterií  koliformní bakterie  Primokultivace  RIL

Mimořádné kontrolní akce Akce MLSY  Rozšíření základní skupiny  B. cereus  Salmonella spp.  E. coli  Bod tuhnutí mléka  Kontrola sanitace - stěry  Primokultivace  CP mezofilních bakterií

 Akce Filtr 2010 – 1. čtvrtina akce  65 vzorků Mimořádné kontrolní akce SVS PatogenPočet nálezů Staphylococcus27 Listeria monocytogenes10 Campylobacter jejuni6 Salmonella (Bracknell)1 Escherichia coli O1571

 Akce MLSY  252 vzorků Mimořádné kontrolní akce SVS ParametrPočet nálezů Staphylococcus více než 5009 Staphylococcus nález138 CPM více než Psychrotrofní více než Bod tuhnutí mléka > -0,520 °C9

Mimořádné kontrolní akce SVS Způsob dojeníPočet Dojení v dojírně166 Dojení na stání do potrubí34 Dojení na stání do konve32

Nedostatek informací  Neseriózní informace na stránkách prodejců automatů  Základní neznalost problematiky laické veřejnosti  … když jsme byli malí, tak jsme to pili a nic nám nebylo…  … výrobky z mlékáren jsou samá chemie a bílá voda…

Výňatek z propagačních materiálů  Absence tepelného zpracování, jako je pasterizace a sterilizace, umožnila zachování přírodních prvků v plném rozsahu, jako jsou například drahé laktobacily (mléčné), které posilují obranu imunitního systému a oživují střevní bakteriální flóru. Hrají důležitou roli v deaktivaci karcinogenních látek a při prevenci proti alergiím.

Výňatek z propagačních materiálů  „...přírodní mléko čistí organismus, proto je hygienické. Cizí baktérie, které by v něm mohly být obsaženy, jsou neškodné. Mléko se nekazí, nehnije, ale zkysá vlivem kyseliny mléčné. Je zbytečné se obávat, když syrové mléko není úplně čerstvé. I tak si zachová plnou výživnou hodnotu. Je schopné očistit střeva od hnilobných a choroboplodných zárodků. Pasterizované mléko podléhá hnilobě a nemá léčivé vlastnosti.” M.Toro - Universita degli studi di Urbino

Dotaz spotřebitelky Dobrý den, chci Vás poprosit o stanovisko ke konzumaci syrového mléka z prodejních automatů. Je nezbytné je převařovat či nikoli? Konzumovali jsme dosud mléko nepřevařené, ale tříletý syn onemocněl bakterií Campylobacter jejuni. Téměř s jistotou mohu vyloučit infikaci jiným způsobem, než právě tímto mlékem. Stejné mléko jsme pili i my s manželem, ale u nás se nic neprojevilo. Informace v tisku se velmi různí, dokonce jsem narazila i na citát krajského hygienika, který informoval o tom, že častější konzumací nepřevařeného mléka si tělo vytvoří přirozenou imunitu, tak jako to bývalo u lidí v minulosti.

Závěr  Ekonomická situace podmínila rozšiřování prodeje syrového mléka.  Veterinární správa nechce tomuto podnikání bránit.  Jednoznačně je nutná masivní osvěta jak u podnikatelů, tak u veřejnosti.  Při správné manipulaci se syrovým mlékem nehrozí riziko onemocnění

 Děkuji za pozornost