Nová média a virtuální komunity Sociální média Online sociální sítě Virtuální komunity Vít Kouřil Média a komunikace, JAMU 2014/15 1

Nová média – co jsou? poprvé pojem NM použil Marshall McLuhan v 60. letech na elektronická média, která okamžitě přenášejí informace a vytvářejí z lidí „vesnické sousedy, ale v globálním měřítku“ (Meyrowitz 2006: 27) stejně jako u jiných technologií přinesla nerealistická očekávání z nápravy obecných poměrů, emancipaci slabých atp. (technologický futurismus) 2

Nová média – co jsou? zjednodušeně lze definovat nová média jako elektronicko-digitální média fungující na čipové, procesorové bázi (PC, mobil, internet a jejich obsahy) NICT (nové informační a komunikační technologie) sehrávají klíčovou roli při současné přeměně společnosti a ekonomiky, někteří hovoří o 4. dlouhé vlně kapitalismu, která běží od 40. let 20. století (viz Preston 2001) Jiní říkají, že díky novým ICT žijeme v tzv. informační společnosti, což je teorie známá od 50. let (Fritz Machlup 1962, Daniel Bell 1973, Marc Porat 1977), různé teorie informační společnosti shrnuje a kritizuje Frank Webster v knize Teorie informační společnosti (2002). 3

Nová média – důsledky? Dle manželů Tofflerových vzniká díky novým médiím společnost třetí vlny: Hlavní výrobní artefakt je poznání Proměňuje se vnímání práce Společnost není centrálně řízena Respektuje se proměna rodiny Svou politiku společnost orientuje na jednotlivce Dle španělského sociologa Manuela Castellse vzniká společnost sítí (network society), která ale na rozdíl od koncepce Tofflerových není tak odlišná od předcházející společnosti 4 4

Nová média – vlastnosti Dle amerického teoretika Lva Manoviche mají nová média 5 společných vlastností: Numerickou reprezentaci dat (spodní rovina kódování – binární 01 Modularitu (vše sestaveno z jednotek (pixely…) a lze měnit) Automatizaci (z řady fází odstraněno lidské myšlení, př. vyhledávač Variabilitu (objekty se nekonečně proměňují, žádný „originál“) Transkódování (dvě nespojité vrstvy dat – ty v PC, a ty, co vidíme) 5 5

Nová média – pohledy dva opozitní tábory v pohledu na roli NM ve společnosti se standardně dělí na: TECHNO-OPTIMISTY (demokratizace a pluralizace komunikace, konec masové éry a hromadných manipulativních praktik, nové obsahy a formáty, přemostění časoprostoru atp., např. N. Negroponte či F. Cairncrossová) TECHNO-PESIMISTY (nebezpečí technocie či elektronického izolacionismu, nové druhy manipulace, informační přesycení jako podmínka nové propagandy, např. R.W. McChesney či u nás J. Volek) 6

Nová média – co jsou? takzvaná síťová neboli kvartární média, jsou charakterizovaná zejména: hypertextualitou (nelinearita čtení textu) multimedialitou (více druhů médií v jednom) interaktivitou (vznik tzv. prozumentů neboli producentů i konzumentů informací zároveň) decentralizací (více zdrojů informací a zábavy) dis/kontinuitou (obsahy chaoticky vznikají a mizí, ale lze je provazovat se staršími texty) 7

Nová média – co jsou? internacionalizací (globální rozměr) virtualitou (vytváření umělých prostorů) kolaborativností (spolupráce na vzniku obsah, viz například wiki) otevřeností (př. open source hnutí) mobilitou (média už nejsou vázaná na místo) 8

Nová média – výhody aktuálnější informace (nečekáme do zítřka) rozšíření nabídky informací (př. Wikipedie) demokratizace komunikačního procesu podpora okrajových hlasů (Blogosféra) vytváření komunit (etnických, kulturních…) smazání starých znevýhodnění a bariér (př. postižení) nové formy občanského aktivismu (neziskovky…) 9

Nová média – rizika ztráta soukromí (EU vyhlásila 28. leden Dnem ochrany dat) odtržení od reálného světa (e-izolacionismus) nové možnosti kontroly (př. dohled na pracovišti) posilování starých nerovností (např. tzv. digitální propast) komercionalizace původně svobodného prostoru (viz původní ideály organizace Electronic Frontier Foundation) 10

Nová média – rizika propojování extremistických skupin dezorientace v informační záplavě, přetížení vedoucí k cynismu či relativismu snížení kvality informací a jejich prchavost nové patologie: kyberšikana zranitelnost: výpadky proudu a sítí, viry zdravotní problémy (sedící společnost) 11

Rizika – digitální propast Digitální propast neboli digital divide: v roce 2000 bylo ve 29 průmyslových zemí 340 mil. obyvatel online, zatímco ve 150ti neprůmyslových zemí celkem 66mil online; Skandinávie měla 52% obyvatel online, Afrika jen 0,5%  sice nové technologie, ale staré nerovnosti (Pippa Norris 2004) podle údajů Internet World Stats vzrostl počet uživatelů internetu od roku 2000 do poloviny roku 2012 o 566%, ze 167 milionů uživatelů na 2,406 miliardy uživatelů. Nejrychleji rostla Afrika (o 3606%), Střední Východ (2640%)a Latinská Amerika (1311%), nejméně naopak Severní Amerika (153%), Austrálie a Oceánie (219%) a Evropa (393%). Podíl uživatelů internetu na celkové populaci však leckde zůstává stále nízký: v Africe 15,6%, v Asii 27,5%, relativně nejvíce lidi je online v Severní Americe 78,6%. 12

Rizika – digitální nerovnosti Digitální nerovnosti: relativní deprivace u těch, co mají formální přístup k NM, se projevuje ve: vybavení (pomalejší komp i připojení), autonomii používání (veřejně či soukromě) dovednostech (mediální a netová gramotnost) sociální podpoře využívání NM (PC do škol…) v cílech využívání NM (jestli produktivně, nebo ne) (Paul DiMaggio a Eszter Hargittai 2001) 13

Nová média – WSIS Digitální propast a nerovnosti se snažily s nevalnými výsledky přemostit a umenšit aktivity OSN, např. Světový summit pro informační společnost WSIS, konaný v letech 2003 až 2005; zavádění do praxe je však velmi zdlouhavé (viz Chmelař 2008) 14

Nová média – autorská práva Nová média a nové formáty (např. cd, dvd, mp3, peer-to-peer sítě atp.) znamenají též velkou výzvu pro systém autorských a příbuzných práv, mezinárodně nastavený Bernskou smlouvou z roku 1886 a následnými mezinárodními úmluvami; součástí sporů je např. oficiální strategie spravování copyrightu v digitální éře Digital Rights Management, proti tomu stojí např. liberalizační hnutí Open Source (např. Linux) nebo alternativní duševní licence Creative Commons. Firmy a státy vedou jak preventivní, tak represivní strategie (viz Domes 2005) 15

Nová média – vizualita vizuální komunikační strategie nových médií (film, PC hry, komiks): neukončenost prostoru a příběh kontinuita a smyčka hyperrealita vnoření a interakce s dílem fragmentace (viz Kůst 2004) 16

Web 2.0 – druhé generace pojem připisován Timovi O’Reillymu cca 7 let starý trend interaktivnějšího netu podstatou 2.0 je tvorba, editace a sdílení obsahu prostřednictvím blogů, wiki systémů, programů na sdílení atp. web 2.0 se projevuje v tzv. sociálních médiích, online sociálních sítích či komunitních sítích př. Wikipedie, MySpace, Flickr, Facebook 17

Mediální studia 2.0 Nová média házejí rukavici mediálním studiím jak co do výzkumných metod, tak terminologie, tradičního dělení jednotlivých médií či adaptace mediálních výzkumníků na svět ICT využívaných nastupující generací – viz Macek 2007. Dle některých akademiků nastává éra mediálních studií 2.0 (Merrin, Gauntlett) a z pod-oboru television studies se vylouply web studies. 18

Online sociální média – širší pojetí Média, jejichž klíčovou součástí je obsah vyráběný samotnými uživateli blogy a blogerské stránky fóra wiki a folksonomie MMORPGs chaty a seznamky (van Ryssen, Marketing and Social Networks, 2010)

Blogy a blogerské stránky

Fóra - diskusní skupiny

Wiki uživatelům je dovoleno vzájemně si editovat vlastní příspěvky obvykle jsou zaměřené na jeden typ či oblast vědění firemní wiki (Nokia, …) vědecké wiki (univerzity…) politické wiki (WikiLeaks.org, …) výjimka: Wikipedie jakožto obecná encyklopedie

Folksonomie Folksonomie: folk + taxonomie = folksonomie  nehierarchická kategorizace obsahu uživatelské „tagování“ fotek, hudby atd. používány ve fórech, fotobankách (též v Google Images), sociálních sítích (např. Flickr), muzeích atd. někdy používáno pro vědecké účely, např. GalaxyZoo (van Ryssen, 2010)

MMORPG Já ve druhém životě? Massive Multi-Player Online Role-Playing Games např. World of Warcraft, Runescape, Second Life (last count: 335) F2P and P2P (free to play, pay to play) většinou akční, střílečky, sportovní, fantasy a scifi… interakce probíhá při hře a ve fórech “avatary” umožňují lidem nabývat druhou identitu Já ve druhém životě?

Seznamky

Online sociální média – užší pojetí Umožňují lidem dobrovolné spojení a vybudování sítí prostřednictvím WWW spojení = výměna informací, názorů, drbů, nálad, fotek, videí, hudby, seznamování se… vybudování sítí = členství ve skupině, bez hierarchie, proměnlivost spojů, členství v komunitě většinou jde o asynchronní komunikaci (van Ryssen, Marketing and Social Networks, 2010)

Online sociální sítě každý systém, který „umožňuje vytvářet a udržovat seznam vzájemně propojených kontaktů“ (Bednář 2005) používá se i pojmu společenské sítě či komunitní sítě nalézání stávajících i nových „přátel“ řada sebeprezentačních aplikací př. Facebook, MySpace, Hi5, Orkut, Friendster, Baidu, LinkedIn, Classmates, Qzone v ČR jsou či byly známé Lidé, Spolužáci nebo Libimseti, 28

Online sociální sítě (viz van Ryssen, 2010) placené (seznamky) i bezplatné (Twitter) specializované (LinkedIn) i obecné (Facebook) regionální (Qzone) i celosvětové (Flickr) jednosměrné (Twitter) i obousměrné (Facebook) (viz van Ryssen, 2010) 29

online sociálních sítí Časová osa vzniku online sociálních sítí zdroj: Boyd – Ellison 2007 30

Online sociální sítě

Online sociální sítě - statistika Facebook cca 1 200 mil. uživatelů Twitter 645 Qzone 600 Google+ 540 Sina Weibo 300 Habbo 268 LinkedIn 289 Instagram 150 Vkontakte 123 Bebo 117 Orkut 100 Netlog 95 Friendster 90 Hi5 80 (zdroj: Wikipedie, heslo „list of social networking websites“, duben 2013) 32

Online sociální sítě

Online sociální sítě - Facebook od února 2004 na Harvardu, zakladatel Marc Zuckerberg, na konci 2007 56 mil., na konci 2013 1,26 miliardy uživatelů, z toho v Číně 95 mil., i když je tam blokován v ČR v prosinci 2008 100 tis., v dubnu 2009 500 tis. , v dubnu 2010 přes 2 miliony, v dubnu 2011 přes 3 miliony, v květnu 2012 přes 3,6 milionu uživatelů, v červnu 2013 přes 4 miliony průměrný uživatel měl 127 přátel (v ČR 110), teenager na světě 300 měsíčně stráví u FB 351 minut a každé přihlášení potenciálně čelí 1500 obsahům vytvoří měsíčně 90 obsahů, celkem zavěsil 217 fotek, 728 mil. uživatelů FB navštěvuje svůj profil každý den, 73 % přes mobil http://www.facebook.com/press/info.php?statistics 34

Online sociální sítě SORRY NO CZECH PAGE AVAILABLE

Online sociální médium

Online sociální sítě - trendy konvergence používány jako komunikační nástroje (chaty) používány jako prostory pro spolupráci (google docs, google calendar jako platformy pro aplikace (tzv. widgets, př. Farmville) integrace nástroje integrující správu více sítí – Tweetdeck feedy a upozornění integrované do prohlížečů vkládání ikonek sociálních sítí do webových stránek mobilizace nástup Twitteru (140 znaků) iPhone a jiné tzv. smartphones herní konzoly s připojením k internetu 37

Online sociální sítě - příležitosti nalezení blízkých osob, reálných přátel mobilizace občanské společnosti (viz FB kampaně Kaplického knihovna, Stop kouření atd.) zapojení občanů do politiky (Obama má téměř 35 mil. fanoušků na Facebooku) příležitost pro efektivní marketing firem (I love cofee, Točená kofola atp. skupiny) příležitost pro menšinové kulturní proudy, jak o sobě dát vědět bez velkých nákladů na reklamu vznik folksonomií = taxonomií tvořených řadovými uživateli, ne experty, př. Wiki, Čsfd… 38

39

40

41

42

43

44

Online sociální sítě - rizika nesoudné odhalování soukromí zneužívání osobních informací (jednotlivci i firmami) nevratnost a trvalost poskytnutých informací krádež identity, neprůhledná hra s identitami závislost na soc. sítích, neg. dopady na reálný život vytváření extremistických skupin stalking – pronásledování, grooming – fyz. zneužívání crowdsourcing = komerční využívání členů soc. síti trolling = organizované propagační kampaně v diskusích inflace slov a akcí: „snadnost bojovat ve virtuálních sítích s kýmkoliv za cokoliv zbavuje naše hlasy váhy a důležitosti“ (Miloš Čermák). 45

Online sociální sítě - rizika Na popud Evropské komise došlo 10. února 2009 k podepsání evropské dohody o zvýšení bezpečnosti nezletilých mladých lidí, kteří využívají webové portály pro vytváření sociálních sítí. Provozovatelé sociálních sítí v Evropě „uznali svou odpovědnost a určili rizika, která jejich stránky představují pro nezletilé.“ Bylo stanoveno několik opatření, eliminující tato rizika, např.: vytvoření tlačítka „nahlásit zneužívání“, které by umožnilo uživatelům nahlásit nepatřičné chování jiného uživatele apod. zajištění, aby výchozí nastavení profilů nezletilých osob byla soukromá, a aby soukromé profily uživatelů nebylo možné za pomoci internetových stránek nebo vyhledavačů vyhledat. zákaz využívání sociálních sítí osobám mladším 13 let poskytnuta záruka ze strany internetových serverů, že „možnost soukromého nastavení bude vždy viditelná a dostupná“ (Nováková 2009) 46

LinkedIn Online sociální síť pro „profesionály“ tím hlavním v profilu uživatele je kariéra, pracovní místa a vzdělání uživatelé této sociální sítě již neposílají zaměstnavatelům životopisy, ale vystačí si s linkem na svůj profil cca 259 milionů uživatelů na konci roku 2013 40 % z nich si platí účet Premium vítaný pomocník manažerů,personalistů a headhunterů 47

48

Naymz pro udržování a navazování obchodních kontaktů budování a sledování vlastní kariéry výměna profesních zkušeností 18.4.2017

Xing cca 8 milionů uživatelů síť pro profesionály centrála v Německu 18.4.2017

Virtuální komunity (viz Macek 2009) sociální média a online sociální sítě dávají vzniknout virtuálním společenstvům, komunitám jsou to vztahové sítě, ne jasně ohraničené sociální útvary založené na geograficky vyvázané počítačově mediované komunikaci soustřednými prvky jsou individuální identity a sdílené zájmy jejich povaha je určována nejen záměry a charakteristikami příslušníků, ale i technologickými vlastnostmi médií, které existenci VK umožňují jsou nástroji na získávání a udržování sociálního kapitálu (viz Jan Bauer 2009 – studie Facebooku a LinkedIn) 51

Virtuální komunity (viz Macek 2009) vztahové sítě = imaginovaná společenstva vytvářená prostřednictvím komunikace v technologických rozhraních nových médií „sociální uskupení, která vznikají v Síti, pokud se lidé veřejných diskuzí účastní dostatečně dlouho, s dostatečným lidským vcítěním“ (Howard Rheingold 1993, zkušenost z komunity WELL fungující v 80. letech) „hlad po komunitě“ je podle Rheingolda důsledkem formalizace sociálního a veřejného prostoru a mizení tzv. třetích míst, bez nichž komunity nemohou existovat 52

Virtuální komunity (viz Macek 2009) technooptimisté psali o elektronické agoře (William Mitchell) či vzniku „všeobecnosti bez totality“ (Pierre Lévy) technopesimisté naopak před(po)vídají oslabování soc. vazeb („čím více času lidé tráví používáním Internetu, tím více ztrácejí kontakt se svým sociálním prostředím“, Nie & Erbring 2002: 278) oslabování autenticity sociálních interakcí (C. Stoll 1995) vykořeněnost vztahů z konkrétních lokalit (Paul Virilio 2004), izolaci a atomizaci uživatelů a vznik vládnoucí „virtuální třídy“ (Kroker & Weinstein 2001) či nedostatek intimity, ztrátě zábran a zploštění hierarchií vedoucímu k antinormativnímu chování (Lee Sproull & Sara Kiessler 1991) 53

Virtuální komunity (viz Macek 2009) rané diskuse o virtuálních komunitách hledaly tzv. killer implication, neboli charakteristický dominantní dopad nového média, ať již pozitivního (utopie), či negativní (dystopie) od 2. poloviny 90. let začínají vznikat realističtější, empiricky podloženější studie na téma virtuálních komunit virtuální komunity nejsou protikladem komunit „skutečných“ či „organických“, kyberprostor je pevnou součástí sociální reality „Internet je jen jedním z mnoha způsobů, jak mohou být lidé v interakci. Není oddělenou realitou. Lidé si s sebou do svých online interakcí přinášejí svůj gender, stádium životního cyklu, kulturní zázemí, socioekonomický status a offline pouta s ostatními.“ (Wellman & Gulia 1999: 170) 54

Virtuální komunity (viz Macek 2009) koncept organické versus virtuální komunity rozlišil nizozemský mediální teoretik Jan Van Dijk v knize Network Society 2006: organické komunity – přednostně postaveny na fyzickém kontaktu a komunikaci tváří v tvář, lidské organismy vytvářejí „společenské tělo“ virtuální komunity – zájmové komunity utvářené prostřednictvím počítačově mediované komunikace; nižší míra soc. kontroly a koheze, podle Van Dijka nemohou organické nahradit, protože jsou bez nich „příliš omezené a nestabilní“ online komunity jsou dle Van Dijka odpovědí na sílící síťovou individualizaci, v níž jsou spojnicemi jsou nikoli místa a organizace, ale jedinci 55

Virtuální komunity (viz Macek 2009) SNS tedy umožňují 1) utvářet si semi- (neboli polo-)veřejné profily, 2) publikovat seznam ostatních uživatelů, s nimiž jsou ve spojení 3) vidět a procházet jejich seznamy konexí i seznamy vytvořené dalšími uživateli systému (boyd & Ellison 2007) 56

Virtuální komunity (viz Macek 2009) starší komunitní online projekty síťovost vztahů spíše zastíraly (centralizované diskusní či e-mailové skupiny) impulsem byl nástup online sociálních sítí (social network/ing sites, SNS), kde nejde jen o komunikaci, ale i o utváření a správu sítě spřízněných uživatelů z názvů „sociální síť“, „společenská síť“, „komunitní síť“ a „komunita“ je nejfrekventovanější výraz sociální síť, z etymologického hlediska je ale nejsprávnější výraz společenská síť. 57

Virtuální komunity (viz Macek 2009) model vzniku online komunit dle Nancy Baym (studie „The Emergence of on-line community“, 1998): koordináty 1. řádu: technologická struktura kontext – politický (př. čínsko-hongkongsko-tchajwanský Douban.com) – ekonomický (pro-zisková orientace Facebooku a dalších sns) uživatelé – jejich sociální a demografické charakteristiky (např. Second Life ve výzkumu Petry Kučírkové 2009) 58

Virtuální komunity (viz Macek 2009) model vzniku online komunit dle Nancy Baym (1998) koordináty 2. řádu (odvozené): virtuální i organické (hybridní povaha – částečně pocházejí z fyzického, část z počítačového světa) veřejné i soukromé (vyplňují prostor mezi interpresonální a masovou komunikací, Van Dijk) ohraničené (př. Nyx.cz) i neohraničené (většina nemá bariéry ke vstupu) silnovazebné (Facebook, jste na nich jako komplexní člověk) i slabovazebné (LinkedIn, jste tam jako pracovník) identitně performativní (MMORPG) i vázané (většina, jste „za sebe“) explicitní a implicitní formy kontroly (síť vždy někdo kontroluje) 59

Virtuální komunity „Facebook nám pomohl vytěsnit z našich životů to, co nás tolik rozčilovalo: náhodu a překvapení. Informace o našich blízkých se dozvídáme on-line, osobní setkání je nadbytečným přežitkem. Kolikrát musíme dokonce předstírat neznalost dané věci, jen abychom udrželi při životě zbytky verbálního dialogu (který není nutný – všechno je na facebooku!). Prohlížeje si účastníky narozeninové oslavy zvažujeme, zda na ni vůbec jít. O žádný dialog ani setkání však již dávno nejde. O co tedy jde? Jde o to dívat se a být viděn. Sledovat a být sledován. Jsme profesionálními fízly… ale užíváme si to a baví nás to! Ať již píšeme status, nahráváme fotku, zanecháváme komentář, vždy je naše motivace stejná – potřebujeme si naléhavě ověřit naši existenci. Potřebujeme, aby na nás bylo reagováno, reagovat a oddechnout si: ano, žiju. Faktem však je, že mnohým z nás již přestává facebook stačit. Neukojí nás 5 palečků nahoru, protože by nás jich neukojilo ani 50. My vás však ukojíme. Nabízíme praktickou expanzi vašeho profilu do ulic města a to za minimální cenu. Pozitivní dopady jsou zřejmé: spokojení budete vy, protože vaše statusy a komentáře uvidí více lidí (to, že tito dosud cizí lidé vás pravděpodobně požádají o přátelství, netřeba dodávat).“ „Reklamní agentura“ Volný radikál (Nový prostor, č. 370) 60

Literatura Bauer, J. (2009): Online sociální sítě a sociální kapitál: Facebook a LinkedIn. FSS MU, Brno, bakalářská práce, viz http://is.muni.cz/th/182294/fss_b Bednář, V. (2005). „Jak dnes fungují sociální sítě?“ Lupa, 11. srpen 2005, viz http://www.lupa.cz/clanky/jak-dnes-funguji-socialni-site, Cairncross, F. (1999): Konec vzdálenosti. Computer Press, Brno. Domes, M. (2005): Sdílení a stahování audiovizuálního obsahu na Internetu (magisterská diplomová práce). FSS MU, Brno. Fojčíková, Z. (2008): Vývoj nových médií a jeho důsledky optikou vybraných mediálních teoretiků. Diplomová práce, FSS MU, Brno, viz https://is.muni.cz/auth/th/66608/fss_m Chmelař, P. (2008): Analýza WSIS v kontextu teorie kulturního imperialismu. Bakalářská práce. FSS MU, Brno, viz https://is.muni.cz/auth/th/156260/fss_b_a2/ Kučírková, P. (2009): Second Life: Motivace uživatelů ke vstupu a setrvání a jejich vnímání této virtuální komunity. FSS Mu, Brno, bakalářská práce, viz http://is.muni.cz/th/216394/fss_b Kůst, F. (2004): „Vizuální komunikační strategie nových médií“, In: Média a realita 04, Sborník Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU, Brno, s. 94–117. Levy, P. (2000): Kyberkultura. Univerzita Karlova, Praha. Macek, J. (2004): Raná kyberkultura. FSS MU, Brno (diplomová práce). http://macek.czechian.net/ Macek, J. (2007): „Mediální studia 2.0?“, Mediální studia, III, s.308–316. Macek, J. (2009): Poznámky k teorii virtuálních komunit, Biograf 50, 60 odst., viz http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v5001

Literatura Meyrowitz, J. (2006). Všude a nikde. Vliv elektronických médií na sociální chování. Praha: Karolinum. Negroponte, N. (2001): Digitální svět. Management Press, Praha. Nová média. (2009). Sociální studia, 6, 2. FSS MU Brno. Nováková, M. (2009): „Nová média – případová studie Facebook“, [online]. E-polis.cz, 3. červen 2009. <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/380-nova-media-pripadova-studie-facebook.html>. Osvaldová, B. – Tejkalová, A. (eds., 2009): Žurnalistika v informační společnosti. Karolinum, Praha. Pavlíček, A. (2007). Nová média a web 2.0. Praha: VŠE, Fakulta informatiky a statistiky. Sič, Petr (2005): Blogy - komunikace na internetu. FSS MU, Brno, viz https://is.muni.cz/auth/th/52789/fss_b/ Škodová, M. (2009): Nová média optikou spektáklu: kritická reflexe. Bakalářská práce, FSS MU Brno, http://is.muni.cz/th/217394/ff_b van Ryssen, S. (2010): „Marketing Social Networks“, prezentace na VŠB-TU, duben 2010. Veselá, M. – Šmahel, D. (2009): „Online komunity v České republice: Analýza členů a jejich sociálního kontextu“, Sociální studia, 2 / 2009. Virilio, P. (2004): Informatická bomba. Pavel Mervart, Červený Kostelec. Volek, J. (2002): „Nezamýšlené důsledky "komunikační ideologie" v kontextu informační společnosti“, In: Média a realita: sborník prací Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Masarykova Universita, Brno, s. 1-16.

Webové odkazy Revue pro média: Média a digitalizace (2003): http://fss.muni.cz/rpm/Revue/Revue05/archiv_05.htm New Media Studies: http://newmediastudies.com/ Media studies 2.0: http://www.theory.org.uk/ Internet World Stats: http://www.internetworldstats.com Sociální sítě: http://socialnisite.cz Creative Commons License: www.creativecommons.org Open Source Initiative: http://www.opensource.org/ Digital Rights Management: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital_Rights_Management Electronic Frontier Foundation: http://www.eff.org/ Peer-to-peer networks: http://en.wikipedia.org/wiki/Peer-to-peer IFPI – zpráva o digitálním pirátství: http://www.ifpi.org/content/section_resources/piracy-report-current.html