PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ – ÚVOD[1] TECHNICKÉ KRESLENÍ PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ – ÚVOD[1] Autor: Ing. Jindřich Růžička Škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Kód: VY_32_INOVACE _TEK_1021 1. 9. 2012
STROJÍRENSKÝ VÝKRES[1] je plošná zobrazení skutečných trojroz-měrných součástí jakéhokoli (i složitého) tvaru. Musí být přiměřeně názorné, jednoznačné, ne příliš obtížné pro poro-zumění, ani pro vlastní kreslení. Obrázky nakresleného předmětu mají být výrazné, s dostatečným rozdílem tloušťky obry-sových a ostatních čar. K zobrazení předmětu se užívají různé druhy promítá-ní. Začneme PRAVOÚHLÝM PROMÍTÁNÍM.
1) Pravoúhlé promítání (kolmé) na několik průměten – nejrozsáhlejší způsob zobrazování ve strojnickém kreslení na tři až šest navzájem kolmých průměten (na dalších obrázcích – obrazy promítnuté na stěnách pomyslného promítacího rohu, krychle čí hranolu). Plochy na kterých se předmět promítá nazýváme hlavní průmětny a jsou to půdorysná (1π či jen π), nárysná (2π či jen γ) a stranorysná či bokorysná (3π či jen µ) průmětna.
Metoda promítání v I. kvadrantu (ISO E) 2π (γ) z 3π (µ) x 1π (π) y Metoda promítání v I. kvadrantu (ISO E)
Průmětny jsou k sobě kolmé a protínají se v osách x, y, z Průmětny jsou k sobě kolmé a protínají se v osách x, y, z. Zobrazovaný předmět promítáme rovnoběžným promítacími přímkami kolmými k průmětnám. Zobrazení pohledů si představíme pomocí promítacích paprsků. Poloha zobrazovaného předmětu se uvažuje mezi pozorovatelem a příslušnou průmětnou.
Při promítání postavíme těleso do takové polohy vzhledem k hlavním průmětnám, aby jeho podstavy, rovinné stěny, hrany, osy byly s průmětnami rovnoběžné nebo k nim kolmé. Takové poloze tělesa říkáme průčelná poloha. Výhodou průčelné polohy je, že zobrazované plochy a hrany rovnoěžné s průmětnami se promítají nezkreslené, ve skutečném tvaru a velikosti, úměrné meřítku zobrazení.
Levý horní přední roh kvádru – bod A
Princip tohoto zobrazené si vysvětlíme na zobrazení kvádru Princip tohoto zobrazené si vysvětlíme na zobrazení kvádru. Kvádr umístíme do průčelní polohy vzhledem k nárysně. Vrcholky A, B, C, D jeho obdélníkové podstavy vedeme pro-mítací přímky. Jejich průsečíky s půdorysnou jsou první průměty A1, B1, C1, D1 vrcholů podstavy. Spojením vrcholů úsečkami dosta-neme půdorys podstavy, který je zároveň půdorysem celého kvádru. Podobně získáme pomocí druhých promítacích přímek kolmých k 2π nárys a třetích promítacích přímek kolmých k 3π bokorys.
Pravý horní přední roh kvádru – bod B
Pravý horní zadní roh kvádru – bod C
Levý horní zadní roh kvádru – bod D C B Levý horní zadní roh kvádru – bod D
Vrcholky A, B, C, D jeho obdélníkové podstavy vedeme promítací přímky Vrcholky A, B, C, D jeho obdélníkové podstavy vedeme promítací přímky. Jejich průsečíky s půdorysnou jsou první průměty A1, B1, C1, D1 vrcholů podstavy. Jejich průsečíky s nárysnou jsou druhé průměty A2, B2, C2, D2 vrcholů podstavy a jejich průsečíky s bokorysnou jsou třetí průměty A3, B3, C3, D3.
D A C B A1
D A C B A1 B1
A2=D2 D A C B A1 B1
A2=D2 D A B2=C2 C B A1 B1
A2=D2 D B2=C2 A C B A3=B3 A1 B1
A2=D2 D A B2=C2 C D3=C3 B A3=B3 A1 B1
Levý dolní přední roh kvádru – bod A‘
Pravý dolní přední roh kvádru – bod B‘
Pravý dolní zadní roh kvádru – bod C‘
Pravý dolní zadní roh kvádru – bod C‘
Levý dolní zadní roh kvádru – bod D‘ C‘ B‘ Levý dolní zadní roh kvádru – bod D‘
Vykreslíme spodní podstavu kvádru
Celý kvádr v promítacím rohu
Celý kvádr v promítacím rohu i s průměty
Celý vyplněný kvádr v promítacím rohu
Díváme-li se na těleso zepředu – odvodíme NÁRYS
PRAVÝ BOKORYS Díváme-li se na těleso z boku (zleva) – odvodíme BOKORYS (promítáme doprava - PRAVÝ BOKORYS) (Metoda promítání v I. kvadrantu (ISO E jako Evropsky))
Díváme-li se na těleso shora – odvodíme PŮDORYS NÁRYS PRAVÝ BOKORYS PŮDORYS Díváme-li se na těleso shora – odvodíme PŮDORYS
NÁRYS PRAVÝ BOKORYS PŮDORYS
NÁRYS PRAVÝ BOKORYS PŮDORYS Na technických výkresech se nekreslí průsečnice průměten, tj. osy x, y, z, ani promítací přímky.
NÁRYS PRAVÝ BOKORYS PŮDORYS Jednotlivé průměty geometrických útvarů (body, úsečky, roviny) se indexy neoznačují.
NÁRYS PRAVÝ BOKORYS PŮDORYS
NÁRYS PRAVÝ BOKORYS PŮDORYS
NÁRYS NÁRYS PRAVÝ BOKORYS PRAVÝ BOKORYS PŮDORYS PŮDORYS
Při zobrazování předmětu na výkresu si představíme průmětny sklopené do roviny nákresné, kterou ztotožníme se základní průmětnou – nárysnou. Sklo-pené průměty nazýváme sdružené. Obrazům ve sdružených průmětnách říkáme sdružené průměty. Vzdálenosti mezi sdruženými průměty se volí se zřetelem na jejich kótování a vhodné vyplnění obrazové plochy výkresu.
Předmět se může podle potřeby promítat až do šesti průměten Předmět se může podle potřeby promítat až do šesti průměten. Základním průmětem tělesa je obvykle nárys. Na výrobním výkresu se za nárys volíme nejvýraznější průmět, dávající s ostatními průměty nejlepší představu o tvaru součástí. Součást se má zobrazit v nárysu ve funkční poloze nebo v poloze, která je vhodná pro výrobu.
Úkol: Nyní budeme kreslit průměty pro technický výkres. Výše uvedený kvádr v názorném zobrazení natočíme do polohy dávající nejlepší představu o tvaru součásti (podává nejvíce informací). Bude to NÁRYS, tedy nejvýraznější průmět, doplníme PRAVÝM BOKORYSEM a PŮDORYSEM. Máte na to vyhrazený čas.
Možné řešení: Rozkreslený postup řešení je na nasledujících obrázcích a na konci je výsledné řešení.
Nárys a bokorys jsou sdružené průměty (na stejné úrovni vedle sebe).
Nárys a půdorys jsou také sdružené průměty (jsou přesně pod sebou)
NÁRYSNOU promítací rovinu nyní sklopíme dále do PŮRČELNÉ.
Nárys a bokorys jsou sdružené průměty (na stejné úrovni vedle sebe). Nárys a půdorys jsou také sdružené průměty (jsou přesně pod sebou) Nárys a bokorys jsou sdružené průměty (na stejné úrovni vedle sebe). Nárys a půdorys jsou také sdružené průměty (jsou přesně pod sebou)
Konec cvičení v PowerPointu. Dále ve složce následují soubory vyrobené v modelovacím programu Inventor 10 od firmy Autodesk, ve kterém jej můžeme prohlížet nebo v jeho free Autodesk Inventor View 2013 přiloženém také ve složce. Může to pomoci v názornosti výuky.
Obrázky: Všechny obrázky jsou z vlastního archivu autora. Citace: [1] Pravoúhlé promítání - úvod[online]. 1. 9. 2012 [cit. 2012-09-01]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%BD_v%C3%Bdkres>. Pravoúhlé promítání - úvod[online]. 1. 9. 2012 [cit. 2012-09-01]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%BD_v%C3%BDkres#Stroj.C3.ADrensk.C3.BD_v.C3.Bdkres>. Pravoúhlé promítání - úvod[online]. 1. 9. 2012 [cit. 2012-09-01]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%BD_v%C3%BDkres#Z.C3.A1klady_prom.C3.ADt.C3.A1n.C3.AD > Pravoúhlé promítání - úvod[online]. 1. 9. 2012 [cit. 2012-09-01]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%BD_v%C3%BDkres#Rozd.C4.9Blen.C3.AD podle .C3BA.C4.8Delu a obsah>