ÚVOD DO PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Hana Kyjonková 11. 12. 2008

PSYCHOLOGIE Vědní obor Studuje duševní život člověka, konkrétně: Prožívání Chování Tělesné dění Vztahy a interakce výše uvedených Neexistují jednoduché návody a odpovědi! Z čeho je možné (či nutné) čerpat? Literatura Pozorování druhých Vlastní zkušenost Vlastní přemýšlení

OSNOVA 1. Cesta sebepoznání 2. Poznávání dětí 3. Základy vývojové psychologie 4. Rizika doby

OSNOVA 1. Cesta sebepoznání 2. Poznávání dětí 3. Základy vývojové psychologie 4. Rizika doby

CESTA SEBEPOZNÁNÍ ÚKOL – odpovězte si sami sobě na tyto otázky: 1. Kdo jsem? 2. Kdo jsem? 3. Kdo jsem? 4. Kdo jsem? 5. Kdo jsem? 6. Kdo jsem? 7. Kdo jsem? 8. Kdo jsem? 9. Kdo jsem? 10. Kdo jsem? Seřaďte odpovědi podle toho, jak vás vystihují.

CESTA SEBEPOZNÁNÍ Porozumění sobě „Kdo jsem?“ Skrze znalost sebe sama → porozumět dětem Životní cesta: Minulost - Odkud přicházím Přítomnost - Jaký dnes jsem Budoucnost - Kam směřuji

Minulost – Odkud přicházím Historie každého z nás začíná před narozením Dědičné vlastnosti (tělesné i duševní) Napodobování rodičů, prarodičů Co na nás působí? Místo, odkud pocházíme Škola Dějiny (rodiny, národa, lidstva)

Minulost – Odkud přicházím RODINA V jakém prostředí jsem vyrůstal/a? Jaká byla moje rodina? Jaké mají názory, vlastnosti či zájmy? O co v životě usilovali? Jaký byl styl výchovy? Jaké mám vzpomínky na rané dětství? Na co si pamatuji? Na co rád/a vzpomínám? Čeho jsem se bál/a?

Minulost – Odkud přicházím ŠKOLKA – ŠKOLA Jak se mi dařilo ve školce a později ve škole? Měl/a jsem hodně kamarádů? Jak jsem se učil/a? Jaké jsem měl/a učitele? Jaké bylo mé postavení mezi spolužáky?

Minulost – Odkud přicházím SKAUTSKÁ MINULOST: Jak jsem se dostal do oddílu? Co se mi v něm líbilo? A co ne? Na co si vzpomenu z prvního tábora? Jak jsem se dostal k vedení? Jaké jsou mé životní vzory? Čeho si vážím? Co odsuzuji? Jaké výrazné události jsem prožil/a? …

Přítomnost – Jaký dnes vlastně jsem SCHOPNOSTI – vlastnosti rozumu TEMPERAMENT – citový život (např. „kliďas“) CHARAKTER – vlastnosti vůle a morálky Vztah k sobě samému (např. ctižádost, sebedůvěra) K druhým lidem (např. spolehlivost, spolupráce) K hodnotám či myšlenkám (např. usilovat o blaho lidí) ZÁJMY A MOTIVY – co rád dělám, co ne, s jakým zaujetím, jak dlouho vydržím u činností SOCIÁLNÍ ROLE – chování ve skupině (např. „šéf“) OBTÍŽNÉ SITUACE – zvládání časové tísně atd.

Přítomnost – Jaký dnes vlastně jsem Je to obtížné, kdo se v tom má vyznat … Večer si sednout a projít si minulý den Co se dařilo? Kde jsem selhal? Co se opakuje po delší dobu? Atd. Zpětná vazba od okolí Co si myslíme jeden o druhém? Co se mi líbí a co nikoli?

Budoucnost – Kam směřuji Co bude v budoucnosti? Plány Cíle i prostředky Překážky Hledání cesty životem

Co je důležité pro čekatele? ODPOVĚDNOST: za vlastní chování, myšlení za děti, oddíl za tradici a současnost skautského hnutí před rodiči za budoucnost země a za její duchovní tradici Jak to zvládnout? Zkušení vůdci, starší skauti Kurzy Knížky, skautské časopisy Vlastní vzdělávání

OSNOVA 1. Cesta sebepoznání 2. Poznávání dětí 3. Základy vývojové psychologie 4. Rizika doby

POZNÁVÁNÍ DĚTÍ Které z těchto dětí je nadprůměrně inteligentní?

POZNÁVÁNÍ DĚTÍ Které z těchto dětí je problémové?

POZNÁVÁNÍ DĚTÍ Které z těchto dětí pochází z ekonomicky znevýhodněné skupiny?

POZNÁVÁNÍ DĚTÍ Na co se soustředit? Stáří dítěte Prostředí, odkud přicházejí Seznámit se s rodiči (jaká je výchova?) Situace dětí ve škole (prospěch? postavení?) Jak na to? POZOROVÁNÍ (opakované a nezaujaté!) Běžné x obtížné podmínky Úspěch x neúspěch Únava …

POZNÁVÁNÍ DĚTÍ Nepodceňovat maličkosti ZÁPISNÍK Ocenění snahy, spokojenost Pozor na šikanu! ZÁPISNÍK Opomíjení některých lidí Opakování Čím více víme – tím lépe můžeme působit. CÍL – VÝCHOVNÉ PŮSOBENÍ

OSNOVA 1. Cesta sebepoznání 2. Poznávání dětí 3. Základy vývojové psychologie 4. Rizika doby

ZÁKLADY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE Věk předškolní (3 – 6/7 let) Vlče a světluška (6 – 11 let) Skaut a skautka (11 – 14 let) Roveři (15 – 21 let)

ZÁKLADY VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE 1. Vytvořte 4 skupiny. 2. Každá skupina si vybere jiné vývojové období. Věk předškolní (3 – 6/7 let) Vlče a světluška (6 – 11 let) Skaut a skautka (11 – 14 let) Roveři (15 – 21 let) 3. Pro toto vývojové období vymyslete krátkou aktivitu. 4. Zdůvodněte, proč jste vybrali právě tuto aktivitu.

PŘEDŠKOLNÍ VĚK (3 – 6/7 let) Co umí? Rychle se pohybovat (neposednost) Zjednodušeně vypravovat pohádky Ovládat jednoduché nástroje (nůžky, TV atd.) Slušná slovní zásobu Barvy Pozdravit, poděkovat Neustále se ptát 

PŘEDŠKOLNÍ VĚK (3 – 6/7 let) OBDOBÍ VZDORU - okolo 3 let (další okolo 6 – 7 let a puberta) Období iniciativy – potřeba něco zvládnout Myšlení je spjaté s konkrétními zkušenostmi Základní normy chování (prosociální chování) Období přípravy na život ve společnosti Zárodky morálního chování

PŘEDŠKOLNÍ VĚK (3 – 6/7 let) Ocenění Převládající činností je hra Citový život je intenzivní, ale nestálý Sociální obzor se rozšiřuje Objevení kamarádů (shoda potřeb a zájmů) Spolupráce Pravidla chování Nekritické přejímání názorů ZÁVĚR – nástup do školy

VLČE A SVĚTLUŠKA (6/7 – 11 let) Mladší + střední školní věk Škola jako výrazný činitel Nové role (žák, spolužák) Nástup do školy Oficiální vstup do společnosti Dítě – rodič – učitel (+ vůdce smečky) Autorita + model určitého chování

VLČE A SVĚTLUŠKA (6/7 – 11 let) Velmi čilé, nevydrží dlouho v klidu Zaměření na jednu činnost (10 – 15 min) Po 9. roce – zklidnění, lepší koordinace Kolem 10. roku – kolektivní sportovní hry s pevnými pravidly Projevení vlastností dětí Rozvoj rozumových schopností, paměti Nekritické přijímání autorit

VLČE A SVĚTLUŠKA (6/7 – 11 let) Kolektivní život, oddělené skupinky podle pohlaví Základy morálky Důležité je, aby dítě porozumělo pravidlům Hra jako důležitý činitel v osobnosti dítěte Zohlednění při výběru aktivit Pochvala za snahu!

SKAUT A SKAUTKA (11 – 14 let) Starší školní věk (11 – 14 let) 2 fáze: prepuberta + puberta Adolescence (10 – 20? let) 2 fáze: raná a. (11 – 15 let) pozdní a. (15 – 20? let) Změny ve stavbě těla Stoupá soutěživost (rozvoj spolupráce) Přednost mají pohybové hry Volní úsilí při dobré motivaci bývá velmi silné Řeč vyvinutá (cvičení vyjadřovacích schopností)

SKAUT A SKAUTKA (11 – 14 let) Impulzivní a prudké reakce Vzpurnost a kritičnost Odpor k autoritám, vedení Slovní projevy, oblékání, chování, vlasy Sexuální zájmy Mravní cítění (čest, spravedlnost) Popularita her v přírodě Organizační schopnosti Příprava na svět práce

ROVEŘI (15 – 21 let) Dospívající (adolescenti) Končí tělesný růst 3 oblasti potřeb: Hledání svého místa ve světě Touha po „velkých výkonech“ Vytváření názorů na sebe i svět, životní styl

ROVEŘI - Hledání svého místa ve světě Touha být dospělým partnerem x Svět dospělých to odmítá → Konflikt s generací rodičů (učitelé…) kritičnost, vlastní názory,samostatnost,svoboda… utlumí se okolo 20 let (pracoviště?) Názory často na celý život

ROVEŘI - Hledání svého místa ve světě RIZIKA Alkohol Drogy Kouření Sexuální nezdrženlivost Party Extrémní hnutí a sekty Kriminalita Sebevraždy

ROVEŘI -Touha po velkých výkonech Fyzicky náročné Stmelování skupiny Realizace v hudbě RIZIKO: Přeceňování sil

ROVEŘI - Vytváření životního názoru a stylu Postoje ke světu, společnosti, sobě samému Potřeba poznávat svět, vytvářet sociální vztahy Odpovědi na otázky (vrstevníci, životně zkušenější, literatura, praktický život) Mravní hodnoty, vysoké požadavky Kritičnost → tolerance KRITICKÝ BOD: výchova → sebevýchova Sounáležitost, přátelství Sexuální partneři Práce

OSNOVA 1. Cesta sebepoznání 2. Poznávání dětí 3. Základy vývojové psychologie 4. Rizika doby

RIZIKA DOBY Ve skupinách, které jste vytvořili při řešení předchozího úkolu, navrhněte, jaká jsou rizika, která mohou negativně ovlivňovat vývoj člověka v dříve popsaných vývojových stádiích. Navržená rizika seřaďte podle závažnosti. Popište jejich možný dopad na člověka.

RIZIKA DOBY Široká oblast, co zde patří a co ne? Od 90. let – nárůst problémového a rizikového chování (u adolescentů) Nižší kontrola ze strany státu a institucí Větší benevolence, tolerantnost, respekt Důraz na výkonovou orientaci Zvýšená preference materiálních hodnot Větší tlak na vlastní rozhodování, názorovou pluralitu a osobní svobodu → ÚZKOST Méně pečlivého skrývání

RIZIKA DOBY Podle adolescentů (15 – 29 let): 51% tvrdé drogy 14% střídání sexuálních partnerů 12% hrací automaty 9% alkoholismus 3% měkké drogy 2% kouření 1% nadměrné užívání léků (ADAM, 1996 cit. dle Macek, 2003)

RIZIKA DOBY Alkohol Kouření Drogy Poruchy příjmu potravy Šikana Domácí násilí Internet Rizikové sexuální chování Delikventní chování Kriminalita

Alkohol ČR – liberální přístup 9. – 11. let – první zkušenost s alkoholem Zákonná hranice 18-ti let není překážkou Zdravotní rizika u dětí, riziko návyku „Jedna sklenička neuškodí.“ Hodnocení adolescentů: Škodlivost, nebezpečnost Přirozená součást společenského života Opilost – normální Abstinence – vhodná, přínosná, – nudná, nenormální

Alkohol Jak ho poznáme? Pach z úst Zarudlé oči Zhoršená souhra pohybů Nejistá chůze Ospalost Oslabení zábran Slovní i jiná agrese Zhoršená artikulace

Kouření Do 15-ti let – ¾ dětí zkušenost s cigaretou Před 15tým rokem – 29% kouří pravidelně Každý den – 40% středoškoláků → Zákonná hranice 18-ti let není překážkou Dlouhodobé závažné následky Cesta k jiným drogám Pasivní kuřáctví! Motivace Svobodná volba (zvažování pro a proti) Tlak vrstevnické skupiny

Kouření Jak ho poznáme? Pach cigaret Blednutí v obličeji Časté nevolnosti Bolesti hlavy Zhoršená výkonnost „Srazy“

Drogy Postoj k měkkým drogám (marihuana) Cesta k tvrdším drogám 80. léta – čichání těkavých látek (toluen, trichloretylen) 90. léta + současnost – kouření a intravenózní aplikace 1995 – 200 tisíc závislých 35,3% pervitin 12, 9% heroin 9,4% marihuana 8,1% organická rozpouštědla 37% nových uživatelů – věk 15 - 19 let

Drogy „vyzkoušení“ zejména měkké drogy (marihuana, extáze) → společenská událost, vrstevnický standard vymknutí kontrole – odsuzováno Nutné vyhledat odborníky Jak je poznáme? Úpadek zájmu o nejrůznější činnosti Podivné zmatené myšlenky Silná pasivita

Poruchy příjmu potravy Podmíněno osobnostně, sociálně i kulturně Módní a kulturní trendy Životní styl, hodnoty Poruchy sebehodnocení Ambivalentní hodnocení vlastního výkonu Potřeba sebekontroly Problémy s identitou, strach z dospělosti

Poruchy příjmu potravy 90. léta – 1 – 6% populace dívek a mladých žen Nespokojenost se svým tělem (1996): 77% dívek a 35% chlapců Dívky – „být štíhlejší“ Chlapci – ½ „být štíhlejší“; ½ „zesílit“ 7% dívek – narušený postoj k jídlu a tělu

Poruchy příjmu potravy Nespokojenost se sebou, stres, nuda → nadměrná kontrola, restrikce jídla (ANOREXIE) → nekontrolovatelné přejídání → pocit viny (BULIMIE)

Šikana???

Šikana Jeden nebo více lidí úmyslně a opakovaně ubližuje druhým. Agresor dělá to: co je oběti nepříjemné, co oběť ponižuje, co oběť bolí (např. strká do ni, nadává ji, schovává ji věci, bije ji). Další formy: pomluvy, intriky, navádění ostatních, aby s obětí nemluvili a nevšímali si ji. Kyberšikana

Šikana Významné vnější znaky šikanování: záměrnost pravidelné opakování nepoměr sil samoúčelnost agrese oběť prožívá tzv. „legraci“ nepříjemně

Šikana Typické příklady šikany: fyzické násilí (fackování, ničení školních pomůcek) omezování osobní svobody (agresor nedovolí oběti jít na záchod) slovní násilí (nadávání, urážení, rozšiřování pomluv)

Šikana Výzkum v rámci projektu Minimalizace šikany (2005): 40% žáků na školách bylo šikanováno. Přes 44% dětí se stalo svědkem šikany. Nejčastější formy šikany: posmívání, pomluvy a nadávky Fyzickou šikanou trpí nejméně 1 z 10 šikanovaných. 21 % dětí je šikanováno každý den. Častěji šikanují chlapci (68%) než dívky (20%). Nejčastěji šikanovanému pomohla: třídní učitelka či kamarádi (shodně 25%), pomoc rodičů přišla v 12%, 21% nikdo.

Šikana Jak ji poznáme? Je NUTNÉ věnovat pozornost SIGNÁLŮM! větší zamlklost, uzavřenost poškozené sešity, dříve měl všechno v pořádku škrábance na rukou, neumí vysvětlit rozumně, co se stalo chodí jinudy do školy a ze školy, než chodil dříve, nebo dříve chodil s kamarádem, teď chodí sám … Je NUTNÉ věnovat pozornost SIGNÁLŮM!

Šikana VIDEO

Domácí násilí Domácí násilí je fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami. Dochází k němu opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti. Intenzita násilných incidentů se stupňuje a vede ke ztrátě schopností včas tyto incidenty zastavit a efektivně vyřešit narušený vztah.

Domácí násilí Klíčové znaky domácího násilí: Opakování a dlouhodobost Eskalace od urážek k psychickému snižování lidské důstojnosti až k fyzickým útokům a závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život. Rozdělení rolí domácí násilí nejsou vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají. Neveřejnost Aby skutek byl domácím násilím, musí být naplněny všechny čtyři znaky!

Domácí násilí Formy domácího násilí: Fyzické násilí Psychické násilí Bití, kopání, škrcení, řezání, pálení… Zaměřeno proti osobě přímo či nepřímo (např. oblíbené zvíře) Psychické násilí Nadávky, ponižování, zesměšňování… Sexuální násilí Znásilnění, donucení k sexu… Sociální násilí Izolace, zákaz vycházení z bytu, bránění v návštěvách rodiny či přátel, sledování telefonu, pronásledování… Ekonomické násilí Omezování přístupu k penězům, zakazování odcházet do práce…

Internet Děti jsou si vědomy, že o internetu vědí víc než jejich rodiče. Většina dětí ví, že nemají poskytovat osobní údaje, ale přesto jsou ochotny uvádět víc informací, než by povolili rodiče. SAFT Gross-European survey (2003): 14% dětí se osobně setkalo s někým, koho poznaly prostřednictvím internetu, ale jen 4% rodičů připouští, že k tomu mohlo dojít. 44% dětí, které surfují internetem navštívilo pornografické stránky. 30% dětí vidělo webové stránky obsahující násilí, zatímco tuto možnost připouští jen 15% rodičů. Děti i rodiče se shodují na skutečnosti, že internet je užitečným zdrojem informací a zábavy.

Rizikové sexuální chování Zákonná hranice 15-ti let Sekulární akcelerace (biologická x sociální) Informovanost až na střední škole Role vedoucího dětské skupiny Nejrizikovější skupiny – sexuální život okolo 15-ti Rizika: Nechtěná těhotenství Nezralé vztahy Pohlavní choroby

Delikventní chování a kriminalita 1993 – nezletilí tvořili celkem 15% odsouzených 1/3 majetková trestná činnost (krádeže) Násilné trestné činy Trestné činy pod vlivem drog, alkoholu Prostituce, obchod s pornografií Násilné trestné činy (včetně vražd) V 90. letech – nárůst trestné činnosti Oslabování rodinných vazeb Nezaměstnanost Skepse, nejistota Oslabení sociální kontroly

Další RIZIKA DOBY TV Sekty Neznámí lidé Počítačové hry …

Výchovné postupy a možnosti Zajímavý a pestrý program činností Přátelské a pevné vztahy Vytrvalost, důslednost, spravedlivost, trpělivost Znát děti, vědět, co dělají Otevřenost, důvěra ve vztazích Prevence, informovanost Naučit se říkat „ne“ Osobní příklad Dítě napodobuje – bohužel i negativně

Výchovné postupy a možnosti Diskuze se zkušenějšími, s odborníky Lepší planý poplach než zanedbání Hledání společného postupu Nutná je spolupráce s rodiči Komplexní působení na dítě Pokud se něco děje v rodině Složitá situace Odhad situace

SHRNUTÍ 1. Cesta sebepoznání 2. Poznávání dětí 3. Základy vývojové psychologie 4. Rizika doby

Děkuji za pozornost!

ZDROJE www.knihovna.jinacovice.cz/bes5/rizika_internetu.pdf http://www.minimalizacesikany.cz/ http://www.rodina.cz/clanek1059.htm http://domaci.ihned.cz/c4-10014090-21432110-d00000_d-problem-sikany-rapidne-narusta http://www.domacinasili.cz/cz/redakce/domaci-nasili/r69 http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=187 Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2007). Vývojová psychologie II. Praha: Portál. Skautské příručky