Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství Ve vodě a u vody

savci - bobr evropský Obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, kde si z větví a trávy buduje hráze. V březích si vyhrabává nory s chodbou vedoucí pod vodu. Samice zde vrhá 4 až 7 mláďat, která hned po narození vidí. Bobr žije v párech, ale zdržuje se ve společnostech. Živí se různými rostlinami, výhonky, pupeny a větvičkami.

savci - rejsec vodní Žije u stojatých i tekoucích vod. V březích si vyhrabává doupata. Samice ve vystlaném hnízdě vrhne dvakrát nebo třikrát v roce 4 až 10 holých a slepých mláďat. Rejsec si potravu vyhledává většinou ve vodě. Je dobrý plavec. V noci loví červy, plže, malé rybky, žáby, čolky, korýše, měkkýše i hmyz.

obojživelníci - čolek obecný Žije v tůňkách. Samice klade až 250 vajíček jednotlivě na vodní rostliny. Larvy se líhnou za 2 týdny, živí se drobnými korýši a za 3 měsíce se přeměňují v jedince, kteří dýchají plícemi. Ti se živí hmyzem, žížalami, plži a drobnými pulci. Čolek přezimuje pod listím, pod pařezem, v bahně či v zemních děrách.

obojživelníci - kuňka obecná Vyskytuje se v rybnících a tůňkách. Samice klade vajíčka několikrát v roce, hlavně v květnu a červnu, na vodní rostliny a kameny. Za týden se líhnou pulci, kteří se v září mění v žáby a opouštějí vodu. Přezimují v děrách, dutinách a pod listím. Na jaře opět přecházejí do vody. Živí se drobnými vodními živočichy, především hmyzem.

obojživelníci - mlok skvrnitý Zdržuje se ve vlhkém prostředí v děrách a mezi kameny v blízkosti vody. Večer vylézá z úkrytu za potravou. Žere žížaly, plže, hmyz a pavouky. V dubnu a květnu se samice ponoří do potočních pramenů a klade tu až 70 vyvinutých larev. Za 2 až 4 měsíce larvy ukončí proměnu a mladí jedinci opouštějí vodu.

obojživelníci - ropucha obecná Přes den se ukrývá, za potravou vychází za soumraku. Loví měkkýše, žížaly, pavouky, hmyz, myši. Zimu přespává v suchých děrách. Zjara přichází do rybníku či tůně a samice tu klade dvě šňůry spojených vajíček (až 12 tisíc). Pulci se líhnou po dvanácti dnech a drží se pohromadě. Za tři měsíce se přemění v žabky, které vylézají na souš.

obojživelníci - rosnička zelená Zdržuje se na keřích, kde obratně a daleko skáče z listu na list. Od dubna do června přichází do vody, kde samice klade v chomáčcích až 1000 vajíček. Přeměna z pulce na žábu trvá 90 dní a poté malé žabky vylézají na souš. Rosnička se živí hmyzem, jeho larvami a pavouky. Zimu přečkává v děrách, pod kameny a v bahně.

obojživelníci - skokan hnědý Vyskytuje se v blízkosti vody. Samice klade do vody až 4000 vajíček. Za 4 týdny se z nich vylíhnou drobní pulci a po třech měsících se přemění v žabky, které vylézají na souš a rozlezou se do širokého okolí. Potrava skokana sestává z hmyzu, pavouků, měkkýšů a žížal. Za kořistí se vypravuje především v noci.

Mlži - škeble rybničná Vyskytuje se ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Žije na dně v bahně, kde se živí mikroorganismy. Je obojetník, každý jedinec naklade ročně až 400 tisíc vajíček. Larvy se přichycují háčky na několik týdnů na kůži ryb a zde se vyvíjejí. Škeble hraje významnou úlohu při udržování čistoty vody za hodinu profiltruje více než 20 litrů vody.

Plži - okružák ploský Vyskytuje se v tůňkách, rybnících, jezerech i mírně tekoucích vodách. Musí pravidelně vystupovat k hladině, aby se nadechl vzduchu. Má terčovitou ulitu. Zdržuje se na vodních rostlinách, jejichž částmi se živí. Dožívá se až tří let. Při vysychání tůní se uzavírá blankou. Přezimuje v bahně.

Korýši - beruška vodní Je hojná ve stojatých i mírně tekoucích vodách. Nejčastěji ji najdeme na dně mezi spadaným listím, k jehož rozkladu přispívá. Rychle leze, dovede i plavat. Stará se o své potomstvo, mláďata zůstávají delší dobu v hrudním vaku samice. Při vyschnutí vody přečkává nepříznivé období ve spánku v bahně.

Korýši - rak říční Obývá čisté potoky, řeky a jezera. Dorůstá délky 22 cm. V březích si vyhrabává díry, ve kterých se přes den ukrývá. Na lov se vydává po soumraku. Loví hmyz, pulce, mlže, plže, ryby, rád hoduje i na mase mrtvých živočichů. Samice klade 6 až 150 vajíček a nalepuje si je v chomáčcích na zadečkové nožičky.

Pavoukovci – čelistnatka rákosní Je to hojný pavouk s nápadně protaženým tělem a nazelenale žlutým zadečkem se zlatými a stříbrnými lesky. Na vlhkých místech mezi rákosím u rybníků a potoků si natahuje své sítě, které mají volný střed. Loví různý hmyz.

Pavoukovci – lovčík vodní Patří k našim největším pavoukům. Žije u klidných vodních tůněk a na březích rybníků. Kromě hmyzu je schopný lovit i drobné obratlovce - rybí potěr a žabí pulce. Vstříknutím jedu kořist v několika vteřinách usmrtí, odnese na souš a zde spořádá. Dokáže zmizet přímo pod hladinou či běhat po vodní hladině.

Pavoukovci – zápředník rákosní Šedohnědý pavouček žije na bujné vegetaci - většinou na rákosu kolem drobných vodních toků. Dovede dvojnásobně ohnout mohutný list rákosu tak dovedně, že z něho pomocí spojovacích pavučinových vláken vytvoří ideální úkryt pro sebe a svůj kokon. Živí se drobným hmyzem.

Hmyz – vážka ploská Objevuje se od května do srpna u málo zarostlých rybníků a řek. Loví létající hmyz. Na kořist číhá vsedě na kameni či stéble, kořist uchopí v letu nohama a okamžitě ji pozře. Samička klade vajíčka na hladinu stojatých vod. Krátké tlusté larvy žijí na dně vod po dva roky a jsou dravé.

Hmyz – vodomil černý Je to obrovitý vodní brouk. Obývá stojaté, hustě zarostlé vody. Živí se převážně vodními rostlinami, ale občas sežere i pár rybích jiker. Jeho larvy jsou ovšem dravé, loví vodní měkkýše. Larvy se líhnou z vajíček, která samice naklade do lodičkovitého pouzdra. Kuklí se v zemi.

Hmyz – šídlo královské Jedno z největších šídel. Setkáme se s ním od června do srpna u řek, potoků a rybníků. Je to výborný a rychlý letec s vynikajícím zrakem. V letu loví mouchy. Samice klade vajíčka do vodních rostlin. Larvy žijí na dně stojatých vod, jsou dravé a pronásledují jiný hmyz, pulce i rybičky.

Hmyz – potápník vroubený Obývá hustě zarostlé rybníky, tůně a jezírka. Při pobytu ve vodě uchovává vzduch pod krovkami. Samička vsunuje do stvolů vodních rostlin vajíčka. Vylíhlá larva je dravá, loví a vysává pulce a rybičky. Larvy se kuklí v zemi na břehu. Také brouci jsou draví - napadají vodní hmyz, rybí potěr i čolky. Za teplých večerů létají.

Hmyz – ovád hovězí Zdržuje se hlavně v okolí rybníků, jezer a řek. Sameček se živí nektarem, samička rychle a potichu poletuje a svým bodavým ústrojím napadá teplokrevné savce a saje jejich krev. Tu potřebuje k vývoji až 3 500 vajíček, která pak klade na vodní rostliny. Vylíhlé larvy žijí v bahně a jsou dravé. Loví hlavně larvy komárů a drobné plže.

Hmyz – motýlice lesklá Poletuje od května do září kolem rybníků, tůní a řek Samička klade vajíčka pod vodou do rostlin a přitom se celá potopí. Larva žije ve vodě dva roky, potom vylézá na rákosí, pevně se přichytí, praskne jí na hřbetě pokožka a vyleze dospělý jedinec. Motýlice má svůj revír, který ohraničuje bzučivým letem.

Hmyz – komár pisklavý Dlouhonohý, nenápadný, ale o to obtížnější hmyz se vyskytuje všude kolem vody. Krev sají pouze samičky, samečkové sají pouze rostlinné šťávy a vodu. Samičky kladou na vodu balíčky vajíček. Larvy loví na hladině drobnou potravu pomocí chomáčků brv na hlavě. Ve vodě se také zakuklí.

Hmyz – jepice obecná V květnu až srpnu za teplých večerů poletuje ve velkém množství v blízkosti vod. Larvy žijí dva roky na dně tekoucích vod v obytných rourkách. Živí se drobnými vodními živočichy a řasami. Dospělí jedinci žijí jen několik hodin až dva dny a potravu nepřijímají.

Hmyz – chrostík kosníkový Objevuje se od května do září u vody. Larvy přebývají ve schránkách ze dřev a listů v potocích a řekách. Kuklí se pod vodou. Kukla vypluje na hladinu, uvolní se dospělý chrostík a večer pořádá nad hladinou svatební reje. Larvy jsou významnou potravou ryb.

Zopakujeme si 1) Který savec žijící ve vodě je býložravec? Bobr evropský. 2) Který obojživelník se zdržuje na keřích u vody, skáče z listu na list? Rosnička zelená. 3) Kdo z vodních živočichů filtruje a tím čistí vodu? Škeble rybničná. 4) Jeden z vodních brouků je dravý, napadá drobné živočichy. Jak se jmenuje? Potápník vroubený.

Zdroje V prezentaci byly použity s laskavým svolením autora obrázky a fotografie z výukového programu Přírodní společenství (vydala firma Pachner Praha, 2002).