riziko: Chybí ochranné prostředí, které nevyhovuje individuálním potřebám dítěte. klíčové: uzpůsobit prostředí patří mezi první úkoly + Náročnější prostředí školy odpovídá více běžnému životu, prostředí školy jako prostor pro trénink interakcí. I ostatní děti budou mít možnost naučit se zvládat složitější interakce.

riziko: Méně uspokojeny specifické potřeby dítěte. klíčové: uspokojit specifické zájmy v prostředí školy(částečně) + Možnost nápodoby chování v běžném sociálním prostředí umožňuje rychlejší zvládnutí sociálních dovedností. riziko: Vyšší zátěž, tedy i stres, úzkost, strach ze selhání, jak na straně dítěte s PAS, tak u ostatních dětí. klíčové: mírnit napětí specifickými metodami (terapie), u zdravých dětí podporou ze strany školního psychologa + Odbourání izolace, kontakt se zdravými vrstevníky. Vrstevníci „povýšeni“ na pomocníky, ochránce. Možnost rozvíjet ideu dobrovolnictví.

riziko: Více problémového chování (je víc vidět). klíčové: preventivně předcházet problémovému chování (odhalovat a eliminovat spouštěče) + Lepší adaptace na pozdější studium či zaměstnání, i život v dospělosti. riziko: Chybějící speciálně-pedagogické vzdělání učitelů, málo zkušeností s výukou dětí s PAS. klíčové: průběžně vzdělávat personál školy, supervize + Zvýšení sebevědomí rodičů i dítěte, učitelů.

riziko: Problematičtější souhra mezi rodinou a školou, často větší nároky rodičů na spolupráci. klíčové: častý a pravidelný kontakt s rodiči + V přítomnosti asistenta pedagoga zajištěn individuální přístup. Ideálně asistent pedagoga pomáhá i ostatním dětem. riziko: Možnost tlaku rodičů spolužáků na odchod dítěte (z důvodu špatné informovanosti, či strachu z agresivity, nebo z pocitu, že handicapované dítě brzdí vzdělávání). klíčové: pravidelně informovat o všech krocích + Podpořená touha některých dětí být mezi běžnou populací (časté u Aspergerova syndromu).

riziko: Nebezpečí šikany. klíčové: prevence šikany v práci se třídním kolektivem + Pracovat se třídou je výhodné pro všechny případné oběti šikany. riziko: Sklon k sebepodhodnocování, srovnávání se spolužáky, nemožnost zažít úspěch. klíčové: podpora dítěte v oblastech, kde vyniká + Možnost rozvíjet hluboký zájem o obor.

riziko: Netolerantní přístup ze strany personálu školy, rodičů spolužáků. klíčové: opakovaně vysvětlovat podstatu postižení + Nezanedbatelný je přínos pro zdravou populaci, jež by se měla setkávat s jinakostí, a tak se ji učila tolerovat, následně i více pomáhat handicapovaným. Klíčová otázka, na kterou by si každá škola integrující děti s PAS měla umět odpovědět, zní: Jak nastavit prostředí školy a přístup učitelů, aby přijímání „jinakosti“ bylo přirozenou součástí klimatu školy?

1. Podrobné psychologické (neurologické, …) vyšetření žáka, na jehož podkladě se upravuje specifický přístup 2. Převaha pozitiv při zvažování inkluze (individuální integrace) 3. Motivace rodičů i žáka (mírnit nejistotu a pochybnosti na straně rodičů), vysvětlování podstaty postižení 4. Ochotné a vstřícné vedení příslušné školy, bez jehož podpory si lze představit inkluzi jen těžko

5. O vhodnosti inkluze přesvědčený (vyškolený a spolupracující) učitelský sbor 6. Poradenské zázemí: výchovný poradce, školní psycholog, speciální pedagog, asistent pedagoga, terapeut, lékař, fyzioterapeut, …, jejich konzultace a supervize ve škole 7. Kvalitní IVP, vycházející ze speciálně pedagogického vyšetření žáka 8. Připravený třídní kolektiv (a to i rodiče spolužáků) 9. Neustálý kontakt mezi rodinou a školou

Nic není samozřejmé. Největším nepřítelem je strach. Neexistuje jen jedna cesta. Děkuji za pozornost.