Husitské války Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o husitských válkách.

Základní pojmy radikalizace husité pod obojí hostie mešní víno defenestrace křížové výpravy prozatímní vláda vozová hradba basilejský koncil basilejská kompaktáta kališnická církev

Husitské války Husova smrt vedla k radikalizaci, zesílení nespokojenosti v Čechách, k protestům české šlechty (452 šlechticů) Hus = symbol  – přívrženci si začínají říkat husité vyvrcholily spory mezi husity a katolíky přijímaní pod obojí jako symbol rovnosti lidí před Bohem (tělo i krev Páně, tedy nejen hostie, ale i mešní víno) – tito lidé se označují jako kališníci (utrakvisté), znakem se stává kalich jejich požadavek – zbavit církev majetku obr. 1

Husitské války víra v brzký konec světa – chudina věří, že bude 14.2.1420, stěhuje se do pěti vyvolených měst (Plzeň, Klatovy, Žatec, Louny, Slaný), konají se poutě na hory – Oreb, Beránek – tam kážou radikální kazatelé radikalizace Prahy → uvěznění některých husitů kazatel Jan Želivský vede útok na Novoměstskou radnici osvobodit husity = první pražská defenestrace protireformních konšelů, Praha ovládnuta husity Václav IV. umírá na infarkt

Zápis do sešitu Husitské války Husovi přívrženci = husité vyvrcholily spory mezi nimi a katolíky husitští radikálové vedení kazatelem Janem Želivským vtrhli na Novoměstskou radnici a z jejích oken vyhodili katolické konšely → 1. pražská defenestrace Václav IV. umírá na infarkt  

Rozdělení husitů panská jednota – husitská šlechta pražská města a univerzita – umírnění husité orebité – radikální východočeští husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova (po jeho smrti roku 1424 nazýváni sirotky, velení převzal Prokop Holý) táborité – radikální jihočeští husité (1420 založili opevněné město Tábor) adamité  (nazí) – vypuzeni a zlikvidováni  jako kacíři

Zápis do sešitu Rozdělení husitů panská jednota – husitská šlechta pražská města a univerzita – umírnění orebité – radikální východočeští husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova (po jeho smrti roku sirotci, velení převzal Prokop Holý) táborité – radikální jihočeští husité (založili Tábor)

Husitské války po Václavovi IV. měl na český trůn nastoupit jeho mladší bratr Zikmund Lucemburský, již král uherský a římský husité mu však nedůvěřovali, protože ho mimo jiné obviňovali z toho, že nedokázal zabránit upálení Mistra Jana Husa Zikmund byl tedy zvolen českým králem pouze menšinovou katolickou šlechtou, husitská šlechta ho neuznávala Zikmund prohlásil Čechy kacířskou zemí a s podporou říšských (německých) knížat a papeže vyhlásil křížovou výpravu proti husitům a táhl ku Praze

Husitské války Zikmund prohlásil Čechy kacířskou zemí a s podporou říšských (německých) knížat a papeže vyhlásil křížovou výpravu proti husitům a táhl ku Praze táborité roku 1420 založili Tábor u Sezimova Ústí – důležitý vojenský bod převažuje zde radikální chudina, společný majetek odevzdávají do kádí („utopický komunismus“), rovnost

Husitské války v čele husitských vojsk (též tzv. polních vojsk) stojí Jan Žižka z Trocnova husité nejprve vítězí nad jihočeskou šlechtou v bitvě u Sudoměře (použití vozové hradby) při první křížové výpravě se husitům podařilo křižáky pod vedením Zikmunda porazit na Vítkově hoře (Vítkov) obr. 2

Zápis do sešitu následník trůnu Zikmund Lucemburský husité mu nedůvěřovali, proto byl zvolen českým králem pouze menšinovou katolickou šlechtou Zikmund prohlásil Čechy kacířskou zemí a vyhlásil křížovou výpravu proti husitům táborité roku založili Tábor u Sezimova Ústí, společný majetek odevzdávají do kádí  v čele husitských vojsk (též tzv. polních vojsk) stojí Jan Žižka z Trocnova husité vítězí u Sudoměře (použití vozové hradby) křižáky pod vedením Zikmunda poráží na Vítkově

Čtyři pražské artikuly roku 1421 se v Čáslavi konal sněm (sjezd) zástupců šlechty a královských měst sesadili na něm Zikmunda z trůnu a zřídili prozatímní vládu, která měla do volby dalšího krále zemi řídit a která měla dodržovat husitský program, tzv. čtyři artikuly (články) pražské: 1. artikul – přijímání „pod obojí způsobou“ → přijímání těla i krve (chleba a vína) Páně i pro obyčejné věřící (do té doby bylo víno při bohoslužbě vyhrazeno jen knězi) 2. artikul – svobodné vykládání slova božího (tedy Bible) 3. artikul – zákaz světského panování kněží (duchovní osoba se podle husitů nemá aktivně účastnit politického dění), církevní majetek měla převzít šlechta 4. artikul – trestání smrtelných hříchů (např. vraždy) bez možnosti vykoupení se (viz odpustky kritizované nejen Husem)

Zápis do sešitu Čtyři pražské artikuly 1421 v Čáslavi konal sněm zástupců šlechty a měst sesazení Zikmunda, prozatímní vláda husitský program, tzv. čtyři artikuly (články) pražské: 1. přijímání „pod obojí“ 2. svobodné vykládání Bible 3. zabavení církevního majetku 4. trestání smrtelných hříchů

Husitské války ač husité nebyli vždy jednotní, spojit se dokázali pokaždé, když Čechám hrozila křížová výprava těch zorganizoval Zikmund společně s papežem celkem pět, všechny skončily vítězstvím husitů: např. 1426 u Ústí nad Labem, 1427 u Tachova a konečně roku 1431 u Domažlic husité se v bitvách opírali o vozové hradby a bojovali rozličnými zbraněmi (cepy, halapartny, řemdihy…) o husitech víme také na Moravě a v Uhrách, v obou zemích ovšem nebyli zdaleka tak početní jako v Čechách, proto se husitství stává především českou záležitostí

Husitské války husité se v bitvách opírali o vozové hradby a bojovali rozličnými zbraněmi (cepy, halapartny, řemdihy…) o husitech víme také na Moravě a v Uhrách, v obou zemích ovšem nebyli zdaleka tak početní jako v Čechách, proto se husitství stává především českou záležitostí obr. 3

Husitské války po porážce u Domažlic bylo Zikmundovi i papeži jasné, že husity na bitevním poli neporazí, a tak s nimi začali raději jednat roku 1433 byli zástupci husitů pozváni na koncil do Basileje, ke konečné dohodě mezi husity, Zikmundem a papežem (lépe řečeno jeho vyslancem – legátem) došlo téhož roku v městě Jihlavě pro dohodu se vžil název basilejská (jihlavská) kompaktáta, obsahovala v podstatě potvrzení čtyř artikulů pražských jako zemského zákona pro Čechy a Moravu

Husitské války po vyhnání křižáckých vojsk považovala husitská šlechta polní vojska (radikální táborité a sirotci) za zbytečné břemeno a snažila se je rozpustit obě skupiny se střetly 30. května 1434 v bitvě u Lipan (u Českého Brodu), husitská šlechta (též panská jednota, umírnění husité) zvítězila husitské války skončily obr. 4

Zápis do sešitu Zikmund zorganizoval celkem 5 křížových výprav všechny skončily vítězstvím husitů: např. 1431 u Domažlic husité – vozové hradby a různé zbraně (cepy, halapartny, řemdihy…) po porážce u Domažlic s husity začal Zikmund jednat 1433 byli zástupci husitů pozváni na koncil do Basileje dohoda – basilejská kompaktáta, obsahovala potvrzení čtyř artikulů pražských po vyhnání křižáků chtěla husitská šlechta polní vojska rozpustit obě skupiny se střetly 30. května 1434 v bitvě u Lipan, husitská šlechta zvítězila husitské války skončily

Výsledky husitských válek husitské vojsko – v čele hejtman (volený), princip rovnosti a demokracie – do čela schopní, ne jen urození změny v Čechách: katolická církev zbavena 4/5 majetku, panstvo se obohatilo, roste vliv měst, která se počešťují poddaní – právo na svobodnou víru, zbaveni církevních poplatků, ne však poddanství vzniká církev kališnická, roste vliv zemského sněmu, roste vzdělanost (i ženy), čeština nahradila latinu hospodářská a kulturní devastace, zastavena ražba grošů, neúroda, hladomor, zničení kulturních památek → blokáda Evropy, Češi = kacíři univerzita zaostává – monopol kališníků, odpor k novotám a renesančnímu myšlení bratříci – radikální husité, kteří odešli na Slovensko

Zápis do sešitu Výsledky husitských válek husitské vojsko – princip rovnosti a demokracie – do čela schopní, ne jen urození změny v Čechách: církev zbavena majetku, města se počešťují poddaní – právo na svobodnou víru vznik církve kališnické hospodářská a kulturní devastace → blokáda Evropy, Češi = kacíři bratříci – radikální husité → Slovensko

OPAKOVÁNÍ Rozdělení husitů Husitské války Husovi přívrženci = husité vyvrcholily spory mezi nimi a katolíky husitští radikálové vedení kazatelem Janem Želivským vtrhli na Novoměstskou radnici a z jejích oken vyhodili katolické konšely → 1. pražská defenestrace Václav IV. umírá na infarkt Rozdělení husitů panská jednota – husitská šlechta pražská města a univerzita – umírnění orebité – radikální východočeští husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova (po jeho smrti roku sirotci, velení převzal Prokop Holý) táborité – radikální jihočeští husité (založili Tábor) následník trůnu Zikmund Lucemburský husité mu nedůvěřovali, proto byl zvolen českým králem pouze menšinovou katolickou šlechtou Zikmund prohlásil Čechy kacířskou zemí a vyhlásil křížovou výpravu proti husitům táborité roku založili Tábor u Sezimova Ústí, společný majetek odevzdávají do kádí  v čele husitských vojsk (též tzv. polních vojsk) stojí Jan Žižka z Trocnova husité vítězí u Sudoměře (použití vozové hradby) křižáky pod vedením Zikmunda poráží na Vítkově

OPAKOVÁNÍ Čtyři pražské artikuly Výsledky husitských válek 1421 v Čáslavi konal sněm zástupců šlechty a měst sesazení Zikmunda, prozatímní vláda husitský program, tzv. čtyři artikuly (články) pražské: 1. přijímání „pod obojí“ 2. svobodné vykládání Bible 3. zabavení církevního majetku 4. trestání smrtelných hříchů Zikmund zorganizoval celkem 5 křížových výprav všechny skončily vítězstvím husitů: např. 1431 u Domažlic husité – vozové hradby a různé zbraně (cepy, halapartny, řemdihy…) po porážce u Domažlic s husity začal Zikmund jednat 1433 byli zástupci husitů pozváni na koncil do Basileje dohoda – basilejská kompaktáta, obsahovala potvrzení čtyř artikulů pražských po vyhnání křižáků chtěla husitská šlechta polní vojska rozpustit obě skupiny se střetly 30. května 1434 v bitvě u Lipan, husitská šlechta zvítězila husitské války skončily Výsledky husitských válek husitské vojsko – princip rovnosti a demokracie – do čela schopní, ne jen urození změny v Čechách: církev zbavena majetku, města se počešťují poddaní – právo na svobodnou víru vznik církve kališnické hospodářská a kulturní devastace → blokáda Evropy, Češi = kacíři bratříci – radikální husité → Slovensko

Otázky a úkoly Co vedlo ke vzniku husitského hnutí? Vysvětli pojem první pražská defenestrace. Na jaké skupiny se husité rozštěpili? Objasni, proč můžeme říci, že husité zastávali demokratické principy. Vyjmenuj alespoň dvě vítězné husitské bitvy. Jak to, že byli husité v bitvách tak úspěšní? Popiš, co byly a čeho se týkaly čtyři pražské artikuly. Co byla basilejská kompaktáta? Jakou událost můžeme považovat za konec husitských válek? Vysvětli, jaké byly pozitiva a negativa husitského hnutí pro další vývoj situace v českých zemích.

Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN 978-807-2385-584. [2014-08-02] obr. 1 – husitský prapor http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6f/Hussite_banner.png obr. 2 – Jan Žižka z Trocnova http://www.epublishing.cz/sites/default/files/clanky/OH/zizka.png obr. 3 – husitská taktika (Vídeňský rukopis) http://husitstvi.cz/wp-content/uploads/vojenstvi-jinak13b.jpg obr. 4 – bitva u Lipan (L. Marold) http://www.neaktuality.cz/wp-content/uploads/maroldbitva.png