Židé a Romové ve středověku Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o postavení Židů a Romů ve středověké společnosti.

Základní pojmy pogrom Tóra synagoga rabín šabat chanuka pesach jom kipur košer Cikán Rom kočovný způsob života kejklířství patriarchální rodina

Židé na našem území jsou Židé trvale usazeni od 10. století první písemná zmínka pochází asi z roku 965, kdy územím českého knížectví procházel kupec a diplomat Ibráhím ibn Jákúb  obr. 1

Židé Židé importovali do Prahy zlato a vyměňovali je za koně a kožešiny během první křížové výpravy bylo židovské obyvatelstvo roku  vydáno napospas drancování, před kterým množství Židů uprchlo do Polska či Uher Židům bylo přikázáno nosit zvláštní označení (většinou žluté kolečko nebo žlutý klobouk) také byly omezeny jejich možnosti obživy, řemesla mohli provozovat pouze pro svou komunitu, takže mimo ghetto mohli provozovat vlastně jen obchod a finančnictví vzhledem k zákazu církve půjčovat peníze na úrok mohli toto vykonávat jen Židé (neporušovali tím křesťanská přikázání)

Židé z takto vzniklého bohatství plynula závist a nepřátelství posilovaly ho i pověry: obviňování ze zavraždění Krista, za vypuknutí moru, obviňování z čarodějnictví, z trávení studní, znesvěcování hostií, rituálních vražd a používání lidské krve k různým obřadům… toto vedlo k pogromům (= obecně masové pronásledování a vyvražďování příslušníků jiného náboženství nebo etnika)

Zápis do sešitu Židé a Romové ve středověku Židé u nás od 10. století původně obchodníci (zlato, koně, kožešiny) během první křížové výpravy drancování, před kterým uprchli zvláštní označení (žlutý klobouk) řemesla pouze pro svou komunitu, mimo ghetto jen obchod a finančnictví zákaz církve půjčovat peníze na úrok → provozovali Židé → bohatství Židů → závist a nepřátelství + pověry => pogromy

Židé Židovská kultura posvátné spisy – Tóra modlitebna – synagoga nejvyšší náboženská autorita – rabín (nejznámější rabi Löw) židovské svátky: např. šabat = den odpočinku, tedy pátek večer až sobota večer, chanuka = svátek světel (v době Vánoc), pesach = svátek nekvašených chlebů (kolem Velikonoc), jom kipur = svátek smíření (židovský Nový rok, … židovská kuchyně: košer potraviny (dovolené, správně připravené) a trejfe (nesprávně připravené, nedovolené)

Zápis do sešitu Židovská kultura posvátné spisy – Tóra modlitebna – synagoga nejvyšší náboženská autorita – rabín židovské svátky: např. šabat, chanuka, pesach, jom kipur… košer potraviny

Romové do Evropy přišli přes Balkánský poloostrov jejich označení Cikáni (Gypsies) pochází pravděpodobně ze slova Athinganoi, což v řečtině znamená „hubitel hadů“ či čaroděj, nebo Aegyptos, tedy Egypťan (mylný dojem o jejich původu) ve skutečnosti jsou indického původu a romština je příbuzná ostatním indickým dialektům Rom znamená „muž“ nebo „člověk“

Romové první písemné zmínky o Romech na našem území jsou v Dalimilově kronice kolem roku 1240 více písemných záznamů se objevuje až v 15. století zabývali se drobnými řemesly (košíkářstvím, nožířstvím), obchodem s koňmi a kejklířstvím (divadelními, hudebními a tanečními vystoupeními) díky kočovnému způsobu života byli považováni za křesťanské poutníky a byla jim poskytována ochrana (často do Čech utíkali před pronásledováním z ostatních evropských zemí) začali být podezíráni ze špehování pro Turky, z čarodějnictví a byli následně pronásledováni a vypovídáni ze zemí

Romové Romská kultura původně kočovný způsob života soužití v širší rodině, často vícegenerační rodina je patriarchální, hlavní slovo v ní má nejstarší muž děti jsou považovány za „bohatství rodiny“ – čím více dětí, tím větší štěstí velká úcta ke starým lidem

Zápis do sešitu Romové Romská kultura u nás v 15. století drobná řemesla a kejklířství pronásledováni a vypovídáni ze zemí Romská kultura původně kočovný způsob života soužití v širší rodině rodina je patriarchální čím více dětí, tím lépe úcta ke starým lidem

OPAKOVÁNÍ Židé a Romové ve středověku Romové Židé u nás od 10. století původně obchodníci (zlato, koně, kožešiny) během první křížové výpravy drancování, před kterým uprchli zvláštní označení (žlutý klobouk) řemesla pouze pro svou komunitu, mimo ghetto jen obchod a finančnictví zákaz církve půjčovat peníze na úrok → provozovali Židé → bohatství Židů → závist a nepřátelství + pověry => pogromy Židovská kultura posvátné spisy – Tóra modlitebna – synagoga nejvyšší náboženská autorita – rabín židovské svátky: např. šabat, chanuka, pesach, jom kipur… košer potraviny Romové u nás v 15. století drobná řemesla a kejklířství pronásledováni a vypovídáni ze zemí Romská kultura původně kočovný způsob života soužití v širší rodině rodina je patriarchální čím více dětí, tím lépe úcta ke starým lidem

Otázky a úkoly Od kterého století jsou na našem území podle písemných pramenů usazeni Židé? Jaké měli Židé postavení ve středověké společnosti? Jakou činností se nejčastěji zabývali? Jak se nazývá židovský chrám a jak židovský kněz? Vzpomeneš si alespoň na jeden židovský svátek? Převyprávěj vlastními slovy v krátkosti pověst o Golemovi. Co v romštině znamená slovo rom? Jaké bylo postavení Romů ve středověké společnosti? Popiš stručně způsob života Romů ve středověku.

Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN 978-807-2385-584. [2014-08-02] obr. 1 – židovská diaspora http://www.stredovek.wz.cz/mapa.jpg obr. 2 – příchod Romů do Evropy http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Movimiento_gitano.jpg