Rozdělení pravomocí mezi EU a členské státy Úvod do evropských studií 21. října 2014

Dělba pravomocí- základy moc: schopnost subjektu prosazovat své zájmy (určovat politiku) proti vůli jiného subjektu pravomoc: důvody a omezení k výkonu moci jde vlastně o normativní otázku je zde ale i reálný charakter situace důležitost mocenských vztahů horizontální vs vertikální rozdělení v EU jedna z nejdůležitějších otázek integrace je o přesunu pravomocí na evr. úroveň zcela determinuje podobu integrace i roli jednotlivých aktérů

Koncept (kon)federalismu propojeno s finalitou integrace koncept stále těsnější EU postupně opouštěno, ale bráno jako standard federalismus jasně rozdělení kompetencí, ústava, většinové rozhodování regulativní i (re)distributivní funkce kooperativní vs duální federalismus konfederační vlna v čele exekutivy, proto tak nejde jen regulativní funkce (negativní integrace, trh bránící federalismus) flexibilní integrace (polycentrismus) problémy fed.: ústavní řešení, ale ne co a proč konfed.: není jasně dělení, vše může vyvolávat rozdíly

Ekonomické teorie federalismu pravomoci by se měly vykonávat na co nejnižší úrovni decentralizace lépe reaguje na (heterogenní) zájmy občanů při mobilitě možnost vybrat si z různých systémů konkurence mezi jednotkami avšak protiváha v některých věcech je malost na škodu koordinace příliš drahá role externalit, využití úspor z rozsahu

Ekonomické teorie federalismu význam vzájemné soutěže bojuje se o poplatníky (služby za cenu- daně) laboratorní federalismus experimenty a inovace může ale vést k „závodu ke dnu“ jak mají voliči srovnávat výkonnost? stejný mechanismus? co když politici nejsou odpovědní? zůstává stále hodně teoretické obyčejně stejně vede k vzájemnému propojení pravomocí

Kompetence v EU: trend

Subsidiarita a úst. vymezení pravomocí nutno zabránit (samovolnému) přesunům autority mezi úrovněmi zakotvení v primárním právu možnost úplného katalogu obecné dělení, přitom zpřesnění subsidiarita otázka formulace především ale vynucení soudy nefungují zcela dobře účast pol. orgánů nižších stupňů možnost politické provázanosti? (strany)

Normativita vs empirie dosavadní úvahy obecné jak vysvětlit přenos pravomocí na EU? vychází z integračních teorií

(Neo)funkcionalismus funkčně vymezené mezinárodní agentury administrativní a technické věci neofunkcionalismus regionální zaměření státy očekávají ekonomické výhody- spillover možný i spillback, ale role nestátních aktérů (postupné nabývání) transakcionalismus výměna a požadavky na sjednocení ne ale přesná odpověď na otázku, která politika se má přesouvat

Mezivládní teorie klíčový prvek suverenity rozdíly mezi vysokou a nízkou politikou liberálně mezivládní přístup hlavním cílem zajištění závazků vždy přesné vymezení zajištění kontroly ze strany států neoinstitucionální přístupy neúplné kontrakty, delegace atd. role Soudního dvora koncept zapouzdření

Víceúrovňové vládnutí jasné rozdělení nereálné- smíšený pohled není to nulová hra spíše jak reagovat na problémy skrz všechny stupně vzájemná závislost, ne boj o zdroje stálé pokračující vyjednávání není to o interakci teritoriálně vymezených subjektů nadnárodní subjekty jako podnikatelé, ne držitelé kompetencí rozdělení pravomocí nemusí určovat výsledky politiky dynamika je naznačena, ale už ne moc vysvětlena

Pravomoci EU v praxi základy výlučné pravomoci EU sdílené pravomoci EU zásada svěřených pravomocí jen to, co dovoluje smlouva a co přenesly členské státy nemá tzv. Kompetenz-Kompetenz zásada subsidiarity zásada proporcionality cíle plnit přiměřenými prostředky výlučné pravomoci EU členské státy ztratily možnost samostatně upravovat když nevykonává EU, tak nikdo sdílené pravomoci EU mohou konat oba, ale když přesun na EU, tak ČS ztrácejí možnost výkonu doplňkové pravomoci EU EU nemůže vydávat právně závazné akty (harmonizovat) poznámky: zásada loajality: nejít proti cílům EU (platí všude) tzv. zmizelé pravomoci, nemá je nikdo

Smlouva o Evropské unii

Smlouva o fungování Evropské unie

Smlouva o fungování Evropské unie

Smlouva o fungování Evropské unie