Bydlení, domácnost, příprava na samostatný život Veronika Blažková Učo

Bydlení, domácnost, příprava na samostatný život  Obsah prezentace  Domácnost  Byt v osobním vlastnictví  Družstevní byt  Nájemní byt  Rodinný dům  Stavební spoření  Úvěry  Hypotéky  Daně

Domácnost  Domácnost - je základní společenský a ekonomický subjekt (respektive společenská entita) který přichází na trh za účelem uspokojení svých potřeb. Příslušníci jednotlivých domácností si potřebují nebo i sami chtějí na trhu opatřit užitečné nebo vzácné statky určené pro jejich spotřebu. Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. trh  Domácnosti v tomto kontextu chápeme vždy jakožto skupiny fyzických osob, které jsou nositeli konkrétních osobních a skupinových potřeb. V této roli se domácnost, reprezentovaná vždy skupinou nějakých konkrétních fyzických osob, nazývá spotřebitel. spotřebitel  Domácnosti vystupují na trhu také jako prodávající. Jsou totiž výhradními vlastníky výrobních faktorů (práce, půda, kapitál). Na trhu výrobních faktorů je prodávají firmám, aby posléze mohly za příjmy (důchody) z výrobjích faktorů nakupovat výrobky pro spotřebu. výrobních faktorů výrobních faktorů

Typy bytů podle vlastnictví  Byty se, v závislosti na vlastníkovi, rozdělují do tří základních kategorií  přímo vlastněný byt (byt v osobním vlastnictví)  družstevní byt  nájemní byt  V Česku dnes převládá přímé vlastnictví bytů. Česku

Typy bytů podle vlastnictví  Přímé vlastnictví Byt patří konkrétní fyzické osobě, která je obvykle jejím obyvatelem. Byt musí být zapsán v katastru nemovitostí a může být samostatně převáděn podobným způsobem, jako u jiných nemovitostí (pozemků, domů) Byt patří konkrétní fyzické osobě, která je obvykle jejím obyvatelem. Byt musí být zapsán v katastru nemovitostí a může být samostatně převáděn podobným způsobem, jako u jiných nemovitostí (pozemků, domů)fyzické osoběobyvatelemkatastru nemovitostífyzické osoběobyvatelemkatastru nemovitostí  Družstevní vlastnictví Vlastníkem bytu (respektive domu, ve kterém se byt nachází) je bytové družstvo. Členové družstva mají na základě stanov právo nájmu k bytu. Členové družstva mají poměrně velké právo s tímto bytem disponovat a družstevní vlastnictví se tak fakticky blíží vlastnictví přímému. Členové družstva mají možnost prostřednictvím svého členství ovlivňovat chod družstva. Proto jejich vliv na nakládání s bytem je výrazně vyšší než u nájemního bytu. Vlastníkem bytu (respektive domu, ve kterém se byt nachází) je bytové družstvo. Členové družstva mají na základě stanov právo nájmu k bytu. Členové družstva mají poměrně velké právo s tímto bytem disponovat a družstevní vlastnictví se tak fakticky blíží vlastnictví přímému. Členové družstva mají možnost prostřednictvím svého členství ovlivňovat chod družstva. Proto jejich vliv na nakládání s bytem je výrazně vyšší než u nájemního bytu.bytové družstvobytové družstvo

Typy bytů podle vlastnictví  Nájemní byt Obyvatel bytu není ani vlastníkem, ani není členem družstva. Nájemní byt může být byt státní (vlastníkem bytu je stát), obecní (vlastníkem bytu je obec) nebo i soukromý (vlastníkem je někdo jiný). Obyvatel bytu je nájemník. Byt obývá na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřel s vlastníkem bytu. Obyvatel bytu není ani vlastníkem, ani není členem družstva. Nájemní byt může být byt státní (vlastníkem bytu je stát), obecní (vlastníkem bytu je obec) nebo i soukromý (vlastníkem je někdo jiný). Obyvatel bytu je nájemník. Byt obývá na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřel s vlastníkem bytu.  Problémy nájemních bytů Dnešní zákonná úprava výrazně chrání práva nájemců před právy vlastníků bytů. (občanský zákoník § 685).Vlastník bytu (pronajímatel) může i při závažném porušování povinností nájemce jen velmi těžko ukončit nájem (pouze rozhodnutím soudu), nemůže stanovit takovou výši najmu, která by zabezpečovala pokrytí nákladů na bydlení a přiměřený zisk. Dnešní zákonná úprava výrazně chrání práva nájemců před právy vlastníků bytů. (občanský zákoník § 685).Vlastník bytu (pronajímatel) může i při závažném porušování povinností nájemce jen velmi těžko ukončit nájem (pouze rozhodnutím soudu), nemůže stanovit takovou výši najmu, která by zabezpečovala pokrytí nákladů na bydlení a přiměřený zisk..

Rodinný dům  Rodinný dům - je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je víc než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena pro bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Stavební spoření  Stavební spoření – každý kdo má trvalé bydliště v České republice má nárok na stavební spoření se státní podporou.  Státní podpora činí ročně 25% z částky naspořené za kalendářní rok, nejvýše to však může být 4500 Kč ročně na jednoho účastníka spoření. Spoří se minimálně 5 let. Každý účastník spoření má nárok na úvěr s výhodnou úrokovou mírou 5% až 6%.  Tento úvěr lze čerpat na financování potřeb spojených s bydlením (koupě bytu, stavba domu, koupě domu nebo pozemku, modernizace bytu nebo domu).

Úvěr  Úvěr - vzniká půjčením peněz věřitelem, který má přebytek volných prostředků, dlužníkovi, který je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok ve formě peněžité prémie. věřitelem dlužníkovidoby splatnostiúrokvěřitelem dlužníkovidoby splatnostiúrok  Osobní úvěr – slouží k financování osobních potřeb klientů bez uvedení účelu použití finančních prostředků poskytnutých bankou. Úvěr je buď krátkodobý (se splatností do 1 roku) nebo střednědobý (se splatností do 5 let). Úvěr je splácen formou měsíčních splátek, jejich výše je neměnná po celou dobu splatnosti úvěru. Výše úrokové míry (úrokové sazby) je stanovena jako pevná.

Druhy úvěru podle použití  Peněžní úvěry – skutečné poskytnutí peněz, i když nejčastěji v bezhotovostní podobě. peněz  Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr  Provozní úvěr Provozní úvěr Provozní úvěr  Investiční úvěr Investiční úvěr Investiční úvěr  Eskontní úvěr Eskontní úvěr Eskontní úvěr  Hypotéční úvěr Hypotéční úvěr Hypotéční úvěr  Spotřební úvěr Spotřební úvěr Spotřební úvěr  Závazkové úvěry a závazky – ručení banky za svého klienta a případné zaplacení jeho závazku.  Akceptační úvěr Akceptační úvěr Akceptační úvěr  Avalový úvěr Avalový úvěr Avalový úvěr  Bankovní záruka Bankovní záruka Bankovní záruka  Alternativní formy financování – klient získává finanční prostředky za určitých specifických podmínek  Faktoring Faktoring  Forfaiting Forfaiting  Leasing Leasing

Peněžní úvěry  Kontokorentní úvěr - je jedním z nejdůležitějších krátkodobých úvěrů. úvěrů  Investiční úvěr - je zpravidla používán pro financování investic investic  Eskontní úvěr - je úvěr, který vzniká odkupem cenných papírů v době, než jim vyprší lhůta jejich splatnosti (eskont). Jedná se nejčastěji o směnky (eskontní směnečný úvěr). úvěrcenných papírůeskontsměnkyúvěrcenných papírůeskontsměnky  Hypoteční úvěr - je úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti. Nejčastěji je využit k nákupu nemovitosti za účelem bydlení či pronájmu. úvěrzástavním právemnemovitostiúvěrzástavním právemnemovitosti Běžně bývají spláceny pravidelnými měsíčními splátkami. Běžně bývají spláceny pravidelnými měsíčními splátkami.splátkami

Závazkové úvěry a závazky  Akceptační úvěr - je jedním z typů úvěrů; podobá se eskontnímu úvěru; zde se banka zaručuje, že pokud směnku nesplatí dlužník, tak ji proplatí sama. Banka akceptuje cizí směnku, vystavenou na ni klientem, příjemcem úvěru s podmínkou, že klient musí před splatností směnky u ní složit peníze. Banka se tak stává hlavním směnečným dlužníkem a je tedy povinna v den dospělosti proplatit směnku, a to i přesto, že by klient svoji podmínku nedodržel. úvěrůeskontnímu úvěrusměnkuBankaúvěrůeskontnímu úvěrusměnkuBanka  Avalový úvěr - je ručitelský úvěr. Představuje poskytnutí záruky klientovi jeho bankou, že závazek bude ve stanovenou dobu uhrazen i v případě, že na účtu klienta nebude dostatek prostředků. Banka vyžaduje avalovou provizi, její výše je závislá i na riziku pro banku. Tyto úvěry se poskytují pouze velmi dobrým klientům

Alternativní formy financování  Faktoring - je metodou financování krátkodobých úvěrů poskytnutých při dodávkách zboží a služeb. úvěrůzbožíslužebúvěrůzbožíslužeb  Forfaiting - je odkup bezpečně zajištěných střednědobých nebo dlouhodobých exportních pohledávek splatných v budoucnosti bankou nebo specializovanou finanční institucí (forfaiterem) bez postihu na původního věřitele (vývozce).  Leasing - je v českém prostředí označován finanční produkt, kterým je možné financovat pořízení většinou movité věci. Je charakterizován především vazbou na financovaný předmět. Je to produkt, který se objevil v ČR teprve po roce 1989 a má za sebou několik let poměrně rychlého rozvoje. Existuje několik druhů leasingu, obvykle rozlišujeme finanční leasing, operativní leasing, dále se mluví o zpětném leasingu, kaptivním leasingu atd. finanční produkt1989finanční produkt1989

Hypoteční úvěr  Hypoteční úvěr - je dlouhodobý účelový úvěr určený občanům, městům i obcím k financování investic do nemovitostí (koupě nemovitostí, výstavba nemovitostí apod.) Hypoteční úvěr je splácen formou pravidelných měsíčních splátek. Úroková míra je stanovena jako pevná po určité období (1 rok, 2 roky nebo 5 let). Po této době se úroková míra sjednává na další období splácení poskytnutého hypotéčního úvěru. Hypoteční úvěr je splácen formou pravidelných měsíčních splátek. Úroková míra je stanovena jako pevná po určité období (1 rok, 2 roky nebo 5 let). Po této době se úroková míra sjednává na další období splácení poskytnutého hypotéčního úvěru.

Daň  Daň - je povinná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech např. darování nebo dědění.  Daně jsou dnes obvykle placeny v penězích, dříve byly běžné platby v naturáliích či ve formě roboty nebo vojenské služby. penězíchrobotyvojenské službypenězíchrobotyvojenské služby  Daň je platbou:  nedobrovolnou, povinnou, vynutitelnou – placení daní je nařízeno zákonem zákonem  nenávratnou - „zaplacenou daň nelze požadovat zpět“  neúčelovou - plátce daně nemůže ovlivnit na co budou daně použity  ve prospěch veřejného rozpočtu  obvykle opakovanou

Účel daní  Důvodem existence daní je nutnost získat prostředky na financování veřejného sektoru - k financování funkcí státu a veřejné správy, jako jsou:  armáda a vojenská obrana obecně, armáda  udržování veřejného pořádku, dodržování zákonů, včetně ochrany práv, majetku apod., zákonů  tvorba a údržba infrastruktury, infrastruktury  náklady na provoz veřejné správy,  přerozdělování bohatství přerozdělování  Státy používají daně také k částečnému či úplnému financování některých veřejných služeb, jako například:  vzdělávání,  zdravotní péče,  sociální péče,  starobní důchody a péče o staré osoby, starobní důchody starobní důchody  podpora v nezaměstnanosti, nezaměstnanosti  ochrana přírodního bohatství a životního prostředí,  veřejná doprava.