Téma č. 2: MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil Hospodářská politika Téma č. 2: MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA Petr Musil

Pojem „makroekonomická politika“ na úrovni národního hospodářství cílem je dosahovat makroekonomické stability makroekonomická politika = de facto stabilizační politika makroekonomická stabilita = dosahování hospodářského růstu při zachování vnitřní a vnější rovnováhy (cenová stabilita, přirozená míra UNE, vyvážená struktura PB)

Destabilizační prvky hospodářský výkon se zpravidla nevyvíjí lineárně, dochází k výkyvům, a to: STRUKTURÁLNÍM – důsledek změn preferencí spotřebitelů, technologií, úrovně poznání – souvisí se změnami struktury ekonomiky CYKLICKÝM – důsledek hospodářských cyklů

Teorie hospodářských cyklů MONETÁRNÍ TEORIE CYKLU kolísání tempa růstu peněžní zásoby – poptávkové šoky (viz např. Mises, Hayek, Friedman) REÁLNÉ TEORIE CYKLU investiční a inovační vlny nabídkové i poptávkové šoky – souvisí se změnou produkční funkce a investiční aktivitou HOPO – snaha eliminovat cykly: Konjunkturální vs. Stabilizační politika

Konjunkturální politika orientace především na krátké období eliminovat cyklické oscilace expanzivní X restriktivní politika expanzivní – využít disponibilní kapacity restriktivní – zmírnit „přehřívání“ ekonomiky aktivní využití fiskální a monetární politiky

Stabilizační politika orientace na střednědobý časový horizont úsilí o stabilizaci všech ekonomických aktivit a snaha o dosažení maximální stálosti ekonomických procesů stabilita spojena s naplňováním vrcholového cíle HOPO, tedy DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY úspěšnost závisí na přijetí správného opatření ve správný čas – kvalitní a včasné informace

Konjunkturní indikátory PŘEDSTIHOVÉ jejich současný stav napovídá o budoucím vývoji (např. dílčí cenové indexy, průmyslová výroba, stavební výroba, tržby v maloobchodě) SOUČASNÉ popisují právě probíhající fáze cyklu (reálný HDP, míra UNE, inflace atd.) ZPOŽDĚNÉ ukazují doznívání fáze cyklu (vývoj mezd, vývoj inflace atd.)

ROZPOČTOVÁ (FISKÁLNÍ) POLITIKA jejím nositelem je vláda, resp. parlament Funkce FP: stabilizační – působit na hospodářský výkon, eliminovat cykly alokační – poskytovat statky, které dostatečně nezajistí soukromý sektor distribuční – redistribuce důchodů, eliminace chudoby

Soustava veřejných rozpočtů (rozpočet vlády a samosprávných celků) Nástroje FP vládní výdaje na statky a služby (G) transferová platby (TR) daně (T), důchodové nebo autonomní Soustava veřejných rozpočtů (rozpočet vlády a samosprávných celků)

Diskreční a automatické nástroje FP Diskreční nástroje – vláda přijímá opatření ad hoc – zásahy nevyplývají z ustálených pravidel, ale dle aktuálního hospodářského vývoje Automatické nástroje – působí automaticky v závislosti na hospodářském vývoji (vestavěné stabilizátory), jsou důsledkem jednorázového zabudování do ekonomického mechanismu (progresivní zdanění, státní rozpočet)

Každoročně vs. cyklicky vyrovnaný rozpočet Každoročně vyrovnaný rozpočet – rovnováha příjmů a výdajů každý rok výhody: nebujení veřejného sektoru, zabránění škodlivým vlivům deficitů nevýhody: nepůsobí jako automatický stabilizátor Cyklicky vyrovnaný rozpočet – v době poklesu hospodářství deficit, v době růstu přebytek = dlouhodobě vyrovnaný rozpočet výhody: stabilizuje ekonomiku nevýhody: riziko rozšiřování veřejného sektoru (prahové efekty)

Rozpočtový deficit je situace, kdy jsou výdaje vlády vyšší než její příjmy -(T-Cg-Ig)=Bgp+Bcb+Bgf levá strana=deficit, pravá strana=možnosti krytí možnosti krytí: půjčka od soukromého sektoru (Bgp), od centrální banky (Bcb), ze zahraničí (Bgf)

Domácí dluhové krytí vláda si půjčuje od domácího soukromého sektoru, tj. od domácností a firem, tedy: vládní deficit je financován soukromými úsporami, neboli: co nenakoupí domácnosti a firmy, nakoupí stát z jejich úspor

Zahraniční dluhové krytí nemá-li vláda možnost půjčit si doma, půjčí si v zahraničí projeví se na běžném účtu PB jako pasivní operace – zhoršení vnější rovnováhy dopad na směnný kurz – domácí měna oslabí

Krytí pomocí emise peněz (monetizace deficitu) vláda prodá své dluhopisy přímo centrální bance ta vytiskne peníze dopad na zvýšení inflace, viz M.V=P.Y inflace působí stejně jako dodatečné zdanění – taxflace např. Německo po WW1 tento způsob krytí vládního deficitu je ve standardních tržních ekonomikách zakázaný

Krytí pomocí dodatečné daně po uvalení daně působí substituční a důchodový efekt substituční efekt – lidé začnou nahrazovat dodatečně zdaněné (a tedy dražší) zboží zbožím jiným – SE snižuje výnos z dodatečné daně důchodový efekt – přesun části důchodu od spotřebitelů směrem ke státu – IE zvyšuje daňový výnos navíc vzniká mrtvá ztráta daně – (ekvivalent DWL u monopolní firmy)

Dopad uvalení daně P S1 S0 P2 velikost daně P0 mrtvá ztráta daně P1 D Q1 Q0 Q daňový výnos

MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA nositelem je centrální banka cílem MP je primárně stabilita cenové hladiny, až poté podpora hosp.růstu transmisní mechanismus, tj. mechanismus působení na sledované veličiny: buď přes množství peněz v oběhu, nebo přes úrokovou míru

Peněžní zásoba nebo úroková míra? i i SM i2 i2 SM i1 i* DM`` DM`` i0 DM` DM` DM DM M* M M0 M1 M2 M MP orientovaná na cílování peněžní zásoby MP orientovaná na cílování úrokové míry

Nezávislost centrální banky předpoklad úspěšného provádění MP nezávislost na vládě kritéria politické a ekonomické nezávislosti nezávislost X odpovědnost kdo dává mandát? kdo je mocnější? premiér nebo guvernér CB? – argumenty pro a proti nezávislosti

Kritéria politické nezávislosti CB guvernér není jmenován vládou guvernér je jmenován na více než 5 let bankovní rada není jmenována vládou bankovní rada je jmenována na více než 5 let nezávazná účast zástupce vlády v bankovní radě vláda neschvaluje záměry MP požadavek na udržení cenové stability je upraven zákonem existuje zákonné opatření pro řešení konfliktu mezi CB a vládou

Kritéria ekonomické nezávislosti CB přímé možnosti úvěrování existují ale nejsou automatické přímá možnost úvěrování za tržní úrokovou míru přímá úvěrová možnost je dočasná přímá úvěrová možnost je omezena výší CB se nepodílí na primárním trhu veřejného dluhu diskontní sazba je stanovena centrální bankou bankovní dozor není svěřen centrální bance nebo pouze centrální bance

Nástroje centrální banky PŘÍMÉ: netržní, selektivní, dočasné NEPŘÍMÉ: tržní, plošné, běžně používané

Přímé nástroje centrální banky pravidla likvidity – např. určení výše rezerv, kapitálové přiměřenosti atd. úvěrové kontingenty – absolutní (kolik může banka půjčit), relativní (kolik může banka získat od centrální banky) povinné vklady – kolik musí banka uložit u centrální banky doporučení, výzvy, dohody – používané ad hoc (viz např. vyjádření Tůmy ke kurzu koruny v létě 2008)

Nepřímé nástroje centrální banky povinné minimální rezervy – jaké procento z vkladů musí banka uložit na účet u CB diskontní sazba – sazba, za kterou banky ukládají přebytečnou likviditu u CB lombardní sazba – sazba, za kterou mohou banky získat úvěr od CB operace na volném trhu – nákup a prodej cenných papírů centrální bankou za tzv. repo sazbu reeskont směnek, měnové swapy, konverze měny

Účinnost FP a MP v monetaristickém pojetí fiskální politika je neúčinná na důchod – efekt vytěsnění, Barro-Ricardova ekvivalence měnová politika – krátkodobě účinná na důchod, dlouhodobě pouze na cenovou hladinu – viz M.V=P.Y

Účinnost FP a MP v monetaristickém pojetí π π LAS LAS SAS` SAS SAS π2 π1 π0 π0 AD` AD AD=AD´ Y* Y Y* Y krátkodobé a dlouhodobé účinky MP krátkodobé a dlouhodobé účinky FP

Účinnost FP a MP v keynesiánském pojetí π AS Účinnost FP i MP je v keynesiánském pojetí v zásadě stejná. Keynesiánci nehledí na dlouhé období, důležitá je krátkodobá účinnost. π1 π0 AD` AD Y* Y

Mix fiskální a monetární politiky záleží na úhlu pohledu keynes.: FP jako hlavní nástroj HOPO, MP jako podpůrný – obě politiky působí na důchod monet.: FP a MP jdou proti sobě – fiskální expanze zvyšuje úrokovou míru, měnová snižuje, FP je neúčinná na důchod, MP účinná jen v SR, v LR ovlivňuje jen cenovou hladinu

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA záměrné působení státu na vnější ekonomické vztahy – součástí vnější HOPO je: zahraničněobchodní politika devizová politika úvěrová politika kapitálová a investiční politika migrační politika aj.

Otevřenost ekonomiky MÍRA OTEVŘENOSTI – kvantitativní aspekt otevřenosti např. podíl vývozu nebo dovozu nebo dovozu i vývozu na HDP větší a méně vyspělé ekonomiky zpravidla méně otevřené než menší a vyspělejší TVAR OTEVŘENOSTI – kvalitativní aspekt otevřenosti komoditní struktura vývozu a dovozu transformační schopnost ekonomiky směnné relace vliv technologie na strukturu vývozu aj.

Nástroje vnější HOPO Autonomní nástroje historicky starší, ale jejich význam klesá cílem je ochránit domácí trh zavádí země bez dohody s ostatními zeměmi Smluvní nástroje vznikají na základě dohod mezi zeměmi kompromis smluvních stran cílem zpravidla odstraňovat protekcionismus

Autonomní nástroje vnější HOPO tarifní nástroje (cla) netarifní kvantitativní nástroje (dovozní a vývozní kvóty) subvence (dumping) vývozní dotace (vládní podpora exportním odvětvím) mimocelní bariéry (normy a předpisy) opatření měnového a platebního charakteru (devizové kurzy, úrokové míry, poplatky, daně)

Smluvní nástroje vnější HOPO obchodní smlouvy – rámcová úmluva mezi zeměmi v oblasti vzájemných hospodářských styků obchodní dohody – ekvivalent obchodní smlouvy ale v méně obecné rovině platební dohody SMLUVNÍ NÁSTROJE MOHOU PŘERŮST V MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ ORGANIZACE (např. GATT, WTO, EHS, APEC, NAFTA atd.)

Platební bilance statistický účetní záznam, fungující na principu podvojného účetnictví zachycuje mezinárodní obchodní a finanční transakce všech ekonomických subjektů JE VŽDY VYROVNANÁ!!! vertikální X horizontální struktura

Horizontální struktura PB Běžný účet: obchodní bilance, bilance služeb, bilance důchodů, bilance transferů Finanční účet: bilance PZI, bilance portfoliových investic, ostatního LR kapitálu, bilance SR kapitálu Devizové rezervy: především jejich změna (v cizích měnách, ve zlatě, cenných papírech, atd.) Chyby, opomenutí, kurzové rozdíly

Vertikální struktura PB dle vztahu ke zlepšování či zhoršování PB – kreditní a debetní operace, resp. zda tvoří devizovou nabídku (kredit) či poptávku (debet) Položka Kredit (+) Debet (-) Pohyb zboží export zboží import zboží Pohyb služeb export služeb import služeb Pohyb důchodů import důchodů export důchodů Pohyb transferů import transferů export transferů Pohyb kapitálu import kapitálu export kapitálu Devizové rezervy snížení DR zvýšení DR

Systémy směnných kurzů systém pevných kurzů – je stanovena centrální parita, CB musí výkyvy v poptávce a nabídce měny eliminovat pomocí devizových rezerv – rovněž PB se vyrovnává skrze z měnu DR systém flexibilních kurzů – kurz ponechán volně na vývoji na devizovém trhu (čistý floating), nebo CB může intervenovat (řízený floating) – PB se vyrovnává pomocí změny kurzu

Vnitřní a vnější rovnováha vnitřní a vnější rovnováha může znamenat souhlasné ale i konfliktní cíle vnitřní rovnováha jako Y na úrovni Y* vnější rovnováha jako cílová hodnota běžného účtu PB (viz magický 4-úhelník) vývoz je veličinou nezávislou na domácím Y dovoz s rostoucím domácím Y roste a naopak

Vnitřní a vnější rovnováha BÚ (+) 3 4 cílové saldo BÚ (vnější rovnováha) 2 1 Y BÚ (-) Y* def. BÚ + inflační mezera def. BÚ + recesní mezera přeb.BÚ + recesní mezera přeb. BÚ + inflační mezera

Jaká opatření zvolit k nastolení vnitřní a vnější rovnováhy? nepředstavuje konfliktní situaci – restriktivní politika (FP či MP) sníží inflaci i důchod, s poklesem Y se zlepší saldo BÚ, neboť klesne objem dovozů – vláda může uplatnit opatření měnící výdaje problém: expanzivní politika sice zvýší Y, ale s ním vzrostou i dovozy, čímž se saldo BÚ ještě zhorší – je nutno uplatnit politiku přesunující výdaje opět není problém – expanzivní politika zvýší Y a s ním i dovozy, saldo BÚ se zhorší – politika měnící výdaje problém: restriktivní politika sníží Y a s ním sníží i dovozy, přebytek BÚ bude ještě vyšší – politika přesunující výdaje 1 2 3 4

Opatření měnící a přesunující výdaje Opatření měnící výdaje – jde pouze o změnu velikosti výdajů, uplatňují se v případě nekonfliktních situací – viz. 1 a 3, restriktivní a expanzivní politika Opatření přesunující výdaje – cílem je přesunout výdaje od zboží zahraničního k domácímu nebo naopak, uplatňují se v případě konfliktních situací – viz. 2 a 4, cla, kvóty, změny devizového kurzu atd.