Ať nám svítí sluníčko Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Pavel Žižka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. HraNávodZdroje obrázků

Slunce na obloze zakryly mraky a náš výlet je ohrožen deštěm. Odstraňte mraky klikáním, ať nám sluníčko svítí na cestu.

1.

Máme se obávat deště z těchto mraků? 2.

Nemusíme, z takovéto vysoké oblačnosti neprší, a na řadu tak přichází úsloví: „Z toho mráčku nezaprší.“

Představte si, že plánujete vysokohorský výstup. Vycházíte z nadmořské výšky 2100 m n. m. a váš cíl leží v nadmořské výšce 3500 m n. m. S jakou teplotou v cíli můžete zhruba počítat, jestliže v základním táboře je teplota 1° C? 3.

Ve vysokých horách platí obecné pravidlo o ochlazení o 0,6 °C s každým stem nastoupaných metrů. My plánujeme nastoupat 14x100 metrů, čili můžeme předpokládat ochlazení o 8,4 stupně, čili na 7,4 °C pod bodem mrazu.

Mohou u nás i v letních měsících, kdy zdaleka teplota neklesá pod bod mrazu, padat srážky v pevném skupenství?

Ano, ne ve formě sněhu, ale ve formě krup. Krupobití tak může snadno zničit velkou část zrající úrody.

Pokud letadlo letí ve výšce m, v jaké vrstvě atmosféry se pohybuje a které vrstvy proletělo od startu? 4.

Do výšky 11 km hovoříme o troposféře, v 10km výšce se tak letadlo pohybuje v troposféře. Troposféra je nejnižší vrstva atmosféry a letadlo se tak v ní pohybuje od samotného startu.

Podél rovníku existuje pás tzv. rovníkových tišin. Zabrouzdejte ve svých znalostech o všeobecné cirkulaci atmosféry a řekněte, proč byly asi rovníkové tišiny postrachem dávných mořeplavců. 5.

V historické době mořeplavci používali k pohonu svých lodí zejména vítr. V okolí rovníku ale nevanou žádné stabilní horizontální větry a převládají větry vertikální (zdola nahoru), a tak zde mořeplavci často dlouho čekali takříkajíc na příznivý vítr.

Ve stratosféře rozlišujeme tenkou ozonovou vrstvu. Je pro nás v něčem přínosná a může být ozon i škodlivý?

Ozonová vrstva chrání povrch Země před dopadajícím UV zářením a umožňuje tak život na Zemi. Přízemní ozon je ale škodlivý.

Můžeme pozorovat polární záři i u nás? 6.

Polární záře jsou poměrně běžným úkazem ve vysokých zeměpisných šířkách, ale vzácně je můžeme spatřit i u nás, nebo dokonce i v tropech.

Návod Ve hře se pohybujte pouze pomocí tlačítek. Kliknutím na obrázek mraku se zobrazí otázka, na tu žáci odpovídají. - zpět - následující snímek

Zdroje obrázků 1.LIKAESTRIA. Wikimedia commons [online] [cit ]. File:The_sun1.jpg. Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported z WWW:. 2.IDZKIEWICZ, Przemyslaw. Wikimedia commons [online] [cit ]. File:Cirrus_over_Warsaw,_June_26,_2005.jpg. Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic z WWW:. 3.M, Jonathan. Wikimedia commons [online] [cit ]. File:Absolute_mer_de_glace_01.JPG. Dostupné pod licencí Creatice Commons Attribution- Share Alike 3.0 Unported z WWW:. 4.ARCTURUS. Wikimedia commons [online] [cit ]. File:Kuwait_AW_A R_9K-AMC.jpg. Dostupné pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported z WWW:. 5.HAUTALA. Wikimedia commons [online] [cit ]. File:Mary_Celeste_as_Amazon_in_1861.jpg. Dostupné pod licencí public domain z WWW:. 6.NORDELCH. Wikimedia commons [online] [cit ]. File:Aurora2.jpg. Dostupné pod licencí public domain z WWW:. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Pavel Žižka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.