Úvod; Spotřební a investiční výdaje

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
MODEL IS-LM.
Advertisements

Makroekonomie I ( Cvičení 5 – Agregátní poptávka a nabídka )
Výdaje a rovnovážný HDP
Agregátní poptávka a nabídka
Hospodářské cykly a ekonomický růst
Mikroekonomie I Domácí produkt
Trh práce Ing. Vojtěch Jindra
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Poptávka po penězích.
Model IS-LM.
Poptávka na trhu zboží a služeb
Vnitřní a vnější rovnováha ekonomiky
Matematika a byznys Téma: Účetnictví národního důchodu a platební bilance Jan Brož A08B0109P.
MAKROEKONOMIE – 2. část Autor: Ing. Vladimír Havlík.
Makroekonomie I ( Cvičení 12 – Fiskální politika - shrnutí )
POPTÁVKA PO VF TRPX – příjem z celkového produktu faktoru
Agregátní poptávka Mgr. Hana Grzegorzová.
Agregátní poptávka a nabídka
Jednoduchý Keynesyánský model určení důchodu
Investiční výdaje. Podstata I = výdaje na kapitálové statky a změna stavu zásob Rozdíl mezi I a Ip. Ip = plánované investice, to co firmy chtějí vynaložit.
Makroekonomické agregátní veličiny Ing. Vojtěch Jindra
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Cvičení 1 – Úvod, formování trhu
Cvičení 3 – Spotřeba, úspory, investice
Agregátní poptávka a nabídka Martina Hedvičáková
Inflace.
Makroekonomie I ( Cvičení 6 – Hospodářské cykly a ekonomický růst)
MODEL AS-AD INFLACE V EKONOMICE HYPERINFLACE DEFLACE
Inflace 1. Vymezení pojmů 2. Příčiny inflačních procesů.
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval : Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Phillipsova křivka Opakování Martina Hedvičáková
ÚROKOVÉ SAZBY Stanislav Polouček Slezská univerzita Obchodně podnikatelská fakulta, Karviná.
Makroekonomie.
Makroekonomie A.
Co se má vyrábět, v jakém množství a kdy?
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Tato prezentace vznikla s finanční podporou CERGE-EI. Firma a hospodářská politika. Souvislosti.
Tržní mechanismus a jeho fungování, makroekonomické výstupy
Určení rovnovážné produkce
HDP= hrubý domácí produkt
Výukový program: Ekonomické lyceum Název programu: Hospodářská politika státu Vypracoval: Ing. Lenka Gabrielová Projekt Anglicky v odborných předmětech,
Investiční multiplikátor
Mikroekonomie I Agregátní poptávka, agregátní nabídka a potenciální produkt Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Petr Musil Blok č. 4 – SR a LR rovnováha ekonomiky
Hospodářská politika. Hospodářská politika (HP) je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka
Makroekonomické výstupy
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Mikroekonomie I Spotřeba a investice
Mezinárodní obchod a pohyb kapitálu
Struktura přednášky Analýza poptávky
Y = C + I + G + NX Obsah. 7. Agregátní výdaje
Agregátní výdaje Téma 7 Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS
ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:ICT ve výuce OZNAČENÍ MATERIÁLU:VY_32_INOVACE_EKO_100 ROČNÍK: 4. VZDĚLÁVACÍ OBOR:65-42-M/01 HOTELNICTVÍ.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Ing. Veronika Poláčková Název materiálu:
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Úspory Spotřeba Investice Keynesiánská ekonomie. Spotřeba a úspory Spotřeba C (Consumption)  Statky dlouhodobého užití  Statky krátkodobého užití 
OBSAH  HDP - definice  Výpočet HDP  HDP České republiky: o HDP v letech 1993 – 1996 o HDP v letech 1997 – 1998 o HDP v letech 1999 – 2002 o HDP v letech.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Ekonomie Makroekonomie Cíle a nástroje hospodářské politiky.
Spotřeba Největší součást HDP (kolem 50 %) Jedna z nejstabilnějších částí HDP Její podíl na HDP většinou proticyklický.
Ekonometrické modely poptávky Spotřeba Poptávka. Typy poptávky  Agregovaná  Desagregovaná – dílčí Poptávka jednotlivých spotřebitelů Poptávka po jednotlivých.
ÚLOHA STÁTU V TRŽNÍ EKONOMICE
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Ekonomie 1 Bakaláři Sedmá přednáška Hrubý domácí produkt (HDP)
Spotřeba a investice Pavla Vorrethová.
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ing. Stanislav Heczko, Ph.D. Praha 2018.
S P O T Ř E B A a Ú S P O R Y.
Ekonomika Makroekonomie - AD 4. Ing. Miroslava Farmačková
Transkript prezentace:

Úvod; Spotřební a investiční výdaje Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 1 Úvod; Spotřební a investiční výdaje

Makroekonomie, moderní přístup, Literatura Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovsky Makroekonomie, moderní přístup, Praha, Management Press, 2007, 2009, 2010. Studijní pomůcka k předmětu Makroekonomie II-A,B Studijní opora je na přednáškách a cvičeních povinná!!!

Doporučená literatura Soukup, Pošta, Neset, Pavelka, Dobrylovsky, Makroekonomie, cvičebnice, Slaný, Melandrium, 2009 Mach, Makroekonomie II, Pro magisterské studium. Slaný, Melandrium 2001, témata 6. a 10 Pošta, Sirůček, Makroekonomie, základní kurz, cvičebnice, Melandrium, 2008 Wawrosz, Heissler, Mach, Reálie k makroekonomii – doplňující texty, mediální relace, praktické analýzy. Praha, VŠFS 2012

Obsah. 1) Úvod Spotřební výdaje Investiční výdaje Cíl: rozšíření behaviorálních základů makroekonomie o vybrané teorie spotřeby, a to doplněním keynesánské teorie o dlouhodobý aspekt (konstantní APC), o teorii životního cyklu a teorii permanentního důchodu. Investiční výdaje Cíl: rozšíření výkladu investic neoklasickou teorií investic

Obsah. Jakou bakalářskou látku dále rozvíjí magisterský kurz 1) Úvod I. Rozšíření behaviorálních základů 2) Spotřební výdaje 3) Investiční výdaje 4) Čistý export. Měnový kurz II. Krátkodobá fluktuace produktu 5) Rozšířený model důchod – výdaje 6) Model IS – LM. Fiskální a měnová politika 7) Mundellův – Flemingův model III. Dlouhé období 8) Agregátní poptávka 9) Model AD – AS 10) Makroekonomická rovnováha 11) Inflace a nezaměstnanost 12) Ekonomický růst

Vymezení makroekonomie „Ekonomie je věda studující, jak lidé využívají vzácné zdroje k produkci statků uspokojujících jejich potřeby i to jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti.“ Makroekonomie je věda, která zkoumá komplexní účinky chování subjektů a situací na trzích na celou ekonomiku. K tomu účelu provádí agregace a vytváří modely popisující vzájemný vývoj agregátních veličin jako je hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, inflace, stav veřejných rozpočtů či stav platební bilance.

Keynes sir John Maynard brit. národohospodář, * 1883 † 1946 vyvodil příčin svět. hosp. krize obecnou teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Vytvořil tak základ moderní vědy o NH politice vycházející ze vtahů mezi spotřebu, investicemi a úsporami. Dílo: A Treatise on Money (1930), Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (The General Theory of Employment, Interest and Money, 1936)

Analogie veličin mikroekonomie makroekonomie cena výrobku, objem produkce firmy TR dílčí trhy (tržní poptávka a tržní nabídka), cenová hladina (index) HDP, agregátní poptávka a agregátní nabídka.

Uzavřenost makroekonomických koloběhů Podstatnou vlastností makroekonomických koloběhů je jejich relativní uzavřenost, která je využívána v makroekonomických modelech

HDP České republiky 2009 – výrobní metoda HDP ČR 2009 HDP České republiky 2009 – výrobní metoda Položka mld. Kč % Sektor výroby 108,7 3,0 Zpracovatelský sektor 1192,7 32,9 Sektor služeb 1958,4 54,0 Daně z produktů 410,0 11,3 Dotace na produkty (-) -42,0 1,2 HDP 3627,8 100,0 10

HDP České republiky 2009 - výdajová metoda HDP ČR 2009 HDP České republiky 2009 - výdajová metoda Položka mld. Kč % Výdaje domácností na spotřebu 1837 50,7 Zpracovatelský sektor 802 22,1 Hrubá tvorba kapitálu 781 21,5 Saldo zahraničního kapitálu 208 5,7 HDP (nominální) 3627 100,0 Saldo čistých prvotních důchodů rezidentů ve vztahu k zahraničí 216 Hrubí národní důchod 3411 11

HDP České republiky 2009 - důchodová metoda Položka mld. Kč % Náhrady zaměstnancům 1608,8 43,3 V tom: - mzdy a platy 1224,2 33,7 - hrubá tvorba kapitálu 364,7 10,1 Daně z výroby a dovozu 424,2 11,8 Dotace na výrobu -101,5 -2,7 Spotřeba fixního kapitálu 655,9 18,2 Čistý provozní přebytek a smíšený důchod 1061 29,4 HDP 3627 100,0 12

HDP ČR 1995 až 2009

HDP ČR 2008 až 2013 kvartálně

Struktura obyvatel ČR 2009 Pracovní síla ČR nezaměstnaní Pracovní síla ČR Obyvatelstvo ČR ve věku 14 až 64 let Obyvatel ČR zaměstnaní Neaktivní v produktivním věku Neaktivní v produktivním věku Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let Obyvatelstvo mladší 14 a starší 64 let

Inflace; Data ČR http://czso.cz/csuhttp://www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzy-statistiky/hlavni- makroekonomicke-ukazatele-cr/1000431/49089/#deflhdpredakce.nsf/i/mira_inflace 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Míra inflace průměr v % 9,1% 8,8% 8,5% 10,7% 2,1% 3,9% 4,7% 1,8% 0,1% 2,8% 1,9% 2,5% 6,3% 1,0% deflátor .v % 10,3% 8,4% 11,1% 1,5% 4,9% 0,9% 4,5% -0,3% 1,1% 3,4% 2,6%

Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010,ČSÚ Inflace; Data ČR Inflace v ČR, měsíční údaje, rok 2000 až 2010,ČSÚ http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

Makro data ČR V kterém roce všechny 4 veličiny rostly? G(. ) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Průměr 2000 až 2010 HDPs.c.2000 3,6 2,5 1,9 4,5 6,3 6,8 6,1 -4,1 2,2 2,0 3,1% nezaměstnanost 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,4 7,2 7,2% inflace 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,0 1,5 2,6% BÚ PB %DPH -4,8 -5,3 -5,5 -6,2 -5,2 -1,3 -2,4 -3,2 -3,1 -1,0 -1,4 -1,1 -3,4% V kterém roce všechny 4 veličiny rostly? Který rok je nepříznivější? Který rok došlo k depresi? Které veličiny trvale rostou? Zhodnoťte vývoj!

Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor YD = C + S; 1= c + s C=Ca + c .YD C S Ca Sa S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: růst bohatství domácností Pokles úrokové míry (bez inflace) Pokles běžného disponibilního důchodu. C YD C = Ca + c.YD

Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Zakreslete do grafu funkce spotřeby tyto změny: růst bohatství domácností Pokles úrokové míry (bez inflace) Pokles běžného disponibilního důchodu. C = Ca + c.YD 1) 2) 3) C YD

Dlouhodobá funkce spotřeby LC rozšíření   C = c.YD; Ca = 0; MPC = APC = konst.  Graficky: vede z počátku souřadnic a c je konstantní.  Krátkodobě APC při růstu YD klesá, dlouhodobě se však dočasné změny v YD vyrovnají a APC roste proporcionálně.

Teorie životního cyklu – krátkodobá a dlouhodobá funkce spotřeby YD C LC SC2 SC3 SC1

Teorie životního cyklu Teorie životního cyklu a teorie mezičasové volby vychází z toho, že člověk při rozhodování o výši své spotřeby bere do úvahy nejen svůj současný, ale i budoucí očekávaný disponibilní důchod. Hypotéza životního cyklu předpokládá, že člověk chce mít po celý svůj život přibližně stejnou spotřebu.

Teorie životního cyklu – vývoj spotřeby Dochází k rovnoměrné spotřebě podle očekávaného celoživotního důchodu (nikoliv podle běžného důchodu). Důchod Spotřeba Věk Úspory Výběr úspor Úvěry Mládí Produktivní věk Stáří Ct = [Yt+(P-1).Ye +Wt]/L

Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/3 Ct = [Yt+(P-1).Ye +Wt]/L Ct = spotřeba v roce t, L = celkový počet let života, P = počet let kdy bude pracovat, Yt = důchod v tomto roce, Ye = průměrný očekávaný důchod v dalších letech, Wt = majetek (bohatství) na začátku roku t.   Omezení využití této teorie je dáno obtížností odhadů: délky života, disponibilního důchodu, Existencí úspor jež se stanou dědictvím, likviditními omezeními.

Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/3 Kolik bude činit spotřeba ve výchozím roce podle teorie životního cyklu, jestliže člověk odhaduje délku svého života na 58 let, z toho 35 let bude pracovat. Současný důchod je 400 tis. Kč ročně a předpokládá, že po zbytek let co bude pracovat bude jeho důchod 480 tis. Kč. Jeho současné peněžní bohatství je 5 mil.Kč. Nepředpokládejte, že by ve stáří dostal penzi ani, že má v úmyslu zanechat bohatství potomkům. Ct = [Yt+(P-1).Ye +Wt]/L Ct = [400000+(35-1).480000 +5000000]/58 Ct = 374.482,8 Kč

Teorie spotřeby podle permanentního důchodu Milton Friedman (B) Teorie permanentního důchodu vychází z předpokladu, že člověk mění své spotřební chování jen tehdy, pokud má změna jeho disponibilního důchodu trvalý, stálý, permanentní charakter. Na krátkodobé změny nebude reagovat. Takže spotřeba je funkcí permanentního důchodu: C = Ca + c .Yp Dlouhodobá spotřební funkce má Ca = 0 takže: C = c .Yp

Teorie spotřeby podle permanentního důchodu Jaký je vztah: disponibilního důchodu, permanentního důchodu, dočasného důchodu.  Je-li zvýšení běžného disponibilního důchodu trvalé, celý přírůstek je považován za permanentní. Výchozím bodem je E0 v němž předpokládáme YP = YD0. Zvýšení YD na YD1 nejprve povede k tomu, že spotřebitel neví, zda jde o trvalé navýšení a vydá na spotřebu pouze část přírůstku do E1, teprve po zjištění, že se jedná o permanentní zvýšení přizpůsobí spotřebu na E2. YD C LC SC E0 C2 E2 E1 C1 C0 YD0 YD1

Investiční výdaje Soukup s.76-91 Optimální zásoba kapitálu K* Optimální stav, kterého chtějí firmy dosáhnout v dlouhém období. Firmy srovnávají: příjem z mezního produktu kapitálu MRPK, s mezním nákladem na kapitál MFCK,   Firma investuje, dokud se obě veličiny nevyrovnají. Nákladem kapitálu je reálná úroková míra r. r = i - πe (nominální úroková míra mínus očekávaná inflace)

Investice – optimální množství kapitálu Autonomní charakter I = Ia Investice jsou poptávané když: r > i očekávaná výnosnost r; úrokové sazby i MRCK ≥ R + D MRCK = r.PK MRCK ≥ PK.(r + δ) MRCK … mezního náklad na kapitál; R obětovaný výnos; D opotřebení kapitálu; PK kupní cena statku; r …reálná úroková míra; δ …míra opotřebení kapitálu In = Ib-Ir, In … čisté investice, Ib … hrubé investice, Ir … obnovovací investice

Příklad – Reálná úroková míra S.96/2 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávaná míra inflace je 2,5 % ? r = ? ?

Příklad – Reálná úroková míra S.96/2 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = ?

Příklad – Reálná úroková míra S.96/2 Kolik činí přibližně a přesně reálná úroková míra, pokud nominální úroková míra je 8 %, míra nezaměstnanosti je 4 % a očekávané míra inflace je 2,5 % ? r = 5,37 % r ≈ 5,50 %

Optimální zásoba kapitálu K* = v . Q K* je optimální zásoba kapitálu; Q* je množství produkce; Koeficient v zahrnuje podíl mezních nákladů na práci tj. mzdovou sazbu w, mezní náklady na kapitál (r + δ). PK násobitel k, který udává závislost na zásoby kapitálu na podílu w/[(r + δ). PK] Optimální zásoba kapitálu závisí pozitivně na velikosti produkce a na mzdové sazbě a negativně na reálné úrokové míře a na míře znehodnocení kapitálu.  

Graf produkční funkce množství produkce závisí na zásobě kapitálu, platí zákon klesajících mezních výnosů. Intenzivní faktory posouvají celou křivku. Q Q2 Q1 K1 K2 K

Křivka mezního produktu kapitálu MPk MP2 K2 K1 MP1 Křivka mezního produktu kapitálu Každá další jednotka kapitálu přináší menší dodatečný produkt. Zákon klesajícího mezního produktu

Optimální zásoba kapitálu Při nulové inflaci r = i mezní náklad MFCK konstantní tj. vodorovná. Mezní příjem z kapitálu MRPK je klesající. V průsečíku je optimální zásoba kapitálu K*. MRPk MFCk MFCk MRPk2 (Q2) MRPk1 (Q1)  růst produkce K*1 K*2 K

Poptávka po investicích dynamika Okamžitou reakci investic na změnu produkce zachycuje akcelerátor.  It = v . ΔQ akcelerátor v zahrnuje též podíl w/(r+δ) . PK Přizpůsobení skutečné zásoby kapitálu žádoucí zásobě kapitálu (flexibilní akcelerátor). Přizpůsobení v čase! It = ɛ . v . ΔQ koeficient ɛ vyjadřuje postupné investování (např. ɛ = 0,5 znamená každoroční pokles rozdílu mezi původní a novou optimální zásobou kapitálu o polovinu).

Investice - fiskální a měnová politika Fiskální politika … změny příjmů a výdajů veřejných rozpočtů. Monetární politika … změna peněžní zásoby (cena peněz) FP … vláda zvýší nákupy či sníží daně → podpoří ekonomiku → růst investic → růst poptávky po penězích → růst nominální úrokové míry → růst reálné úrokové míry → tedy růst mezního nákladu na kapitál → pokles optimální zásoby kapitálu a pokles investic → tj. vytěsňovací efekt! MP … omezení peněžní zásoby → růst nominální úrokové míry → růst reálné úrokové míry → růst mezního nákladu na kapitál → klesá optimální zásoba kapitálu a klesají investice → tj. vytěsňovací efekt!

Investice a akciový trh (B) Tobinovo q je poměr mezi tržní hodnotou firmy a reprodukčními náklady   investice 1 Tobinovo q Je-li Tobinovo q větší než 1 vyplatí se investovat

Příklad – Současná hodnota investice S.96/1 Firma investuje do nákupu stroje, který bude v provozu 3 roky. Očekávaný zisk v jednotlivý letech postupně poroste ze 50 tis.Kč každý rok o 10 tis.Kč. Reálná úroková míra bude po celou dobu provozování 5 %. Inflace bude nulová. Jaká je současná hodnota této investice? operace se nazývá diskontování. PV (Y) je současná hodnota budoucího příjmu, FVj (Yj´) je budoucí příjem obdržený za j období od současného, j є <1; n> n je počet období i je tržní úroková míra daného období v desetinném tvaru

Příklad – Současná hodnota investice S.96/1 Firma investuje do nákupu stroje, který bude v provozu 3 roky. Očekávaný zisk v jednotlivý letech postupně poroste ze 50 tis.Kč každý rok o 10 tis.Kč. Reálná úroková míra bude po celou dobu provozování 5 %. Inflace bude nulová. Jaká je současná hodnota této investice?

Příklad – Současná hodnota investice S.96/1 Firma investuje do nákupu stroje, který bude v provozu 3 roky. Očekávaný zisk v jednotlivý letech postupně poroste ze 50 tis.Kč každý rok o 10 tis.Kč. Reálná úroková míra bude po celou dobu provozování 5 %. Inflace bude nulová. Jaká je současná hodnota této investice? PV3 = 162 509,45 Kč

Příklad – nákup projektového záměru Za kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Příklad – nákup projektového záměru Za kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.  

Příklad – Vnitřní výnosové procento Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Příklad – Vnitřní výnosové procento Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Příklad – Vnitřní výnosové procento Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Příklad – Vnitřní výnosové procento Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Příklad – Vnitřní výnosové procento Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Příklad – Vnitřní výnosové procento Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Příklad – Vnitřní výnosové procento Z kolik byste koupili investice s následujícími parametry ? Zaokrouhlete na sta tisíce dolů.

Klik je návratnost této investice?

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.