Kjótský protokol Eva Káňová, Listopad, 2010

Kjótský protokol - protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách - průmyslové země se dohodly na snížení emisí skleníkových plynů - skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO 2 ), methan (CH 4 ), oxid dusný (N 2 O), hydrogenované fluorovodíky (HFCs), polyfluorovodíky (PFCs) a fluorid sírový (SF 6 ) - název odvozen od japonského města, kde byl v prosinci 1997 dojednán

Přepočet skleníkových plynů na ekvivalent oxidu uhličitého - skleníkové plyny mají různou schopnost vyvolávat skleníkový efekt a různou životnost v atmosféře - přepočet v současnosti: 1 t N2O = 310 t (CO2)ekv (uhlíkového ekvivalentu) 1 t CH4 = 21 t (CO2)ekv

Ratifikace Kjótského protokolu -v platnost vešel až 7 let po vzniku, jelikož musely být splněny podmínky:  Ratifikace alespoň 55 státy.  Ratifikace tolika státy Dodatku I (tedy průmyslově vyspělými zeměmi), aby jejich podíl na emisích všech států Dodatku I v roce 1990 činil alespoň 55 %. -komplikace s druhou podmínkou – státy čekaly s ratifikací na dobu, kdy budou přijata přesná pravidla pro tzv. flexibilní mechanismy, odečítání propadů a podobně -o těchto pravidlech se jednalo na řadě dalších konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy -K 16. prosinci 2004 ratifikovalo Kjótský protokol 132 zemí, z toho 37 zemí uvedených v Dodatku I. Emisní podíl států Dodatku I, které Protokol ratifikovaly, na celkových emisích států Dodatku I je 61,6 %. 16. prosinci prosinci2004

 Zelená – protokol ratifikovaly  Červená – podepsaly, ale odmítly ratifikovat  Šedá – nepodepsaly

Diferencované snížení emisí -Redukce emisí má být o 5,2% diferencovaným snížením, na kterém se země dohodly -EU15 mají snížit emise o 8% -USA sníží o 7% -Kanada, Maďarsko, Japonsko a Polsko o 6% -Rusko, Nový Zéland a Ukrajina budou stabilizovat emise na hladině roku Norsko může zvýšit emise o 1%, Austrálie o 8%, Island o 10%

Ekonomické důsledky snižování emisí - přijaté závazky představují investice do energeticky úsporných technologií, podporu úspor energie v obytném sektoru, vývoj a podporu energeticky méně náročných forem dopravy a podporu udržitelného hospodaření v lesích - vlády by měly odstranit deformace trhu s energiemi (dotace) a měly by podporovat inovace s cílem podpořit energeticky úsporné technologie

Flexibilní mechanismy - mají státům umožnit, aby zajistily snížení emisí na území jiného státu nebo odkoupily od jiného státu právo vypouštět skleníkové plyny - typy mechanismů: -obchodování s emisemi (Emission Trading, ET) -jestliže země A emituje např. o 10 mil t CO 2 méně, než jí ukládá protokol, může tento rozdíl prodat zemi B (=redistribuce), v konečném důsledku plní závazek obě -společně zaváděná opatření (Joint Implementation, JI) -Zakládá se na rozdílu nákladů na redukci emisí v různě průmyslově vyspělých zemích -Stát A investuje do zemí střední a východní Evropy, kde dochází k neefektivnímu využívání tepla a elektřiny, a dostane za to emisní kredity; zmíněné státy si nemohou snížení započíst do závazku, ale získají investice a vyspělou technologii -mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM). -Země Dodatku I mohou financovat projekty na skutečné snížení emisí ve státech třetího světa za kredity započitatelné do splnění závazku

Započítávání propadů a počítání kreditů - Závazky nemusí být splněny pouze snížením emisí, ale také mohou vytvářet a chránit tzv. propady uhlíku – umožnit ukládání uhlíku v lesích či půdě - využívat flexibilních mechanismů budou moci jen státy, které řádně evidují své vlastní emise a vytvořily registr pro evidenci získaných kreditů, aby nedocházelo k podvodům vylepšujícím emisní bilanci určitých států

Kritika Kjótského protokolu -daň z prdění (farttax) -Zemědělské státy měly platit daň z říhání a flatulence dobytka, nakonec se po protestech od toho ustoupilo, protože dobytkem emitované plyny pocházejí ze spásání vegetace – jde tedy o uzavřený kruh, při kterém nedochází ke zvyšování ani snižování emisí -vývoz emisí -Evropské firmy stěhují výrobu do zemí, kde regulace skleníkových plynů neexistuje, a pak hotové výrobky dováží zpět do EU -podvody s povolenkami -Trh s povolenkami se stal obětí kriminality (jde o daňové uniky), kdy povolenky byly vydány neoprávněně a jsou tedy neplatné -zdražení energií -Alternativní zdroje energie jsou stále ještě dražší než fosilní paliva

Nástupce Kjótského protokolu  Kjótský protokol vyprší v roce 2012  V Kodani v r 2009 měla být podepsána nová mezinárodní smlouva, avšak konference selhala  Další jednání budou v Bonnu, Jihoafrické republice a v roce 2012 výroční konference v Riu

Literatura  Kjótský protokol. [online]. 2010, [cit ]. Dostupný z WWW:  Kjótský protokol. [online]. 2010, [cit ]. Dostupný z WWW: