Zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení ( koncesní zákon) – č. 139/2006 Sb. ze 14. března 2006, nabyl účinnosti 1. července 2006 Příprava zákona navázala na usnesení vlády ČR č. 7 ze dne 7. ledna 2004, kterým byla schválena "politika partnerství veřejného a soukromého sektoru České republiky". Zákon upravuje koncesní řízení a koncesní smlouvu jako základní smluvní nástroj pro realizaci soukromého a veřejného sektoru.

Pojem " partnerství veřejného a soukromého sektoru" se označuje PPP Public - Private - Partnership. Cíl: zajistit infrastrukturu a služby veřejného zájmu, které byly dříve zabezpečovány výhradně veřejným subjektem. Soukromý subjekt veřejnou infrastrukturu zpravidla na svůj náklad vybuduje a následně příslušnou službu po sjednanou dobu za smluvně sjednaných podmínek za úplatu dlouhodobě provozuje. Zákon je v některých svých částech velmi úzce spjat se zákonem o veřejných zakázkách

Formy průběhu koncesního řízení: - bez jednání o podaných nabídkách (obdoba užšího řízení) -jednání o nabídkách (obdoba jednacího řízení s uveřejněním) -formou koncesního dialogu (obdoba soutěžního dialogu)

Zákon vymezuje: podrobnosti obsahu koncesního projektu uveřejňování zahájení koncesního řízení výzvu k podání nabídek jednání o nabídkách posouzení a hodnocení nabídek výběr koncesionáře uzavření koncesní smlouvy dohled nad dodržováním zákona (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Rozpočtový dozor Ministerstva financí) vedení rejstříku koncesních smluv MMR

Využití finančních zdrojů a odborných znalostí privátního sektoru (PPP) Hlavní výhodou PPP projektů je podle názoru veřejných činitelů využití finančních zdrojů a odborných znalostí privátního sektoru pro realizaci velkých infrastrukturních projektů, na které stát nemá dostatek finančních prostředků a s jejichž řízením nemá potřebné zkušenosti. Vyplývá z ankety Asociace PPP

Důvody, které brání rozšíření PPP Mezi důvody, které brání rozšíření PPP projektů v České republice, politici uvádějí většinou korupční prostředí, nedůvěru mezi veřejným a soukromým sektorem, komplikovanost a složitost PPP projektů a malou zkušenost státu a jeho úředníků s jejich přípravou a řízením. Mezi oblastmi, kde by PPP projekty mohly nejvíce pomoci, se uvádí dopravní infrastruktura, zdravotnictví, sociální péče a bezpečnost.

V České republice se doposud spustila řada PPP projektů Nejvíce PPP projektů bylo dosud realizováno v oblasti vodohospodářství, dopravy či provozování sportovních center. Většina projektů byla realizována na regionální úrovni a jejich potenciál je především v oblasti dopravní infrastruktury. Informace - Asociace PPP a statistiky Ministerstva financí ČR.

Nutná výše investic na dokončení základních dopravních sítí Dokončení základních dopravních sítí si vyžádá investici ve výši 900 miliard Kč. Na silniční infrastrukturu je vyčleněno 500 miliard Kč, na železnice 370 miliard Kč a na vodní dopravu 15 miliard Kč. Investice se týkají zhruba 500 dopravních projektů.

Investiční projekty do dopravní infrastruktury Většinu plánovaných projektů v oblasti dopravní infrastruktury v České republice je obtížné v současné ekonomické situaci bez zapojení soukromého kapitálu realizovat. Investiční projekty do dopravní infrastruktury budou v nejbližších letech výrazně redukovány. Řešením mohou být právě PPP projekty. Výhodnost PPP pro veřejný sektor spočívá obvykle v rychlejším zprovoznění dané infrastruktury, rozložení plateb v čase a jejich realizaci pouze na základě skutečně provedených služeb. Další výhodou je v efektivní fungování koncesionáře po celou dobu provozování projektu.

Soutěžní dialog v rámci PPP projektu dálnice D3 v úseku Bošilec-Borek Do roku 2012 se uvažovalo o soutěžním dialogu v rámci PPP projektu dálnice D3 v úseku Bošilec-Borek. Stavba projektu měla začít v letech 2013/2014 s termínem dokončení v roce V roce 2013 byl úsek vypsán jako klasická veřejná zakázka Stavba není zahájena – prověřuje ji ÚOHS