Úvod do anatomie

Anatomie je součástí vědy o životě – biologie. Anatomie je věda o tvaru a stavbě lidského těla, o uložení a struktuře jeho částí, o jejich vzájemných vztazích i vztazích vůči celku organismu. (anatemnein = rozřezávat) Morfologie je souhrn poznatků o tvarech a struktuře organismů. (řecky morfé = tvar)

Rozdělení anatomie normální anatomie – tj. anatomie zdravého, normálního organismu patologické anatomie – popisuje a zkoumá struktury chorobně změněných částí těla a jejich vznik

Rozdělení anatomie anatomie makroskopická – prostým okem anatomie mikroskopické – využívá mikroskop histologie – nauka o tkáních cytologie – studium buněk

Rozdělení anatomie anatomie lidská – popis tvaru a stavby lidského těla anatomie soustavná, systematická – popis podle tzv. orgánových soustav popis podle vývojové příbuznosti a podle funkční souvislosti topografická anatomie - vzájemné vztahy orgánů a jejich poloha klinická anatomie – praktická anatomie pro potřeby určitého klinického oboru anatomie plastická – proporce těla a popis zevního tvaru lidského těla v klidu i v pohybu anatomie funkční – stavba orgánů vzhledem k jejich funkci

Rozdělení anatomie anatomie antropologická neboli lidská porovnávací anatomie porovnává stavbu těla populací, sleduje rozdílnosti, vymezuje typy. Sem se řadí antropologie (anatomie) lidských plemen, výzkum předchůdců člověka, studium rostoucího těla a anatomie dětského těla. anatomie srovnávací (komparativní) porovnává vzájemně stavbu těla jednotlivých druhů živočichů, z jejich anatomických podobností pak vyvozuje příbuzenské skupiny a řády. embryologie se věnuje individuálnímu vývoji jedince (ontogenezi), pravidlo rekapitulace (během ontogeneze se opakují hlavní rysy kmenového vývoje – fylogeneze)

Roviny

Roviny základní anatomické postavení rovina mediánní – dělí tělo na dvě souměrné poloviny (pravou a levou) roviny sagitální – rovnoběžné s rovinou mediánní roviny transverzální – kolmé na sagitální, = horizontální, příčné, „dělí tělo na horní a dolní části“ roviny frontální – kolmé na předchozí, rovnoběžné s čelem, „dělí tělo na přední a zadní části“

Směry na svislé ose směr kraniální (superior) hlavový kaudální (inferior) k dolnímu okraji trupu na předozadní ose směr ventrální (anterior), ke stěně břišní dorzální (posterior), k zádům na příčné ose směr mediální, ke střední rovině laterální, od střední roviny do strany

Směry

Směry na končetinách směr proximální, směr nebo poloha blíž k trupu směr distální, směr nebo poloha ke konečkům prstů HK – radiální (laterální), vnější ulnární (mediální), vnitřní palmárně, volárně – na dlaňové straně dorzálně – na hřbetu ruky DK - fibulární (laterální), vnější zevní okraj tibiální (mediální), vnitřní plantárně – na plosce nohy dorzálně – na hřbetu nohy uložení při povrchu – superficialis (externus) uložení v hloubce – profundus (internus)

Označení směrů na končetinách

Roviny a směry

Slovníček angulus úhel incisura zářez arcus oblouk major velký caput hlava minor malý capitulum hlavička margo okraj collum krk, krček processus výběžek corpus tělo sulcus žlábek crista hrana sutura šev facies plocha trochanter chocholík foramen otvor tuber hrbol fossa jáma tuberculum hrbolek fovea jamka tuberositas drsnatina

Děkuji za pozornost.