Starověké Řecko

kolébka naší evropské civilizace (3.tisíciletí př. Kr.) – Kréta

Obyvatelstvo výborní mořeplavci, obchodníci, řemeslníci (malovaná keramika, zlatnické práce, sošky rozvoj krétské civilizace (přepychové paláce, nástěnné malby, plastiky…)

Zemědělství pěstovali obilniny, zeleninu, luštěniny, ovoce lov ryb (ústřice, sépie…) chov koz a ovcí na pastvách

nejznámější pověsti: O Daidalovi a Ikarovi V Labyrintu Mínotaurus

vizitka krétské kultury: knósský palác (skutečné bludiště = labyrint)

zemětřesení a ničivé vlny po výbuchu sopky na ostrově Théra zničily paláce na Krétě Achájové se oslabené Kréty zmocnily a ta se postupem času stala nevýznamnou oblastí

Mykénské období

Achájové kmeny, které začaly pronikat na území dnešního Řecka ze severu (počátek 2.tis. př. Kr.) svou moc opírali o ozbrojenou družinu bojovníků, z které pak postupně vznikla šlechta (ARISTOKRACIE)

střediska obyvatel → Mykény polis = městský stát → opevněné sídlo kolem kterého se soustřeďovala obydlí ostatních obyvatel

hlavní zdroj obživy: zemědělství vinná réva obilniny olivy

řemeslnictví pozitivně ovlivněné Krétou používali poměrně dokonalé nástroje: vodováha, pravítka, pily apod. nejtěžší práci vykonávali otroci

obchod setkání Achájů s Kréťany = kultura krétsko-mykénská obchodní cesty až k Egejskému moři, Malé Asii, na Krétu, do Egypta…

Dórové kmeny, které začaly pronikat na území dnešního Řecka ze severu (12.-11.stol. př. Kr.) příbuzní Achájů – nedosáhli však takové kulturní úrovně převážně primitivní zemědělci a pastevci využívali však železné zbraně (Achájové pouze bronzové) se kterými prošli krvelačnou cestu Řeckem

Řečtí bohové sídlili na vrcholku nejvyšší hory Olymp byli nesmrtelní, měli nadpřirozenou moc najdeme však u nich i slabosti a špatné stránky lidé jim přinášeli oběti

Kronos Zeus Arés Héfaistos Héba Apollón Hermés Hérakles Athéna Poseidón Hádés

Kronos otec Dia své děti polykal hned po narození → bál se o svoji vládu

Zeus (2.pád Dia) všemocný vládce svoji vládu si muset vydobýt soubojem se svým otcem manželka: Héra (ochránkyně manželství)

Poseidón bratr Dia vládce moří jeho syn Tritón byl napůl člověk, napůl ryba

Hádés bratr Dia vládce podsvětní říše (končila zde veškerá naděje) pes Kerbes střežil vchod a pouštěl pouze dovnitř, ven už ne!

Arés bůh války

Héfaistos božský kovář

Héba bohyně mládí

Apollón bůh slunce a umění nejkrásnější z bohů

Hermés bůh obchodu a božský posel

Héraklés obdařen nadlidskou silou, odvahou, důvtipem vzorem pro muže

Athéna nejoblíbenější dcera Dia bohyně moudrosti a vítězné války ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění

Shrnutí a ještě něco víc ;-)

Doba Homérská legendárním dobytím Tróje končí epocha doby bronzové – vyprávějí o tom eposy Ilias a Odyssea řeckého básníka Homéra, které pocházejí z 8.stol. př.Kr. díky Homérovým eposům poznáváme částečně i období „temných století“ – nepodávají jen svědectví o válce a mořeplavbě, ale i o životě prostých lidí

Homér řecký básník

Ílias báseň věnována dobývání maloasijského města Tróje líčí posledních 51 dní trojské války trvající deset let, kde trójský princ Paris utekl s manželkou spartského krále Helenou do Tróje mezi hlavní hrdiny příběhu patří na straně řeckých dobyvatelů Achilleus, Aiás a Odysseus mezi obránci města Tróje se proslavil král Priamos a jeho syn Hektor

Odyssea popisuje posledních 41 dní desetiletého bloudění krále Odyssea cestou zpět na rodný ostrov Ithaku, během nějž ho stíhal hněv bohů (např. Poseidonův, když Odysseova družina oslepila Kyklópa)

Písmo řecká alfabeta, ze kterého se později vyvinula i naše abeceda (latinka) a také azbuka

konec