Stromy po celý rok Veronika Prouzová

Jarní strom

Letní strom

Podzimní strom

Zimní stom

Jaro Jaro (zastarale Vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se. Do jara patří měsíce březen, duben, květen. Jarní prázdniny jsou ale i v únoru. Jaro oficiálně začíná 21 března. Časové vymezení Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla 20. března, na jižní 23. září) a končí letním slunovratem (na severní polokouli zpravidla 21. června, na jižní 21. prosince). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky. V meteorologii jsou souhrnným termínem jaro označeny měsíce březen, duben a květen (září, říjen a listopad na jižní polokouli

Léto Léto je jedno z ročních období. V různých oborech je ale definováno různě. Astronomické léto začíná letním slunovratem a končí podzimní rovnodenností. Vegetační léto v mírném pásu se vyznačuje průměrnými teplotami nad 15 °C. Z ekologického hlediska je léto v českých přírodních podmínkách pouze jedno ze šesti různých ročních období. Časové vymezení V meteorologii je za léto označováno období měsíců června, července a srpna na severní polokouli a měsíců prosince, ledna a února na jižní polokouli. V některých zemích (na severní polokouli) připadá první letní den na období okolo 1. června, či 21. června (záleží na tom, jestli se bere meteorologický, či astronomický začátek). Na léto je často nahlíženo jako na období s nejdelšími (a nejteplejšími) dny, kdy Slunce svítí většinu dne a stmívání trvá velmi dlouho.

Podzim Podzim je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou. V klimatických podmínkách mírného pásu se právě na podzim sklízí většina úrody a opadavé listnaté stromy ztrácejí listí. Dny se krátí, ochlazuje se, více prší. Vymezení podzimu Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností – na severní polokouli kolem 23. září, na jižní kolem 21. března a končí zimním slunovratem – 21. prosince, resp. 21. června. V meteorologii jsou souhrnným termínem podzim označeny měsíce září, říjen a listopad (březen, duben a květen na jižní polokouli

Zima Zima je jedno ze čtyř ročních období. V oblasti mírného a subarktického podnebného pásu je obdobím s nejnižšími teplotami a nejkratší dobou denního světla. Časové vymezení zimy Astronomická zima začíná zimním slunovratem (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. prosince, na jižní na 21. června). Končí jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. března, na jižní 23. září). Přesný čas začátku je dán okamžikem slunovratu a rovnodennosti, v kalendáři mohou být termíny počátku a konce o den posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky. V meteorologii jsou souhrnným termínem zima označeny měsíce prosinec, leden a únor (červen, červenec a srpen na jižní polokouli). Příčiny zimy Střídání ročních období je způsobeno odklonem zemské osy od roviny ekliptiky (o 23°27'). Polokoule, na které je zima, je poněkud odvrácena od Slunce, dopadá na ni méně slunečního záření a pod větším úhlem. To v principu vede k nižším teplotám.