Práce s polynomy v Matlabu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
BC. David Dudáš Obor: Projektový management a inženýring
Advertisements

Počítačové modelování dynamických systémů
Obsah 2. přednášky Začínáme s Matlabem: přiřazení
 př. 3 Je dán vektor u=(2;-4) a bod M[3;9]. Na ose x najdi bod N tak, aby vektor MN byl s vektorem u rovnoběžný. výsledek postup řešení.
MATLAB® ( speciální 2D grafy polar, compass, feather,
Aplikační počítačové prostředky X15APP MATLAB cvičení 1
Karel Bittner Podpora výuky Mechatroniky Liberec, 20.června 2006 Karel Bittner
MATLAB LEKCE 7.
Aplikace Matlabu v el.výpočtech 2
Základy infinitezimálního počtu
Příklady z Matlabu (6) Příklady na 2D-grafy.
Úplné kvadratické rovnice
Přednáška 12 Diferenciální rovnice
Modelování v Matlabu procvičení katedra elektrotechniky a automatizace
Mnohočleny a algebraické výrazy
( část 2 – vektory,matice)
( Funkce se symbolickými proměnnými – limity,derivace,integrály )
 př. 5 výsledek postup řešení Zjistěte, zda body A[3;-1], B[-1;5], C[2;-4] leží v přímce.
Vlastnosti funkcí Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Základy teorie řízení Frekvenční charakteristika
KEE/POE 12. přednáška Model FV systému Ing. Milan Bělík, Ph.D.
NEVĚŘTE POČÍTAČŮM Radek Kučera Ostrava Jak vyřešit úlohu ? Nabouchám to do počítače. Počítač může umět všechno ???
 př. 4 výsledek postup řešení Zjistěte, zda jsou vektory a, b, c lineárně závislé. a=(1;2;3), b=(3;0;1), c=(-1;4;5)
( Numerická integrace )
Mocniny, odmocniny, úpravy algebraických výrazů
Jemný úvod do MATLABu © Leonard Walletzký, ESF MU, 2000.
MATLAB LEKCE 6.
UŽITÍ LOMENÝCH VÝRAZŮ ROVNICE S NEZNÁMOU VE JMENOVATELI
Výrazy.
 y= ax 2 + bx + c  a,b,c jsou koeficienty kvadratické funkce  a  0  ax 2 kvadratický člen  bx lineární člen  c absolutní člen - číslo.
Kvadratické funkce, rovnice a nerovnice
 př. 1 Jsou dány body A[4;-1], B[-2;3], C[7;8]. Vypočítej souřadnice bodu D rovnoběžníku ABCD. výsledek postup řešení.
OPAKOVÁNÍ VYPOČÍTEJTE IMPEDANCI SERIOVÉHO SPOJENÍ REZISTORU O ODPORU R= 10 Ω, INDUKTORU O VLASTNÍ INDUKČNOSTI L= 200 mh A KAPACITORU O KAPACITĚ C=220.
Počítače a programování 2 pro obor EST BPC2E PŘEDNÁŠKA 7
Přesné převedení diferenciální rovnice na rovnici diferenční
Čištění dat Cleaning. Vstup: Množina geometrických objektů Výstup: Mapová vrstva s topologií.
MATLAB® ( část 6).
Aplikační počítačové prostředky X15APP MATLAB Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6 Ing. Zbyněk Brettschneider.
MATLAB® ( část 3 – 2D grafy).
Vektorová grafika.
Způsoby uložení grafické informace
Počítače a programování 2 pro obor EST KPC2E TUTORIÁL 4
ROVNICE KOŘENY ROVNICE EKVIVALENTNÍ ÚPRAVY
Základní operace s maticemi
Aplikační počítačové prostředky X15APP MATLAB cvičení 3 Ing. Ladislav Prskavec
Vektorová grafika. Vektorové entity Úsečka Kružnice, elipsa, kruhový oblouk,… Složitější křivky, splajny, Bézierovy křivky, … Plochy Tělesa Modely.
MATLAB® ( část 2b – mnohočleny).
KVADRATICKÉ NEROVNICE
 př. 2 Jsou dány vektory u=(4;-1;2), v=(0;5;6), w=(s;t;5). Určete souřadnice s, t vektoru w, jestliže víte, že vektor w je kolmý k vektoru u i k vektoru.
Napište funkci – jmenuje se „prubehy“ (M-file), která spočte průběhy 2 funkcí y1 = cos x y2 = (cos x + sin 2x ) / 2 Funkce bude mít vstupní parametr x.
Podíl (dělení) mnohočlenů
Hledání racionálních kořenů. f = a n x n + a n-1 x n-1 + ……. + a 1 x + a 0 a i  Z a 0  0 Všechna řešení jsou ve tvaru zlomku, kde ra0ra0 sansan.
S omezeným definičním oborem
Galoisova tělesa Bakalářská práce , Brno
Grafické možnosti MATLABu © Leonard Walletzký, 2003
Než začneme programovat Co lze v MALATBu dělat, aniž musíme napsat program. © Leonard Walletzký, ESF MU, 2000.
Experimentální metody v oboru – Aproximace 1/14 Aproximace Teze přednášek z předmětu „Technický experiment“ © Zdeněk Folta - verze
Výškopis ● Vrstevnice -Vrstevnice je čára o stejné nadmořské výšce zobrazená na mapě. – Interval i = M / 5000 – Hlavní, vedlejší.
Základní škola a Mateřská škola Mírová 81, Mimoň, příspěvková organizace GEOMETRICKÉ TVARY Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře.
5. Graf funkce – konstantní, lineární (s abs. hodnotou)
Fergusonova kubika a spline křivky
Kvadratické nerovnice
GRAF LINEÁRNÍ LOMENÉ FUNKCE
Vektorová grafika.
Rovnost versus rovnice
Vektorová grafika.
Vektorová grafika.
Základní operace s maticemi
Způsoby uložení grafické informace
Simulační Programování - Matlab
Transkript prezentace:

Práce s polynomy v Matlabu Příklady z Matlabu 2 Práce s polynomy v Matlabu

Zadávání polynomů Zadávají se jako vektory koeficientů polynomu. Polynom n-tého řádu je vektor o n+1 prvcích: p(x)=2x5-3x4+x2-4x-2 p=[2, -3, 0, 1, -4, -2] Vyčíslení polynomu (funkce polyval) pro x=2 : p(2)=2.25-3.24+22-4.2-2=10 polyval(p,2) ans=10 Derivace polynomu (funkce polyder) : polyder(p) ans= [10 -12 0 2 -4] Tedy d p(x)/dt = 10x 4 -12x 3 +2x-4

Kořeny polynomu (funkce roots) : roots(p) ans= 1.7900 0.5000 + 1.0790i 0.5000 - 1.0790i -0.7900 -0.5000 Vytvoření polynomu k zadaným kořenům (funkce poly): A=[1,3,2] r=roots(A) r= -2 -1 poly(r) ans= 1 3 2

Vynásobení a vydělení polynomů : a=[1, 2, 3]; b= [2, -2, 1]; conv(a,b) %násobení polynomu ans= 2 2 3 -4 3 deconv(a, b) %dělení polynomů ans=0.5 Proložení naměřených dat polynomy (funkce polyfit) x=[ -4:0.5:4 ]; y=[ 0 : 0.5 : 3.5,4, 3.5:-0.5:0]; p1=polyfit(x, y, 1) %prolozeni dat polynomem 1.radu p1= -0.0000 1.8824 p2=polyfit(x, y, 2) %prolozeni dat polynomem 2.radu p2= -0.2229 0.0000 3.2198 p5=polyfit(x, y, 5) %prolozeni dat polynomem 5.radu p5= 0.0000 0.0114 -0.000 -0.3972 0.0000 3.5285

Vykreslení do grafu: x=[ -4:0.5:4 ]; y=[ 0 : 0.5 : 3.5,4, 3.5:-0.5:0]; p1=polyfit(x, y, 1); %prolozeni dat polynomem 1.radu p2=polyfit(x, y, 2); %prolozeni dat polynomem 2.radu p5=polyfit(x, y, 5); %prolozeni dat polynomem 5.radu hold on plot(x, y, 'r'); % původní data - červeně plot(x, polyval(p1, x), 'b' ); % polynom 1.stupně - modře plot(x, polyval(p2, x), 'g' ); % polynom 2.stupně - zeleně plot(x, polyval(p5, x), 'k' ); % polynom 5.stupně - černě hold off; grid on legend('lomena cara' , 'linearni prol. ', 'kvadraticke prol. ', 'polynom 5.radu') ;

Vykreslení do grafu:

Datová interpolace: x1 = linspace( 0, 2*pi, 60 ); % lineární interpolace x2 = linspace( 0, 2*pi, 6 ); plot(x1,sin(x1),x2,sin(x2), '--'); xlabel('x'); ylabel('sin(x)'); title('lineární interpolace');

Splinová interpolace (s využitím funkce interp1): Tyto 2 vektory representují sčítání lidu od roku 1900 do roku 1990 a tomu korespondující množství populace v USA v milionech obyvatel. t = 1900:10:1990; p = [75.995 91.972 105.711 123.203 131.669... 150.697 179.323 203.212 226.505 249.633]; Výraz interp1(t,p,1975) interpoluje tuto hodnotu v roce 1975. Výsledek je ans = 214.8585 Nyní interpolujeme hodnotu od roku 1900 do roku 2000 a vyneseme výsledek do grafu: x = 1900:1:2000; y = interp1(t,p,x,'spline'); plot(t,p,'o',x,y) grid on

Př.: Máme naměřené hodnoty bodů o souřadnicích x=[ 0:9 ]; y=[ 0,2,3,4,6,9,11,11,10,8]; Proložte je polynomem 1 až 8 řádu a vykreslete je do grafu. clc; clear x = [0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]; y = [0, 2, 3, 4, 6, 9, 11, 11, 10, 8]; plot(x, y, 'or', 'MarkerSize', 10, 'MarkerFaceColor', 'r'); % nakresleni bodů grid on; xlabel('x'); ylabel('y'); title('Prolozeni namerenych hodnot'); hold on; % umožnění připisování grafu xp=linspace(0,9,100); p=polyfit(x,y,1); y1=polyval(p,xp); plot(xp,y1,'k'); p=polyfit(x,y,2); y2=polyval(p,xp); plot(xp,y2,'r'); p=polyfit(x,y,3); y3=polyval(p,xp); plot(xp,y3,'g'); p=polyfit(x,y,4); y4=polyval(p,xp); plot(xp,y4,'b'); p=polyfit(x,y,5); y5=polyval(p,xp); plot(xp,y5,'c'); p=polyfit(x,y,6); y6=polyval(p,xp); plot(xp,y6,'m'); p=polyfit(x,y,7); y7=polyval(p,xp); plot(xp,y7,'y'); p=polyfit(x,y,8); y8=polyval(p,xp); plot(xp,y8,'k'); hold off; legend('namerene hodnoty', '1. stupen', '2. stupen', '3. stupen', '4. stupen', '5. stupen', '6. stupen', '7. stupen','8.stupen');