Přírodní památka Čertova kazatelna KBI/OŽP Alena Nová
Čertova kazatelna - základní údaje Přírodní památka se nachází nad údolní nivou řeky Mže při silnici z Plzně do Radčic v nadmořské výšce 310 – 340 m rozloha je 2,40 ha Jedná se o skalní masív s příkrými, až 22 m vysokými stěnami Z důvodu ochrany skalních stěn byla Čertova kazatelna v roce 1974 vyhlášena za chráněné území Na základě vyhlášky Rady města Plzně č. 50/1998 bylo území prohlášeno přírodní památkou
Čertova kazatelna - poloha
Foto: M. Klán, P. Skala
Čertova kazatelna - vznik Název přírodní památky je pravděpodobně odvozený od seskupení skalních věžic, které připomíná kazatelnu Skalní stěny jsou tvořeny zejména sedimenty arkóz a arkózových pískovců z období karbonu Tvarově nápadné útvary (skalní okna, římsy) vznikly selektivním zvětráváním různě odolných vrstev hornin Všechny povrchové tvary na území přírodní památky vznikly modelací povrchu proudící vodou v různé podobě (dešťový ron, přímá eroze vodních toků)
Čertova kazatelna - současnost Skalní bloky jsou narušovány vegetací a erozí, plynnými a prašnými imisemi z blízkého průmyslového města, vlivem frekventované silnice Důsledkem je zvětšování skalních puklin a labilita jednotlivých skalních bloků Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně nechal v roce 2002 zpracovat geotechnický posudek stability jednotlivých skalních stěn Na základě tohoto posudku byly provedeny sanační a zabezpečovací práce – labilní skalní bloky byly odstraněny, podél komunikace byla postavena ochranná zeď
Použitá literatura Bolevec a okolí. Sdružení boleveckých rodáků, Plzeň 1999 Životní prostředí města Plzně, díl 2., Odbor životního prostředí MMP, Plzeň 2003 Životní prostředí města Plzně, díl 3., Odbor životního prostředí MMP, Plzeň 2005 Informační tabule přírodní památky Čertova kazatelna