1) Havárie s únikem nebezpečných látek Mimořádné události Havárie s únikem nebezpečných látek

Havárie s únikem nebezpečných látek události, kdy dojde k havárii při výrobě, manipulaci, skladování, zpracování a používání nebezpečných látek či látek z nich za současného úniku těchto látek

Příčiny havárií: následkem působení člověka: havárie způsobená ve výrobě, při skladování nebo nehodou při přepravě nebezpečné látky,

vlivem přírodních účinků: k úniku látek dojde vlivem povodně, větru,sesuvem půdy apod., při teroristických útocích, následkem válečných operací

Vlastnosti nebezpečných látek toxicita (jedovatost) hořlavost výbušnost

Toxicita toxická látka je jed, jež způsobuje otravu i v jednorázových dávkách, nebo poškozuje organismus v nepatrných dávkách, jejichž účinek se sčítá

Toxicita největší nebezpečí představují plyny vdechování vstřebání přes pokožku, zvukovody, oční spojivky nebo prostor pod jazykem velmi rychle vstřebání otevřenými ranami nebo popáleninami.

Toxicita Celkový účinek toxické látky závisí na celkové dávce, která je přibližně dána koncentrací toxické látky v ovzduší a dobou vdechování

Příznaky zasažení projevy podráždění výrazné slzení, pocit cizího tělesa v oku, zduření víček, tvorba sekretu v dýchacích cestách, kašel, kýchání, rýma, svědění či pálení pokožky, bolestí hlavy, pocitem tlaku na hrudi, dušnost, nevolnost, pocit na zvracení

Nejvýznamnější plyny chlor a amoniak chlor se běžně používá jako dezinfekce ve vodárnách amoniak je hojně využíván ve většině chladicích zařízeních, hlavně na zimních stadiónech mezi další široce využívané toxické látky u nás patří sirouhlík, formaldehyd, kyanovodík, sulfan, fosgen, fluorovodík, chlorovodík

Varovné vlastnosti Jedná se o rozdíl, kdy danou látku subjektivně cítíme a kdy je pro nás při vdechování po dobu 1 minuty smrtelná Amoniak/oxid uhelnatý

Hořlavost Každou látku lze charakterizovat její teplotou hoření. Čím je tato teplota nižší, tím je látka nebezpečnější. Hořlaviny můžeme podle jejich teplot vzplanutí rozdělit do 4. tříd, přičemž hořlaviny 1. třídy jsou nejnebezpečnější. K nejběžnějším hořlavinám patří benzín, benzen, toluen, sirouhlík, fosfor, metanol, etanol, acetaldehyd, aceton

Výbušnost Rozpětí koncentrací, kdy páry látky ve směsi se vzduchem vybuchují, nazýváme oblastí výbušnosti. Nejnebezpečnější jsou známé a často využívané plyny, jako např. zemní plyn, který obsahuje převážně metan, dále svítiplyn, propan-butan, acetylen, vodík a další.

Práce ve skupině Znáš nějaké aktuální události, při kterých došlo k úniku nebezpečných látek? Najdi na internetu havárie s únikem nebezpečných chemických látek, které se stali u nás nebo ve světě.

Použité zdroje http://www.zachranny-kruh.cz/image.php?idx=43700&mw=355&mh=282 http://www.zajimavosti.info/wp-content/uploads/2008/05/jessica-galapagy.jpg http://www.cerhra.cz/_content/obchodni_politika_a_reference/images/pvk/havarie_ceskobrodska01.jpg http://www.e-safetyshop.eu/prodtype.asp?PT_ID=720&strPageHistory=cat http://www.zelenamanie.cz/wp-content/uploads/topeni-zdroj-plyn.jpg http://3.bp.blogspot.com/_S-KMVo2Jdos/RwHXvD5bROI/AAAAAAAAAu0/DLsSrk1J6EA/s400/cough.jpg http://www.webelements.com/_media/elements/element_pictures/Cl.jpg http://www.irz.cz/repository/amoniak.gif