Patří balneologie do 21. století? Vladimír Řehák, Lázně Luhačovice, a.s. Der Geschichte der Bäder beginnt mit den ältesten Schriften. Diomenes und Odysseus stiegen, vom Lager der Trojer zurückgekehrt, in die Meeresfluten, um sich von Staub und Schweiss zu reinigen. Ebenso badete Nausikoa mit ihren Dienerinnen. Die ihrer Schönheit wegen berühmte Helena tauchte in die Wellen des Eurotas, und Europa in die des Anaurus. Das Bedürfniss der Abkühlung bei anhaltendem heissen Sommer veranlaßte die Menschen die kühlen Fluss- und Meeresfluthen aufsuchten, um Erfrischung, Belebung und Stärkung darin zu finden. Die Bäder wurden von den Gesetzgebern der ältesten Völker (der Inder, Egypter, Perser und später der Juden mit religiösen Gebräuchen und Zerernonien in verbunden. Bei den Griechen bestand die Sitte, den ermüdeten Freund oder fremden Gast mit einem warmen Bade zu begrüssen. Später wurden in den Gymnasien öffentliche Bäder errichtet, deren Gebäude prachtvoll und grossartig erbaut waren, und wo die Jugend körperliche Uebungen, Kraft und Behändigkeit sich eigen zu machen suchte. Herodicus, der berühmte griechische Arzt, verband mit den Bädern Frottirungen, und dessen Schüler Hippokrates lobt den Gebrauch lauwarmer Bäder. K.Vary leden 2003

Úvod Lázeňská léčba má v České republice dlouhodobou tradici a stala se pevnou součástí léčebných plánů mnohých chorob, zvláště v revmatologii. Přesto se v poslední době projevují kritické hlasy pochybující o jejím významu a oprávněnosti v systému zdravotní péče hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění.

Úvod 2 Navíc dochází k transformaci a reformě systému zdravotní péče, při které je nutné znovu zvažovat postavení a potřebnost jednotlivých součástí tohoto systému. Prodlužuje se věk a nastává převaha starších lidí s chronickými chorobami.

Úvod 3 Neefektivita mnohé lázeňské léčby netkví často ve fyzioterapii ( v nejširším slova smyslu) jako prostředku k aktivizaci a podpoře obnovy, ale v jejím nesprávném, necíleném použití a její účinek je tak mnohonásobně zhacen. G. Rudoph: 100 Jahre wissenschaftlicher Balneologie

Dvě funkce lázeňských míst Lázeňská místa mají být středisky pro léčbu chronicky nemocných za využívání preventivní a rehabilitační strategie Lázeňská místa jsou centry pro stabilizaci zdraví organizováním rekreace zaměřené na posílení zdraví

Funkce lázeňství v poskytování zdravotní péče Preventivní: primární prevence: udržení zdraví sekundární prevence: zábrana recidiv Léčebná: zpomalení průběhu nemoci zlepšení funkce prevence komplikací Volně podle P.Dvořák,R. Švandrlík Balneoekonomické kolokvium

Funkce lázeňství v poskytování zdravotní péče 2 Rehabilitační (doléčovací): obnova plné funkční schopnosti zlepšení funkční schopnosti Volně podle P.Dvořák,R. Švandrlík Balneoekonomické kolokvium

Charakteristika balneologie Důraz na využití přírodních léčivých zdrojů Vázanost na místo: přírodní léčivé zdroje klima vybavení odbornost personálu léčebná zařízení možnosti doplňkových programů pod lékařským dohledem-funkční diagnostika

Charakteristika lázeňské léčby Intenzivní lékařský dozor Diferencovaná fyzikální léčba Cílená balneoterapie Cílená pohybová léčba Zdravotní výchova, edukace Psychologická péče Snížení dávky léků

Je balneologie moderní léčebnou metodou ? Vychází z tradice nebo z poznání? Efekty dokumentuje pozorováním nebo exaktním měřením? Je orientována na výsledky? krátkodobé: úleva v akt. potížích dlouhodobé: snížení nemocnosti, zvýšení kvality života, zabránění dalšímu zhoršování zdravotního stavu

Příčiny nízké prestiže balneologie: malá atraktivita lázní pro vědecky orientované a vzdělané lékaře stárnutí lázeňského lékařského stavu setrvávání na diagnostických a terapeutických postupech, které neodpovídají současnému stavu vědy rostoucí obliba paramedicínských léčebných postupů Přidat citát- Handbucg der oesterreichischen Baeder revmatolog R. Günther:Handbuch der natürlichen Heilmittel Österreichs

Charakteristika alternativních terapeutických přístupů: Jsou vyvíjeny a prosazovány v izolaci od uznávaných vědeckých společností Zdůvodnění účinku často zneužívá data z vědecké literatury Jejich tvůrci a propagátoři jsou často na jejich používání přímo finančně zainteresováni Jsou zveřejňovány obvykle mimo oficiální vědecké a klinické společenství, podrobnosti často nejsou zveřejněny

Příčiny problémového postavení balneologie 1: Není jednoznačně vymezena funkce lázeňské péče v rámci celého zdravotnického systému Nedostatečné integrální zařazení lázeňství ve struktuře zdravotnických zařízení Volně podle P.Dvořák,R. Švandrlík Balneoekonomické kolokvium

Problémy lázeňství jako medicínského systému Potřeba operativního přizpůsobení indikací aktuální medicínské potřebě a medicínské efektivnosti balneoterapie u jednotlivých chorob Medicínsky zdůvodněná diferenciace délky a formy pobytu Optimalizace výběru pacientů k lázeňské léčbě Volně podle P.Dvořák,R. Švadrlík Balneoekonomické kolokvium

Je balneologie samostatný obor? Charakteristika vědního oboru: Zkoumání jevů okolního světa nezaujatým pozorováním a experimenty vlastní vědecká základna, publikace Vlastní léčebné postupy Pre- i postgraduální školení v oboru Terapeutické efekty založené na důkazech (evidence- based medicine)

Léčebný postup má být: Indikovaný Účinný a terapeuticky efektivní Bezpečný (s minimem vedlejších účinků) Individualizovaný Vědecky zdůvodněný Ekonomicky efektivní Pokud možno příjemný

Účinnost léčebných postupů se prokazuje studiemi: Které odpovídají jasně na vytýčené otázky Které prošly recenzním řízením nezávislých expertů Které jsou provedeny na dostatečně velkém počtu pacientů a jsou správně statisticky vyhodnoceny Které mají kontrolní skupinu a hodnotí vzájemně srovnatelné soubory Které jsou zaslepené (event. dvojitě)

První pojednání o léčebných účincích minerálních vod První písemné zmínky o účínku a použití minerálních vod jsou ze středověku Václav Pajer- Karlovy Vary Thomas Jordan Clement von Gratz

Vědecké zázemí balneologie v českých zemích 1834: Balneologie se začala přednášet na pražské univerzitě 1882: Balneologie jako vědecký obor až do roku 1960? se přednášela na lékařských fakultách 1957 zřízen VÚB (zanikl 1990?) 1971 ustavení FBLR

Zakladatelé moderní české balneologie Prof. Vladislav Mladějovský Prof. Králík Prof. Eduard Cmunt Prof. Franfišek Lenoch a poslední český profesor balneologie Prof. Jaroslav Benda

Současné vědecké zázemí balneologie Katedry balneologie na našich lékařských fakultách nejsou ani žádné jiné akademické pracoviště Balneologie nemá v ČR profesora Rakousko: pracoviště na universitě ve Vídni, Štýrském Hradci, Innsbrucku SRN: Mnichov, Freiburg, Bad Elster Polsko:Poznaň

Testy z vnitřního lékařství Obsahují také kapitolu testů z balneologie, autorem je prim. Vladimír Křížek z VÚB - testy by bylo třeba aktualizovat - jsou používány při 2. Atestaci z interny?

Možná východiska výuka na lékařských fakultách postgraduální výuka na licencovaných balneologických pracovištích

Počty prací na ISMH 33 - 1998 podle zemí původu- Karlovy Vary 1998

Témata ústních sdělení 1998

Témata českých ústních sdělení 1998

Počty prací na ISMH 34 - 2002 podle zemí původu-Budapest 2002

Témata ústních sdělení 2002

Prokázané efekty PLZ: antiinflamatorní efekt imunomodulační efekt antioxidační efekt ovlivnění KV systému antilithogenní

Závěr 1 Je prokázaný účinek balneoterapeutických prostředků a často i jeho mechanismus Nesleduje se trvání efektu, vliv na proklamované cíle: zábrana invalidity zábrana přechodu do chronicity

Závěr 2 vliv na nemocnost, pracovní neschopnost, snížení dávek léků, potřebu opakovaných hospitalizací morbiditu a mortalitu u preventivních programů (AIM)

Závěr 3 Lázně s různými léčivými zdroji mívají na stejnou chorobu stejnou účinnost Efekt v závislosti na délce pobytu. Efekt u nemocných vs rekreace Rušivé nemedicínské faktory

Efekt balneoterapie je podmíněn: Specifickým účinkem přírodních léčivých zdrojů Placebo efektem genius loci kouzlo terapeutů kouzlo prostředí R. Günther:Handbuch der natürliche Heilquelle Österreichs

Dlouhodobý efekt ? Vede (opakovaná) lázeňská léčba k dlouhodobému ovlivnění kvality života měřené např. metodou QUALY , že opravňuje úhradu z veřejných prostředků? Za jakých podmínek? Kdo o tom rozhodne?

Co se změnilo od středověku Lepší balneoterapuetická technika Zvýrazněný medicinský přístup Menší důraz na zábavu (snad)

Možné směry dalšího vývoje balneoterapie Vázanost na místo Funkční orientace bez pevné vazby na vztah k přírodním léčivým zdrojům

Indikace k lázeňské léčbě v ČR Doléčování (úrazy, operace) Zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti Minimalizace rozsahu invalidity Léčba chronicky nemocných

Varianty řešení medicínské funkce lázeňství Převážně činnost léčebná Převážně činnost rehabilitační Převážně činnost preventivní Kombinace všech tří činností

Důsledky specializace lázeňských zařízení: Vytvoření specializovaných ústavů pro léčebnou a rehabilitační péči a jejich začlenění do struktury zdravotnického systému rozhodnutí o podílu úhrady lázeňské péče pro jednotlivé subsystémy

Důsledky specializace lázeňských zařízení 2: Zařízení pro sekundární prevenci (režim, zdravotnický dohled) Zařízení pro primární prevenci lázeňské hotely (nemusí mít nutně výlučně zdravotnický charakter) Zařízení pro trávení volného času hotely

Možné uplatnění balneoterapie ve 21. století U revmatických chorob: Součást podpůrné nefarmakologické léčby zejména u degenerativních onemocnění U nemocí zažívacího traktu: Funkční poruchy s nutností návyku na životosprávu U nemocí dýchacích cest: Chronická onemocnění dýchacích cest při dodržení nekouření

Možné uplatnění balneoterapie ve 21. století U kardiovaskulárních onemocnění zejména v primární se sekundární prevenci(ovlivnění a redukce rizikových faktorů) U metabolických onemocnění: Podpůrná léčba se zaměřením na edukaci, úpravu životosprávy, ovlivnění rizikových faktorů AS, ovlivnění diabetických neuropatií

Děkuji za pozornost. „Radost je půl zdraví. Půst ještě nikoho neuzdravil. To potom nemocný vůbec nemyslí , jenom na svou nemoc.“ Citát ze Zvonokos- když je nemocen nechce být otravován

Hlavní použité zdroje Křížek V.: Obrazy z dějin lázeňství, Avicenum 1987 Rudolph G.: Zwei Beiträge zur Geschichte der Balneologie, Kassel 1982 Marktl W. u.a.: Handbuch der natürlichen Heilmittel Österreichs, Bohman Verlag 1985 Epstein M.: Physiol. Rew. 1992 Pratzel H.G.: Thalasso- Balneo- und Klimatherapie, ISMH 2002 Dvořák P., Švandrlík R.: Vývojové tendence postavení lázeňství, 1984 Abstrakta33 a 34 World Cogress of ISMH 1998, 2002 Abstrakta 4. Konference CO2 plus: Sv. Mořic 2000

Lázeňský pobyt může sloužit A: obecně k zotavení: prostý odpočinek (dovolená) harmonizace denního rytmu vyloučení škodlivých klimatických faktorů zdravá výživa omezení až vyloučení nesprávných návyků W. Müller cit. G. Rudolph

Lázeňský pobyt může sloužit B: k léčbě: balneoterapie klimatoterapie dietoterapie fyzikální léčba aktivní pasivní W. Müller cit. G. Rudolph

Historický exkurs starověk: mýty, hygiena, společnost středověk: zdravotní zásady 18-19. století: využití nových poznatků přírodních věd, vznik vědeckého oboru balneologie 20. století: vznik zdůvodněných indikací (začátek)- počínající převaha rekreace (konec) současnost: pokles odborného zázemí, inklinace k turistice

Jsou balneoterapeutické postupy dokázané? Efektivita metod, počet a kvalita provedených studií Míra s níž byly provedeny nezávislé průkazy efektivity Možná rizika a nebezpečí pro pacienty

Požadavky na nový léčebný postup Léčba musí mít definován způsob účinku. Účinek musí být testován na určité onemocnění. Musí být určena doba účinku. Účinek musí být opakovatelný. Účinek musí být prokázán u lidí. Testy na zvířatech neopravňují k odvozování účinku u člověka. Ibn Sina [981-1037]

Léčebné metody podle prokázaného účinku Zjevně účinné Účinné pro určitou skupinu pacientů S neznámým nebo nevyzkoušeným, ale možným efektem Zjevně neúčinné

Druhy lázeňských pobytů v ČR Komplexní lázeňská léčba Do 3 měsíců Do 6 měsíců Příspěvková lázeňská léčba Ústavní ambulantní Lázeňská léčba dětí Rekondiční pobyty- z popudu zaměstnavatele Komerční pobyty