PLACENTÁLOVÉ ZNAKY: Zárodek se vyvíjí dlouho v matčině těle. Výživu, dýchání a vylučování zajišťuje placenta, která je spojena se zárodkem pupeční šňůrou. Mláďata se rodí dobře vyvinuta – mají schopnost sát mateřské mléko.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Nejprimitivnější starobylý řád. Zástupci se značně liší tělesnou stavbou i vzhledem. Spotřebují velké množství potravy, bez potravy brzy uhynou.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Zástupci: Krtek obecný Žije v celé Evropě. Dlouhý kolem 15 cm (ocas asi 2,5 cm). Lovištěm je síť podzemních chodeb – neustále se rozšiřuje.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Vzhled Válcovité tělo pokryté černou srstí, velké přední nohy otočené do stran a přizpůsobené tak hrabání. Na hlavě vyniká pouze růžový rypákovitý čenich. Většinu svého života stráví ve tmě pod zemí. Proto téměř nevidí a neslyší. Vzácně se vyskytují i bílí a žlutí krtci.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Rozmnožování Hnízdní komůrka se nachází pod velkou krtičinou. Jedná se o hnízdo postavené ze suchého listí a lišejníku. Matka je březí asi 4 týdny. Jednou až dvakrát ročně porodí až šest mláďat, která kojí asi pět týdnů. Krtci pohlavně dospívají po roce života.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI POTRAVA Hlavně dešťovky, ale i hmyz a jeho larvy.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI b) Rejsec vodní Žije jen u vody. Nory si vyhrabává na suchých místech v březích. Je to náš největší rejsek. Kromě hmyzu požívá rybí potěr a jikry.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Vzhled Na rejsci vodním je vidět velmi výrazná hranice zbarvení mezi leskle černou horní částí těla a boky. Spodní stranu těla má bílou až šedou. Má malé oči a uši a pro rejsky typický dlouhý zaostřený čenich.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Rejsec špatně vidí, ale zato má dobře vyvinutý jak sluch, tak čich. S jedinci svého druhu se dorozumívá pachovými signály, ostrými hvizdy a zvuky připomínajícími ptačí cvrlikání. Rejsec vodní vesluje prudkými údery zadních nohou, jejichž prsty mají na okrajích řady brv pro zvýšení účinnosti nárazu.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Způsob života a potrava Rejsec vodní tráví velmi rychle, obvykle ne déle než tři hodiny. Proto musí neustále ve dne v noci shánět potravu. Sliny obsahují jed, který hraje významnou roli při lovu větší kořisti, jakou mohou být ryby a žáby. Slinné žlázy jediného rejsci obsahují takové množství jedu, které by dokázalo usmrtit dvě stovky myší.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI V průměru sežere rejsec vodní denně více potravy, než kolik sám váží. Když naloví více, než stačí sám sežrat, zřídí si zásobárnu potravy, ke které se vrací při vyhladovění. Rybáři si na rejsce stěžují právě proto, že jim požírá rybí potěr a jikry.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Rozmnožování V jednom vrhu přichází na svět zpravidla pět až osm mláďat. Při narození jsou holá, slepá a váží pouze jeden gram, avšak velice rychle rostou a vyvíjejí se a za měsíc jsou již samostatná.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI c) Rejsek obecný Žije v křovinách, na polích i na lukách. Nejčastěji se stěhuje do opuštěných nor. Denně sežere tolik potravy, kolik sám váží. V ČR všude od nížin po vrcholky hor (včetně Sněžky

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Vzhled Jeden z našich nejběžnějších drobných savců vůbec. Mezi rejskovitými dosahuje střední velikosti a pro správné určení je důležité jeho celkově hnědé zbarvení srsti, přičemž na hřbetě bývá tmavší než vespod

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI d) Ježek obecný Ježek západní má ostny uhlazené dozadu a na prsou má hnědavou srst. Naopak východní má náprsenku bílou a ostny mu rostou na všechny strany. Silné kožní svaly mu dovolí se stočit do známého pichlavého klubíčka a nikoho k sobě nepustit.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Rozšíření Oba druhy se poměrně hojně vyskytují po celé České republice i v Evropě. Ježek s oblibou pobývá v okrajových částech měst, v parcích nebo řídkých lesích, kde nachází dostatek potravy.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Způsob života a potrava Ježek žije podobným způsobem života jako třeba medvěd. Čili na jaře a v létě hýří aktivitou a na podzim a zimu se uklidí někam do pelíšku. Přes toto období spánku se jeho tělesná teplota pohybuje kolem 5oC. Jakmile však začne na jaře hřát sluníčko, jeho tělesná teplota se zvýší až na 35-37oC

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Rozmnožování Za 35-39 dní po spáření se samici narodí až deset mláďat . To se může stát i dvakrát ročně. Druhý vrh však nezřídka nepřežije zimu. Mláďata se rodí slepá. Oči se jim otevřou až po dvou týdnech života. Potom také začínají tmavnout a tvrdnout původně měkké a bílé ostny.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Záchrana ježků Pokud se ježci narodí v pozdním létě, nedokážou dorůst do potřebné velikosti a pak potřebují naší pomoc. Potřebná hmotnost pro jejich přežití ve volné přírodě je asi 700g. Pokud tuto hmotnost ježek nemá, je dobré se obrátit na ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Nejmenší savec na světě je bělozubka nejmenší. Žije v jižní Evropě. Hmotnost je pouhé 2 gramy, délka 6,5 cm, z toho 2,5 cm je ocas.

PLACENTÁLOVÉ - HMYZOŽRAVCI Nejmenší savec v ČR je rejsek malý. Váží pouze 3,5 gramu.