FREDERICK WINSLOW TAYLOR Narozen 20.3.1856 ve Philadelphii Zemřel 21.3.1915 ve Philadelphii Byl to americký strojní inženýr Snaha o zlepšení průmysl. Efektivity Považován za otce vědeckého řízení První konzultant v managementu Jeden z intelektuálních vůdců tzv. „hnutí efektivity“ Široce koncipované nápady, vlivné v éře Progresivity (1890-1920)

Narozen v bohaté rodině Otec byl právník, zbohatl na hypotékách Matka byla aktivní abolicionistka (bojovnice proti otroctví) a spolupracovala s Lucretii Mott Taylora zprvu vyučovala jeho matka. Dále studoval 2 roky ve Francii a Německu a další tři roky získával zkušenosti po Evropě V roce 1872 vstoupil na Phillips Exeter Academi v New Hampshire, studium ale dokončoval na Harwardu Měl zrakové problémy, volba alternativní kariéry

V roce 1873 se Taylor stává průmyslovým učněm v jedné Philadelphské spol. zabývající se výrobou hydraulických čerpadel Zde získal první zkušenosti s průmyslovou výrobou Změna pracovního místa, v r.1878 se stává dělníkem mech. dílny v Midvale Steel Works. Taylor povyšuje: gang-boss, mistr, ředitel výzkumu a nakonec se stává hlavním inženýrem stavby Taylor začíná dálkově studovat Stevensův institut technologie a v roce 1883 získává titul ve strojírenství

1890-1893 pracuje jako generální manažer a konzultant pro řízení investiční spol. ve Philadelphii pro společnost, která provozuje velké továrny na papír v Maine a ve Wisconsinu 1893 otvírá nezávislou poradenskou praxi ve Philadelphii a na jeho vizitce stojí: „Systematizing Shop Management and Manufacturing Costs a Specialty“ 1898 se připojil k Bethlehem steel, kde s Maunselem Whitem a jejich týmem vyvinuli rychlořeznou ocel. 1900 - na výstavě v Paříží byl oceněn zlatou medailí za proces ošetřování nástrojů z rychlořezné oceli Téhož roku byl také oceněn Franklinovým institutem ve Philadelphii zlatou medailí Elliot Cressen

19.10.1906 získává Taylor čestný titul doktora věd na universitě v Pennsylvánii Nakonec se stává profesorem na Tuck school of Businnes na Dartmouth college Taylor umírá koncem zimy roku 1915 v 59-ti letech na zápal plic, jeden den po svých narozeninách. Pohřben na hřbitově Laurel Hill v Bala Cynwyd, Pennsylvania kde ho můžete navštívit

PUBLIKACE 1894. Notes on Belting 1895. A Piece-rate System 1896. The adjustment of wages to efficiency; three papers .... 1903. Shop management; a paper read before the American society of mechanical engineers 1906. On the art of cutting metals 1911. Principles of Scientific Management. 1911. Shop management 1911. A treatise on concrete, plain and reinforced: materials, construction, and design of concrete and reinforced concrete. 1912. Concrete costs

PUBLIKACE – ÚRYVEK Taylor cíl svého snažení formuloval již roku 1886 v pojednání, které uveřejnil v Proceedings of the American Society of Mechanical Engineers takto : „… aby prakticky inženýři věděli, jak pozorovat, zaznamenávat, analyzovat i srovnávat všechno podstatné, co souvisí se mzdami, dodávkami, s účtováním nákladů a vůbec aby se vyznali ve všem, co souvisí s hospodárností výroby a s výrobními náklady a co má na obé vliv.“

JEHO PRÁCE A VÝZKUM Pro F.W.Taylora bylo typické vyznávání předpokladů pro zvýšení efektivity práce : 1. Odlidštění a zmechanizování člověka - zavedení v organizacích univerzální pravidla, opakovatelné a kontrolovatelné rozhodnutí 2. Přísného hierarchického uspořádání organizace - vyhranění úředníků, resp. zaměstnanců a jejich stálý dohled a naopak možnost odvolat se proti rozhodnutí nadřízené instance na základě „objektivních“ faktů (např. dle interních předpisů,zápisu rozhodnutí 3. Pravdivosti konceptu homo economicus - člověk je racionální tvor a motivuje ho pouze jistota finančního příjmu V druhé polovině 19.stol. dochází k velkému rozmachu průmyslu a tím k rozvoji podniků na velké průmyslové celky OBTÍŽNÉ A CHAOTICKÉ ŘÍZENÍ VÝROBY Taylor přichází s myšlenkou řídit výrobu na základě přesných údajích , ověřených vědeckými postupy Domněnku nahradit důkazem

Důkaz byl výsledek jeho zkoumání a bádání - Nejdříve vytvořil odborný tým inženýrů - V týmu sepsal veškeré činnosti probíhajících ve všech oborech průmyslové výroby - Rozčlenil činnosti na jednotlivé úkony - Stanovil pro jednotlivé úkony přesný čas jejich konání Stejnou problematikou se zabýval i F. Gilbreth, který vytvořil novou metodu studování pohybů. S F.W.Taylorem si vyměnili své poznatky a věnovali se únavě lidí při práci. Tím určili potřebné přestávky pro odpočinek a rozvinuli metody hledání optimálního lidského fyzického výkonu podle jeho náročnosti. Vycházel ze zkoumání práce podle času. Formuloval devatero všestranného pracovníka : 1. Inteligence 2. Vzdělanost 3. Zvláštní, odborné znalosti, zručnost nebo síla 4. Takt 5. Energičnost 6. Pevná povaha 7.Poctivost 8. Zdravý úsudek 9. Dobré zdraví Tři z těchto vlastností má nádeník, čtyři má vysoce placený pracovník, pět najdeme stěží šest, sedm nebo osm snad ani nenajdeme.

F. W. Taylor bývá nazýván otcem VĚDECKÉHO ŘÍZENÍ F.W.Taylor bývá nazýván otcem VĚDECKÉHO ŘÍZENÍ. Nejen že přišel s myšlenkou řídit průmyslové celky jen na základě přesných a ověřených informací, ale dokázal jí i realizovat v praxi. Definuje vědecké řízení jako znalost toho, co chceme aby lidé dělali a pracovali co nejlepším a nejlevnějším způsobem. Řízení považuje za určitou filosofii, zkombinovanou ze čtyř hlavních zásad : 1. Vytvoření pravé vědy 2. Vědecký výběr pracovníků 3. Vědecká výchova 4. Přátelská spolupráce správy s lidmi

Podstatou Taylorova systému řízení bylo přidělování přesně vymezených úkolů s přesně určenými lhůtami odvedení práce. Stručnou definicí nelze úplně vystihnout pracovní dovednosti. Podstatou moderního vědeckého řízení je používání všeobecných zásad. Hlavními zásadami Taylorovy nauky jsou: - Promyslit vědecky každý prvek práce, místo pravidla „od oka“ uplatnit vědecký přístup - Vybrat a vycvičit pracovníky podle vědeckých zásad - Platit vysoké mzdy těm, kdo mají stanovený výkon, obvyklé mzdy platit těm, kdo neprovedli úkoly v určené době - Rozdělit odpovědnost mezi pracovníky a správu podle funkcí Správným uspořádáním pracovního děje, nářadí a dílů se tedy mají vyloučit veškeré ztráty času, energie a hmoty

Zavedl do řízení vědecké metody analýz pomocí matematických „modelů“, přesné měření prostorových vzdáleností, spotřeby času, vynakládané energie. Sledoval zakázku ,která přišla do továrny, od jejího přijetí až do chvíle, kdy hotový výrobek opustil výrobnu a byl zaplacený objednatelem. Potom byla cesta výrobku sledována pozpátku a výsledky byly porovnány s výsledky cesty prvé. Výsledkem mu byla tzv.Taylorova soustava, kterou vyplňovaly soubory dat - pohybové - časové - normalizační

KRITIKA F.W.TAYLORA Objevila se i kritika Taylorova vědeckého řízení neboli „Taylorismu“ v těchto tématech : Prvky iracionality - dělníci dělali vesměs pouze jednu činnost, takže nebyly využity všechny jejich dovednosti Odděluje duchovní a fyzickou práci (despiritualizace práce - odduševnění) Popírá existenci uspokojení z práce a seberealizace Vede k nespokojenosti zaměstnanců Je vyčerpávající Taylorismus byl neúspěšný v samotných Spojených státech. V roce 1912 se musel Taylor zodpovídal před zvláštní vyšetřující komisí Kongresu a obhajovat svoje vědecké počínání. Roku 1915 na nátlak odborů taylorismus přestal být ve státních podnicích zaváděn.

TAYLOROVI 4 ZÁSADY VĚDECKÉHO ŘÍZENÍ Formuloval tyto čtyři zásady vědeckého řízení : 1. Skupina povinností - vedením podniku promyšlené sebrání veliké spousty tradičních znalostí, nahromadivších se v minulosti v paměti dělnictva i v řemeslné zdatnosti a zručnosti, nabyté dlouholetou zkušeností. Vědecké řízení si dlouhodobě uložilo povinnost, sebrat spousty tradičních znalostí, zaznamenat je, sestavovat je do tabulek a někdy vyvodit i zákony a pravidla, či je upravit v matematické vzorce - nahrazení starých empirických znalostí vědou. 2. Skupina povinností - vědecký výběr a postupná výchova dělnictva. Vedení si vzalo za úkol, s rozmyslem studovat povahu, charakter a práci dělníka, aby jednak zjistilo nedostatky a co více váží, možnost vývoje dělníka. 3. Zásada vědeckého řízení - dát dohromady vědce a dělníka(vědecky vybraného a vycvičeného). 4. Zásada vědeckého řízení - práce v podniku se rozděluje téměř rovným dílem mezi dělnictvo a správu podniku – stálá a účinná součinnost správy s dělnictvem.

Devatero všestranného pracovníka : Inteligence ? Vzdělanost ? Odborné znalosti, zručnost ? Takt ? Energičnost ? Pevná povaha ? Poctivost ??? Dobré zdraví ?

ZÁVĚR DĚKUJEME ZA POZORNOST !?! Naše, teď už i Vaše vědomosti o F.W.Taylorovi jsme načerpali z těchto zdrojů Giddens,A.: Sociologie, Argo, Praha 1999 Ritzer, G.: Mcdonaldizace společnosti, Praha, Academia 1996 Výrost J., Slaměník I.: Aplikovaná sociální psychologie 1, Praha, Portál 1998 Wikipedie DĚKUJEME ZA POZORNOST !?! Zpracovali : Jan Čanda Václav Zeman