Didaktika distančního vzdělávání Základní pojmy a vztahy

Co je didaktika? Podle Komenského se jedná o „ars artium“ nebo také umění umělého vyučování V dnešní terminologii ji chápeme jako teorii vzdělávání a vyučování na různé úrovni obecnosti Obecná didaktika – obecně věda o vzdělávání Školní didaktika – specializovaná na školní vzděláváná a výuku Předmětová didaktika – didaktika konkrétního studijního předmětu

Základní schéma vyučování Chci-li někoho vyučovat (nebo se má někdo obecně vzdělávat), potom musíme mít zodpovězeny následující otázky: Co chci učit? Jaké jsou cíle vzdělávání? Jaký je obsah vzdělávání? Jak to chci učit? Jakou formou bude výuka probíhat? Jaké metody použijeme? Jaké prostředky využijeme?

Jak to bude při distančním vzdělávání? Obsah je nezbytné vymezit a rozlišit v něm tzv. kmenové učivo. Cíle je nezbytné definovat. Studující musí vědět, co se má naučit. Forma je v zásadě dána: e-learning s přidanými prezenčními prvky (tutoriály, při kombinovaném studiu také přednášky, semináře, cvičení). Metody určujeme zvlášť pro distanční a prezenční formy (u prezenčních lze s úspěchem využít aktivizačních metod); výběru a přípravě metod je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Prostředky: ICT, text, multimedia, materiální didaktické prostředky při prezenčních setkáních je třeba předem důkladně promyslet a připravit.

Obsah vzdělávání Při určování obsahu vzdělávání na vysoké škole je třeba v každé formě respektovat zvláštnosti vysokoškolského vzdělávání a jeho návaznost na vědecké poznání Existuje rozdíl v didaktické transformaci učiva na jednotlivých stupních škol Složky vzdělávacích obsahů: Kognitivní – nauková  znalosti, jejich aplikace, mentální dovednosti Afektivní – postojová  vztah k poznávaným skutečnostem Senzomotorická – nácvik  fyzické dovednosti, zručnosti

Obsah vzdělávání Rizika: Nepřiměřená redukce  degradace studia a snížení efektivity Chybná transformace  nepochopení učiva Znalosti bez dovedností  nekompetentní absolvent Znalosti a dovednosti bez postojů a hodnot  nemorální absolvent Nedostatek nácviku  nekompetentní absolvent

Cíle - taxonomie Stupně kognitivních cílů dle revidované Bloomovy taxonomie: 1. Zapamatování 2. Porozumění 3. Aplikace 4. Analýza 5. Evaluace 6. Kreativita

Cíle - rizika Chybné nebo nedostatečné formulace cílů Diskrepance cílů a obsahu Cíle jsou stanoveny pouze pro některé, obvykle nižší, stupně Bez cílů není možná žádná další pedagogická práce a je nemožná didaktická transformace!

Metody Volba metod je značně závislá na stanovených cílech Druhy metod: Slovní Názorně demonstrační Praktické Konkrétní metody (příklady): Heuristická m., problémový výklad, inscenace, dramatizace, aktivizační metody (pětilístek, pavučina názorů, branstorming), brainwriting atd. atd. Riziko: chybná či nevhodná volba metody zastírá cíle a stává se samoúčelnou.

Prostředky Prostředky, stejně jako metody, slouží k naplňovaní cílů, jimž jsou podřízeny Volba prostředků je závislá na použité metodě Prostředky je třeba volit uváženě a účelně. Mezi prostředky v dist. vzděl. řadíme Nástroje distančního vzdělávání Ostatní didaktické pomůcky

Evaluace v distančním vzdělávání Evaluaci lez provádět buď v rámci nástroje DiV nebo v rámci tutoriálu (resp. při zkoušce) V nástroji Div: dlouhé a krátké úkoly, testy Úkoly je třeba stanovovat podle úrovně náročnosti cílů V rámci tutoriálu nebo při zkoušce: Ústní zkoušení Testy s otevřenými nebo uzavřenými otázkami Ověřování praktických dovedností Evaluace produktů nebo fyzických výkonů studujících