Krajinná ekologie

Organizace předmětu Zápočet: 2 cvičení (nutno odevzdat ve stanoveném termínu!) 1. za 30 bodů 2. za 10 bodů Zkouška Písemná část (40 bodů) Ústní část (20 bodů) – percepce krajiny

Organizace předmětu Celkem je možné získat 100 bodů 0 – 59 60 – 72 73 – 87 88 – 100

Vývoj krajinné ekologie a její postavení v systému geografických věd 17. 2. 2009

Počátky disciplíny 1866 – německý biolog Ernst Haeckel („německý Darwin“, stoupenec sociálního darwinismu, vzor pro zastánce eugeniky) zavádí termín „ekologie“ Označuje tak studium vztahů mezi živými věcmi a jejich prostředím Oikos – stanoviště, místo Logos, logie – myšlenka, věda

Krajinná ekologie: vývoj disciplíny Předchůdci krajinných ekologů Fyzičtí geografové: A. von Humboldt, V. V. Dokučajev (19. století) Vznikla koncem 30. let 20. století Za zakladatele se považuje německý geograf Carl Troll V roce 1939 prvně použil termín Landschaftsökologie Inspirován konceptem ekosystému britského biologa A. G. Tansleyho (1935)

Krajinná ekologie: vývoj disciplíny Trollovo pojetí krajinné ekologie: Spojení („manželství“) geografie a biologie Spojení prostorových struktur (objekt studia geografie) a ekologických procesů (objekt studia biologie) Krajinu považoval za prostorové vyjádření ekosystému

Krajinná ekologie: vznik vědní disciplíny Jako vědní obor se krajinná ekologie rozvíjela především ve střední Evropě záhy po ukončení 2. světové války Hlavní rozvojová centra: Nizozemí, Německo, Švýcarsko, Československo, Polsko Vedlejší rozvojová centra: Sovětský svaz, Kanada, Austrálie

Krajinná ekologie: vznik vědní disciplíny Od počátku krajinná ekologie kombinovala Horizontální strukturní přístup geografů Vertikální funkční přístup biologů V prvních dekádách v krajinné ekologie silně převažoval geografický aspekt Hlavním přístupem v té době bylo krajinně-ekologické mapování

Krajinná ekologie: vznik vědní disciplíny Od 70. let 20. století začala krajinná ekologie řešit i environmentálně pojaté otázky týkající se změn v krajině Přetahování o krajinnou ekologii Geografové, biologové, ekologové, biogeografové, krajinní a lesní inženýři, environmentalisté atd. atd. Geografie na většině front prohrává

Otcové krajinné ekologie Ernst Haeckel Arthur Tansley Termín ekotop (1939) Carl Troll Interpretace leteckých snímků

Světoví krajinní ekologové NDR E. Neef, H. Richter, G. Haase Drážďany, Lipsko, Halle Nizozemí I. S. Zonneveld (Wageningen, Amsterodam) Rusko I. P.Gerasimov, D.L. Armand, V. S. Preobreženskij (Moskva) V. B. Sočava (Irkutsk) A. G. Isačensko (Petrohrad)

Světoví krajinní ekologové Švýcarsko H. Leser Itálie A. Farina USA R. T. T. Forman Izrael Z. Naveh, A. Lieberman

Světoví krajinní ekologové Polsko A. Richling, J. Solon T. Bartkowski Kanada P. Dansereau

Krajinná ekologie v Československu Studium krajiny se rozvíjelo nejprve v rámci komplexní fyzické geografie Geomorfologové J. Demek, E. Mazúr Biogeograf S. Horník Silná pozice krajinné ekologie na Slovensku L. Miklós, M. Ružička, M. Kozová, J. Drdoš, M. Huba, J. Oťaheľ J. Minár, M. Trizna, L. Mičian Čeští krajinní ekologové E. Hadač, J. Jeník, I. Míchal A. Buček, J. Lacina, J. Kolejka Z. Lipský, P. Kovář

Propagace krajinné ekologie IALE – International Association for Landscape Ecology Založena v Československu v roce 1982 Časopis Landscape Ecology Od roku 1987 Časopis Ekológia Od roku 1982 Další časopisy: Landscape and Urban Planning, Environment and Development atd.

Významná pracoviště Ústav krajinnej ekológie SAV Bratislava PřF UK Bratislava Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR České Budějovice MZLU Brno ČZU Praha

Postavení krajinné ekologie v systému věd Krajinná ekologie se někdy také označuje jako Geoekologie (Trollův termín, který je výstižnější v angličtině) Geobiocenologie Komplexní fyzická geografie Nauka o krajině L. Mičian – diskuze významů jednotlivých pojmů

Krajinná ekologie Časoprostorová interdisciplinární věda

Krajinná ekologie v systému věd

Postavení krajinné ekologie v systému věd Krajinná ekologie jako součást geografie leží na pomezí věd přírodních a sociálních Krajinná ekologie v rámci geografie leží na pomezí fyzické a humánní geografie Do krajinné ekologie vstupují poznatky jiných vědních oborů

Informační zdroje ke krajinné ekologii Zahraniční knihy: Naveh, Z., Lieberman, A. (1984): Landscape Ecology Zonneveld, I. S. (1995): Land Ecology Forman, R., Godron, M. (1986): Landscape Ecology (česky 1993 Krajinná ekologie) Armand, D. L. (1975): Nauka o landšaftě Richling, A., Solon, J. (1994): Ekologia krajobrazu Miklós, L., Izakovičová, Z. (1997): Krajina jako geosystém

Informační zdroje ke krajinné ekologii Domácí literatura: Zlatník, A. (1973): Úvod do ekologie Demek, J. (1974): Systémová teorie a studium krajiny Demek, J. (1999): Úvod do krajinné ekologie Hadač, E. (1977): Úvod do krajinné ekologie Hadač, E. (1982): Krajina a lidé Míchal, I. (1994): Ekologická stabilita Lipský, Z. (1998): Krajinná ekologie pro studenty geografických oborů