Středověk Výboje Vikingů Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0108

Život Vikingů Vikingové, odvozeno od výrazu pro fjord a bojovníka (jinak také Varjagové – označení na území Kyjevské Rusi, popř. Normané = muži ze severu) patřili ke germánským kmenům, které napadaly státy Evropy ze severu. Podmínky pro zemědělskou činnost nepatřily k idylickým, proto se Vikingové zaměřili na chov skotu a rybolov. Velmi dlouho byl vikingský sever pohanský. Vikingové jsou také známí mnohoženstvím. Vikingové jsou předci současných Švédů, Norů, Dánů a Islanďanů (Finové jsou z ugrofinské větve – jiný jazyk). V čele kmene byl král, kterého si volili válečníci (jarlové), a jeho vojenská družina, která patřila ke společensky nejvýznamnějším lidem. Další dvě vrstvy tvořil selský lid (řemeslníci, zemědělci) a otroci.

Výboje Vikingů Nehostinné prostředí nevhodné pro zemědělství i pastevectví nutilo Vikingy k výbojným výpravám, na nichž získávali potraviny, ale také jinou kořist. Vikingové patřili mezi nejlepší válečníky raného středověku. Ovládali umění boje nejen na pevnině, ale především na moři. Jejich lodě (nazývané drakkary) byly schopné odolat nepříznivým přírodním podmínkám, díky čemuž se mohli plavit kolem pobřeží celé Evropy, dokonce i na americký kontinent. Lodě díky svému nízkému ponoru pronikaly dokonce do vnitrozemských oblastí proti toku splavných řek. Stavba lodí byla považována za náboženský úkon. Velmi důležití byli ochranní duchové (dračí hlavy na přídi). Vikingové přepadávali osady na pobřeží moře a řek, ale neštítili se vyplenit ani kláštery.

1) Ilustrace ze 12. století, která znázorňuje výboj Dánů do Anglie. Výboje Vikingů 1) Ilustrace ze 12. století, která znázorňuje výboj Dánů do Anglie.

Směry výbojů Kmeny budoucích Dánů, Norů a Švédů si rozdělily sféry vlivu, do kterých pořádaly své výboje. Norové směřovali především na západ. Okolo roku 800 přistáli na pobřeží Islandu. Postupem času se přes Grónsko propracovali až k východnímu pobřeží Severní Ameriky. Švédové pronikali do vnitrozemí na východě Evropy. Dostali se až ke Kyjevské Rusi, kde se vyskytli dokonce v jednotce bránící panovníka. Někteří historikové tvrdí, že se objevovali i ve vojsku byzantského císaře. Dánové svými výboji terorizovali západní pobřeží Evropy. Napadali Západofranckou říši, obepluli dokonce Pyrenejský poloostrov a na čas obsadili Sicílii.

Výboje Vikingů 2) Mapa znázorňuje směry výbojů Vikingů. Roky označují pravděpodobný výskyt vikingských výpadů. Zeleně jsou vyznačena místa, kde se Vikingové usadili.

Vikingské státy Od 9. století nebylo výjimkou, že se Vikingové na dobytém území usadili. První snahy se projevily na Britských ostrovech, kde se Vikingům bránilo domácí obyvatelstvo pod velením Alfréda Velikého za pomoci germánských kmenů Anglů a Sasů, kteří nakonec domácí obyvatelstvo ovládli. Vikingové tak „pomohli“ ke vzniku Anglie. Úspěšnější byli Vikingové na pobřeží Západofrancké říše. Na počátku 10. století obsadili část území dnes známé jako Normandie. Odsud pokračovaly výboje do dalších částí Francie, ale také na Britské ostrovy. V roce 1066 se normanský vévoda Vilém Dobyvatel stal králem Anglie.

Kultura Vikingů Vikingové byli dobří válečníci, s čímž se pojí také řada kulturních a náboženských prvků. Na severu dlouho přetrvávalo mnohobožství (stejně jako v antických státech byli bohové spojováni s lidskými vlastnostmi, ale ovládali přírodní živly apod.). Významnou úlohu plnily prvky spojené se smrtí válečníků (Valkyrie – ženy doprovázející duše bojovníků do zádušního světa, Valhalla – síň padlých bojovníků, kde se hodovalo do skonání světa). Vikingská vzdělanost se váže především ke znakovému písmu, které se používalo. Mělo nejen funkci zaznamenávací, ale také funkci magickou, věšteckou. Tento druh písma se nazývá runové. Výboje a hrdinské činy válečníků podpořily vznik literárního žánru – ság. Prolínala se zde vikingská vzdělanost s magií. Díky těmto dílům víme, jak vypadala vikingská společnost před příchodem křesťanství. Nejznámější ságou je Edda, která pochází z Islandu. Vikingové byli velmi dobří ve zpracovávání kovů, což se odrazilo nejen na stavbě lodí a tvorbě zbraní, ale také ve šperkařství.

Šperkařství 3) Na obrázku můžete vidět příklad jemné šperkařské práce – amulet Thorovo kladivo byl nalezen na konci 19. století ve Švédsku. Amulet je předmět, který měl chránit svého majitele.

Otázka závěrem 1) Popiš vikingský způsob života. 2) Urči hlavní směry vikingských výbojů. 3) Vysvětli úlohu Vikingů při tvorbě nových států v Evropě. 4) Objasni pojmy runa a sága.

Literatura ČORNEJ, Petr; ČORNEJOVÁ, Ivana; PARKAN, František. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy: Středověk a raný novověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 160 s. ISBN 80-7235-152-4. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátku novověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-82-1.

Obrázky 1) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 17.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/c/cb/Wikinger.jpg 2) BOGDAN GIUSCA. Wikipedia.cz [online]. [cit. 17.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/7/71/Territories_and_Voyages_of_the_Vikings_ blank.png 3) MAGNUS PETERSEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 17.4.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/common s/c/c1/Thor‘s_hammer%2C_Skane.jpg