Ekonomický život 7. kapitola KSNC Libor Caha Brno 2011

Bohatství a chudoba – zdánlivé protiklady Kapitola začíná rozsáhlou biblickou exegezí (Vogel) bohatství a chudoby ve Starém a Novém zákoně Chudoba a bohatství mají v Bibli zdánlivě protikladná hodnocení. Na jedné straně je pozitivně hodnocena hojnost materiálních statků, které jsou k životu nezbytné. Na druhé straně jsou ekonomické statky a bohatství odsuzovány nikoliv však samy o sobě, nýbrž kvůli nesprávnému nakládání s nimi Hojnost je Boží požehnání, chudoba je někdy vnímána jako následek lenosti ale chudým jsou také adresovány Boží přísliby. Když chudý volá Bůh mu naslouchá Přísloví 10:4 Zchudne, kdo pracuje zahálčivou dlaní, kdežto pilné jejich ruka obohatí. CEP Přísloví 22:2 Boháč a chudák se střetávají, Hospodin učinil oba. Matouš 6:24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým potom pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku. Matouš 13:22 U koho bylo zaseto do trní, to je ten, kdo slyší slovo, ale časné starosti a vábivost majetku slovo udusí, a zůstane bez úrody. Lukáš 6:20 Ježíš pohlédl na učedníky a řekl: "Blaze vám, chudí, neboť vaše je království Boží. 1 Tim 6,10 Kořen všeho zla je láska k penězům a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře. Jaký je tedy klíč pohledu na ekonomický život?

Klíčem je… Relativnost hmotných statků o něž se má člověk s ostatními dělit, protože prvním vlastníkem všech statků je Hospodin Chudoba se stává mravní kvalitou, když se projevuje jako pokorná ochota a otevřenost vůči Bohu, jako důvěra v Hospodina (Chudoba mravní kvalita) Majetek plní svou funkci člověku tehdy, když je zaměřen k tomu, aby přinášel prospěch druhým lidem a společnosti Bohatství je dobrem pocházejícím od Boha. Kdo bohatství vlastní musí je užívat a uvádět je do oběhu, aby z něho měli prospěch také chudí. Nezřízené přilnutí k majetku a dychtění po jeho hromaděni je vnímáno jako zlo. (Dělit se o bohatství) To je klíč k hodnocení ekonomického života

Ekonomie a mravnost Ekonomie se vyvinula z mravní filozofie (Mlčoch) Sociální nauka církve trvá na morální dimenzi ekonomie a ekonomiky. Ekonomická aktivita a mravní jednání se vzájemně vnitřně prostupují. Ekonomická výkonnost a solidární rozvoj lidstva nejsou odděleny, ale propojeny. Rozvoj nelze omezit na hromadění statků, ale musí vést ke spravedlivější společnosti a lepšímu světu.

Soukromé podnikání Musí sloužit společnému dobru společnosti prohlubováním užitečných statků a služeb. Zisk je nejdůležitější ale nikoliv jediný cíl podnikání. Je třeba uvést do souladu zaměření na zisk s neopomenutelným respektováním důstojnosti osob, které v podniku působí. Úloha podnikatele/ředitele/vlastníka Vlastníci se nesmějí zaměřovat výhradně na ekonomické cíle, ale musejí i respektovat lidskou důstojnost pracovníků. Je nezbytné, aby podnikatelé a ředitelé podporovali rodinu především pak matky při naplňování jejich poslání.

Úloha svobodného trhu Sociální nauka církve uznává, že svobodný trh je nenahraditelný vzhledem k regulaci uvnitř ekonomického systému, připomíná však, že je nezbytné, aby fungoval na základě mravních cílů, které zabezpečují a vymezují prostor jeho autonomie. Hospodářská svoboda vázaná pevným právním řádem (Vogel)

Působení státu, zprostředkující organizace Důležité pojmy subsidiarita a solidarita Subsidiarita znamená řešit problémy nejprve na úrovni na které vznikají (co mohou vykonat nižší nechť nekonají vyšší), posílení samosprávy Solidarita vzájemná podpora a soudržnost Jde o vytvoření rovnováhy mezi solidaritou a subsidiaritou (Vogel) Solidarita bez subsidiarity může sklouznout do pečovatelského státu, subsidiarita bez solidarity riskuje, že bude podporovat formy lokálního egoismu. Sociálněekonomický systém musí být charakterizován současnou přítomností veřejného a soukromého sektoru i soukromého neziskového sektoru. Zásahy státu musejí být projevem opravdové solidarity, která nesmí být oddělena od subsidiarity.

Úspory a spotřeba Spotřebitelé disponující kupní silou (mají víc než jen pro přežití) mohou výrazně ovlivňovat ekonomickou realitu rozhodováním mezi spotřebou a úsporami. Využívání vlastní kupní síly je třeba uplatňovat v kontextu morálních požadavků spravedlnosti, solidarity a přesně vymezené společenské odpovědnosti. Nesmí se zapomínat na „povinnost lásky k bližnímu, to znamená povinnost pomáhat vlastním 'přebytkem', ale někdy i tím, čeho nemá člověk nazbyt, aby poskytl to, co je nezbytné pro život chudého člověka. Fenomén konzumerismu se projevuje přetrvávajícím zaměřením na vlastnění místo na bytí. To brání odlišovat nové a vyšší formy uspokojování lidských potřeb od nových, uměle vytvářených potřeb, které brání vývoji zralé osobnosti.

Globalizace, finanční trhy, mezinárodní ekonomické společenství Naše doba je poznamenána komplexním jevem ekonomické a finanční globalizace. Úkolem je zabezpečit solidární globalizaci, globalizaci bez marginalizace a ochranu lidských práv všude ve světě. Finanční ekonomika musí sloužit reálné ekonomice, což v posledním důsledku znamená službu rozvoji osob a lidských komunit. Také politika stejně jako ekonomika musí rozšířit rámec svého působení za národní hranice a získat co nejrychleji celosvětové rozměry, což jí pak umožní usměrňovat probíhající procesy nejen podle ekonomických ukazatelů, ale také podle mravních zásad. Mezinárodní ekonomické dění musí směřovat k integrálnímu a solidárnímu rozvoji celého lidstva. Lidštější a solidárnější rozvoj bude ku prospěchu bohatým i chudým zemím.

Závěr Pro sociální nauku církve je ekonomika pouze jedním aspektem a jednou dimenzí mnohostranné lidské aktivity Sám hospodářský systém nemá žádná kritéria, která by umožňovala jednoznačně odlišovat nové a vyšší formy uspokojování lidských potřeb od nových, uměle vytvářených potřeb, které brání vývoji zralé osobnosti. Církev si proto uvědomuje nutnost mohutného rozsáhlého výchovného a kulturního úsilí, zaměřeného na výchovu konzumenta k odpovědnému spotřebitelskému chování, které zahrnuje výrazné vědomí odpovědnosti u výrobců a především u pracovníků sdělovacích prostředků, jakož i nutné zásahy státních úřadů. Lidský život stejně jako život společnosti nelze redukovat jen na materiální dimenzi, i když hmotné statky jsou nezbytné jak pro samotné přežití, tak pro zlepšení celkové úrovně života: základ každého úplného rozvoje lidské společnosti spočívá v růstu smyslu pro Boha a poznání sebe.

Literatura Borské teze : Bor, : [sborník semináře ke 125. výročí od podepsání Borských tezí]. -- V Kostelním Vydří : Pro Římskokatolickou farnost v Boru u Tachova vydalo Karmelitánské nakladatelství, s., [8] s. barev. obr. příl. :. ISBN: (Karmelitánské nakladatelství : váz.). Sign: Sysno: NKC?: nkc Interdisciplinární úvod do četby kompendia sociální nauky církve / Michal Umlauf... [et al.] ; ed. Pavel Černuška, Ctirad Václav Pospíšil, František Staněk vyd.. -- Brno : L. Marek, s. ;. ISBN: (brož.). Sign: Sysno: NKC?: nkc Katolická sociální nauka a současná věda : interdisciplinární analýzy sociálních encyklik Jana Pavla II. / editoři Petr Fiala, Jiří Hanuš, Jan Vybíral vyd.. -- Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004 ; Praha : Vyšehrad s. ;. ISBN: ((Vyšehrad) brož.) Kč 229,00. Sign: Sysno: NKC?: Kompendium sociální nauky církve / Papežská rada pro spravedlnost a mír ; [z oficiální italské verze... s přihlédnutím k souběžně vydané anglické verzi... přeložil Ctirad Václav Pospíšil]. -- Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, s. ;. ISBN: (váz.) : Kč 499,00. Sign: Sysno: NKC?: nkc VOGEL, Jiří. Kompendium sociální nauky církve v diskusi se sociální etikou Církve československé husitské. Teologické listy [online]. 2008, 4, [cit ]. Dostupný z WWW:. ISSN VAĎURA, Petr. Český rozhlas : S profesorem Lubomírem Mlčochem si povídáme o Kompendiu sociální nauky církve a o vztahu víry a ekonomie. Vysíláme k výročí vzniku Borských tezí. [online] [cit ]. Lubomír Mlčoch: sociální nauka církve. Dostupné z WWW:

Děkuji Vám za pozornost