Vývoj kognitivních schopností v mladším školním věku Ivana Poledňová Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií MU

Kognitivní vývoj Vývoj intelektových schopností člověka v průběhu života má individuální charakter, může být modifikován mnoha vlivy kvantitativní změny v úrovni celkové inteligence + změny v profilech tvořených jednotlivými kognitivními schopnostmi (psychometrický přístup) kvalitativní změny v poznávacích procesech,strategiích a myšlenkových operacích při řešení problémů

Význam longitudinálních studií: nové poznatky o vývoji inteligence Na rozdíl od průřezových studií bylo zjištěno, že inteligence je poměrně stabilní až do pozdní dospělosti ! (regres inteligence zjišťovaný průřezovými studiemi může být artefaktem v důsledku vlivu mezigeneračních rozdílů spojených s historicko-společenskými podmínkami)

Změny v kognitivních schopnostech: interindividuální rozdíly – s věkem se rozptyl v inteligenčních testech zvyšuje (především krystalická inteligence) intraindividuální rozdíly – s věkem interkorelace mezi faktory inteligence klesají (rozpad faktor G na speciální schopnosti) Čím nižší věk a čím nižší úroveň inteligence, tím méně faktorů může strukturu i nteligence vysvětlit.

- v obdobích zásadních kvalitativních přeměn lze očekávat značnou nerovnoměrnost rozvoje jednotlivých kognitivních schopností až do doby stabilizace formálního myšlení - mladší školní věk (pozdní dětství): 7 – 10 (12) let dle Piageta přechod do stadia konkrétních operací, rozvoj logického myšlení a příčinně účinkového usuzování, v období adolescence přechod do stádia formálních operací

Neverbální a verbální schopnosti Neverbální schopnosti se v raném dětství rozvíjejí více dynamicky než schopnosti verbální, maximální úrovně dosahují v období dospívání. Verbální schopnosti nabývají maximální úrovně v období rané dospělosti, v průběhu dospělosti jsou relativně stabilní a v určitých aspektech se jejich úroveň až do období pozdní dospělosti zvyšuje

Faktory ovlivňující vývoj kognitivních schopností - význam biologických faktorů + faktorů prostředí (Cattell - fluidní a krystalická inteligence) metodologické obtíže, je obtížné oddělit vliv obou skupin faktorů, problematická interpretace faktory prostředí: srovnávání intelektových schopností jedinců z odlišného prostředí nebo hodnocení efektu stimulace intelektových schopností dětí žijících v sociálně znevýhodňujících podmínkách; nezávisle proměnné - místo bydliště (z hlediska míry jeho urbanizace) a úroveň vzdělání rodičů + další aspekty sociálně ekonomického statusu rodiny.

ELSPAC - Metody 8 let: WISC-III, česká úprava 3. britského vydání deset základních subtestů verbální - Vědomosti, Podobnosti, Počty, Slovník, Porozumění performační - Doplňování obrázků, Kódování, Řazení obrázků, Kostky, Skládanky 11 let: WISC-III tři subtesty: Vědomosti, Kostky, Podobnosti 13 let: Vídeňský maticový test + zjišťování aspirační úrovně, sebeodhadu úspěšnosti a přisuzování příčin 15 let: příprava projektu kvalitativní analýzy strategií řešení problémů (vybrané subtesty z WAIS-III)

Dotazník pro matku a Dotazník pro otce pro účely projektu ELSPAC konstruované dotazníky k získání údajů o rodičích a rodině vyplňuje doprovázející rodič

Cíle výzkumu (věk 8 a 11 let) 1. Zjistit úroveň a strukturu intelektových schopností dětí ve věku 8 a 11 let. 2. Zjistit možnost prognózy úrovně intelektových schopností ve věku 11 let na základě vybraných demografických proměnných ve věku 8 let. 3. Ověřit vliv vybraných proměnných rodinného prostředí na úroveň intelektových schopností dítěte – vzdělání matky a otce, věk matky a otce, sourozenecké konstelace a počet sourozenců v rodině (zjišťováno k 8. roku věku dítěte). 4. Sledovat vliv pohlaví vyšetřených dětí na vývojové změny intelektových schopností.

Výzkumný vzorek 558 dětí vyšetřených ve věku 8 a 11 let 66% dětí z celkového počtu 850 dětí, které byly ve věku 8 let psychologicky vyšetřeny; pouze vdané ženy žijící s biologickým otcem svého dítěte

Výsledky Data byla statisticky zpracována pomocí metody GLM (Obecný lineární model).

Tabulka č. 1. Vliv pohlaví, věku matky a otce, vzdělání matky a otce, sourozeneckých konstelací na úroveň intelektových schopností dětí ve věku 8 let 8 let 8let Verbální IQ Perform. IQ Celkové IQ Vědomosti Kostky Podobnosti Pohlaví + p≤0,01 Věk matky Věk otce p≤0,05 Vzdělání matky Vzdělání otce Sourozen. konstelace

Tabulka č. 2. Vliv pohlaví, věku matky a otce, vzdělání matky a otce, sourozeneckých konstelací na úroveň intelektových schopností dětí ve věku 11 let 11 let Vědomosti Kostky Podobnosti Pohlaví + p≤0,01 Věk matky Věk otce Vzdělání matky Vzdělání otce Sourozen. konstelace p≤0,05

Vliv pohlaví - vliv pohlaví na celkové skóry v testu inteligence nebyl významný, statisticky významně se projevil pouze u jednotlivých dílčích subtestů – u subtestu Kostky ve věku 8 let a Vědomosti a Kostky ve věku 11 let. Chlapci dosahovali o něco lepších výsledků než dívky. Věk rodičů - tato proměnná neměla na výsledky v testu inteligence podstatnější vliv – jediný významný výsledek se týkal vlivu věku otce na výsledky v subtestu Vědomosti u dětí ve věku 8 let . Vzdělání rodičů - efekt vzdělání matky se projevil u všech dílčích výsledků intelektových schopností kromě subtestu Kostky, vliv vzdělání otce byl významný pouze u performačního IQ.

Sourozenecké konstelace - sourozenecké konstelace mají statisticky významný vliv na verbální složku inteligence, v 8 letech na verbální IQ a subtest Podobnosti, v 11 letech na subtest Vědomosti. Ve věku 8 let mají prostřední děti v rodině a jedináčci o něco vyšší úroveň verbální inteligence než děti z jiných sourozeneckých pozic. Ve věku 11-ti let vykazují nejmladší děti ve srovnání s jinými sourozeneckými pozicemi o něco nižší úroveň intelektových schopností v subtestu Vědomosti.

Tabulka č. 3. Vliv pohlaví, věku matky a otce, vzdělání matky a otce, sourozeneckých konstelací a počtu sourozenců na diference v subtestech (11 – 8 let) Vědomosti (11-8) Kostky (11-8) Podobnosti (11-8) Pohlaví Věk matky Věk otce Vzdělání matky (+) p≤0,10 Vzdělání otce + p≤0,05 Sourozenecké konstelace p≤0,01 Počet sourozenců

Změny v úrovni intelektových schopností ve věkovém období 8 – 11 let: V subtestech Vědomosti a Podobnosti děti vykazovaly nárůst intelektových schopností, v subtestu Kostky byl trend opačný – děti dosahovaly v 11-ti letech horších výsledků než v 8 letech. Vliv sledovaných proměnných na změny intelektových schopností: Vliv sledovaných proměnných na změny v intelektových schopnostech byl malý, výraznější efekty se objevily pouze u subtestu Podobnosti – vzdělání otce, sourozenecké konstelace a počet sourozenců v rodině vykázaly pozitivní vliv na výsledky v subtestu Podobnosti. Nejvyšší nárůst výsledku v subtestu Podobnosti se projevil u dětí otců s vysokoškolským vzděláním. Největší posun v subtestu Podobnosti jsme pozorovali rovněž u nejstarších dětí v rodině a dětí v rodinách se dvěma sourozenci.

Závěrem 1. Pohlaví nemá na úroveň intelektových schopností podstatnější vliv, projevuje se pouze na úrovni dílčích subtestů. 2. Věk rodičů nemá rovněž podstatnější vliv na úroveň intelektových schopností jejich dětí, zjistili jsme pouze dílčí efekt věku otce na verbální inteligenci dětí ve věku 8 let. 3. Vzdělání matky má podstatný vliv na úroveň intelektových schopností jejího dítěte – tento vliv je silnější ve verbální než performační složce inteligence. 4. Sourozenecké konstelace a počet sourozenců v rodině ovlivňují verbální složku inteligence, avšak tyto proměnné jsou pravděpodobně v interakci s dalšími vlivy.

Děkuji za pozornost Kontakt: Ivana Poledňová polednov@fss.muni.cz