Tělesné sebepojetí

Základní pojmy Sebepojetí (self-concept) Tělesné sebepojetí (physical self-concept), body image Sebehodnocení, sebeúcta (self-esteem) Self-efficacy (sebedůvěra v činnosti)

Sebepojetí ovlivňuje chování: motivace selektivní vnímání vnímání okolí sebevědomí SEBEÚCTA!

Označte svou skutečnou postavu svou ideální postavu postavu, kterou by většina osob druhého pohlaví pokládala za atraktivní

Pohybový program účastníky zaujme něco v nich zanechá motivuje je k další aktivitě Co je jedním z hlavních cílů sportovní psychologie mimo vrcholový sport? Přimět lidi k pohybu. V praxi to znamená vytvořit a nabídnout takový pohybový program, který účastníky zaujme, něco v nich zanechá a motivuje je k další aktivitě.

Víme: - cvičení snižuje zdravotní rizika - může být prevencí a léčbou duševních poruch, zvláště deprese a úzkosti - zvyšuje životní spokojenost…

Zjištěná motivace ke cvičení: 1. ZHUBNOUT nebo jinak vylepšit postavu Realitou je, že hlavní a často jedinou motivací ke cvičení je zhubnout, nebo jinak vylepšit postavu

Realita „běžného“ pohybového programu 1-3krát týdně 30-60 minut cvičení střední intenzity 12 týdnů trvající intervence V ideálním případě následný kontakt po dobu 6 měsíců … čímž myslím cokoliv, co dokážeme nabídnout od aerobiku, nebo cvičení v posilovně po nejrůznější druhy sportů v přírodě

Výsledky, které můžeme očekávat: Ze zdravotního hlediska významné, ale malé změny kondice a tělesného složení. Minimální snížení hmotnosti. U dobře vedeného programu: „lepší pocit z vlastního tělesného já“ ZLEPŠENÍ TĚLESNÉHO SEBEPOJETÍ Lepší pocit = subjektivní vnímání nějakých změn, které nás motivují k pokračování v cvičení.

Jak můžeme změny měřit? Dotazník tělesného sebepojetí (Physical Self-Perception Profile-PSPP) Fox a Corbin, 1989 Vytvořen pro hodnocení účinnosti pohybových programů na zlepšení tělesného sebepojetí a sebeúcty.

Konstrukce PSPP - vychází z metodologie Harterové (1985) identifikace subdomén self pomocí dotazníku s otevřenými odpověďmi konstrukce krátkých subškál vyhýbá se položkám se vztahem ke specifické situaci asvoboda v definování obsahu položky azvyšuje pravděpodobnost obsahové validity Nejprve byly identifikovány subdomény self pomocí dotazníku s otevřenými odpověďmi typu: Představte si, že je někdo spokojen se svým tělesným já. Proč, jaké má pro to důvody? Při konstrukci dotazníku se pak vyhýbá položkám se vztahem ke specifické situaci a nechává tak subjektům určitou svobodu v definování obsahu každé složky vlastními termíny. Tímto způsobem, i když je subdoména jasně definovaná obsahem položek, například “být fyzicky atraktivní,” odpovědi odrážejí sebeposouzení subjektu spíše v závislosti na tom, co cítí, že fyzická atraktivita je, než na tom, jak je definována výzkumníkem nebo s pomocí faktorové analýzy. Tato technika konstrukce profilu zvyšuje pravděpodobnost obsahové validity a umožňuje testování struktury sebepojetí, protože subškály reprezentují individuální pocity, hodnocení či názory subjektů.

Škály PSPP – subjektivně vnímaná: 1. sportovní kompetence (percepce sportovních schopností, schopností učit se sportovním dovednostem a jistoty ve sportovním prostředí) Tedy to, co se může vlivem naší intervence změnit:

2. fyzická kondice (percepce úrovně fyzické kondice, vytrvalosti a zdatnosti, schopnosti vydržet cvičit a jistoty v posilovně a cvičebním prostředí obecně)

3. tělesná atraktivita (vnímaná atraktivita postavy nebo tělesné stavby, schopnost udržet si atraktivní tělo a jistota týkající se vzhledu)

4. fyzická síla (vnímaná síla, vývoj svalstva a jistota v situacích vyžadujících sílu)

5. fyzická sebeúcta (obecné pocity štěstí, satisfakce, hrdosti, respektu a jistoty v tělesném sebepojetí).

Průměrný profil ženy, studentky FTVS, prům. věk 23,5 SPORT 17,7 COND 18,1 STR 15,9 BODY 15,0 PSW 16,2 SPORTIMP 6,2 CONDIMP 6,2 STRIMP 5,2 BODYIMP 5,8

Zlepšení sebepojetí není automatickým výsledkem cvičebního programu Nemusí nastat u programů zaměřených na: - zlepšení výkonnosti - soutěžení Například programy zaměřené na zlepšení výkonnosti jsou obvykle pro lidi, jejichž počáteční úroveň je špatná. I když se zlepší, jejich nedostatky se ve srovnání s požadavky nebo s ostatními stanou zřetelnějšími a jejich sebepojetí se zhorší, což může způsobit ztrátu motivace k dalšímu úsilí.

Mechanismus změny? Fyziologické změny – nepotvrzeno Psychosociální mechanismy: - zlepšení vnímané kompetence - zlepšení vnímání vzhledu - zvýšení pocitu autonomie a kontroly nad vlastním tělem - pocit sounáležitosti a vlastní významnosti získaný kontaktem s lidmi ve skupině - zlepšení sebeakceptace I když z metaanalytických studií vyplývá, že cvičení může způsobovat pozitivní změny ve způsobu, jakým lidé vnímají sami sebe, podstata těchto změn zůstává neobjasněna. Z dostupných studií zatím vyplývá, že fyziologické změny nebo změny kondice nemají vztah ke změnám sebepojetí. Spíše to vypadá, že pro životní spokojenost jsou důležitější pocity než realita, musíme se tedy snažit lépe porozumět psychosociálním mechanismům. Roli by mohlo hrát: Velmi pravděpodobná je komplexní interakce různých faktorů. Ideální program tedy zůstává věcí dalšího výzkumu.

Závěr Vhodně zvolenou pohybovou intervencí lze změnit pohled lidí na sebe sama. Současný stav poznání nám dovoluje tyto změny měřit, ale jejich příčiny nejsou zcela objasněny. Pro klinickou praxi jsou důležité především poznatky o vztahu mezi tělesným sebepojetím a duševním zdravím.

Literatura Fialová, L. Body image jako součást sebepojetí člověka. Karolinum: Praha, 2001 Grogan, S. Body Image: Psychologie nespokojenosti s vlastním tělem. Grada: Praha, 2000 Tomešová, E. Mezikulturní převod a validizace Profilu tělesného sebehodnocení. Disertační práce, FTVS UK, 2005