živočichové u lidských obydlí Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství živočichové u lidských obydlí

Savci – ježek západní Hojně se vyskytuje v parcích a zahradách. Dosahuje délky až 30 cm. Přes den se ukrývá v listí a dírách, v noci vychází na lov. Tehdy se prozradí funěním a šramotem. Loví hmyz, žížaly, drobné obratlovce. Nepohrdne ani ptačími vejci. Samice vrhá jednou ročně tři až osm mláďat. Ta jsou po narození slepá a hned jim začnou vyrůstat měkké bodliny.

Savci – myš domácí Vyskytuje se především v lidských obydlích a jejich okolí. Hnízdo si staví v děrách z roztrhaných hadrů a papíru. Samice několikrát ročně vrhá 4 až 8 holých a slepých mláďat. Dospívají po šesti týdnech. Živí se různými odpadky živočišného i rostlinného původu, lidskými zásobami a zrny. Rozhlodává vše, co je k snědku.

ptáci – čáp bílý Kolem jednoho metru velký pták přilétá ze zimoviště v jižní Africe v polovině dubna. Veliké hnízdo z větví, trávy a drnů si staví na stromech, střechách domů, vysokých komínech. Oba rodiče svá mláďata krmí do zobáku. Jsou masožravci. Loví hmyz, hlodavce, ptáky, žáby, rybky.

ptáci – drozd zpěvný V březnu přilétá z jižní Evropy. Patří k našim nejhojnějším ptákům. Hnízdo si zakládá na keřích a stromech, ale také například na trámech, nízko nad zemí. Živí se hmyzem, žížalami, měkkýši, na podzim též bobulemi. Odlétá v říjnu.

ptáci – holub hřivnáč Přezimuje v jižní Evropě a v Africe. Samice snáší 2 vejce dvakrát až třikrát do roka. Živí se převážně semeny, drobnými plody, zelenými částmi rostlin, hmyzem, měkkýši, žížalami. Potravu si s oblibou hledá na polích. Stále jich přibývá, protože si dokázali zvyknout na blízkost lidí.

ptáci – hrdlička zahradní Je přistěhovalcem z jihovýchodní Evropy. Velmi často zalétá za okna. Zůstává u nás i v zimě. Hnízdí několikrát v roce. Hnízdo si staví ve větvích stromů. Samice snáší dvě vejce a sedí na nich s partnerem 15 dní. Je semenožravcem, ale živí se i zbytky lidské potravy včetně masa. Občas uloví i hmyz či měkkýše.

ptáci – chocholouš obecný Vyhledává suchá stanoviště s řídkou vegetací nebo holá místa. Je to stálý pták. Zjara si páry postaví ze stébel, kořínků, chlupů a peří hnízdo na zemi. Samice sem snese vajíčka a 13 dní na nich sedí. Mláďata krmí rodiče hmyzem, dospělí ptáci požírají semena, obilní zrna, zbytky trusu.

ptáci – jiřička obecná Ze zimovišť v Africe k nám přilétá ke konci dubna. Hnízdo si buduje přilepené na kolmé stěně pod římsami domů a okapy. Má ho slepené z bláta a vystlané peřím a stébly, uzavřené, pouze s malým otvorem v horní části. Loví ve vzduchu různý hmyz. Na zimoviště se vrací v houfech v září.

ptáci – vlaštovka obecná Přilétá z Afriky v dubnu. Staví si miskovité hnízdo ve stájích. Budují ho oba partneři z bláta a stébel. Vystýlají si ho peřím. Živí se létajícím hmyzem. V září se začínají houfovat k odletu do Afriky. Tehdy můžeme velmi dobře slyšet jejich hlasité štěbetání.

ptáci – konipas bílý Ze zimovišť v Africe přilétá koncem února. Hnízdo si staví v trhlinách zdí, mezi kameny a trámy z drobných větviček, kořínků a stébel a vystýlá je chlupy, žíněmi a peřím. Jeho potrava se skládá z hmyzu, žížal, korýšů. V srpnu se sdružují do hejn a v říjnu odlétají.

ptáci – konopka obecná V dubnu si samice buduje hnízdo z větviček, kořínků, stébel v hustých větvích smrčků, jalovců a trnek. Vystýlá ho chlupy a rostlinami. Po vyhnízdění se mladí spojují v hejna a toulají se po polích. Živí se převážně semeny. Daří se jim zejména tam, kde se pole mění v úhory.

ptáci – kos černý Hnízdo na keřích, stromech, okenní římse si buduje z kořínků, stébel trávy, kousků papíru a hadříků, do základů použije hlínu. Hnízdí až třikrát v roce. Potravou mu slouží hmyz, žížaly, měkkýši, bobule, ovoce. Zvykl si na blízkost člověka a naučil se využívat nové potravní zdroje.

ptáci – mlynařík dlouhoocasý Vyznačuje se nápadně dlouhým ocáskem, delším než tělo s hlavou. Hnízdo si buduje na vysokých trnitých keřích z mechu, lišejníku a pavučin, na rozdíl od jiných sýkor uzavřené. Živí se drobným hmyzem. V zimě tvoří větší hejna.

obojživelníci – ropucha obecná Přes den se ukrývá, za potravou vychází za soumraku. Loví měkkýše, žížaly, pavouky, hmyz, myši. Zimu přespává v suchých děrách. Zjara přichází do rybníku či tůně a klade tu dvě šňůry spojených vajíček. Pulci se líhnou po dvanácti dnech. Za tři měsíce se přemění v žabky, které vylézají na souš.

plži – hlemýžď zahradní Náš největší plž obývá zahrady především v nížinách. Rád se zdržuje na vápenitém podkladu. Má ulitu až čtyři centimetry vysokou a právě tak širokou. Dožívá se šesti let. Živí se rostlinami. V suchém období se uzavírá šlemovitým výměškem, na zimu ještě silnějším vápenitým víčkem. Přezimuje od října do dubna.

plži – slimák největší Vyskytuje se v zahradách, často ho najdeme i ve sklepě. Ožírá zeleninu, houby, živí se i na mrtvolkách zvířat, žere i menší plže. Za potravou se vydává v noci, ve dne se ukrývá pod kameny, listím, ve škvírách. Na podzim klade vajíčka.

kroužkovci – žížala obecná Žije pod zemí, její chodbičky sahají do hloubky až jednoho metru. Vylézá jen v noci. Živí se odumřelými částmi rostlin, především spadaným listím. Zastává důležitou úlohu v koloběhu látek. Je obojetník, vajíčka klade do sliznatého kokonu vylučovaného opaskem.

pavoukovci – křižák obecný Je všude velmi hojný. Najdeme ho v živých plotech v zahradách. Poznáme ho podle bílé skvrny v podobě kříže na zadečku. Samice loví různý hmyz pomocí sítě, kterou si sama každý den utká. Sameček jí pomáhá při lovu tak, že sítí třepe.

hmyz – včela medonosná Je u nás chovaná v úlech. Žije v početných společnostech, v nichž je vždy jedna samice - královna, v létě větší počet trubců a dělnic. Dělnice dobře vidí a pozoruhodně se dorozumívají prostřednictvím tanečních pohybů. Jednou v roce nastává rojení.

hmyz – cvrček domácí Zdržuje se v teplých místech, hlavně v budovách. Prodává se jako krmivo pro ptáky a plazy. Jednotlivci snadno unikají z chovů. Živí se potravou jak rostlinného, tak i živočišného původu. Samec hlasitě cvrká - v noci třeba celé hodiny. Zvuky vyluzuje třením křídel o sebe.

hmyz – mravenec obecný Žije v zahradách, podél cest a zdí. Buduje si podzemní hnízdo s nástavbou z hlíny nad zemí mezi stébly trav. Je všežravec, často přepadá drobný hmyz a jeho larvy, rád lízá sladké výměšky mšic. Za letních dnů se vylíhnou okřídlení jedinci, kteří se rojí ve svatebním letu.

hmyz – nosorožík kapucínek Vyskytuje se v zahradách v blízkosti dřev. Samec je ozdoben silným rohem na čele. Samice je menší a roh nemá. Larvy se vyvíjejí ve ztrouchnivělých pařezech, starých kompostech či v dřevěném odpadu. Brouky můžeme spatřit v noci od června do srpna.

hmyz – Moucha domácí Patří k nejrozšířenějšímu hmyzu v lidských obydlích a jejich okolí. Samice klade až 150 vajíček do hnijících odpadků, výkalů a hnoje. Má ročně mnoho generací. Přezimují larvy nebo kukly. Živí se zbytky potravy, které přijímá sosákem. Skvěle běhá po jakémkoliv povrchu.

Zopakujeme si Který živočich zastává důležitou funkci v koloběhu látek? a) hlemýžď zahradní b) myš domácí c) žížala obecná Který z ptáků patří mezi sýkory? a) mlynařík dlouhoocasý b) konopka obecná c) konipas bílý Který živočich je nejrozšířenějším hmyzem v lidských obydlích? a) mravenec obecný b) moucha domácí c) cvrček domácí 1 c) 2 a) 3 b)

Zdroje V prezentaci byly použity s laskavým svolením autora obrázky a fotografie z výukového programu Přírodní společenství (vydala firma Pachner Praha, 2002).