Otazníky nad terciárním vzděláváním jako předpokladu využití a rozvoje sociálního potenciálu populace Pro konferenci VŠFS – „Lidský kapitál a investice do vzdělání: (tentokrát s podtitulem:) Reforma vysokého školství z pohledu teorie her – Praha

Potřebují lidské schopnosti kultivaci a investice? Proč se chováme (-tedy naše politické elity), jakoby byly dílem přírody, či osvícení shora? Včera „lehce bezstarostní“ = Zítra „těžce zaostalí“ ? Lze očekávat spásu od geniálních samouků? Znamenají rostoucí počty vysokoškoláků vyšší úroveň vzdělanosti a její vyšší využití?

Je vyšší vzdělání zárukou „lepší budoucnosti?“ – „lepší kariéry?“ – „lepších pracovních příležitostí ?“ Potřebujeme jenom vysokoškoláky? Kolik vysokoškoláků vlastně potřebujeme? Zaostáváme za „Západem“ v počtech vysokoškoláků? (podílem absolventů VŠ v populaci)? V čem jsou limity počtu vysokoškoláků u nás dnes? – Kolik vysokoškoláků můžeme mít dnes a kolik zítra – za jakých podmínek?

% schopných vysokoškolského studia v populaci Je dnešní průměrnou úroveň Bc studia sto dosáhnout – 30% - 50% - 70 % mladé populace? Rozhovor s Liborem Pátým dle LN „otcem polistopadového vysokého školství : …na VŠ dnes polovina populačních ročníků – „to je moc“ Bývalý ministr Piťha „se nechal slyšet, že lidí s předpoklady k prvotřídnímu studiu se v populaci rodí tak 6%“ – „ = lidí v našem případě je blízké tomu co je potřeba “ Co si představit pod prvotřídním studiem? Co je „prvotřídnost“ u Bc, Mgr. a Ing. a u doktorandů?

Je rozpor mezi vyšší kvantitou posluchačů vš studia a jeho kvalitou? Jaký je vztah mezi „masifikací“ a výběrovostí studia? Jak při rostoucím počtu studentů zachovat či zvyšovat úroveň jejich znalostí a schopností? Mohou technické prostředky nahradit učitele? Lze dnes a do budoucna zachovat osobnostní vztah „učitel a jeho žák“?

Úloha zdrojů v kapacitních problémech terciárního vzdělávání Na straně škol – omezená kapacita učitelů Na straně studentů – omezená kapacita „teď“ připravených ke studiu - nepokrytá rezerva „potencionálně zítra“ připravených Na straně veřejnosti – informační a motivační hiát vzhledem k potřebám studia

Úloha zdrojů v kapacitních problémech terciárního vzdělávání Na straně politiků: - redukce problematiky vzdělávání na deklarativní proklamace o významu - zastírání kapacitních problémů sporem o školné - preferencí krátkodobého časového horizontu být zvolen před dlouhodobým horizontem vytváření systému

Iluze a mýty kolem vzdělání Mýtus o spotřební hodnotě vzdělání ( v minulosti spor základny a nadstavby) Mýtus o rovnosti přístupu ke vzdělání Mýtus o rovnosti šancí Záměna vzdělání jako prostředku rozvoje za poukaz na kariéru Záměna poznání za inkasování Záměna pochopení za memorování Iluze „prázdných systémů“ Iluze, že studium není práce Iluze, že diplomem studium končí

Není pohled teorie her zde aplikovaný jenom hrou? Není tato interpretace redukcí na formální stránky rozhodovacích procesů? Není cestou k robinzonádám? Může nahradit sociálně-ekonomickou a sociálně –psychologickou, případně politologickou či historickou analýzu? Není příliš prostředkem zveřejnění výlučnosti přístupů ?

Děkuji za pozornost Závěrečná poznámka je popíchnutí k diskuzi