LES – DALŠÍ ŽIVOČICHOVÉ Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství LES – DALŠÍ ŽIVOČICHOVÉ

DALŠÍ LESNÍ ŽIVOČICHOVÉ Les je domovem mnoha zástupců pavoukovců a hmyzu. Ať už užitečného nebo škodlivého. Žijí zde mnozí plazi či obojživelníci. Objevit zde můžeme i plže a mnohonožky.

PLAZI – JEŠTĚRKA OBECNÁ Samec je zbarven do zelena, samice do šeda. V květnu a červnu klade samice 3 až 15 vajíček do mělké jamky. Zahřívání obstarají sluneční paprsky. Po 10 týdnech se líhnou mladé ještěrky. Každý jedinec má vlastní území, ve kterém loví hmyz, pavouky a stonožky. Přezimuje od října do dubna v zemi nebo v hromadě listí.

PLAZI – SLEPÝŠ KŘEHKÝ Zdržuje se pod kameny a pod listím, odkud večer vylézá na lov. Loví slimáky, žížaly, hmyz, mnohonožky. Samice klade v červenci a srpnu 5 až 26 vajíček, z kterých se ihned líhnou mláďata. Zimu přečkává v úkrytu v dírách, často ve společenstvích. Při napadení nepřítelem odhazuje ocas, který mu sice dorůstá, ale nedosáhne už původní síly a tvaru.

PLAZI – UŽOVKA HLADKÁ Loví především ještěrky, vzácně mláďata drobných ptáků, savců nebo jiných hadů. Kořist polyká zaživa. Mladé užovky se živí hmyzem. Samice koncem srpna klade 2 až 15 vajec, z kterých se hned líhnou mláďata. Patří tedy k živorodým plazům. Jméno dostala podle hladkých šupin.

Plazi – zmije obecná Loví převážně v noci drobné hlodavce, hraboše a myši, žáby i ještěrky. Koncem srpna klade samice 6 až 20 vajec, z kterých se hned líhnou mláďata. Zimu přečkává v úkrytech v děrách obvykle několik desítek zmijí pohromadě. Při zásnubách mezi sebou často svádějí souboje. Je naším jediným jedovatým hadem. Při uštknutí je třeba podat sérum.

OBOJŽIVELNÍCI – MLOK SKVRNITÝ Večer vylézá z úkrytu za potravou. Žere žížaly, plže, hmyz a pavouky. V dubnu a květnu se samice ponoří do potočních pramenů a klade tu až 70 vyvinutých larev. Za 2 až 4 měsíce larvy ukončí proměnu a mladí jedinci opouštějí vodu. Dospívají po 5 letech, dožívají se až 20 let. Vylučuje z kožních žláz jedovatý sekret, který je pro malé živočichy smrtelný.

OBOJŽIVELNÍCI – ROSNIČKA ZELENÁ Zdržuje se na stromech, keřích a vysokých bylinách, kde obratně a daleko skáče z listu na list. Může šplhat i přímo nahoru po hladkém podkladu pomocí přísavek na prstech. Od dubna do června přichází do vody, kde samice klade vajíčka. Přeměna z pulce na žábu trvá 90 dní a poté malé žabky vylézají na souš. Živí se hmyzem, jeho larvami a pavouky. Zimu přečkává v děrách, pod kameny a v bahně.

PLŽI – PLZÁK LESNÍ Je to jeden z našich největších slimáků. Lem chodidla má vždy žlutooranžový. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou (mršiny zvířat, trus, rostliny, houby). Je to obojetník - klade až 500 vajíček do hromádek do země.

Hmyz – mravenec lesní Patří mezi společenský hmyz, buduje si rozsáhlé kolonie, až metr vysoké. Je to všežravec, pronásleduje škodlivý hmyz a jeho larvy, do hnízd přináší i lesní plody. Na obranu používá kusadla a kyselinu mravenčí. U nás je zákonem chráněný. Mravenčí královna se může dožít až dvaceti let, dělnice šesti let.

HMYZ – LÝKOŽROUT SMRKOVÝ Patří mezi obávané škůdce smrků. Dospělí brouci i larvy vyžírají chodbičky ve dřevě smrku, požírají lýko, a proto silně napadené stromy odumírají. V boji s ním se používají lapací pasti s feromony, které mají brouka přivábit.

HMYZ – BEKYNĚ MNIŠKA Tento motýl se objevuje v noci v červenci a srpnu. Samičky kladou vajíčka pod šupiny kůry stromů. Housenky se líhnou příští rok v dubnu. Rozlézají se do korun stromů a ožírají jehlice. Žijí nejprve pospolitě, později jednotlivě. Při přemnožení způsobují velké škody ve smrkových lesích.

HMYZ – HROBAŘÍK OBECNÝ Najdeme ho nejspíše pod mrtvolkou ptáka nebo menšího savce. V nouzi se spokojí i s trusem a houbami. K mršině přilétá večer a v noci. Podhrabává pod ní půdu, až ji celou zahrabe. Samice sem poté nakladou vajíčka a vylíhlé larvy se mohou vyživovat. Dospělí brouci jsou draví a živí se larvami much.

Hmyz – chrobák lesní Rád se zdržuje na mršinách, výkalech a rozkládajících se houbách, což je pro něj potravou. Samička si pod výkaly vyhrabává až 50 cm dlouhé chodbičky, výkaly do nich natahá a klade do nich vajíčka. Larvy se živí připravenými zásobami trusu zpracovanými do kuliček, přezimují a kuklí se příští rok.

HMYZ – CHROUST OBECNÝ Můžeme ho najít v květnu a červnu v listnatých lesích. Samice klade vajíčka do země, později vylíhlé larvy ožírají kořínky rostlin. Za 2 - 3 roky se vylíhnou brouci a ti ožírají listy a jehlice stromů. Chrousti jsou aktivní za soumraku. Při masovém výskytu mohou za jedinou noc ožrat dohola celé stromy.

HMYZ – KLIKOROH BOROVÝ Je hojný v jehličnatých lesích - na jehličnatých stromech. Vyskytuje se zde od května do září. Samička klade vajíčka do kůry a do kořenů borovic, smrků a modřínů. Larvy poté vyžírají lýko stromů. Patří mezi obávané škůdce. Klikoroh se dožívá dvou až tří let.

HMYZ – LIŠAJ BOROVÝ Je to poměrně velký motýl. Můžeme se s ním setkat po setmění od dubna do září, kdy rychle létá a hledá silně vonící květy. Odpočívá na kmenech stromů. Samice klade vajíčka na borovice a smrky. Housenky od června do října v noci i ve dne ožírají jehlice. Kukla přezimuje v mechu nebo v opadance.

HMYZ – TESAŘÍK BOROVÝ Objevuje se v borových lesích od června do září. Za soumraku poletuje, ve dne se skrývá pod kládami nebo v trhlinách kůry, často se vyhřívá na sluníčku na pařezech nebo kmenech. Larvy žijí v kořenech a pařezech borovic, kde se živí dřevem. Jejich vývoj trvá dva roky. Dospělý brouk potravu nepřijímá.

HMYZ – SRŠEŇ OBECNÁ Buduje si hnízdo v dutinách stromů. Je to dravec, který napadá jiný hmyz, především mouchy. Kromě toho líže sladké šťávy. Hmyzem živí i své larvy. Na podzim zahynou všichni jedinci, kromě oplodněných samiček, které přezimují.

HMYZ – PILOŘITKA FIALOVÁ Samička má nápadné kladélko, kterým navrtává dřevo borovic a smrků poškozených kůrovci, houbami, větrem nebo požárem. Poté vpichem naklade dovnitř vajíčka. Válcovité bělavé larvy vyhlodávají v dřevě chodbičky, které ucpávají vykousanou drtí. Od nitra kmene se vrátí k povrchu a zakuklí se. Vývoj trvá až 3 roky.

PAVOUKOVCI – POKOUTNÍK NÁLEVKOVITÝ Obývá okraje suchých lesů, kde si staví sítě mezi nízkými rostlinami hned nad zemí. Tento pavouk je velmi hojný. Jeho kořistí je drobný hmyz, který lapá do nálevkovité sítě s bludištěm lapacích vláken. V obytné chodbě samička zamaskuje listovou hrabankou kokon s až 100 vajíčky.

PAVOUKOVCI – KLÍŠTĚ OBECNÉ Vyskytuje se hlavně v listnatých lesích a křovinatých místech. Je neobyčejně hojné. Dosahuje velikosti asi 4 mm, ale po nasátí krve se jeho tělo několikanásobně zvětší. Samice klade v zemi nebo mezi kameny až tisíc vajíček. Dospělý živočich i larvy se živí krví obratlovců. Sáním krve může klíště přenést na člověka nebezpečné nemoci.

Zopakujeme si 1. Která z larev vyžírá lýko stromů? a) klikoroh b) lišaj c) pilořitka 2. Který z našich hadů je jedovatý? a) slepýš b) užovka c) zmije 3. Který dospělý živočich se živí krví obratlovců? a) mlok b) klíště c) chrobák 1. a) , c) 2. c) 3. b)