DĚJINY CHEMIE mgr. Věra pavlátová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak,je Věra Pavlátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Autor: Mgr. Věra Pavlátová Anotace: Materiál vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie, Obecná chemie. Žáci se zde seznamují s historií chemie. Očekávaný výstup dle ŠVP: Druh učebního materiálu: Cílová skupina: Stupeň a typ vzdělávání: Typická věková skupina: Žák posoudí historický vývoj chemie coby studia látek a jejich přeměn (starověk, alchymie, iatrochemie, technická a současná chemie). Prezentace, DUM. Je možné ji použít v rámci expozice i fixace, délka aktivity 40 minut. Žák, naplňuje zde KK k řešení problémů, k učení, komunikativní, sociální a personální. Gymnaziální vzdělávání 15–6 let, kvinta / I. ročník KLIKNI NA F 5

Víte, co je chemie a proč se ji máme učit? Chemikové jsou „kouzelníci s hmotou“. Chemie je přírodní věda. Zkoumá látky a jejich změny. Vše, co nás obklopuje, je tvořeno látkami.

Zkoumání látek Které látky a tělesa (těleso se skládá z látek) máte kolem sebe a co na nich můžete pozorovat?

Takováto změna probíhá při chemické reakci (ději, pokusu). Zkoumání látek Když látku smícháte s jinou látkou nebo ji třeba zahřejete, změní svou vlastnost (barvu, chuť, …). Takováto změna probíhá při chemické reakci (ději, pokusu). Chemické reakce nemusí probíhat jen v chemické laboratoři. Zkuste sami vymyslet, kde ještě mohou probíhat reakce, při nichž se látky změní.

Kde všude mohou probíhat reakce?

Vzpomeňte si na výrobu karamelu. Úkol: Vzpomeňte si na výrobu karamelu. Popište průběh reakce výroby karamelu: co použijete jako výchozí látku, které změny s látkou provádíte a jak změníte vlastnosti.

Kdy vznikla chemie? Věda chemie vznikla až v 17.−18. století. Předchůdkyní této vědy byla alchymie. Vůbec první změny ve vlastnostech látek ale mohl člověk pozorovat už využíváním ohně.

Kdo první uměl využívat oheň? HOMO (SAPIENS) NEANDERTHALENSIS Vymřeli jako slepá vývojová větev Žili před 150 000–40 000 let – souběžně s jinými předchůdci člověka Výška cca 160–165 cm Mohutný chrup a nadočnicové oblouky Mozkovna 1 400–700 cm3 – více než u dnešního člověka! Měli výrazný nos a dost jedinců mělo zrzavé vlasy

Co umožnilo lidstvu využití ohně? Opéci si maso, vařit. Vyrobit z nerostů kovy (železo, měď – ta se tavila již v 7. tisíciletí př. n. l., slitinu bronz…). Barvit látky. Vypalovat porcelán a keramiku. Vyrábět další věci (zbraně, mýdlo, šperky, …).

Pozor, oheň je dobrý sluha, ale zlý pán!!!

Využití „chemie“ ve starověku Starověk 6 000–600 let př. n. l. Časový horizont Místo Využití „chemie“ ve starověku 7000 let př. n. l. Čína Výroba porcelánu Mezopotámie Výroba piva 5000 let př. n. l. Egypt Zpracování zlata, odlévání masek, šperky 4500 let př. n. l. První mince 3000 let př. n. l. Keramika „fajans“ Výroba papíru z konopí 2000 let př. n. l. Zpracování bronzu 1500 let př. n. l. Féničané Výroba a foukání skla 1000 let př. n. l. Chetité, Čína Zpracování železa Féničané, Egypt Barvení látek (indigo) 800 let př. n. l. Kypr Výroba vína

Starověk 6 000–600 let př. n. l. Maska Tutanchamona 1325 př. n. l.

Odlévání bronzu

Řecko: 650–400 př. n. l. V tomto období se snažili řečtí filozofové najít společnou pralátku všeho na světě. Starověké Řecko je považováno za kolébku filozofie. Thalés z Milétu (624–548 př. n. l.) považoval za pralátku vodu (vše vzniklo různými úpravami vody).

Řecko: 650–400 př. n. l. voda, vzduch, oheň, země Hérakleitos z Efesu (540–480 př. n. l.) považoval za pralátku oheň (je podstatou všeho). Empedoklés z Akragantu (490–430 př. n. l.) seskupil čtyři základní pralátky: voda, vzduch, oheň, země Hérakleitos je také autorem: „Nevstoupíš dvakrát do téže řeky“

Řecko – atomisté Leukippos z Milétu (500–440 př. n. l.) Démokritos z Abdér (460–370 př. n. l.) Atomisté dělili svět na jsoucno a nejsoucno. Jsoucno bylo dle nich tvořeno z nedělitelných a nezničitelných atomů proměnlivého tvaru.

Řecko – Aristotelés Aristotelés ze Stageiry (384–322 př. n. l.) Byl žákem Platóna a učitelem Alexandra Makedonského. Považoval vědomosti za zdroj moci, zkoumal vlastnosti a přeměny látek.

Další důležité objevy a vynálezy Časový horizont Místo Objev a vynález 200 n. l. Řecko Výroba mýdla 400–500 n. l. Indie Výroba cukru 600 n. l. Čína Výroba porcelánu 678 n. l. V bitvě použita hořlavina „řecký oheň“ 900 let n. l. Arábie Výroba alkoholu destilací 1100–1200 Vynález kompasu 1200 Vynález střelného prachu 1300 Itálie Výroba HNO3 a H2SO4 1390 Dálný východ Vynález knihtisku 1590 Německo Prachová patrona Konec 16. století Itálie, Holandsko Výroba dalekohledů

Alchymie Dělí se na 4 období: 1) Původní období (v Egyptě) 2) Řecké období (přibližně od 3. stol. př. n. l.) 3) Arabské období (zhruba od 3. stol. n. l.) 4) Období Evropské alchymie (přibližně od 10. st. do 17. století)

Co bylo cílem alchymie? Vyrobit zlato z čehokoliv. Připravit elixír mládí a nesmrtelnosti. Stvořit umělého člověka. Objevit kámen mudrců. Vzpomínáte si na nějaký film, který vám ukázal práci a cíle alchymistů? Přinesla alchymie lidstvu i něco užitečného?

Co bylo přínosem alchymie? a) objev mnoha významných látek a poznání jejich vlastností (např. byly objeveny minerální kyseliny, hydroxidy, soda a potaš, salmiak, dusičnan stříbrný, modrá skalice, ethanol, kyselina octová) b) propracování technik a postupů (např. destilace, sublimace, extrakce, tavení, filtrace, rozpouštění látek) c) zavedení nových aparatur (např. pícky, křivule, chladiče, třecí misky, …) d) rozvoj řemeslných výrob (např. metalurgie, sklářství, keramika, barvířství, výroba léčiv, vonných látek, kosmetických přípravků aj.)

Významní alchymisté Geber = Abú Músa Džábir ibn Hajján (arabská alchymie) Objevil destilaci, krystalizaci, kyselinu chlorovodíkovou a dusičnou. Připravil lučavku královskou (rozpouští se v ní zlato, 3HCl : 1HNO3).

Významní alchymisté Nicolas Flamel Zabýval se transmutací (přeměnou prvků na jiný). Podařilo se mu vyrobit stříbro. Tvrdí se, že vyrobil i obrovské množství zlata a patřil pak k nejbohatším mužům v Paříži.

Významní alchymisté Jehuda Liva ben Becalel = rabbi Löw Tento židovský rabín stvořil údajně v Praze za vlády Rudolfa II. (velkého příznivce alchymistů) Golema.

Významní alchymisté Edward Kelley Působil na dvoře Rudolfa II., který ho ale nakonec dal uvěznit na hrad Hněvín v Mostě. Údajně uměl Kelly vyrobit zlato a znal časoprostorovou smyčku.

Významní alchymisté Albertus Magnus Údajně stvořil bronzovou hlavu, která mluvila. Byl představitel dominikánského řádu. Byl mistr scholastiky, mechaniky a soudobé fyziky. Napsal spisy o alchymii. Objevil prvek – arsen.

Kámen mudrců byl výzvou pro všechny… Víte, že alchymisté měřili délku svých pokusů podle odříkaných otčenášů, přestože hodinky byly vynalezeny v pol. 16. st.?

Iatrochemie Datově prolíná s alchymií, ale měla za cíl vyrobit všelék. Hlavním představitelem je Paracelsus (Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim). Dle něj příčina všech nemocí je prý poruchou rovnováhy solí, síry a rtuti v těle. Vydal dva spisy o syfilidě. Léčil přípravky tvořenými kombinací S a Hg. Věnoval se i lázeňství.

Technická chemie Navazuje na praktické dovednosti alchymistů – vývoj vedl k rozvoji metalurgie, sklářství, keramiky, výroby chemikálií, papíru, barev ... – nepovažovali se za alchymisty, ale za chemiky. Vannocio BIRINGUCCIO (1480– 1539) – chemik a technolog, základní spis Pirotechnia Bernard PALISSY (1510–1590) – má zásluhu o rozvoj keramiky (objevil řadu smaltů), jeden ze zakladatelů agrochemie Johann Rudolf GLAUBER (1604–1668) – chemik a lékař, výroba kyselin, ledku, solí (objev Glauberovy soli Na2SO4.10H2O).

Technická chemie Georg AGRICOLA (1494–1555) Vynikající lékař, který se zabýval mineralogií, hornictvím a hutnictvím. Působil nějakou dobu v Jáchymově. Jeho nejznámější spis o hutnictví De re metallica libri XII platil více než dvě stě let za základní učebnici oboru.

Současná chemie – 17. století – flogistonová teorie V 17. století se na univerzitách přednášela flogistonová teorie vědce G. E. Stahla. Flogiston znamená řecky spálený. Flogiston dle Stahla způsobuje hoření a hořením se z látek uvolňuje. Na námitky, že produkt hoření má ale větší hmotnost než původní látka, určil flogistonu zápornou hmotnost (nesmysl).

Současná chemie – 17. století – důležité objevy a vynálezy Holandský vědec Antoni van Leeuwenhoek sestrojil v roce 1676 mikroskop.

Současná chemie – 17. století – důležité objevy a vynálezy Do 17. století se datuje i vynález teploměru. Primitivní teploměr vynalezl Galileo Galilei, zdokonalil jej Jean Rei (použil do něj vodu). První lihový teploměr vynalezl velkovévoda Ferdinand II.

Další důležité vynálezy 17. století Časový horizont Vynálezce Vynález 1627 Anglie – E. Wingate Logaritmické pravítko 1636 Německo – Schwenter Plnicí pero 1637 Johannes Hevel Pozemní periskop 1643 Evangelista Torricelli Barometr 1650 Otto von Guericke Vývěva 1660 Francie Splachovací záchody 1661 Manometr M. Thévenot Vodováha 1669 Henning Brand Objev fosforu 1681 Denis Papin Tlakový hrnec 1685 Joachim Becher Svítiplyn

Zákon zachování hmotnosti V 18. století definovali chemici Lomonosov a Lavoisier Zákon zachování hmotnosti: „V uzavřené soustavě se součet hmotnosti látek, které vstupují do reakce, rovná součtu hmotností látek, které reakcí vznikají.“ D. I. Lomonosov definoval i Zákon zachování energie a sestrojil bleskosvod.

Antoine Lavoisier Je zakladatelem kalorimetrie a termochemie. Často se označuje za otce moderní chemie. Objasnil roli kyslíku při spalování, oxidaci a dýchaní. Vyvrátil tak flogistonovou teorii hoření. Byl popraven gilotinou během francouzské revoluce.

Lavoisier a kalorimetrie Kalorimetr je zařízení umožňující pokusně provádět tepelnou výměnu mezi tělesy a měřit potřebné tepelné veličiny. Směšovací kalorimetr Lavoisierův kalorimetr

Lavoisier a hoření = oxidace Tímto pokusem v roce 1 779 vědec vyvrátil flogistonovou teorii, objevil kyslík, přišel na princip hoření (že je způsobeno kyslíkem, proto ho nazval oxidace) a zjistil složení vzduchu a ověřil si zákon zachování hmotnosti. 12 dní zahříval rtuť v křivuli, která vedla do kalibrovaného plynojemu se vzduchem. Vznikl mu červený oxid rtuťnatý a vyčerpalo se cca 1/5 z plynojemu – kyslíku je tedy ve vzduchu dle vědce cca 20 %. 2 Hg + O2 → 2 HgO Hmotnost produktu se rovnal hmotnosti reaktantů. Zbylé 4/5 vzduchu nazval Lavoisier azote, vědec Priestley poté objevil dusík.

Carl Wilhelm Scheele Švédský chemik Carl Wilhelm Scheele objevil v 18. století řadu chemických prvků: kyslík a dusík objevil dokonce dříve než Lavoisier a Priestley. Dále objevil wolfram, baryum, chlor, mangan, molybden, kyselinu citronovou, glycerol, kyanovodík, fluorovodík, sirovodík. Scheele doplatil na svůj zlozvyk ochutnávat chemikálie předčasnou smrtí.

Henry Cavendish Lord a podivín Henry Cavendish sice nezískal univerzitní titul, ale díky svému značnému majetku se mohl věnovat bádání. Objevil vodík a jako první spočítal hmotnost Země.

Joseph Louis Gay-Lussac Vědec Joseph Louis Gay-Lussac se proslavil zákony týkajícími se plynů, výzkumem směsí alkoholu a vody. Zkoumal v balónu atmosféru, přišel na složení vody, spoluobjevil bor a jod, vylepšil byretu.

Luigi Galvani Italský vědec Luigi Galvani se proslavil svými pokusy s živočišnou elektřinou. Zjistil, že se svaly žab stahují i po usmrcení živočicha. Inspiroval vědce A. Voltu k sestrojení prvního elektrického článku.

Další důležité vynálezy 18. století Časový horizont Vynálezce Vynález 1712 Thomas Newcomen Parní stroj 1714 G. D. Fahrenheit Rtuťový teploměr 1721 J. F. Henckel Výroba zinku 1745 E. G. Kleist Leydenská láhev 1750–1754 L. Euler Vodní turbína 1750 Stender První pračka 1752–1754 Franklin, Diviš, Lomonosov Bleskosvod 1776 D. Bushnell Ponorka 1778 W. von Kempelen Mluvící automat 1795 Alessandro Volta Voltův sloup 1796 Alois Senefelder Plošný tisk – litografie

19. století – Atomová teorie Britský vědec John Dalton položil svou Atomovou teorií z roku 1803 základy vědecké chemie. V teorii byly popsány již překonané postuláty: že je atom dále nedělitelný (lze dělit na jádro a obal), že atomy jednoho prvku jsou všechny stejné (existují izotopy) a že v žádném případě nelze atom jednoho prvku přeměnit na atom jiného prvku (lze jadernou reakcí).

Michael Faraday Anglický chemik a fyzik Michael Faraday objevil elektromagnetickou indukci, formuloval zákony. Díky jemu také používáme v chemii pojmy: anoda, katoda, elektrody, ion.

Alfred Nobel Švédský chemik Alfred Nobel se proslavil vynálezem dynamitu z roku 1867. Celkem vlastnil 355 patentů. Svůj majetek vložil do fondu podporující nejlepší vědce (Nobelova cena). Práce s nitroglycerinem stála život Nobelova mladšího bratra a několik jeho zaměstnanců.

Dmitrij Ivanovič Mendělejev Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev je tvůrce periodické tabulky prvků a objevitelem Periodického zákona z roku 1869. Předpověděl objev galia, skandia a germania. Původní tabulka – Mendělejev seřadil 63 tehdy známých prvků podle stoupající „atomové váhy“. Vynechal i prázdná místa pro několik neobjevených prvků.

Další důležité vynálezy 19. století Časový horizont Vynálezce Vynález 1801 E. Adam Kolonový destilační přístroj F. Ch. Achard Výroba cukru z řepy 1802–1807 Richard Trevithick Parní lokomotiva 1803 H. Davy Výroba draslíku a sodíku 1823 J. N. Fuchs Vodní sklo 1837–1839 M. H. Jacobi Galvanoplastika 1839 Ch. Goodyear Vulkanizace kaučuku 1844 F. G. Keller Papír z dřevoviny 1858 J. Plücker a H. Geissler Neonová trubice 1882 Thomas Alva Edison Parní elektrárna 1891 V. G. Šuchov Destilace ropy

20. století – Lord Ernest Rutherford Novozélandský fyzik lord Ernest Rutherford zkoumal radioaktivní rozpad chemických prvků (provedl transmutaci dusíku na kyslík). Pro chemii byl také pokrokem jeho objev atomového jádra (1911) a definice planetárního modelu atomu. Rutherford vyvrátil teorii Thomsonova Pudinkového modelu atomu.

Maria Curie-Sklodowska Maria Curie- Sklodowska získala Nobelovu cenu za fyziku (objev radioaktivity) i za chemii (objev radia). Objevila ve smolinci prvky radium a polonium. Pod jejím vedením se začalo s prvním výzkumem léčby rakoviny pomocí radioaktivity.

Další důležité vynálezy 20. století Časový horizont Vynálezce Vynález 1900 I. L. Kondakov Umělý kaučuk 1901 R. A Zsigmondy Ultramikroskop 1903 K. O. Birkeland Výroba dusíku ze vzduchu 1906 A. Wilm Dural 1908 J. E. Brandenberger Celofán 1909 L. H. Baekeland Bakelit 1928 A. Fleming Penicilin 1932 Cockroft a Walton Umělá jaderná reakce 1945 J. R. Oppenheimer Atomová bomba 1951 E. Teller Vodíková bomba 1981 Don Estridge Počítač IBM PC

Významní čeští vědci Bohuslav Brauner úzce spolupracoval s D. I. Mendělejevem. Podílel se na úpravách periodické tabulky prvků, vyčlenil lanthanoidy. Chemik Antonín Holý se věnoval zejména výzkumu léků proti virům, např. proti hepatitidě, HIV, oparům. Jeho výzkumy v léčbě AIDS patří dodnes k těm nejcennějším. Virus HIV

Významní čeští vědci Jaroslav Heyrovský získal v roce 1959 Nobelovu cenu za výzkum polarografie. Emil Votoček byl spoluautorem českého chemického názvosloví. Jeho specializací byla organická chemie, také se věnoval hudbě.

Významní čeští vědci Otto Wichterle se věnoval makromolekulární chemii. Objevil umělé vlákno silon a hydrogel, který se stal základem pro tvorbu měkkých kontaktních čoček. První přístroj na výrobu měkkých kontaktních čoček vytvořil profesor Wichterle pomocí dodnes oblíbené stavebnice Merkur. Úkol: Zjistěte informace o dalších slavných chemicích současnosti, například z oblasti nanotechnologie.

Co je cílem současné chemie? Objevovat nové látky a materiály, které nám usnadní život a ochrání naše životní prostředí. Vymýšlet nové léky proti nebezpečným virům a baktériím a nové způsoby léčení. VYMYSLETE DALŠÍ DŮVODY, PROČ JE CHEMIE DŮLEŽITÁ A PROČ JE POTŘEBNÉ SE JI UČIT.

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 FLEMR, V., DUŠEK, B.: Chemie I pro gymnázia. Praha: SPN 2001 JÍLEK, K., KUBA, J.: Světové vynálezy v datech. Praha: Mladá Fronta 1977 ŠVECOVÁ, M., MATĚJKA, D.: Přírodopis 9 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus 2007 NASA. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aerogel_nasa.jpg> 4028mdk09. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gesteck_in_Herzform.JPG> Ram-Man. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Assorted_Red_and_Green_Apples_2120px.jpg> Caronna. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anatomy_dog.png> David Monniaux. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cooks_050918_154402.jpg>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Stahlkocher. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Waschvollautomat_Constructa_1950er.jpg> Koba-chan. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lightnings_sequence_2_animation.gif> Delphine Ménard. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stroopwafel_syrup_gouda.jpg> Plenz. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Feuerreiben.gif> SoylentGreen. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Blender3D_LoopingParticleFire.gif> Sylvain Pedneault. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:FirePhotography.jpg> Stefi. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alchemical_Laboratory_- _Project_Gutenberg_eText_14218.jpg>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Snek01. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Clay-golem.jpg> KoS. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Medicament.JPG> Norbert Kaiser. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Intensivstation_(01)_2007-03-03.jpg> Taisyo. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mazda_RX8_hydrogen_rotary_car_1.jpg> [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Homo_Models.JPG> MykReeve. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tutanchamun_Maske.jpg?uselang=cs>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Classical Numismatic Group. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Augustus-Varus_%C3%86_22mm_6_BC_2060369.jpg> PericlesoAthens. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Casting_a_Tripod,_Bell,_and_Statue.jpg> Gaius Cornelius. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Assorted_bronze_castings.JPG> Odysses. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Thales-04.jpg> RoyFokker. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Heraclitus_b_4_compressed.jpg> [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hendrick_Bloemaert_Democritus.jpg> Nikita. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hiv.gif>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leucippe_(portrait).jpg?uselang=cs> Klingsor. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aristotelesbunt.jpg> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pietro_Longhi_021.jpg?uselang=cs> Halfdan. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jabir_ibn_Hayyan.jpg> Ediug. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nicolas-flamel.jpg> Buchhändler. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rabbi_L%C3%B6w_Saloun.JPG>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Priis. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:EdwKelley.jpg> Leinad-Z. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AlbertusMagnus.jpg> Gohnarch. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Paracelsus.jpg> Yelm. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georg_Agricola.jpg> Polarlys. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Georg_Ernst_Stahl.png?uselang=cs> Mattes. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aurum_vellus.jpg>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 PKM. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Joseph_Wright_of_Derby_The_Alchemist.jpg> FotothekBot. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0007509_Theosophie_%5E_Alchemie.jpg > <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Fotothek_df_tg_0006147_Theosophie_%5E_Alchemie.jpg > Tryphon. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anton_van_Leeuwenhoek.png> Howcheng. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Van_Leeuwenhoek%27s_microscopes_by_Henry_Baker.jpg > Aushulz. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Galileo.arp.300pix.jpg>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 3. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Gryffindor. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaiser_Ferdinand_II._1614.jpg> Grin .[cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Galilei_homero.jpg> Stefi. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lomonosov.jpg?uselang=cs> Matanya. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Antoine_lavoisier.jpg> Gustavocarra. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lavoisier_calorimeter.JPG> Felistoria. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lavoisier_humanexp.jpg> HappyApple. [cit. 2011-09-03]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lavoisier_decomposition_air.png>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 10. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Mmmmm. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kalorimetr.png?uselang=cs> Tene. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Carl_Wilhelm_Scheele_from_Familj-Journalen1874.png> Astrochemist. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cavendish_hydrogen.jpg> Anathema. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lord-william-bentinck.jpg> Svdmolen. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gaylussac.jpg. Trailsanderrors. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Early_flight_02561u_(5).jpg> QWerk. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Luigi_Galvani,_oil-painting.jpg>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 10. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Ervín Pospíšil. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frog_%C5%BE%C3%A1ba.gif> žába plave Maros. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:John_Dalton.jpg> Cjp24. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Daltons_particles.jpg> Nase. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Faraday_photograph_ii.jpg> Tomas1889. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elektrol%C3%BDza.jpeg> Papa November. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dmitry_Mendeleev_140-190_for_collage.jpg> Ragesoss. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mendeleev_Table_5th_II.jpg>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 10. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Apalsola. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Periodic_table_fi.svg> Fastfission. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ernest_Rutherford_(Nobel).png> <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rutherford_gold_foil_experiment_results.svg> Cinik. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Heyrovsky_deska.jpg> Hrstka staříků. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Prof._Ing._RTDr._Otto_Wichterle.jpg> JanSuchy. [cit. 2011-09-10]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Merkur_based_apparatus_for_centrifugal_casting_of_cont act_lenses_by_wichterle.jpg?uselang=cs>

Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 10. 9. 2011 mezi 10. 00 a 23 Dr. Manuel [cit. 2011-12-06]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Empedokles.jpeg> Smithsonian Institution. [cit. 2011-12-06]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marie_Sklodowska_Curie_(1867-1934).jpg> 68