Zákon o prevenci závažných havárií (direktiva SEVESO) nařizuje provozovateli zpracovat návrh na zařazení objektu/podniku, ve kterém jsou umístěny nebezpečné látky do určité skupiny (podnik nezařazen/ A/ B). Rozhodujícím kritériem pro zařazení je množství NL. Lze konstatovat, že zařazením je objektu/ podniku přisouzena SEVESO dimenze. Obligatorní přiřazení SEVESO dimenze ovlivňuje všechny ostatní dimenze podniku (ekonomickou, územní, personální, environmentální, jakostní atd).

Podnikatelský subjekt = soulad mezi bezpečností provozu a ekonomikou provozu. - Přitom platí, že převážná část růstu ekonomiky je výsledkem technologického pokroku (R.M.Solow, MIT, 1987). Potřeba zavádět nové technologie je objektivní nutností další existence podniku, trh vyžaduje kvalitnější produkty a také nové produkty, přitom je nutno se vyrovnat s požadavky: - na ekonomiku dopravy vstupních surovin od dodavatelů, - na skladování surovin, - přepravu výrobků k odběratelům, - a to všechno v naprosté většině případů v „historicky“ daných hranicích průmyslového podniku.

Nové technologie, nové výrobky (historické hranice podniku) Ekonomika provozu chemických technologií má stejně jako je tomu v případě jiných provozů stále svoji dominanci. - Zařízení s dvojnásobnou kapacitou je přibližně jen násobně nákladnější. - Je ekonomicky neúnosné vyrábět v malých množstvích, zejména klasické produkty: - malé množství = relativní pojem – zejména pro výrobu specialit, - klesá počet výrobců, ukončení některých výrob a výrob navazujících, - transport na větší vzdálenosti, - rostou náklady na přepravu, porovnání železnice/silnice,

Významný impuls pro chemický průmysl: - přinesla (v 18. století) expanze textilního průmyslu ve Velké Británii, náhrada bělení textilu působení slunečního záření, vody kyselého mléka a močoviny. V polovině 18. století John Roebuck vynalezl průmyslovou metodu výroby kyseliny sírové v olověných komorách, která umožnila jak přímo bělení, tak i výrobu bělidel. - koncem 18. století úspěšně zavedena tzv. Leblancovým procesem průmyslová výroba uhličitanu sodného potřebného pro produkci mýdla, skla a dalších produktů - na území ČR byly ve druhé polovině 19. Století vybudovány tři továrny na výrobu sody Leblancovým procesem v Hrušově nad Odrou (1851), v Petrovicích u Karviné (1852) a v Ústí nad Labem (1856).

Pohled na chemičku BASF v roce 1866

Pohled na chemičku BASF v roce 1921 A tower silo storing 4,500 tonnes of a mixture of ammonium sulfate and ammonium nitrate fertilizer exploded at

Ekonomické aspekty Vysoký tlak na ekonomiku provozu se neomezuje jen na investiční a výrobní náklady, ale přináší s sebou další komplikace. Snahy o minimalizaci nákladů při výstavbě jsou známy z řady investičních akcí (nejen v chemickém průmyslu), vhodnější by z ekonomického hlediska byla činnost směřující k optimalizaci nákladů. Nedávná ekonomická recese / deprese znovu potvrdila zkušenost s ekonomickou neúnosností vyrábět v malých množstvích ( pojem malé množství = relativní pojem – zejména pro výrobu specialit). Některé chemické výrobny v EU výroby jistých komodit ukončily a v souvislosti s tím ukončily i výrobu navazujících komodit. Klesající počet výrobců vyvolává změny ve výrobnách surovinově navazujících (chemické podniky jsou v řetězci dodavatelů a odběratelů, některé řetězce se přerušují).

Přeprava NL Pokles počtu možných dodavatelů požadovaných komodit zpravidla vede i ke transportu NL na větší vzdálenosti. Nová situace zpravidla mění podmínky i pro dodavatelsky závislý podnik, mění se podmínky na vstupu surovin. Direktiva pro přepravu NL v EU dosud chybí. Dopady na transport a vstup NL do objektu: - náklady na přepravu při větších vzdálenostech, - porovnání nákladů na přepravu po železnici / silnice, Přeprava v objektu: - Přeprava většího množství NL v dávce, - dříve jedna nebo několik cisteren v dávce, - dnes celá souprava cisteren nebo celý vlak, (kam s cisternami, kam s větším/velkým počtem cisteren ?).

Stáčení cisteren do skladovacích zásobníků Železniční cisterny na pozicích stáčení = zdroje rizika závažné havárie. Automobilní cisterny – menší objem – zpravidla menší zdroj rizika. Významnou roli hraje: - frekvence stáčení/plnění cisteren (stáčení/plnění je proces): manipulace s cisternou, zabezpečením na pozici proti náhodnému pohybu, připojováním hadice/ramena, odpojováním hadice/ramena. Přitom může dojít k netěsnosti s následným rozvojem události odpovídajícím vlastnostem látky.

Objem/velikost stáčené ŽC, tj. množství nebezpečné látky se stává nejslabším článkem procesu manipulace s cisternou, stáčení, skladování NL. Objem železničních cisteren nejeví trend ke zmenšování, spíše naopak. I při použití principu rozdělení skladovaného množství do několika menších zásobníků zůstává proces stáčení z objemné ŽC významným zdrojem rizika. Je potřebné uvažovat o bezpečnějším stáčení cisteren s minimalizací následků případného úniku.

Technické možnosti řešení Pro zvýšení bezpečnosti chemických podniků bude do budoucna nutno řešit komplexně bezpečnost všech činností (nejen vlastních výrob) v dané lokalitě, a to ve vzájemném souladu. - uvážené udržování stavu zásob surovin a produktů, - zabezpečení skladování v cisternách, - skladování v zásobnících, způsob skladování, typy zásobníků, jímky zásobníků, (viz GB, Buncefield, 2005), - použití jiného principu skladování (beztlaké), - umístění zásobníku vylučující možnost požáru pod zásobníkem (mounded / in ground), - použití dvouplášťového tlakového zásobníku.

DOUBLE WALL PRESSURE VESSEL

Stáčení ŽC Stáčení NL z cisteren do zásobníků (nebo plnění cisteren ze zásobníků) - většinou na otevřené upravené ploše: - trvalá přítomnost obsluhy. - stáčecí hadice/rameno, - záchytná vana + havarijní jímka pod pozicí stačení, - hydranty, detektory, Množství a druh NL v cisterně jsou rozhodující pro rozvoj scénářů při nehodě. Pro zvláště nebezpečné látky: - stáčení/plnění v uzavřených prostorách - s detekcí, - odsáváním, - technologií havarijního zpracování/zneškodnění NL.

Pozice stáčení ŽC s ochranným boxem

K identifikaci zdrojů rizika v projekční fázi a nejen v projekční fázi : Projekt a projektová dokumentace = důležitý krok při návrhu zařízení - projekční organizace samy prověřují vlastní projekt některou ze známých metod nebo některým uznávaným postupem, - bezpečnost chemického zařízení mohou posuzovat jen chemičtí/procesní inženýři (EU kritérium s ohledem na zkušenosti v SRN i jinde), - posouzení bezpečnosti vlastními specialisty v dobré víře je kontraproduktivní (s následky se setkáváme velmi často), detailní identifikace zdrojů rizika není „interní audit“ - analogická je situace po montáži zařízení před uvedením do provozu nebo ukončení provozu – nutná analýza rizik.

I v budoucnu nebude rozhodování o investicích jednoduché: Jde totiž o rozhodnutí: - investovat do technologie s požadovanou úrovní prevence nebo - platit za způsobené škody (pozor na poměr přímých ztrát a ztrát přerušením provozu) - image podniku, ztráta důvěry, - ztráta zákazníků.

Děkuji za pozornost !