Průchodnost toků, podpora vzniku habitatů

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Vypracoval: Vladimír Balhárek Konzultant: Vladimír Houšť.
Advertisements

Voda a Energie Tereza Králíková 12 let Třída 6. A ZŠ a MŠ Tasovice
Vliv příčných překážek a průplavních spojení na ichtyofaunu
Provoz a údržba vodních toků
RYBY.
Písemka č. II.  jméno, kruh, varianta 1, 2  Odpověď – 1 a b, 2 b, 3 c a b  6 x 50 sekund opisování 
Písemka č. II  jméno, kruh, varianta 3, 4  Odpověď – 1 a b, 2 b 3 a b c  6 x 50 sekund opisování 
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ III cvičení
Proudění tekutin Ustálené proudění (stacionární) – všechny částice se pohybují stejnou rychlostí Proudnice – trajektorie jednotlivých částic proudící tekutiny.
projekt VaV RP MŽP SPII2D1/36/07
NK 1 – Konstrukce – část 2A Přednášky: Doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.,
OBNOVA RETENČNÍ NÁDRŽE JORDÁN
Pavel Marek AOPK ČR, odd. péče o vodní ekosystémy
PROPORCIONÁLNÍ TECHNIKA V HYDRAULICE Seminář 4. června 2014
Revitalizace drobných vodotečí
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Monika Chudárková ANOTACE Materiál seznamuje žáky se základními vlastnostmi vodního.
Vodní energie Holeček Václav, Mikšátko Honza, Dočekal Petr, Šebestová Kristýna, Valentová Kristýna.
Vodní Elektrárna.
Výtok otvorem, plnění a prázdnění nádob. Přepad vody, měrné přelivy.
Tato prezentace byla vytvořena
Tato prezentace byla vytvořena
Spalovací Turbína.
Dopravní a liniové stavby
Vodní nádrže.
Modely popisu hydraulicko- morfologického chování toku.
Modelování stoku přívalových srážek v povodí
Mechanika kapalin a plynů
ÚTVARY VE DNĚ Interakce proudu a pohybu splavenin vede ke vzniku útvarů ve dně, jako např. vrásy, duny, antiduny, splaveninové lavice. Tyto útvary mohou.
Finanční náročnost instalace miniturbínky
141RIN1 Rozdělení rychlostí v korytě a turbulentní jevy.
Drsnost vegetace Ing. Daniel Mattas, CSc..
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Tato prezentace byla vytvořena
Život ve vodě Filip Bordovský.
Praktické příklady řešení odezvy říčního systému na antropogenní činnost v povodí.
SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY II
RIN Hydraulika koryt s pohyblivým dnem I
Odvodnění jezerní nádrže Ha!Ha! a následné geomorfologické dopady na dolním toku řeky Ha!Ha!, Quebec, Kanada G.R. Brooks, D. E. Lawrence.
Hydraulika podzemních vod
Společenstvo Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu cz, ISSN 
RIN Hydraulika koryt s pohyblivým dnem II
9. OTVOROVÉ VÝPLNĚ I. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
Pozemní stavitelství II
KOMÍNY Procesy vnitřní a dokončovací Ing. Miloslava Popenková, CSc.
Zkoušení potrubí pro odvod kouře a tepla z pohledu výrobce Ing. Vilém Stanke.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Hana Matoušková. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN , financovaného.
Větrání podzemních staveb. Rozdělení větrání Během výstavby –přirozené –nucené foukací sací kombinované Během užívání podzemního díla –provozní přirozené.
Technické prostředky v požární ochraně Sací koš. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
Opatření vázaná na vodu v SC 4.3
Postřehy z praxe v ochraně přírody a krajiny Petr Hůla
Ochrana před úrazem elektrickým proudem
Projekt: Moderní škola 2010 registrační číslo: CZ / /21
Navrhování tunelových staveb
Vypracoval: Martin Půr
Protierozní ochrana 16. cvičení Téma: Protierozní opatření – dimenzování prvků PEO 143YPEO ZS 2015/ ; z,zk.
Úprava a stabilizace řeky Bečvy po povodních 1997
NÁZEV PROJEKTU: INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ NESOU NEJVYŠŠÍ ÚROK
Kanalizace ve výškových budovách
Finanční náročnost instalace miniturbínky
Přípravný kurz Jan Zeman
ZVLÁŠTNÍ TYPY LOTICKÝCH HABITATŮ
OCHRANA ČISTOTY VOD I. RNDr. J. DURAS, Ph.D..
Revitalizace vodních toků
Vzduchové clony DoorMaster Comfort C a D
JAK DOBŘE NAPLÁNOVAT ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ NA VODNÍCH NÁDRŽÍCH
Fluviální geomorfologie Lekce 4
Průchodnost toků, podpora vzniku habitatů
Mapování přístupnosti a pražská Mapa přístupnosti
Transkript prezentace:

Průchodnost toků, podpora vzniku habitatů Ing. Daniel Mattas, CSc. 141RIN

Průchodnost toků pro organismy drift (bezobratlí) migrace ryb: - za vhodným habitatem, potravou, ... - rozmnožování - ryby: - anandromní (losos) - katadromní (úhoř) - potamodromní příčné stavby (jezy, přehrady) omezení až přerušení migrace diskontinuita 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. kde diskontinuita začíná? jak pro koho – schopnost pohybu proti proudu, možné poškození při pohybu po proudu hlavní faktory: - hloubka proudění (derivované úseky, ...) - rychlost proudění (stupně, jezy, ...) ? výška překážky ?  rychlost proudění 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. max. rychlost pohybu [ms-1] některých ryb: pstruh 2-3 losos 3+ úhoř 0,9-1,5 okoun 1,6 kapr 0,5-1 parma 2,4 cejn 0,9 plotice 1,2 maximální spád na příčné překážce (Salmonidae): max. v ≈ 2,5 ms-1  H ≈ 0,3 m lososovití překonají skokem i překážky značně vyšší – pstruh podle velikosti těla a proudových poměrů pod překážkou až 0,7-1,0 m 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. vysoké překážky  umělé pomůcky: - rybí přechody (rybochody) - rybí komory (vč. plavebních) - rybí zdviže rybochody: přírodě blízké: technické: zdrsněné skluzy komůrkové rybí rampy štěrbinové bypasy Denilovy (obtok. kanály) pro úhoře 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. umístění rybího přechodu vůči stavbě V.E. V.E. V.E. V.E. 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. rybí přechod: vtok (východ) → vlastní přechod → výtok (vchod) vtok – za všech možných hladin v horní zdrži požadovaný průtok Q výtok – za všech možných hladin v dolní zdrži pod hladinou, mimo vývar vlastní přechod – diverzifikované proudění, spád mezi komorami/tůňkami max. 0,3 m (podle cílových druhů) průtok Q – dostatečně velký, aby ryba přechod našla a šla do něj (možný přídatný „lákací“ Ql) 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. Základní prvky návrhu technického rybochodu z rozboru hladin/konsumčních křivek příčné stavby a odpadního koryta základní návrhové parametry H0 hhmin hhmax hdmin hdmax Hmax L=n.l l DH hmin i0 ≈ 10 % ?? ... i0 z délky L a dostupného místa půdorysné řešení – rybochod přímý, 1x nebo vícekrát lomený, spirálový ... 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy Základní prvky návrhu technického rybochodu spád mezi komorami: 0,20 m běžné sladkovodní druhy 0,30 m pstruh, losos velikost otvorů/štěrbin v přepážkách min. 150 mm, pro velké Salmonidae až 450 mm, standardně 300 mm velikost komory - hloubka min. 1,2 m, šířka min. 1,5 – 2 m, délka min. 2,5 – 3 m - disipace energie v komoře max. 150 Wm-3 pro Cyprinidae, max. 200 Wm-3 pro Salmonidae * - podle očekávaného chodu ryb V ≈ 0,120 m3kg-1 ryb * P = ρgQH 141 RIN

v současné době volání po řešeních „přírodě blízkých“ Průchodnost toků pro organismy - pokrač. v současné době volání po řešeních „přírodě blízkých“ betonové přepážky s otvory či štěrbinami lze nahradit vhodně uspořádanými balvany, zabetonovanými nebo jinak vhodně kotvenými do dna přechodu dno přechodu, resp. prostor mezi balvany se vysype vhodným materiálem (štěrkopísek s kameny) údajně takové řešení nejekologičtější, neb umožňuje migrace nejen rybě, ale i dalším organismům ??? cena klasického technického X „přírodě blízkého“ řešení ??? 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. rybochody přírodě blízké – zdrsněné skluzy, rampy a bypasy zdrsněné skluzy − přes celou šířku toku a spád do 2 m, rampy – jako zdrsněný skluz, obvykle ≤ 1/3 šířky koryta, vyšší spády zdrsněný skluz rybí rampa 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. bypas – z hlediska ochrany přírody a požadavků ekologie na 1 místě standardní návrhové parametry ???  ??? - koryto co nejvíce podobné přirozenému toku (půdorys, příčný profil, materiál dna a břehů), zvýšená drsnost, sklon max 1:20 pro mimopstruhové, max 1:15 pro pstruhové vody max hloubka min 0,8 m pro mimopstruhové, 0,5 m pro pstruhové vody - rychlost proudění co možná diversifikovaná, nutná místa kde v < 0,5, ideálně < 0,2 ms-1 - hloubka vody zajištěna příčnými řadami balvanů 0,6 – 1,0 m i více vysokými, mezi nimi svislé štěrbiny na celou hloubku vody - rozdíl hladin v tůňkách mezi řadami balvanů max 15 cm u mimopstruhových, max 20 cm u pstruhových toků - dnový substrát dostatečně hrubý v tlouštce min 25 cm Náročný na prostor a práci (cena!) – ne všude možný. Projektant má možnost seberealizace, ale nikdy pořádně neví jak to dopadne 141 RIN

dvě ukázky provedení bypasu Průchodnost toků pro organismy - pokrač. dvě ukázky provedení bypasu rampa ve výstavbě 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. bypas rybí přechod (bypas) u jezu na řece Waldnaab v bavorském Weidenu 141 RIN

Průchodnost toků pro organismy - pokrač. Průchodnost při poproudních migracích Nízké stupně bez problémů Vysoké stupně – možnost poškození ryb (změny tlaku, odřeniny, ...), menší ryby větší šance Vodní elektrárny – značný problém ochrana: - česle, sítě, jiné mechanické zábrany - elektrické zábrany (problematické) - behaviorální zábrany zavěšené řetězy vzduchové (bublinkové) clony světelné stroboskopické clony ... tytéž systémy lze použít pro ochranu odběrů vody z toku 141 RIN

Podpora vzniku habitatů každý jednotlivý druh specifické nároky na prostředí vysoká diversita prostředí  vysoká biologická diversita prostředí: - hloubka - rychlost proudění - substrát - možnost úkrytu preference se mohou měnit v závislosti na věku a jiných parametrech      141 RIN

Podpora vzniku habitatů – pokrač. základní zásady (podle Just a kol.) koryto musí disponovat dostatkem potenciálních úkrytů, popř. útvarů, rozbíjejících proud, vytvářejících tišiny a pod. (např. velké kameny). koryto modelovat co možná nejvíce hloubkově členité a s partiemi s různými rychlostmi umožnit rozliv na okolní pozemky všude kde je to možné. ukládání sedimentů v toku není nežádoucím jevem, ale součástí jeho správné ekologické funkce. celkový charakter toku volit tak, aby se co nejvíce blížil stavu charakteristickému pro toky v dané oblasti. Používat místní materiály (kameny, ...) případné výsadby volit tak, aby kořenové systémy stromů zpevňovaly a stabilizovaly břehy toku a zároveň vytvářely potenciální úkryty pro živočichy jak na souši, tak ve vodě. břehy revitalizovaného toku co možná nejčlenitější a pokud možno neopevněné. Nejlépe ponechat „syrové“ koryto vlastnímu vývoji. zajistit obousměrnou migrační prostupnost revitalizovaného toku. 141 RIN

Literatura Clay, C.H.: Design of Fishways and Other Fish Facilities. 2nd ed. Lewis Publishers, 1995 Dams and Fishes. Review and Recommendations. Bulletin 116, ICOLD 1999 Gebler R.J.:Sohlrampen und Fischaufstiege. J.R.Gebler, Walzbachtal 1991 Just, T. a kol.: Vodohospodářské revitalizace a jejich uplatnění v ochraně před povodněmi. AOPK ČR, Praha 2006 141 RIN