TETANUS
HISTORIE První zmínky o tetanu pochází z 5. století před naším letopočtem. Příznaky onemocnění tehdy přesně popsal starořecký lékař Hippokrates.
HISTORIE 1884 – německý doktor Albert Nicolaier objevil příčinu tetanu Počátek 90.let 19 století – Kitasato a Behring objevily očkovací protitetanové sérum, které v té době zachránilo životy tisícovkám vojáku.
Vznik TETANU Bakterie Clostridium tetani se v přírodě běžně vyskytuje v trávicím ústrojí koní, skotu a dokonce i některých lidí. S výkaly a stolicí se dostává do půdy. Má schopnost uzavřít se do pouzdra a vytvořit svoji odolnou formu – sporu. Díky tomu přežívá v zemi několik desítek let.
Nákaza TETANEM Do těla se dostává infekce ranou, která byla znečištěna zeminou, nebo která byla způsobena předměty kontaminovanými Clostridiem. Bakterie se rychle rozmnoží a začne produkovat TETANOVÝ TOXIN. Toxin se vstřebá do krve a putuje k nervům ovládající príčně pruhované svalstvo = dochází ke křečem.
Jako první je postiženo žvýkací svalstvo a mimické svalsto Jako první je postiženo žvýkací svalstvo a mimické svalsto. U postiženého tím dochází k tzv. „Ďábelskému úsměvu“.Při této křeči nemocný nemůže mluvit a hrozí udušení.
Poté se toxin šíří dále k zádovým svalům a končetinám,tělo má při křečových záchvatech tvar luku.Frekvence křečí je ze začátku nízká,ale postupně se zvyšuje.
Křeče jsou doprovázeny vysokou teplotou,nadměrným pocením a vzrůstáním krevního tlaku.
Úmrtnost I při intenzivní péči je úmrtnost na tetanus velmi vysoká (průměrně 46 procent), výskyt této vážné nemoci je ale naštěstí nízký. V České republice jsou to dva případy ročně.
PREVENCE Řádné ošetření každé rány.
OČKOVÁNÍ První dávka: mezi 9.-12. týdnem života Druhá dávka: po 5 měsících po první. Třetí dávka: po 5 měsících po druhé. Čtvrtá dávka: kolem 20. měsíce života. 1. přeočkování: 5 let 2. přeočkování: 14 let Poté by se mělo očkování podávat v 10-ti letých intervalech.