Seminární práce Předmět: Rybářská mykologie Obor: Rybářstí Jméno: Lukáš Borozidis Ročník: pátý.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Buňka.
Advertisements

Živá složka biomů - organismy
Ekologické indikátory
Život na Zemi.
Živočichové rybníka Žahavci.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA LIŠEJNÍKY
PEDOSFÉRA.
Systém organismů.
Predátoři.
Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích
VZTAHY MEZI ORGANISMY.
JAK POZOROVAT EKOSYSTÉM
PLANKTON.
Prvoci Jednobuněční živočichové Žijí ve vodním nebo vlhkém prostředí
Charakteristika ekosystému
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
ŽAHAVCI Žijí ve sladké i slané vodě Většina žije trvale přisedle
Houby (Fungi) I., opakování
Hlízenka ovocná jméno třída.
Srovnání prokaryotických a eukaryotických buněk
Biotické podmínky života
Předmět: Biologie Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Třída: 1L Školní Rok: 2013/2014 Škola: VOŠ a SPŠE, Božetěchova 3, Olomouc Vytvořil: Petr Česnek.
Stavba těla hub, rozmnožování
PEDOSFÉRA.
HLÍSTI (Hlístice – nejpočetnější skupina těchto bezobratlých živ.)
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA SINICE
ZOOLOGIE VÝVOJ NOHOBUNĚČNÝCH ŽIVOČICHŮ
Sinice I.
Živá příroda.
Hmyz s proměnou dokonalou vajíčko – larva –kukla –dospělec zdroj:www
VY_32_INOVACE_ 01 - Ekologie. Ekologie se užívá v několika významech. V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů.
Autorem učebního materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková.
Ekosystémy.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona : III/2VY_32_INOVACE_257.
Potravní pyramida, potravní řetězec
SLOUŽÍ K:  NEPOHLAVNÍMU ROZMNOŽOVÁNÍ  K RŮSTU MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ  K REGENERACI MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ.
HOUBY Jsou EUKARYOTICKÉ organismy (mají obdobnou stavbu buňky jako rostliny a živočichové) Tělo má jednoduchou stavbu – STÉLKU – tvořenou propletenými.
Přehled pozorovaných objektů
U jednobuněčných je tělo tvořeno jedinou buňkou  na změnu prostředí reaguje buňka.  tělo mnohobuněčných je tvořeno mnoha specializovanými skupinami.
PŮDA 10 cm půdy se vytváří 100 let.
Stavba těla  tělo tvořeno řadou speciálních buněk, netvoří ani tkáně ani orgány  pohárek s mnoha drobnými otvory = póry (ostie) ve stěnách, které nasávají.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu OPVK Pořadové číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Bedřicha Hrozného, Lysá nad Labem, okres.
Dinophyta obrněnky (Dinozoa, Dinoflagellata ). Dinophyta Jednobuněční bičíkovci Stáří asi 600 mil. let povrch bičíkovců pokrývá obal (amfiesma, téka)
FYLOGENEZE TRÁVICÍ SOUSTAVY – BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Dümlerová. Slezské gymnázium,
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 1. Charakteristika a historie ekologie Název sady: Základy ekologie pro.
Obecná charakteristika. NÁZEV ŠKOLY : Gymnázium Lovosice, Sady pionýrů 600/6 ČÍSLO PROJEKTU : CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV MATERIÁLU : VY_32_INOVACE_7A_02_TEMA.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Pardubice – Spořilov AUTOR: Věra Konířová NÁZEV: VY_52_INOVACE_PŘÍRODOPIS 6. – 9._28.KORÝŠI TÉMA: KORÝŠI ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/
Základní znaky a rozmanitost života Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu
Žahavci – žahaví dravci
PEDOSFÉRA.
PTAKOPYSK PODIVNÝ NICOLE VŠETULOVÁ.
Pedosféra.
3. Autotrofní a heterotrofní organismy
VZDUŠNICOVCI dýchají soustavou vzdušnic = rozvětvených trubic, které prostupují a okysličují všechny tkáně nejpočetnější skupina živočichů na Zemi patří.
Přírodopis: ŽAHAVCI.
BUŇKA – základ všech živých organismů
Ekosystém – potravní řetězec, potravní pyramida
Vztahy mezi populacemi - negativní
Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Získávání energie pro život
STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje BUŇKA VY_32_INOVACE_23_461 Projekt.
2. Organismus a prostředí Základy ekologie pro střední školy 1.
NEZMAR OBECNÝ Žahavci VY_32_INOVACE_08_23.
Název Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 Autor: Mgr. Kateřina Wernerová Název materiálu: VY_52_INOVACE_Pr.7.We.22_Mnohobunecne_organismy.
Prvoci organismy tvořené jedinou buňkou, která vykonává všechny funkce
Rostliny a houby našich lesů  ŘASY - nejjednoduší rostliny.
Výukový materiál VY_52_INOVACE_20_ OPAKOVANI_BUNKA
Půdy.
Transkript prezentace:

Seminární práce Předmět: Rybářská mykologie Obor: Rybářstí Jméno: Lukáš Borozidis Ročník: pátý

DRAVÉ HOUBY háďátko chycené do škrtících ok Arthrobotrys anchonia

Taxonomie Dravé houby jsou formální skupinou bez jakýchkoliv taxonomických souvislostí. patří do oddělení Eumycota Patří jsem rody - Zoopage Acaulopage Cystopage Stylopage Zoophagus Lecophagus Cephaliophora a mnohé další

Jak si představit typického houbového predátora? Dactylaria brochopaga škrtící oko s chycenou kořistí

Je to organismus, složený z jednotlivých větvených látek propojených mikroskopických vláken, na kterých se vyskytují pasti, v podobě lepkavých výběžků stahujících či fixních ok, výběžků produkující toxiny či trojrozměrných lepkavých sítí, kterými chytá kolem se pohybující kořist. Celková velikost těla může být několik málo mikronů tak i mnoho metrů čtverečních.

Jako příklad uvedu - Dactylella gampsospora Triposporina quadridens Na specializovaných hyfách - nosičích (sporangioforech, konidioforech) těchto hub lze často nalézt nepohlavní spory, které mohou být jedno- nebo vícebuněčné. Mohou být obaleny mukózní vrstvou, která rovněž někdy može fungovat jako pasti Jako příklad uvedu - Dactylella gampsospora Triposporina quadridens

Dactylella gampsospora konidiofory (c) s makrokonidiemi (k), konidiofory (mc) s mikrokonidiemi (mk) a klíčící a anastomózující makrokonidie (kk). Dactylella gampsospora

Triposporina quadridens konidie s rameny (k), hyfy (h) s lepkavými nespecifickými výběžky a chycenými amébami, vyplňovanými trávicími hyfami. Triposporina quadridens

Proces chycení kořisti Většina lovených organismů má dobře vyvinuty chemoreceptory (typickým příkladem jsou háďátka), kterými se řídí při vyhledávání potravy. Tohoto faktu dovedou houby velmi dobře využít tím, že produkují pastmi a v menší míře i myceliem chemické atraktanty, které kořist přitahují. Jakmile dojde ke kontaktu kořisti s pastí predátora, nastává další fáze. Využitím navázaní lektinů houby na povrchové struktury kořisti, nicméně není jediný Pomocí buněk produkujících toxin, který kořist ochromí a znemožní jí tím únik.

Ekologie dravých hub Lze nalézt nejčastěji v půdním humusu nebo v tlejícím dřevě či listí, mnoho z nich je i vodních. Běžnou kořistí predátorů jsou organismy do velikosti zhruba 100 mikrometrů - prvoci (hlavně různé améby), vířníci, háďátka, někdy rovněž chvostoskoci, klanonožci, želvušky nebo i drobní roztoči.

Drtivá většina predátorů není ve své výživě striktně vázána na kořist - její výskyt může být do jisté míry náhodný a houbě by se mohlo silně nevyplatit spoléhání se na její nepřetržitý dostatek (anebo absenci dlouhodobého nedostatku). Proto všichni houboví predátoři jsou do větší či menší míry schopni typické saprotrofní výživy, která je u hub vývojově původní. Velmi často jeden jedinec využívá současně oba způsoby získávání energie (převaha toho kterého způsobu je závislá na přítomnosti kořisti v prostředí a rovněž na přítomnosti saprofytických kompetitorů).

Praktické využití dravých hub komerční Arthrobotrys superba – proti fytofágní hádáťkům např.: Royal 350 – proti hádátkům na rajčatech a okurkách Royal 300 – pěstírny hub Arthrobotrys flagrans – proti parazitickým střevním hlístům hovězího dobytka

Pokud Vás tato prezentace zaujala zkus te….. www.masozravky.com/rody/houba/DraveHouby Tyto stránky vznikly na základě příspěvků, publikovaných v roce 1999 v časopise Živa. Jejich cílem je přiblížit z několika úhlů pohledu zvláštní skupinu organismů s neobvyklým způsobem života