Seminární práce Předmět: Rybářská mykologie Obor: Rybářstí Jméno: Lukáš Borozidis Ročník: pátý

DRAVÉ HOUBY háďátko chycené do škrtících ok Arthrobotrys anchonia

Taxonomie Dravé houby jsou formální skupinou bez jakýchkoliv taxonomických souvislostí. patří do oddělení Eumycota Patří jsem rody - Zoopage Acaulopage Cystopage Stylopage Zoophagus Lecophagus Cephaliophora a mnohé další

Jak si představit typického houbového predátora? Dactylaria brochopaga škrtící oko s chycenou kořistí

Je to organismus, složený z jednotlivých větvených látek propojených mikroskopických vláken, na kterých se vyskytují pasti, v podobě lepkavých výběžků stahujících či fixních ok, výběžků produkující toxiny či trojrozměrných lepkavých sítí, kterými chytá kolem se pohybující kořist. Celková velikost těla může být několik málo mikronů tak i mnoho metrů čtverečních.

Jako příklad uvedu - Dactylella gampsospora Triposporina quadridens Na specializovaných hyfách - nosičích (sporangioforech, konidioforech) těchto hub lze často nalézt nepohlavní spory, které mohou být jedno- nebo vícebuněčné. Mohou být obaleny mukózní vrstvou, která rovněž někdy može fungovat jako pasti Jako příklad uvedu - Dactylella gampsospora Triposporina quadridens

Dactylella gampsospora konidiofory (c) s makrokonidiemi (k), konidiofory (mc) s mikrokonidiemi (mk) a klíčící a anastomózující makrokonidie (kk). Dactylella gampsospora

Triposporina quadridens konidie s rameny (k), hyfy (h) s lepkavými nespecifickými výběžky a chycenými amébami, vyplňovanými trávicími hyfami. Triposporina quadridens

Proces chycení kořisti Většina lovených organismů má dobře vyvinuty chemoreceptory (typickým příkladem jsou háďátka), kterými se řídí při vyhledávání potravy. Tohoto faktu dovedou houby velmi dobře využít tím, že produkují pastmi a v menší míře i myceliem chemické atraktanty, které kořist přitahují. Jakmile dojde ke kontaktu kořisti s pastí predátora, nastává další fáze. Využitím navázaní lektinů houby na povrchové struktury kořisti, nicméně není jediný Pomocí buněk produkujících toxin, který kořist ochromí a znemožní jí tím únik.

Ekologie dravých hub Lze nalézt nejčastěji v půdním humusu nebo v tlejícím dřevě či listí, mnoho z nich je i vodních. Běžnou kořistí predátorů jsou organismy do velikosti zhruba 100 mikrometrů - prvoci (hlavně různé améby), vířníci, háďátka, někdy rovněž chvostoskoci, klanonožci, želvušky nebo i drobní roztoči.

Drtivá většina predátorů není ve své výživě striktně vázána na kořist - její výskyt může být do jisté míry náhodný a houbě by se mohlo silně nevyplatit spoléhání se na její nepřetržitý dostatek (anebo absenci dlouhodobého nedostatku). Proto všichni houboví predátoři jsou do větší či menší míry schopni typické saprotrofní výživy, která je u hub vývojově původní. Velmi často jeden jedinec využívá současně oba způsoby získávání energie (převaha toho kterého způsobu je závislá na přítomnosti kořisti v prostředí a rovněž na přítomnosti saprofytických kompetitorů).

Praktické využití dravých hub komerční Arthrobotrys superba – proti fytofágní hádáťkům např.: Royal 350 – proti hádátkům na rajčatech a okurkách Royal 300 – pěstírny hub Arthrobotrys flagrans – proti parazitickým střevním hlístům hovězího dobytka

Pokud Vás tato prezentace zaujala zkus te….. www.masozravky.com/rody/houba/DraveHouby Tyto stránky vznikly na základě příspěvků, publikovaných v roce 1999 v časopise Živa. Jejich cílem je přiblížit z několika úhlů pohledu zvláštní skupinu organismů s neobvyklým způsobem života