KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE  E.  t   5.10. 2005.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lineární klasifikátor
Advertisements

Analýza signálů - cvičení
Maloúhlový rozptyl neutronů
Fourierova transformace Filtrování obrazu ve frekvenční doméně
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
Atomová a jaderná fyzika
3.2 Vibrace jader v krystalové mříži.
Konstanty Gravitační konstanta Avogadrova konstanta
Radiální elektrostatické pole Coulombův zákon
Modely atomů.
Elementární částice Leptony Baryony Bosony Kvarkový model
Relace neurčitosti Jak pozorujeme makroskopické objekty?
Základy vlnové mechaniky - vlnění
1 Registrovaná (detekovaná) intenzita Polarizační faktor  22  z =  /2-2   y =  /2 x z Nepolarizované záření.
TMF045 letní semestr 2005/2006 II Časová propagace vlnové funkce na mřížce I. (práce s momentovou reprezentací) (Lekce II)
VÝVOJ PŘEDSTAV O STAVBĚ ATOMU
VII. Neutronová interferometrie II. cvičení KOTLÁŘSKÁ 7. DUBNA 2010 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
Jak vyučovat kvantové mechanice?
Teorie relativity VŠCHT Praha, FCHT, Ústav skla a keramiky Motivace: Elektrony jsou již u relativně malých energií relativistické (10 keV). U primárních.
Tato prezentace byla vytvořena
Jak pozorujeme mikroskopické objekty?
Shrnutí z minula Heisenbergův princip neurčitosti
Zpomalování v nekonečném prostředí s absorpcí
Elektron v periodickém potenciálovém poli - 1D
Pojem účinného průřezu
Kmity HRW kap. 16.
Geometrické znázornění kmitů Skládání kmitů 5.2 Vlnění Popis vlnění
I. Měřítka kvantového světa Cvičení
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Str. 1 TMF045 letní semestr 2006 IX Vlnová funkce jako pravděpodobnost ve fázovém prostoru lekce (IX - XI)
Monte Carlo simulace Experimentální fyzika I/3. Princip metody Problémy které nelze řešit analyticky je možné modelovat na základě statistického chování.
© Institut biostatistiky a analýz INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
© Institut biostatistiky a analýz ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA BIOSIGNÁL Ů FREKVENČNÍ SPEKTRUM SPOJITÝCH SIGNÁLŮ.
I. Měřítka kvantového světa Cvičení KOTLÁŘSKÁ 2. BŘEZNA 2011 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
IX. Vibrace molekul a skleníkový jev cvičení
Elektronová struktura atomů
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 22. října 2012.
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
str. 1 TMF045 letní semestr 2006 VI a VII Vlastní řešení Hamiltoniánu s komplexní energií metoda komplexního škálování.
Základy kvantové mechaniky
Mechanika IV Mgr. Antonín Procházka.
IV. KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE E.t   TUNELOVÁNÍ Z RESONANČNÍCH STAVŮ (-ROZPAD)
KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE  E.  t   WIGNER—WEISSKOPFŮV ROZPAD (Abstraktní Andersonův Hamiltonián) III.
SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA ČASOVÝCH ŘAD
VIII. Vibrace víceatomových molekul cvičení
6 Kvantové řešení atomu vodíku a atomů vodíkového typu 6.2 Kvantově-mechanické řešení vodíkového atomu … Interpretace vlnové funkce vodíkového atomu.
5.4 Časově nezávislá Schrödingerova rovnice 5.5 Vlastnosti stacionární vlnové funkce 5.6 Řešení Schrödingerovy rovnice v jednoduchých případech Fyzika.
5.6 Řešení Schrödingerovy rovnice v jednoduchých případech … Částice v jednorozměrné nekonečně hluboké pravoúhlé potenciální jámě Částice v.
III. Tepelné fluktuace: lineární oscilátor Cvičení KOTLÁŘSKÁ 12. BŘEZNA 2014 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
KVANTOVÁ MECHANIKA. Kvantová mechanika popisuje pohyb v mikrosvětě vlnový charakter a pravděpodobnost výskytu částice rozdílné rovnice a zákony od klasické.
Molekulová fyzika 2. Sada pomocných snímků „Teplota“
Harmonický oscilátor – pružina pružina x pohybová rovnice počáteční podmínky řešení z počátečních podmínek dostáváme 0.
Gravitační pole – princip superpozice potenciál: v poloze [0,0] v poloze [1,0.25]
Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY DIFERENCIÁLNÍ POČET VE FYZICE.
Elektronový obal atomu
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 4. listopadu 2013.
ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
Chaos (nejen) v jádrech
KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE E.t  
Kmity HRW2 kap. 15 HRW kap. 16.
III. Tepelné fluktuace: lineární oscilátor Cvičení
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY (ČASOVÉ ŘADY)
změna tíhové potenciální energie = − práce tíhové síly
V. KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE E.t   TUNELOVÁNÍ Z RESONANČNÍCH STAVŮ (GREENOVY FUNKCE)
Rozdělení pravděpodobnosti
Tuhé těleso Tuhé těleso – fyzikální abstrakce, nezanedbáváme rozměry, ale ignorujeme deformační účinky síly (jinými slovy, sebevětší síla má pouze pohybové.
Gravitační pole Potenciální energie v gravitačním poli:
Transkript prezentace:

KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY a RELACE  E.  t  

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 2  E.  t   Bohr Landau& Peierls Landau&Lifshitz Fock&Krylov Aharonov&Bohm Aharonov&al. instrumentalisté Schrödingerův obraz dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvazistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov Heisenbergův obraz no comment Mandelstam&Tamm formalisté :

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 3  E.  t   Bohr Landau& Peierls Landau&Lifshitz Fock&Krylov Aharonov&Bohm Aharonov&al. instrumentalisté Schrödingerův obraz dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvazistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov Heisenbergův obraz no comment Mandelstam&Tamm formalisté :

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 4  E.  t   Bohr Landau& Peierls Landau&Lifshitz Fock&Krylov Aharonov&Bohm Aharonov&al. instrumentalisté Schrödingerův obraz dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvasistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov Heisenbergův obraz no comment Mandelstam&Tamm formalisté : UČEBNICOVÝ POSTUP vlastně jen interpretace vztahu

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 5  E.  t   Bohr Landau& Peierls Landau&Lifshitz Fock&Krylov Aharonov&Bohm Aharonov&al. instrumentalisté Schrödingerův obraz dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvazistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov Heisenbergův obraz no comment Mandelstam&Tamm formalisté :

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 6  E.  t   Bohr Landau& Peierls Landau&Lifshitz Fock&Krylov Aharonov&Bohm Aharonov&al. instrumentalisté Schrödingerův obraz dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvasistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov Heisenbergův obraz no comment Mandelstam&Tamm formalisté : FYSIKÁLNÍ POSTUP relace neurčitosti souvisejí s principem komplementarity ten je výrazem vztahu systému k okolí – měřicímu přístroji proto... instrumentalisté To je samostatné thema

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 7  E.  t   Bohr Landau& Peierls Landau&Lifshitz Fock&Krylov Aharonov&Bohm Aharonov&al. instrumentalisté Schrödingerův obraz dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvazistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov Heisenbergův obraz no comment Mandelstam&Tamm formalisté :

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 8  E.  t   Bohr Landau& Peierls Landau&Lifshitz Fock&Krylov Aharonov&Bohm Aharonov&al. instrumentalisté Schrödingerův obraz dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvazistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov Heisenbergův obraz no comment Mandelstam&Tamm formalisté : FUNDAMENTÁLNÍ POSTUP kvantová dynamika nestacionárních stavů OTÁZKA: rychlost rozpadu připraveného stavu MÍRA: pravděpodobnost přežití NEURČITOSTI jsou tím definovány sekundární pojem

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 9  E.  t   … není dobře prosazovat apriorní představy

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 10 KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY Greenova funkce amplituda přežití Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvazistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 11 KVAZISTACIONÁRNÍ STAVY Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE dává:. Rabiho oscilace (v diskrétním spektru) rozpad kvazistacionárních stavů (ve spojitém spektru) Fock&Krylov "Greenova funkce" amplituda přežití pravdě- podobnosti NEURČITOST ENERGIE dána jen počátečním stavem je mírou jeho stacionárnosti nezávisí na čase (integrál pohybu)

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 12 Krátkočasový rozvoj Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Taylorův rozvoj podle času? Greenova funkce amplituda přežití

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 13 Krátkočasový rozvoj Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Taylorův rozvoj podle času? Greenova funkce amplituda přežití

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 14 Krátkočasový rozvoj Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Taylorův rozvoj podle času? Odečteme mean field Greenova funkce amplituda přežití

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 15 Krátkočasový rozvoj Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Taylorův rozvoj podle času? Odečteme mean field Greenova funkce amplituda přežití malá vložka se zavedením těch vektorů podle minulého semináře

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 16 Krátkočasový rozvoj Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Taylorův rozvoj podle času? Odečteme mean field Renormalisovaný rozvoj Greenova funkce amplituda přežití malá vložka se zavedením těch vektorů podle minulého semináře Mean Field evoluce  kvant. fluktuace Taylor rozklad do základních směrů odchylky

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 17 Krátkočasový rozvoj pro Greenovu funkci Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Krátkočasový rozvoj GF Greenova funkce K INTERPRETACI z počátku energie je "mean field" … částice reaguje na bezčasové stř. pole, fluktuace ještě neměly čas se zformovat amplituda kvadraticky klesá: vektor se otáčí s úhlovou rychlostí jen pro tyto počáteční časy se uplatní neurčitost energie, jak bychom si představovali

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 18 Krátkočasový rozvoj pro Greenovu funkci... školská "přesná" definice neurčitosti energie se hodí jen při krátkých časech a s dobou života stavu nemá nic společného

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 19 Zavedení spektrální hustoty a Krylovova representace Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Krátkočasový rozvoj GF JINAK: Rozklad do vlastních funkcí … Spektrální hustota Greenova funkce

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 20 Zavedení spektrální hustoty a Krylovova representace Schrödingerův obraz: EVOLUCE VLNOVÉ FUNKCE Krátkočasový rozvoj GF Rozklad do vlastních funkcí … Kompaktní vyjádření pomocí spektrální hustoty Krylovova identita spektrální hustota Greenova funkce

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 21 Vlastnosti spektrální hustoty -- universální Fourierova transformace tam a zpět Výraz pro spektrální hustotu explicitní (definice) invariantní Dvě základní vlastnosti … a NIC víc 12 nezáporná sumační pravidlo Výpočet momentů (vlastně kumulantů)

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 22 Vlastnosti spektrální hustoty – universální II. Lineární transformace roztažení centrum normování A

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 23 Vlastnosti spektrální hustoty – universální II. Lineární transformace Nejobecnější vztah komplementarity energie -- čas

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 24 Vlastnosti spektrální hustoty – universální II. Lineární transformace Nejobecnější vztah komplementarity energie -- čas

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 25 Vlastnosti spektrální hustoty – universální II. Lineární transformace Nejobecnější vztah komplementarity energie -- čas Krátkočasový rozvoj naposled

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 26 Vlastnosti spektrální hustoty – universální II. Lineární transformace Nejobecnější vztah komplementarity energie -- čas Krátkočasový rozvoj naposled

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 27 Vlastnosti spektrální hustoty – universální II. Lineární transformace Nejobecnější vztah komplementarity energie -- čas Krátkočasový rozvoj naposled o.k.

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 28 Zavedení spektrální hustoty a Krylovova representace... převedení GF na spektrální hustotu --- dá se lépe porozumět... nízké momenty se Fourierovou transformací přenášejí do krátkých časů. Neurčitost energie je 2. moment spektr. hustoty.

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 29 Dlouhé časy závisí jen na, ne na specifických podrobnostech Hamiltoniánu/vln. funkcí … … ale na celém průběhu, každé podrobnosti funkčního tvaru, singularitách Rozdělíme na příspěvek spojitého a diskrétního spektra: (další matem. šílenství pominu) DVA ZÁKLADNÍ REŽIMY nemá limitu při má nulovou limitu při

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 30 Dlouhé časy závisí jen na, ne na specifických podrobnostech Hamiltoniánu/vln. funkcí … … ale na celém průběhu, každé podrobnosti funkčního tvaru, singularitách Rozdělíme na příspěvek spojitého a diskrétního spektra: (další matem. šílenství pominu) DVA ZÁKLADNÍ REŽIMY nemá limitu při ekvidistantní energie periodická funkce perioda … vzdálenost hladin nesouměřitelné energie vícenásobně periodická funkce ( A. Sommerfeld) téměř periodická funkce (Harald Bohr bratr ) má nulovou limitu při

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 31 Dlouhé časy závisí jen na, ne na specifických podrobnostech Hamiltoniánu/vln. funkcí … … ale na celém průběhu, každé podrobnosti funkčního tvaru, singularitách Rozdělíme na příspěvek spojitého a diskrétního spektra: (další matem. šílenství pominu) DVA ZÁKLADNÍ REŽIMY nemá limitu při ekvidistantní energie periodická funkce perioda … vzdálenost hladin nesouměřitelné energie vícenásobně periodická funkce ( A. Sommerfeld) téměř periodická funkce (Harald Bohr bratr ) má nulovou limitu při tzv. lemma Riemann -- Lebesque

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 32 Dlouhé časy závisí jen na, ne na specifických podrobnostech Hamiltoniánu/vln. funkcí … … ale na celém průběhu, každé podrobnosti funkčního tvaru, singularitách Rozdělíme na příspěvek spojitého a diskrétního spektra: (další matem. šílenství pominu) DVA ZÁKLADNÍ REŽIMY nemá limitu při ekvidistantní energie periodická funkce perioda … vzdálenost hladin nesouměřitelné energie vícenásobně periodická funkce ( A. Sommerfeld) téměř periodická funkce (Harald Bohr bratr ) má nulovou limitu při tzv. lemma Riemann -- Lebesque neříká nic o rychlosti konvergence k nule

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 33 Dlouhé časy … rozpad stavu je možný jen ve spojitém spektru

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 34 Rozpadový zákon Zatím jsme uvažovali amplitudu (pravděpodobnosti) přežití stavu Příslušná pozorovatelná je však sama pravděpodobnost přežití ROZPADOVÝ ZÁKON Hustota pravděpodobnosti rozpadu za jednotku času Kdyby platilo, pak rozpadový zákon by byl To je známý radioaktivní rozpad, monomolekulární luminiscence, … Proto je to centrální případ a náš úkol bude zejména najít podmínky a meze platnosti tohoto Wigner-Weisskopfova rozpadu Rozpadový zákon pomocí spektrální hustoty autokorelační funkce

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 35 Rozpadový zákon... můžeme pokračovat s GF a hledat rozpadové zákony pro modelové spektr. hustoty

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 36 Modelové příklady: názorné představy TUNELOVÁNÍ (  -ROZPAD)... bariera v reálném prostoru odděluje konečnou a nekonečnou oblast FERMIHO ZLATÉ PRAVIDLO … diskrétní hladina je slabě vázána na překrývající kontinuum stavů A(E)A(E) A(E)A(E) bod větvení resonance A(E)A(E) bod větvení resonance

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 37 Modelové příklady: úvodní poznámky JEDNOTKY … vlastně na nich nezáleží, ale pro názornost volím jednotky vhodné pro GF v CM energie1 eV 1,602  J čas1 fs 1,000  s  0,6582~ eV.fs 1,055  J.s

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 38 Modelové příklady: úvodní poznámky JEDNOTKY … vlastně na nich nezáleží, ale pro názornost volím jednotky vhodné pro GF v CM energie1 eV 1,602  J čas1 fs 1,000  s  0,6582~ eV.fs 1,055  J.s délka 1 nm 1,000  m c 299,8 nm/fs 2,998  10 8 m/s  1/137,0 meme 5,685 9,109  kg e' 2 1,440 2,306  J.m

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 39 Modelové příklady: úvodní poznámky STACIONÁRNÍ STAV (VLASTNÍ FUNKCE) v sumě zůstane jen jeden člen: "VZOROVÁ" SPEKTRÁLNÍ HUSTOTA (model) … mám na mysli elektron hluboko v pásu, dosti silné interakce, např. el – ph pěkný fit na Lorentzovku: kvazičástice 22 2w2w celkový pohledvýřez hrana pásu: bod větvení asymetrie: komplexní renorm. konst.

Seminář o základech kvantové fyziky Brno 2005/6 40 Modelové příklady: přehled Postup: zvolíme modelovou spektrální hustotu A(E). K ní dopočteme Fourierovou transformací G(t) a W(t). Volba spektrální hustoty: základní vlastnosti 1, 2, k tomu zjednodušení 3 I. Spojité modely Čistá Lorentzova sp. hustota Model kvazičástice – kompensovaná Lorentzova hustota Gaussova sp. hustota Obdélníková hustota – koncové body (body větvení) II. Diskrétní modely Obdélníkový hřeben Termodynamická limita 12 nezáporná sumační pravidlo 33´ sudáje reálná (bez fázových faktorů) Pro jednoduchost  = 1