JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA Bc. Michaela Nožičková

OSNOVA Základní informace Evropská kolonizace Britové v Jižní Africe Počátky apartheidu Reakce Afričanů na apartheidní segregační politiku Vrchol afrikánského nacionalismu Konec apartheidu Důsledky pádu apartheidu Řešení problémů Shrnutí Zdroje

1. Základní informace o JAR Hlavní město: Pretoria (výkonná moc) Kapské město (zákonodárná moc) Bloemfontein (soudní moc) Rozloha: 1 219 912 km² (24. na světě) Počet obyvatel: 49,3 mil (26. na světě) Jazyk: angličtina, afrikánština Vznik: 31. 5. 1910 Státní zřízení: republika (1961) Správní členění: 9 provincií Forma vlády: parlamentně prezidentská Hlava státu: Jacob Zuma, 2009 Jacob Zuma

2. Evropská kolonizace 1488: Bartolomeo Diaz doplul jako první Evropan k břehům dnešního Kapska Přelom 16. – 17. st.: první osadníci Holanďané (tzv. Búrové) Konec 17. st. (1688): příliv francouzských Hugenotů, Němců - počátky budoucí segregace – místní obyvatelé byli otroky na farmách holandských a francouzských přistěhovalců z Kapska, docházelo k zabírání půdy a zotročování místních obyvatel 1795: Velká Británie obsadila Kapsko, 1806 definitivně

3. Britové v Jižní Africe 1807: zákaz obchodu s otroky, zákaz přívozu otroků 1833: zrušení otroctví Reakce Búrů: vznik republik Transvaal (1852) a Oranžský svobodný stát (1854) BÚRSKÉ VÁLKY: války za svobodu mezi Búry a VB 1. búrská válka (1880-1881): násilné připojení Búrů k VB, vítězství Búrů, VB musí akceptovat búrskou samosprávu 2. búrská válka (1899 – 1902): Búrové odmítli vydat občanství, a tím i některá práva VB, vítězství VB, zánik búrských republik

31.5. 1910 vznik Jihoafrické unie - statut brit. dominia - politická práva, která byla založená na majetkovém a vzdělanostním censu, měli pouze bílí muži v Kapsku (bílé ženy 1931), zámožnější Afričané a míšenci - 1911: zákon, který vymezoval určitá pracovní místa jen pro bílé dělníky - 1913: zákon o půdě domorodců – rozdělení půdy podle rasového klíče: na 8% té nejhorší půdy v jižní Africe vznikly rezervace pro Afričany, zbytek půdy připadl Búrům - Afričané si nesměli kupovat ani pronajímat půdu mimo pro ně vyčleněné oblasti, nesměli stávkovat, sloužit v ozbrojených silách

4. Počátky apartheidu 1948: u moci Národní strana s koncepcí odděleného vývoje jednotlivých ras = apartheid Tvůrci apartheidu: Daniel F. Malan, Johannes G. Strijdom, Henrik F. Verwoerd - odsuzovali snahy o zrovnoprávnění černochů s bílými usedlíky a požadovali přísné vymezení hranic mezi bílými a barevnými Daniel F. Malan (1948-54) Johannes G. Strijdom (1954-58) Henrik F. Verwoerd (1958-66)

40. – 50. léta: institualizace dlouho přetrvávající rasové diskriminace Zákon o zákazu smíšeného manželství Zákon o kvalifikované práci ve stavebním průmyslu pouze pro bílé dělníky Zákon o omezení možnosti získání vzdělání pro Afričany Zákon o registraci obyvatelstva - o rozdělení obyvatelstva do rasových kategorií vyznačených v průkazech totožnosti - 4 rasové skupiny: bílé, „barevné“, černé a asijské Zákon o stanovení území pro jednotlivé skupiny obyvatel - o odsunu černochů do rezervací (tzv. bantustany)

5. Reakce Afričanů na apartheidní segregační politiku 1949 vznik Afrického národního kongresu (ACN)– stávky, demonstrace Červen 1955 Kliptown poblíž Johannesburgu: Lidový kongres přijal Chartu svobody: - všichni obyvatelé Jihoafrické unie bez rozdílu etnické příslušnosti si jsou rovni, Jižní Afrika patří všem 1960 události v Sharpeville - ACN založil Panafrický kongres - demonstrace proti nošení průkazů - symbol brutality apartheidu - OSN požadovala po vládě Jihoafrické unie, aby zavedla rasovou rovnoprávnost

6. Vrchol afrikánského nacionalismu Poč. 60. let: vyostření konfliktu Jihoafrické unie s VB, která kritizovala režim apartheidu 31. 5. 1961 vyhlášení republiky premiérem Verwoerdem - zrušení posledních ústavních svazků s VB - afrikánský nacionalismus dosáhl vrcholu 1963 zatčeni členové protiapartheidních bojovných organizací, včetně Nelsona Mandely 1970 Zákon o občanství v domovinách - plány na postupné přesídlení Afričanů (více než 4 miliony ), kteří do té doby žili v bělošské zóně, do rezervací

Červen 1976 události v Sowetu: - nedostatečné financování černošského školského systému a nízká úroveň vzdělávání černochů - studentská demonstrace proti rozhodnutí vlády, aby se učilo v afrikánštině, tedy jazyku vládnoucí bílé menšiny s búrskými předky - policie střílela do neozbrojených studentů - studentský protest vyústil ve vzpouru (566 mrtvých černochů) Jedna z prvních obětí Henry Pieterson

7. Konec apartheidu 80. léta: vzrůstá nespokojenost černochů, útoky na policejní stanice zavedena cenzura 1988 zadrženo 30 000 lidí bez soudního příkazu, tisíce z nich umučeny Bothova vláda modernizuje apartheid: - změna ústavy, která zaručovala účast v parlamentu barevným a Indům – obyvatelé, kteří dosud neměli žádná práva Prezident Pieter W. Both (1978-89)

1989 nový prezident Frederik W 1989 nový prezident Frederik W. de Klerk – postupné rušení diskriminačních zákonů 1990: - zrušen zákonný aparát apartheidu - po 27 letech propuštěn Nelson Mandela 1993: - skončila nadvláda bělošské menšiny v JAR - Jižní Afrika se stává jednotným, suverénním a demokratickým státem - v ústavě jsou zakotvena veškerá lidská práva pro všechny obyvatele bez rozdílu rasy, náboženství a pohlaví, včetně volebního práva pro občany starší osmnácti let 1994: - 1. všerasové volby – vládne levicově a panafricky orientovaný Africký národní kongres zastupující především zájmy domorodé africké většiny - 1. černošský prezident Nelson Mandela

Nelson Mandela (1994-98)

8. Důsledky pádu apartheidu Vysoká kriminalita – brutální vraždy bílé menšiny, krádeže, ozbrojená přepadení, únosy, znásilnění Rasové důsledky – tzv. dobrovolný apartheid - rasismus v zemi přetrvává a bývá obrácen vůči dnešní bílé menšině (v oblasti ekonomické, obchodní, školské) Pozitivní diskriminace – zvýhodňování černého obyvatelstva Chudoba – velké rozdíly mezi městy a vesnicemi Ekonomická krize – kvůli narůstající kriminalitě emigrace bílých (od 1994 opustilo JAR 2 mil. bělochů), kteří drží hlavní pilíře velkého podnikání

9. Řešení problémů 1994 Program na obnovu a rozvoj (RDP) – tzv 9. Řešení problémů 1994 Program na obnovu a rozvoj (RDP) – tzv. Bílá kniha: vymezila všechny problémy, kterým musí země čelit

1996 Politika růstu, zaměstnanosti a přerozdělování - cílem bylo zajistit pravidelný růst ekonomiky, snížit rozpočet a daně, liberalizace obchodu, tvorba pracovních míst - výsledek: zvýšení nezaměstnanosti pokles růstu ekonomiky Ekonomická emancipace černých - zapojení černých Jihoafričanů do ekonomiky s cílem vytvořit novou černou střední třídu - snaží se přetransformovat ekonomiku takovým způsobem, aby reprezentovala demografické zastoupení v zemi

10. Shrnutí 16. – 17. st.: první osadníci Holanďané (Búrové) 1806: Velká Británie – 1910 Jihoafrická unie 1948: Národní strana – politika apartheidu: - obyvatelstvo rozděleno do 4 ras: bílé (potomci holandských, německých a francouzských osad), barevné (lidé smíšeného původu), černé (Afričani), indické (Asiaté) - běloši separují a omezují černochy 1949: Africký národní kongres, Charta svobody (všichni jsou si rovni) 1961: vznik Jihoafrické republiky – vrchol apartheidu 1990: zrušen zákonný aparát apartheidu 1994: 1. všerasové volby, 1. černošský prezident Nelson Mandela

11. Zdroje HULEC, OTAKAR. Dějiny Jižní Afriky. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1997. 345 s. LACINA, KAREL. Nejnovější dějiny Afriky. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1987. 820 s. PECH, LUKÁŠ. Diplomová práce. Mezirasové vztahy v Jihoafrické republice po pádu apartheidu. Olomouc, Univerzita Palackého, 2009. 95 s. www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie.../jihoafricka_republika