www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín VY_32_INOVACE_39_19 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Architektura 20.století Téma Tematická oblast Název Soudobá architektura a její vývoj III. – organická architektura – plasticizmus  Autor Ing. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročník říjen 2013, stavebnictví , 3. ročník Anotace soudobá architektura – organická architektura – plasticizmus  Přínos/cílové kompetence seznámit žáky se soudobou architekturou www.zlinskedumy.cz

je to moderní architektonický styl. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS  CÍLE KAPITOLY CÍLE KAPITOLY je to moderní architektonický styl. k hlavním tvůrcům patří Le Corbusier, architekt tím reagoval na přílišnou jednotvárnost funkcionalistických staveb. 

RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS  RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.

na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny. KLÍČOVÁ SLOVA ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS  ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU   ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny. KLÍČOVÁ SLOVA Bruselský styl je vžitý název pro výtvarný styl, uplatňující se v architektuře a užitém umění v Československu na konci 50., v 60. a 70. letech 20. století.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS  ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled. Velké mostní stavby se přizpůsobily přírodním liniím hor.

HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: FRANK LLOYD WRIGHT 1869-1959 ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  FRANK LLOYD WRIGHT 1869-1959 Vila nad vodopádem - Kaufmannova vila na řece Bear Run 1936; zdůrazňuje víc než kterákoli jiná stavba možnosti organické architektury; tvarová redukce – postup mezinárodního stylu; stavbu dramaticky začlenil do krajiny, vodopád je přímo její součástí Guggenheimovo muzeum v NY (1956 -1959) - spirálová konstrukce [9] 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   Frank Lloyd Wright (8. června 1867 – 9. dubna 1959) byl jedním z nejvýznamnějších amerických architektů. Narodil jako první dítě Williama Careyho Wrighta a Anny Lloyd Jones-Wrightové. Po studiích na wisconsinské univerzitě v Madisonu odjel Wright v roce 1889 do Chicaga. Zde pracoval nejprve pro Josepha Lymana Silsbeea a později se angažoval v architektonické firmě Adler & Sullivan, až si nakonec v roce 1893 otevřel svou vlastní praxi.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS VILA NAD VODOPÁDEM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM  Guggenheimovo muzeum čili The Solomon R. Guggenheim Museum v New Yorku je jedna z nejznámějších galerií moderního umění. Stojí na rohu Páté Avenue a 89. Street, mezi Central Park a East River v horním Manhattanu.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM  Muzeum založila a od roku 1937 spravuje nadace Solomon R. Guggenheima a Guggenheimovy sbírky tvoří jeho základ. Z podnětu pozdější ředitelky muzea H. von Rebay začal Guggenheim počátkem 30. let sbírat moderní umění. Nakoupil díla Vasilije Kandinského a mnoha dalších, roku 1937 založil Guggenheimovu nadaci (Solomon R. Guggenheim Foundation) na podporu moderního umění a roku 1939 otevřel v New Yorku Museum of Non-Objective Art, kde zpřístupnil své sbírky..

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM  Roku 1943 pověřil architekta Frank Lloyd Wrighta, aby navrhl novou budovu muzea. Na projektu spolupracoval konstruktér českého původu Jaroslav Josef Polívka, který vyřešil konstrukci stoupající rampy ve volném prostoru bez nutnosti podpory sloupů. Dnešní Guggenheimovo muzeum bylo postaveno teprve po Wrightově smrti v letech 1956-1959.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS GUGGENHEIMOVO MUZEUM 

LE CORBUSIER 1887-1969 HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  LE CORBUSIER 1887-1969 poutní kaple Notre-Dame-du-Haut v Ronchamps [10] 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS POUTNÍ KAPLE NOTRE-DAME-DU-HAUT V RONCHAMPS  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS POUTNÍ KAPLE NOTRE-DAME-DU-HAUT V RONCHAMPS  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS POUTNÍ KAPLE NOTRE-DAME-DU-HAUT V RONCHAMPS  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS POUTNÍ KAPLE NOTRE-DAME-DU-HAUT V RONCHAMPS  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS POUTNÍ KAPLE NOTRE-DAME-DU-HAUT V RONCHAMPS  

ERICH MENDELSOHN HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  ERICH MENDELSOHN Einsteinova věž v Postupimi

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   ERICH MENDELSOHN (21. března 1887 v Olštýnu - 15. září 1953 v San Francisku, Kalifornie, USA) byl jedním z nejvýznamnějších architektů 20. století. Jeho stavby měly v době svého vzniku značný vliv, patřily mezi hojně publikovaná a živě diskutovaná díla. Mendelsohnovy budovy lze nalézt v Německu, Polsku, Rusku, Norsku, Velké Británii, Izraeli a ve Spojených státech; jedna jeho realizace, obchodní dům Bachner, se nalézá v Ostravě v České republice.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   ERICH MENDELSOHN  Své představy o nové, moderní architektuře rozvíjel na základě důkladné analýzy stávajících podmínek. Svými stavbami nabízí odpovědi na otázky, které se objevují v souvislosti s proměnami stavebních technik a stavebních úkolů a v souvislosti s proměnou společenských a hospodářských struktur.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   ERICH MENDELSOHN  Svým komplexním, tvůrčím přístupem, který stavby v jejich vnějším i vnitřním vyjádření podřizoval urbanistickému umístění a formě ovlivněné kulturní geografií, se jeho tvorba elementárně liší od ostatních proudů moderní architektury. Vzhledem k tomu, že nezaložil žádnou školu, upadl tento přístup, jakož i on sám po předčasné smrti, v zapomnění. Opětovného docenění se mu dostalo opět až v posledních letech..

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS EINSTEINOVA VĚŽ, POSTUPIM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS EINSTEINOVA VĚŽ, POSTUPIM 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OBCHODNÍ DŮM SCHOCKEN,SASKÁ KAMENICE  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS KINO UNIVERSUM, BERLÍN 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS TOVÁRNA NA KLOBOUKY,LUCKENWALDE 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OBCHODNÍ DŮM PETERSDORFF,VRATISLAV 

HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  JÖRN UTZON [UTSON] 1918 - 2008 - dánský umělec, inspirující se organickou architekturou Opera v Sydney – estetika letících střech

HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:   Jørn Utzon (9. dubna 1918, Kodaň - 29. listopadu 2008, Kodaň) byl dánský architekt. Jeho nejslavnější stavbou je budova Opery v Sydney. V okamžiku své smrti byl jediným žijícím architektem, jehož stavba byla zapsána na seznamSvětového kulturního dědictví UNESCO.

HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:   Jeho vítězství v architektonické soutěži o vybudování Opery v Sydney v roce 1957 bylo velkým překvapením. Utzon zaslal do soutěže výkresy, které jen málo překračovaly úroveň předběžných náčrtů. Jeden z porotců Eero Saarinen je ale označil za dílo génia a jediné, které může podpořit.

HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: Přesunul se do Sydney, kde dlouho dohlížel na realizaci svých plánů. Projekt se ale jeho zásluhou i vinou vnějších okolností opakovaně měnil, Utzon se po roce 1965 dostal do konfliktu s novým ministrem veřejných prací Davisem Hughesem, který nakonec přerostl v jeho odjezd z Austrálie. Stavba byla dokončena v jeho nepřítomnosti a otevřena v roce 1973. Za problémy při výstavbě opery mohou být politické otázky, které vedly k nepřiměřeně nízko nastaveným finančním plánům a později k mnohonásobnému překročení rozpočtu. 

HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  Související skandál a pokažená pověst později zabránily Utzonovi v získání dalších velkých zakázek. Navrhl ještě několik menších staveb v Dánsku, vlastní dům na Mallorce a hlavně budovu Kuvajtského národního shromáždění ve městě Kuvajt, ale některé jiné stavby, jako divadlo v Curychu, divadlo v libanonské Džeitě či stadion vsaúdskoarabské Džeddě zůstaly jen na papíře.

HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ: Až po přelomu století získal Pritzkerovu cenu za rok 2003, čestné občanství Sydney a čestný doktorát a také Australský řád. Dne 29. června 2007 zapsalo UNESCO Operu v Sydney na seznam Světového kulturního dědictví, což se jinému žijícímu architektovi u jeho vlastní stavby dosud nepodařilo. Zemřel, ve věku 90 let, 29. listopadu 2008.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY   OPERA V SYDNEY je stavba navržená v roce 1956 dánským architektem Jørn Utzonem. Nachází se v australském městě Sydney. V roce 1956 byla vládou Nového Jižního Walesu vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na operní budovu. Podle zadání měla budova disponovat jedním velkým sálem pro 3000 diváků a jedním menším pro 1200 diváků. Do soutěže bylo zasláno 233 návrhů z 23 zemí. V soutěži zvítězil návrh v té době nepříliš známého dánského architekta Jørn Utzona.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY   Stavba se potýkala s mnoha problémy, ať už technického, ale i politického rázu. Sám Utzon se na stavbě přestal podílet v roce 1966, pro neustálé spory s vládou Nového Jižního Walesu. Stavba byla svěřena australským architektům, kteří ne vždy respektovali Utzonovy projekty, což se projevilo obzvláště na interiérech. Původní rozpočet 7 000 000 australských dolarů byl mnohonásobně překročen, náklady se vyšplhaly až na 102 miliónů. Stavba byla dokončena v roce 1973.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY   V červenci 2005 byla budova zařazena na seznam australského kulturního dědictví. 29. června 2007 zapsalo UNESCO Operu v Sydney na seznam Světového kulturního dědictví. Jedná se o první stavbu zapsanou na tento seznam ještě za autorova života. Stavba se stala nejznámějším atributem Australie, známém po celém světě. Její architektonické hodnoty jsou uznávány trvale a bez jakýchkoliv pochyb. Její místo v dějinách světové kultury je neotřesitelné.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS OPERA V SYDNEY  

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  ALVAR AALTO 1898-1976 - Protituberkulózní sanatorium v Piamu ve Finsku (1929–1933) -  krajina je součástí návrhu a součástí stavby jsou i otevřené terasy a slunce; velké balkóny a okna    - toužil po integrované architektuře; vřadit stavbu do kontextu krajiny, klimatu, materiálových zdrojů a strukturálních technik + přizpůsobit ji lidským potřebám 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ:  ALVAR AALTO 1898-1976 - Protituberkulózní sanatorium v Piamu ve Finsku (1929–1933) -  krajina je součástí návrhu a součástí stavby jsou i otevřené terasy a slunce; velké balkóny a okna    - toužil po integrované architektuře; vřadit stavbu do kontextu krajiny, klimatu, materiálových zdrojů a strukturálních technik + přizpůsobit ji lidským potřebám 

HUGO ALVAR HENRIK AALTO ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HLAVNÍ SVĚTOVÍ PŘEDSTAVITELÉ   HUGO ALVAR HENRIK AALTO  (3. února 1898 – 11. května 1976) byl finský architekt. Od funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, stávající se součástí okolí a využívající kvalit přírodních materiálů (tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 1929–1930; Villa Mairea, 1938-1939, radnice,1950–1952, a sídliště v Säynätsalu; kulturní komplex Finlandia v Helsinkách, 1952–1957); a Helsinskou technickou univerzitu v Espoo, 1949–1974. Věnoval se projektům velkých stavebních celků (1940projekt experimentálního města, 1943 plán nového centra v Oulu). Navrhoval také nábytek.

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS AALTO UNIVERSITY OTANIEMI CAMPUS LIBRARY OCTOBER 7 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS AALTO UNIVERSITY OTANIEMI CAMPUS LIBRARY OCTOBER 7 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS AALTO UNIVERSITY OTANIEMI CAMPUS LIBRARY OCTOBER 7 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HELSINKI UNIVERSITY OF TECHNOLOGY AUDITORIUM

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS HELSINKI UNIVERSITY OF TECHNOLOGY MAIN BUILDING

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS VILLA KOKKONEN

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS VILLA TAMMEKANN 2007 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS PAIMIO SANATORIUM2

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS PAIMIO SANATORIUM2

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS PAIMIO SANATORIUM2

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS PAIMIO SANATORIUM2

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS FINLANDIA HALL 

Vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce organické architektury – plasticismu ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS SAMOSTATNÝ ÚKOL SAMOSTATNÝ ÚKOL Vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce organické architektury – plasticismu U každého architekta napište alespoň jedno jeho dílo

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS SHRNUTÍ KAPITOLY SHRNUTÍ KAPITOLY zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled. velké mostní stavby se přizpůsobily přírodním liniím hor. plasticismus spojovala s brutalismem materiálová věrnost, nicméně architektonické pojetí bylo zcela protichůdné. na fantazijní až sochařskou architekturu z univerzálně tvarovaného stavebního materiálu, jakým je surový beton, navazoval plasticizmus

ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ SOUDOBÁ ARCHITEKTURA – ORGANICKÁ ARCHITEKTURA – PLASTICIZMUS KRESBY A FOTOGRAFIE KRESBY A FOTOGRAFIE: HAAS, Felix. Architektura 20. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1980. ISBN 14-706-80. S. 315. GÖSSEL, Peter; LEUTHÄUSER, Gabriele. Architektura 20. století. Praha : Slovart, 2003. ISBN 3-8228-2568-9. KRIER, Léon. James Stirling: Buildings and projects 1950-1974. [s.l.] : Verlag Gerd Hatje, 1975. GIROUARD, Mark. Big Jim - The Life and Work of James Stirling. London : Verlag Gerd Hatje, 1998.