Postupy při hodnocení zdravotních rizik Sylva Rödlová František Kožíšek 3. LF UK, Praha; III. ročník VZ, ZS 2014

Co je to riziko? Nebezpečí vzniku škody, poškození, ztráty nebo nezdaru při podnikání… … tradičně spojeno s hospodářskými (ekonomickými) aktivitami V hygieně nejde o tradiční pojem, protože dlouhou dobu se uvažovalo v kvalitativních pojmech (závadnost x nezávadnost) nebo v subjektivně vyjádřených semikvantitativních pojmech „malé“ – „střední“ – „vysoké“ riziko Přechod od kvalitativního ke kvantitativnímu hodnocení…

Historické souvislosti “...výskyt nemocí v lidské populaci je ovlivněn kvalitou vzduchu, vody a jídla, dále polohou sídliště a životním stylem....” starověký řecký lékař Hippokrates (460-377 př.n.l.) „Corpus Hippocraticum“ “My Atéňané osobně přijímáme politická rozhodnutí a předkládáme je k řádné diskusi. Je špatné vrhnout se do akce předtím, než jsou její možné důsledky řádně prodebatovány.... Jsme schopní předtím, než podstoupíme riziko, zhodnotit jeho závažnost. Kdo tak nečiní, stává se hrdinou z nevědomosti. Ale ten, kdo chce být zván hrdinou po právu, musí znát dobře strasti i slasti života a s hlubokým porozuměním přijímat věci, jež přijdou..... Z Periklovy pohřební řeči z Thucydidovy’ „Historie Peloponeské války” (začátek 431 př. n.l.)

Hodnocení (zdravotních) rizik Health Risk Assessment (HRA) 70. a 80. léta 20. století US EPA (United States Environmental Protection Agency) 90. léta WHO, EU i ČR EIA (Environmental Impact Assessment, v ČR od r. 1992) COMMISSION REGULATION (EC) No. 1488/94 of 28 June 1994 laying down the principles for the assessment of risks to man and the environment of existing substances in accordance with Council Regulation (EEC) No. 793/93 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

Hodnocení (zdravotních) rizik v české legislativě Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. veřejné zdraví ochrana a podpora zdraví hodnocení zdravotních rizik autorizace osob (Na základe ustanovení § 80 odst.1 písm. l) zákona c.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonu, ve znění pozdějších předpisu (dále jen zákon) stanovuji k zajištění jednotného postupu krajských hygienických stanic při hodnocení a řízení) zdravotních rizik tyto zásady a postupy. Zákon o chemických látkách č. 350/2011 Sb. hodnocení rizik chemických látek a přípravků Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. hodnocení vlivů na zdraví Zákon č. 262/2006 Sb. - zákoník práce hodnocení rizik při práci (§ 101-102 ad.) Zákon č. 18/1997 Sb. - atomový zákon hodnocení rizik ionizujícího záření Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách Zákon č. 86/2002 Sb. o ovzduší Vyhláška MZ č.184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka

R = f(n;e) n je nebezpečnost e je expozice. Co je to riziko? Riziko je vyjádřeno jako pravděpodobnost, se kterou skutečně dojde za definovaných podmínek expozice k projevu nepříznivého účinku. V číselném vyjádření se tato pravděpodobnost může pohybovat od 0 (k poškození vůbec nedojde) do 1 (k poškození dojde ve všech případech) R = f(n;e) n je nebezpečnost e je expozice.

Cíl hodnocení zdravotních rizik Cílem hodnocení zdravotních rizik je obecné získání hlubší informace o možném nepříznivém vlivu chemických, fyzikálních a biologických faktorů na zdraví obyvatel v konkrétních případech expozice, nežli je možné pouhým porovnáním míry jejich výskytu v prostředí s limitními hodnotami, danými platnými předpisy. Hodnocení zdravotních rizik funguje zejména na bázi modelování Limitní hodnoty nemusí vždy zaručovat úplnou ochranu zdraví (zvláště ne u zvýšeně citlivé populace k danému faktoru) U mnoha látek, pro které nejsou stanoveny úřední imisní limity (např. směsi látek), je metoda hodnocení zdravotních rizik jediným způsobem, jak hodnotit závažnost a přípustnost jejich výskytu (tj. v akceptovatelné míře zdravotního rizika).

Principy hodnocení (zdravotních) rizik v EU Postup pro určení míry nebezpečnosti (škodlivosti) faktorů prostředí a pravděpodobnosti vzniku onemocnění snaha o standardizaci posuzování a tím minimalizaci nesprávných interpretací závěrů vyplývajících z epidemiologických studií a dalších znalostí o negativních vlivech faktorů prostředí na zdraví HRA (Health Risk Assessment)– kvantifikuje riziko vzniklé změnou expozice U podlimitních úrovní expozice – důležitý HRA jako součást EIA Většinou je používán k analýze jednoduchého vztahu definovaný faktor (diesel) – účinek (rakovina plic) Většinou se nezabývá primárním zdravotním stavem populace (to dělá HIA – Health Impact Assessment)

HIA Blesková HIA (desk top HIA, rapid HIA) – zpracování HIA bez numerického vyjádření, v časové tísni. Určení vlivů, popis efektu , často v průběhu zpracování politiky daného případu. Provádí skupina odborníků, zástupci veřejnosti, nutná dobrá organizace, blízko k tzv. brain stormingu. Tvorba „mapy problémů“ (vazby, cíle, účely, efekty, inventura dat a informací) – analýza stavu věcí. Použití SWOT analýzy (S – strengths, W – weaknesses, O – opportunities, T – threats)

Proč kvantifikace rizik?

Hodnocení rizik v širším kontextu

Systém hodnocení zdravotních rizik hodnocení rizika  řízení rizika

Hodnocení rizik v širším kontextu

Rozdíl mezi posouzením rizika odborníky a veřejností Vědecké Soustředí se na „přijatelné riziko“ Mění se s novými informacemi Porovnává rizika Používá populační průměry „úmrtí je úmrtí“ Veřejné Intuitivní Soustředí se na bezpečnost („žádné riziko“) Bývá neměnné Soustředí se na diskrétní události Soustředí se na osobní důsledky „záleží na tom, jak umíráme“

Základní pravidla komunikace o riziku Akceptujte veřejnost jako legitimního partnera. Pečlivě plánujte a vyhodnocujte účinnost komunikace. Naslouchejte publiku (co ho zajímá, často jiné věci než technické detaily hodnocení rizika). Buďte slušní, upřímní a otevření. Koordinujte svou práci a spolupracujte s dalšími stranami. Vyjděte vstříc potřebám médií. Vyjadřujte se jasně a pochopitelně. Hlavním faktorem pro zveličování je informační vakuum Edukace veřejnosti nemůže nahradit dobrou praxi komunikace rizika

Hodnocení rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

Systém hodnocení zdravotních rizik

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika 1. Formulace problému: která rizika chemické, biologické či fyzikální povahy jsou v hodnoceném případu relevantní? 2. Posouzení závažnosti důkazů o nežádoucích účincích studovaného faktoru u člověka na základě dostupných údajů o jeho působení (úmrtí, strukturální změny, poruchy růstu a funkční nedostatečnosti) 3. Studie toxicity – akutní, subchronické studie, vývojová toxicita (selektivní postižení plodu) – hledání rozsahu dávek 4. Projev škodlivých vlivů při pokusech na zvířeti – potenciální riziko ohrožení lidského organismu, nutnost extrapolace výsledků Nejvíce rozvinuto u chemických látek, ale rychle se rozvíjí též u biologických agens a fyzikálních faktorů (např. hluk). Nebezpečnost chemické látky = schopnost této látky poškozovat zdraví člověka (či jiných organismů či životní prostředí).

Určení nebezpečnosti Účinky chemických látek: místní/celkové Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Účinky chemických látek: místní/celkové orgánové/systémové… Dráždivé Alergenní Mutagenní Teratogenní Karcinogenní Systémové

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Zdroje dat:  pozorování u lidí (kazuistiky: analýza havárií, expozice z pracovního prostředí; epidemiologické studie, pokusy na dobrovolnících…)  experimentální studie na zvířatech a nižších biologických systémech (+ orgánech, tkáních, buněčných systémech…)  studie vztahů mezi chemickou strukturou látky a její biologickou účinností (např. integrovaná metoda QSAR – (z ang. Quantitative Structure-Activity Relationships, analýza kvantitativních vztahů mezi chemickou strukturou a biologickou účinností)

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

Určení nebezpečnosti Co je výsledkem určení nebezpečnosti? Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Co je výsledkem určení nebezpečnosti? Výsledkem posouzení nebezpečnosti látky je stručná charakteristika škodliviny. V této charakteristice uvedeme zejména: přesný název a identifikaci látky pomocí CASRN (Chemical Abstracts Service Registry Number); design, autora, rok a výsledek posuzované studie (experimentu); použitá dávka či expozice, použité experimentální zvíře; hlavní klinický či patologický nález; zjištěný údaj o toxicitě; zhodnocení shodných či rozdílných vlivů na zdraví člověka porovnáním několika informačních zdrojů.

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Zdroje informací:  veřejné či placené toxikologické databáze (např. IRIS US EPA), (IRIS – Integrated Risk Information System)  monografie o jednotlivých látkách nebo skupinách látek (např. řada IPCS - International Programmme on Chemical Safety/WHO Environmental Health Criteria nebo IARC – International Agency for Research on Cancer),  monografie o jednotlivých faktorech prostředí (např. Guidelines for Drinking Water Quality, WHO),  jednotlivé publikované odborné články věnované dané látce (důležité hlavně jako zdroj nejnovějších informací)

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

Charakterizace nebezpečnosti: hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Charakterizace nebezpečnosti: hodnocení vztahu dávka – účinek První část hodnocení: zjistili jsme, že látka je (nějak?) nebezpečná. Druhá část: zjišťujeme, jak moc je nebezpečná. Paracelsus: „Dosis (sola) facit venenum“… pouze dávka činí látku jedovatou Tato část procesu hodnocení rizika popisuje kvantitativní vztahy mezi dávkou a rozsahem nepříznivého účinku. Cílem je odvození referenčních hodnot. Různý vztah pro různé látky – 3 druhy látek (esenciální, toxické s prahovým účinkem, karcinogenní s bezprahovým účinkem).

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Prahový účinek – překonání homeostázy, kompenzačních a adaptačních mechanismů  toxický účinek lokální nebo systémový  reprodukční a vývojová toxicita  alergická hypersenzitivita  negenotoxická karcinogenita Podklady k odvození referenčních hodnot/dávek pro prahový účinek:  základní studie - kritický účinek  NOAEL (No observed adverse effect level)  LOAEL (Lowest observed adverse effect level)

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Odvození referenčních hodnot RH (prahový účinek), referenční dávky (RfD) (dávka, která nepředstavuje riziko celoživotní, mg/kg/den): NOAEL (LOAEL) RH (RfD)= ------------------------------ UF x MF UF – faktor nejistoty (Uncertainty factor) nebo SF – bezpečnostní faktor (Safety factor) UF = UF1 * UF2 ..... * UFn UF1 - extrapolace z NOAEL pro pokusné zvíře na NOAEL pro člověka (SF = 10) UF2 – popisuje variabilitu mezi lidmi (SF = 10) UF3 – převod subchronické expozice na chronickou (SF = 3 - 10) UF4 – převod LOAEL na NOAEL (SF = 3 – 10) MF - modifikační faktor (Modifying factor) - popisuje vědeckou nejistotu (kvalita publikací v závislosti na designu studií, statistickém vyhodnocení, použitém rozsahu a počtu dávek...)

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Referenční dávka je odhad každodenní expozice lidské populace (včetně citlivých populačních skupin), která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince. Vyjadřuje se v mg/kg/den jako RfD (referenční dávka pro ingesci), TDI, ADI apod. TDI – tolerable daily intake – denní dávka látky, jejíž denní přívod (po celou dobu života) byl zhodnocen jako bezpečný. ADI – acceptable daily intake (dřívější označení) – vztahuje se spíše k potravinám – perorální podání, u ostatních chem. látek preferován termín TDI Nebo v mg/m3 jako RfC (referenční koncentrace pro inhalované kontaminanty)

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Bezprahový účinek:  genotoxický účinek – poškození struktury DNA, přenosu informací  mutagenní účinek – gametické a somatické mutace  karcinogenní účinek – iniciace, promoce, progrese  protoonkogeny, tumor supresorové geny  reparace poškození DNA

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Podklady k odvození referenčních hodnot pro bezprahový účinek:  epidemiol. studie (+ pracovní prostředí, havárie, endemické oblasti), experimenty u zvířat  extrapolace do oblasti nízkých dávek – linearizovaný vícestupňový model aj.  zpřesnění - farmakokinetické modely, znalost mechanismu účinku

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Referenční hodnoty pro bezprahový účinek:  vyjadřují karcinogenní potenciál látky  faktor směrnice (SF, CPS, CSF) pro orální nebo inhalační expozici  celoživotní zvýšení pravděpodobnosti vzniku nádoru při celoživotní průměrné dávce 1 mg/kg/den – platí jen v oblasti nízkých dávek

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Zdroje dat – WHO a EU:  Air Quality Guidelines for Europe  Guidelines for Drinking Water Quality  RIVM: Re-evaluation of human–toxicolog. maximum permissible levels  SZÚ: Referenční koncentrace  IARC: Monographs Database on Carcinogenic Risks to Humans  IPCS/WHO: Environmental Health Criteria  ad.

Hodnocení vztahu dávka – účinek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení vztahu dávka – účinek Zdroje dat – US EPA:  US EPA: databáze IRIS  US EPA: Risk-Based Concentration Table  ATSDR (The Agency for Toxic Substances and Disease Registry) : Toxicological Profiles  US EPA: Drinking Water Regulations and Health Advisories  California EPA/OEHHA (Office of Environmental Health Hazard Assessment): REL, PHG  TERA-ITER (Toxicology Excellence for Risk Assessment & Concurrent Technologies Corporation: International Toxicity Estimates for Risk) databáze

Hodnocení expozice Určení nebezpečnosti Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení expozice Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Styk chemického, fyzikálního nebo biologického činitele s vnějšími hranicemi organismu. Expozice je jev, při kterém dochází na hranici mezi organismem a prostředím ke kontaktu se specifickou koncentrací látky po určitou dobu… Expozice je funkce dávky a času (trvání). Kvantitativně se vyjadřuje jako koncentrace dané látky v prostředí, která se stýká s organismem, integrovaná za celou dobu trvání kontaktu s organismem.

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Základní pravidlo: jedině tam, kde není expozice (je nulová), není žádné riziko (riziko je nulové)  bez expozice není riziko!

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika expoziční scénář  Soubor faktů, předpokladů a závěrů o tom, jak k expozici dochází. Používá se k vyhodnocení, odhadu či kvantitativnímu vyjádření expozice. Scénář odpovídá na následující otázky 

Hodnocení expozice Účelem je získat informace o expozici ve smyslu: Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení expozice Účelem je získat informace o expozici ve smyslu: Velikosti/intenzitě (jak moc) Trvání (jak dlouho) Frekvenci expozice (jak často) Velikosti a typu exponované populace (kolik lidí a jakých) Cestě vstupu (ingesce, inhalace, kontakt s kůží a/nebo sliznicí)

Hodnocení expozice Koncentrace látky v prostředí Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení expozice Koncentrace látky v prostředí Potenciální/zevní dávka Biologická dostupnost Vnitřní/absorbovaná dávka – ta část potenciální dávky, která pronikne absorpční bariérou/ překročí hranice organismu Biotransformace Dávka v cílovém orgánu Biologicky účinná dávka Typ dávky použité pro hodnocení musí odpovídat informaci o dávce a účinku

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

Co je potenciální dávka? Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Co je potenciální dávka? Potenciální dávka je množství látky obsažené v požité potravě, vdechovaném vzduchu nebo v materiálech aplikovaných na kůži.

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Při hodnocení expozice zohledňujeme konkrétní situaci posuzovaného případu (stanovení místního expozičního scénáře) Posouzení kontextu: Fyzikální prostředí (klima, vegetace, landuse, zdroje a systémy vody) Zdraví populace (výživa, zátěž nemocemi, předchozí vypuknutí onemocnění/nákazy) Infrastruktura (dopravní spojení, zdravotní péče, infrastruktura veřejného zdraví) Kulturní zvyklosti a názory

Hodnocení expozice ADD = (C x IR x EF x ED) / BW x AT Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení expozice Průměrný denní přívod látky (ADD = average daily dose) ADD = (C x IR x EF x ED) / BW x AT C – concentration IR – Intake rate EF – Exposure frequention ED – Esxposure duration BW – body weight AT – average time Přímé měření údaje z literatury Množství látky na kg váhy za jednotku času (mg/kg/den)

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika C (concentration) = koncentrace hodnocené látky v hmotnostně objemových jednotkách voda: mg/l ovzduší: mg/m3 půda: mg/kg používá se střední hodnota, případně pro konzervativní odhad 90 nebo 95 percentil, popř. maximum pro zjištění rizika akutního účinku

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika IR (intake rate) = rychlost příjmu je množství požité vody za den nebo vzduchu vdechnutého za den; pitná voda – standardní příjem (dospělý) 2 l/den, dítě (1-10 let) 1 l/den, kojenec 0,9 l/den; ovzduší – minutový objem 7 l, při extrémní zátěži až 100 l; nejčastěji užíván expoziční faktor 20 m3 (vdechnutého vzduchu)/den; půda – děti 200-800 mg/den; dospělí 50-100 mg/den

Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika ED (exposure duration) = doba trvání expozice v letech EF (exposure frequention) = frekvence expozice ve dnech za rok, obvykle užíván expoziční faktor 350 dnů za rok BW (body weight) = tělesná váha, pro dospělou osobu kolísá užívaný faktor od 60 do 70 kg AT (average time) = doba, na kterou je expozice průměrována; ve dnech (x let . 365 dní)

Expoziční scénář (deník o činnosti) a expoziční modely Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení expozice Nepřímé metody Dotazník Expoziční scénář (deník o činnosti) a expoziční modely Monitorování prostředí Přímé metody Osobní monitoring Biologický monitoring

Hodnocení expozice Zdroje chyb v odhadu expozice: Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Hodnocení expozice Zdroje chyb v odhadu expozice: Variabilita expozice (různí jedinci jsou exponováni různě) Nejistoty (souhrn nedostatků ve znalostech)

Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika

Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Charakterizace rizika

Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Charakterizace rizika Kombinace odhadu expoziční dávky s údajem o vztahu mezi dávkou a účinkem Účelem je kvantifikace rizika Existuje nebo neexistuje riziko (u expozice prahovým chemickým látkám nebo jiným prahovým noxám)? Pokud existuje – jak velké?

Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Charakterizace rizika Látky s prahovým typem účinku: Koeficient nebezpečnosti (hazard quotient, HQ) ADD(o) HQ = ---------------------- RfD(o) nebo TDI Pokud HQ dosahuje hodnoty menší než 1, neočekává se riziko toxických účinků Index nebezpečnosti HI (součet HQ více látek s podobným účinkem)

Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Charakterizace rizika Látky s bezprahovým typem účinku: Celoživotní vzestup pravděpodobnosti vzniku nádoru u jednotlivce (nad všeobecný průměr) v důsledku expozice hodnocené dávce ILCR: ILCR = LADD(o) x CPS(o) ILCR – individual lifetime cancer risk LADD – lifetime average daily dose (vypočte se stejně jako ADD) CPS nebo CSF – faktor směrnice (riziko zvýšení počtu nád. onemoc.) Konzervativní přístup (horní hranice odhadu). Výsledek je bezrozměrný, jedná se o vyjádření pravděpodobnosti

Charakterizace rizika Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Charakterizace rizika Měřítkem rizika karcinogenního účinku látky je vzestup celoživotní pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění nad všeobecný průměr („CVRC“), který je dán vztahem: P = 1 – e (LADD x CPS) … např. 1x10-6 P = celoživotní pravděpodobnost vzestupu rizika Vypočtené riziko představuje pravděpodobnost, se kterou může exponovaná osoba očekávat onemocnění rakovinou nad pravděpodobnost onemocnění rakovinou z dalších, nezávislých příčin. Roční riziko výskytu rakoviny u exponované populace:

Přijatelná míra rizika u karcinogenních látek Určení nebezpečnosti Hodnocení vztahu dávka – účinek Hodnocení expozice Charakterizace rizika Přijatelná míra rizika u karcinogenních látek Vyhláška MZ č.184/1999 Sb., kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro zdraví člověka stanoví: Riziko karcinogenního účinku látky <10-6 mimopracovní prostředí <10-4 pracovní prostředí CVRC ≥10-6 mimopracovní prostředí ≥10-4 pracovní prostředí Látka nepředstavuje riziko Nejsou potřebné další informace a zkoušky Látka představuje možné zdravotní riziko, není dostatek informací (doplnění dle obchodovaného množství látky) Látka představuje zdravotní riziko, jsou nutné další informace Látka představuje významné riziko, MZ doporučí MŽP, aby provedlo opatření ke snížení rizika

Analýza nejistot Nezbytnou součástí každého hodnocení rizika je analýza nejistot, se kterými se v jednotlivých fázích hodnocení nevyhnutelně setkáváme a které je třeba zohlednit při následném řízení rizika. Nejistoty se mohou týkat současného stupně vědeckého poznání o škodlivosti dané látky, odvození referenčních hodnot, spolehlivosti výsledků rozborů, odhadů chování, zvoleného expozičního scénáře, složení exponované populace aj. Analýza má formu slovního vyjádření v závěru posudku.

Interpretace výsledků hodnocení zdravotních rizik Postup hodnocení zdravotních rizik není přesná věda, která by poskytovala jednotná čísla. Zodpovědní profesionálové mohou – díky komplexnosti procesu – dospět k odlišným závěrům, i když vycházejí ze stejných informací, protože učiní odlišné vědecké rozhodnutí (úvahu) v některém z kritických bodů  určení nebezpečnosti,  vztah dávky a účinku,  expoziční scénář.

Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí

Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí V jednotlivých médiích prostředí se vyskytují tisíce různých chemických látek (přírodního i lidského původu) v relativně nízkých koncentracích – omezená data o jejich výskytu, koncentraci, účinku… Látky mohou přecházet z jednoho média (venkovní a vnitřní ovzduší, pitná a rekreační voda, půda, odpady…) do druhého, mohou vzájemně reagovat a měnit se vlivem klimatických a jiných podmínek

Chemické látky v životním prostředí

Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí Některé látky se mohou v prostředí kumulovat (půda, sedimenty, rostliny, živočichové). Chemické látky v prostředí působí na člověka většinou v podobě komplexních, chemicky obtížně definovaných směsích (např. cigaretový kouř, výfukové plyny…). Koncentrace látek může být velmi proměnlivá s ohledem na lokalitu, čas i klimatické podmínky (zvláště u ovzduší) - odpovídající způsob odběru!

Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí Zdravotní stav člověka může být ovlivněn působením škodliviny ze všech médií prostředí (voda, ovzduší, potraviny). Exponovaná populace je značně heterogenní a zahrnuje všechny věkové kategorie a osoby s různou úrovní zdravotního stavu i citlivostí (vnímavostí) k expozičním faktorům. Kromě chemických škodlivin mohou v prostředí působit i jiné negativní faktory biologické (viry, plísně, bakterie…) či fyzikální (UV – záření, hluk, vibrace, EL-MAG záření).

Hodnocení zdravotních rizik v životním prostředí Odhad expozice:  na základě měření koncentrace škodliviny v prostředí  personálním monitorováním  modelováním koncentrace škodlivin v prostředí  použitím biomarkerů expozice či účinku Specifické přístupy k analýze rizik u jednotlivých faktorů (médií) prostředí Odlišnost hlavně u expozice (expozičního scénáře)

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší Odlišná problematika vnitřního a venkovního ovzduší (odlišné zdroje škodlivin a složení ovzduší)

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší Měnící se způsob života a expozice Nebezpečné specifické látky (oxidy síry a dusíku, prašný aerosol, ozon, formaldehyd a další VOC…) a jejich kombinace Data o koncentracích látek (monitorovací síť – účelová měření – modelování)

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1 Obec M. nedaleko Prahy Místní firma chce postavit druhou linku na zpracování odpadních plastů V rámci posuzování EIA se má rozhodnout, zda stavba (a její provoz) bude mít negativní vliv na zdraví místních obyvatel - z hlediska znečištění ovzduší Co k tomu potřebujeme vědět?

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1 Určení nebezpečnosti: Jaké látky jsou uvolňovány do ovzduší při chodu technologické linky (zpracování plastů)? Pachové látky, organické látky, chlorovodík. Určení nebezpečnosti: Jaký účinek mají tyto látky na zdraví člověka? Pachové látky: ovlivnění pohody, změna hloubky dýchání, poruchy spánku, změna EEG, nauzea, zvracení, bolest hlavy či očí. Chlorovodík: dráždivé účinky na sliznice očí a respiračního traktu

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1 Vztah dávky a účinku: Chlorovodík: ref. koncentrace (Reference exposure limit) dle kalif. EPA pro akutní koncentraci (hodinovou) 2,1 mg/m3; pro chronickou expozici 0,009 mg/m3; Pachové látky: > 10 OU.m-3 – nutno počítat s vysokou pravděpodobností stížností obyvatel. Na hranici 5 OU.m-3 , detekuje zápach 50% obyvatel, ale nerozpozná, o jaký zápach jde.

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1 Pozaďové koncentrace chlorovodíku v ovzduší? Očekávané koncentrace (chlorovodíku a pachu) v referenčních bodech (R.B.)? V M. není žádná stanice měření ovzduší, navíc ani chlorovodík ani pachy se rutinně nemonitorují. Nutnost modelování – rozptylová studie. Predikované koncentrace v R.B.: chlorovodík od 0,01 do 0,11 μg/m3 (průměrná roční konc.), resp. 0,73 – 5,51 μg/m3 (max. hodinová konc.); max. špičkové konc. pachových látek 0,09 – 0,58 OU/m3.

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 1 Závěr: I při použití konzervativního přístupu k výpočtu nepředstavuje expozice místních obyvatel chlorovodíku zdravotní riziko. Pachové látky by se neměly podle výpočtu vyskytovat v koncentracích, které by byly okolním obyvatelstvem vnímány a způsobovaly by obtěžování

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2 Studie „Gasbus“ Helsinky Rozhodnout o budoucí investici do autobusů městské dopravy z hlediska dopadu na zdraví (porovnat mortalitu způsobenou expozicí PM-2,5 v současné době a v roce 2020 za použití různých scénářů)

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2 4 varianty (scénáře):  současný vozový park  současný vozový park s odlučovačem částic  moderní dieslový motor  autobusy na zemní plyn.

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2 Co k tomu potřebujeme vědět?

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2 Průměrné emise PM (2,5) z motorů různých (uvažovaných) autobusů Počet ujetých km Současné koncentrace prachu (PM-2,5) ve městě způsobené provozem autobusů Predikované koncentrace prachu (PM-2,5) ve městě způsobené provozem vybraných typů autobusů Vztah mezi koncentrací PM-2,5 v ovzduší a úmrtností na KVO, rakovinu plic a jiné související příčin úmrtí Současný stav úmrtnosti způsobený PM-2,5 v Helsinkách

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2 Výsledky: http://en.opasnet.org/w/Gasbus_-_health_impacts_of_Helsinki_bus_traffic

Hodnocení zdravotních rizik z ovzduší – příkladová studie 2 Závěry: Odhadovaná úmrtnost způsobená emisemi různých druhů vozového parku v roce 2020 se pohybuje od 3 do 18 případů úmrtí. Rozdíl v úmrtnosti mezi variantou „motory na zemní plyn“ a „současný dieslový motor vybavený odlučovačem částic“ je minimální (3 x 4 případy) a je proto otázkou zda investice a další rizika spojená se skladováním a čerpáním plynu jsou úměrná užitku spojeným s nižšími emisemi. Příspěvek autobusů veřejné dopravy k celkovým emisím PM je relativně malý a srovnatelné investice do jiné oblasti redukce PM by možná měly větší dopad na redukci celkové PM a zdraví.

Děkuji za pozornost